ŠEJCH IBN BÁZ O VÝZVĚ IMÁMA MUHAMMEDA IBN ABDULWEHHÁBA AT-TEMÍMÍHO

 Vyzývání imáma Mohameda bin Abdul Waháb, kéž je k němu Alláh milosrdný, k jedinečnosti. Otázka: Milý šejchu, někteří lidé u nás pojmenovávají učence ze Saudské Arábie jako vahábisty. Co nám můžete o tomto pojmenování říct a jak jim máme odpovídat? Odpověď: Toto velmi známé pojmenování učenců, kteří vyzývají k jedinečnosti Boha (tauhídu) se vrací k šejchu imámovi Mohamedovi bin Abdul Waháb, kéž je k němu Alláh milosrdný, protože vyzýval k Alláhu Nejmocnějšímu a snažil se lidem vysvětlit tauhíd a poukázat na širk (přidružování k Bohu) mezi lidmi. Skrze něj uvedl Alláh spousty lidí na správnou cestu a mnoho lidí přistoupilo k Jedinečnosti Boží. A zanechali mnoho věcí, v kterých bylo mnoho velkého širku - jako je uctívání hrobů, novoty, uctívání stromů, kamenů a různých pokušení spravedlivých. A jeho vyzývání dospělo do obrovského obnovení Islámu. Měl nesmírnou odezvu, která se rozrostla mezi muslimy na arabském poloostrově a v dalších zemích. Kéž ho Alláh omilosrdní velkým milosrdenstvím. Mnoho lidí ho následovalo a kdokoliv šířil toto vyzývání v jeho městě, byl pojmenován "waháb". A tato přezdívka byla označením pro každého, kdo vyzýval k Jedinečnosti Boží a zanechání přidružování. A zanechání všeho co je spojeno s uctíváním hrobů, stromů, kamenů atd. "wahábí" je velmi vzácná mocná přezdívka pro člověka, který uznává jedinečnost Alláha. Je to člověk upřímný k Alláhu, ten který zanechá uctívání hrobů, soch, stromů kamenů a jiných věcí a uctívá jen Boha jediného. A to je základ tohoto pojmenování. Je to přezdívka, která se dochovala od šejcha imáma Mohamada bin Abdul Waháb bin Sulejmén bin Ali at Tamímí al Hambalí, vyzyvatele k Bohu Nejmocnějšímu, kéž ho Alláh omilosrdní velkým milosrdenstvím. Byl známý ve městě Nadžd, kde učil. Pak cestoval do Mekky, do Medíny, do Iráku a sbíral od učenců lidí sunny znalosti. Poté se vrátil do Nadždu. Viděl spousty lidí jak jsou v nevědomosti, jak uctívali hroby a přidružovali k Alláhu Nejmocnějšímu. Prosili mrtvé, svěřovali se jim a stavěli svatyně na jejich místech. A on vyzýval k Bohu jedinému a vedl lidi na správnou cestu od přidružování. Vysvětlil jim, že jedinečnost Boží je právo Alláha od jeho služebníků. A že to je to, k čemu vyzýval prorok, mír s ním. Vysvětlil jim, co znamená uznání není božstva kromě Alláha, že to znamená, že nemá právo na uctívání nikdo kromě Alláha, jak je napsáno ve verších Koránu: Pravil Alláh vznešený v súře Hadž 62 : "A je to proto, že Bůh je skutečnost a že to, co je místo Něho vzýváno, je bludné – a Bůh věru je Nejvznešenější Největší.." Pravil Alláh vznešený v súře Fatiha 5: " JenTebe uctíváme a jenTebe o pomoc žádáme" Pravil Alláh vznešený v súře Proroci 25: " A nevyslali jsme před tebou žádného posla, aby­chom mu nevnukli, že není božstva kromě Mne; uctívejte Mne tedy!" Pravil Alláh vznešený v súře Noční cesta 23: " Pán tvůj rozhodl, abyste nikoho kromě Něho neuctívali...." Pravil Alláh vznešený v súře Odpouštějící 14: " Vzývejte k Bohu, upřímně k Jeho náboženství , i když se to nevěřícím nelíbí." Pravil Alláh vznešený v súře Jasný důkaz 5: " A přitom jim bylo pouze poručeno, aby uctívali Boha, zasvěcujíce mu upřímně svou víru jako hanífové. " Šejch Mohamad bin Abdul Waháb, milosrdenství s ním, stavěl svou výzvu k Islámu na těchto verších ve svém městě blízko Ryiádu. Jedinečnost Boží se rozšířila, až vznikla