ŠEJCH BÁZMÚL: KDO JSOU TI, CO SKUTEČNĚ CHÁPOU SVOU VÍRU

Vskutku naši zbožní předkové používali slovo فقيه fakíh1, tedy učenec, jenom pro ty lidi, jejichž znalosti byly také doprovázeny činy, tak jak to máme doloženo od Sa'da ibn Ibráhíma. Když se ho lidé ptali: „Kteří z Medíňanů nejlépe porozuměli svému náboženství?“ Na to jim Sa'd odpověděl: „Ti, kteří jsou nejbohabojnější.

Ferkad as-Subchí se zeptal Hasana al-Basrího na jistou záležitost, na níž mu Hasan odpověděl. Pak Ferkad řekl: „Avšak učenci ti oponují.“ Hasan však namítl: „Tvá matka by měla nad tebou truchlit, Ferkade! Viděl jsi vůbec někdy na vlastní oči opravdového učence? Učenec je ten, kdo se zdržuje pozemského světa (např. zbytečných věcí v tomto životě) a má vroucí touhu po onom světě. Je to ten, kdo pochopil své náboženství a je důsledný v uctívání svého Pána. Nemluví špatně o tom, kdo je nad ním, ani nezesměšňuje toho, kdo je pod ním. A nehledá pro sebe užitek z vědomostí, které mu Alláh uštědřil.

Někteří ze zbožných předků pravili, že skutečný učenec je ten, kdo neprobouzí v lidech zoufalství nad tím, jestli jim Alláh odpustí, a zároveň jim nedává pocit bezpečí před Božím plánem, a nevyzývá zároveň ke Koránu i k touhám, které jsou vůči němu v protikladu.

Autor: Muhammed Bázmúl

Zdroj: al-Hakíkatu š-šarí'ati fí tefsíri l-kuráni l-'azím we s-sunneti n-nebewíja, str. 138–139.

Přeložil: Adam Šlerka

_________________________________________________________

[1] Tj. znalec فقه fikhu, islámsko-právní nauky, učenec, schopný chápat šarí'atské důkazy a na jejich základě vyvozovat pravidla pro život.