velmi vzácná skupina jeho učení. Všiml si toho emír tehdejší doby Mohamad bin Saud a povolal ho, aby také šířil Jedinečnost Alláha v jeho městě a kolem něj. Tak se spojili dva imámové – imám Mohamad bin Abdul Waháb a imám Mohamad bin Saud – dědeček královské rodiny nynějšího krále. A spojili se na této cestě k vyzývání. Bylo to v roce 1158 hidžry. A tak začla výzva v jejich městech a rozšiřoval se Islám. A rozšířila se jedinečnost Boží mezi lidmi a poznání pravdy. Poté začal rod Saudů vládnout v celém arabském poloostrově. Rozšířil se rozkaz Jedinečnosti boží v každém městě arabského poloostrova. Alláh Nejvyšší pomohl tomuto vzývání a zviditelnila se pravda. Rozšířila se znalost do každého místa. Potom se šířila tato výzva do Jemenu do velké části Indie, do oblasti Šámu, do Iráku, Egypta až vedla velké učence k vyslyšení a pomohli mu k tomuto vyzývání. Ti, které ovládla nevědomost nebo byli více ovlivněni svými touhami a pokušením se odvrátili. Začli psát různé bludné knihy plné nevědomosti. Ale Alláh Nejvyšší nechal zvítězit toto vzývání a jeho lid. A Arabský poloostrov se sjednotil na jedinečnosti Boží. Díky Alláhu. Rozšířílo se následování tohoto vyzývání a kdokoliv vyzývá k této jedinečnosti Boží z učenů tauhídu a učenců Nadždu, přezdívají se Wahábisté. A je to velmi známá přezdívka a vážená a není na tom nic špatného. Je to přezdívka následovníků tauhídu a správné víry. Těch, kteří vyzývají k Bohu Nejvznešenějšímu. A takto se dostala tato přezdívka i do ostatních měst a zemí, které nemají nic společného s městem Nadžd. A když někdo vyzývá k Bohu a vysvětluje lidem pravdu jedinečnosti Alláha a nabádá je, aby zanechali přidružování je označen jako wahábí, až si lidé myslí, že je to špatné a bludné konání výzvy a že je mimo zákon šaríja.Tímto způsobem se děje výzva třeba v Africe, v Evropě, v oblasti Šému, v Jemenu atd. Ale tato doměnka je nesprávná, je to lež. Naopak je to správné vyzývání podle proroka a prorok vyzýval k jedinečnosti Boží. A takto vyzývali i všichni proroci k jedinečnosti Boží. Jak říká Alláh v Koránu súra Včely 36: "A vyslali jsme již k národu každému posla, aby vyzýval: „Boha uctívejte a tághútovi (vše o se uctívá mimo Boha) se vyhý­bejte!“ To je vzývání proroků (mír s nimi) a také vyzývání našeho proroka vůdce Mohamada, mír s ním. A to je vyzývání k jedinečnosti Boží, kterým vyzýval lidi v Mecce, a lidé co přidružovali ho nazvali "Sábien". Kdokoliv vyslyšel vyzývání proroka v Mecce řekli mu Sábiun. Stejně jako dnes označují waháb . A Allah nejvyšší dal zvítězit proroka Mohamada až byla Medína hlavní první město Islámu. Díky Bohu. Výsledkem je, když lidé vyzývají k jedinečnosti Boží a popírají přidružování, nevědomí je nazvou wahábisty a mají o tom neprávem špatné mínění. Pravdou je, jak jsme připomněli, že je to velmi vzácné vyzývání k Alláhu jedinému a následování proroka, mír s ním a zakazování slepého následování a zakazování novot a přidružování a spojení s mrtvými a stromy a kameny a prostředníky mezi lidmi a Alláhem – jako proroky, dobré muže, sochy atd.... A toto vyzývání bojuje proti následovníkům přidružování a vyzývá k víře upřímně. K pevné víře, která znamená LA ILAHA ILA ALLAH – není boha kromě Alláha a vše co s tím souvisí. Následování proroka a držení se jeho cesty a upevnění se na této cestě. A to je vyzývání šejcha Mohamada, milosrdenství s ním.

Z nakladatelství Nur ala Adarb - AQIDA

překlad: Jahjá Moravec