ŠEJCH SÁLIH AL-FEWZÁN: TERORIZMUS NENÍ DŽIHÁD, ALE CESTA PROKLETÉHO ŠEJTÁNA

Všechna chvála náleží Alláhu, požehnání a mír Poslu Božímu Muhammedovi, jeho rodině a jeho společníkům.

Není pochyb o tom, že je potřeba ve společnosti rozšířit a upevňovat pocit bezpečí, je to nezbytný a klíčový cíl, který je pro lidstvo snad ještě důležitější, než jídlo a pití.

Z tohoto důvodu prorok Ibráhím (Abrahám), mír s ním, dal bezpečí přednost před obživou, když prosil Vznešeného Alláha (za Mekku):

 رَبِّ اجعَل هٰذا بَلَدًا آمِنًا وَارزُق أَهلَهُ مِنَ الثَّمَراتِ

Pane můj, učiň zemi tuto bezpečnou a obdaruj obyvatele její plody (Bekara: 126)


Je to proto, že lidé si jídlo a pití ani neužijí, pokud jsou nuceni žít v neustálém strachu. Kvůli strachu bývají trasy, po kterých je převáženo jídlo a pití, přerušeny. Z tohoto důvodu Alláh předepsal ty nejtěžší tresty (vykonávané z příkazu soudního systému) pro takové (teroristy a zločince), kteří přepadávají lidi na cestách (které jsou pro lidi životně důležité):

إِنَّما جَزاءُ الَّذينَ يُحارِبونَ اللَّهَ وَرَسولَهُ وَيَسعَونَ فِي الأَرضِ فَسادًا أَن يُقَتَّلوا أَو يُصَلَّبوا أَو تُقَطَّعَ أَيديهِم وَأَرجُلُهُم مِن خِلافٍ أَو يُنفَوا مِنَ الأَرضِ ۚ ذٰلِكَ لَهُم خِزيٌ فِي الدُّنيا ۖ وَلَهُم فِي الآخِرَةِ عَذابٌ عَظيمٌ

A odměnou těch, kdož vedli válku proti Bohu a Jeho poslu a šířili na zemi pohoršení, bude věru to, že budou zabiti anebo vystaveni na kříži či budou jim useknuty jejich pravé ruce a levé nohy anebo budou ze země vyhnáni. A těm dostane se hanby na tomto světě, zatímco na onom světě je očekává trest nesmírný (Máida: 33).


Islám přichází, aby zajistil a chránil pět nezbytností, kterými jsou: náboženství, život, zdravý rozum, čest a osobní majetek. Z tohoto důvodu islám předepisuje velmi tvrdé tresty těm, kteří tyto nedotknutelnosti napadají, bez ohledu na to, zda náleží muslimům nebo těm, kteří s muslimy uzavřeli dohody o míru. Ti druzí mají práva a povinnosti zrovna tak, jako i muslimové. Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

 ...مَنْ قَتَلَ مُعَاهَدًا لَمْ يَرَحْ رَائِحَةَ الْجَنَّةِ

Kdokoli zabije nemuslima pod dohodou, ani neucítí vůni ráje ...[1]


A Vznešený Alláh praví:

وَإِن أَحَدٌ مِنَ المُشرِكينَ استَجارَكَ فَأَجِرهُ حَتّىٰ يَسمَعَ كَلامَ اللَّهِ ثُمَّ أَبلِغهُ مَأمَنَهُ

Požádá-li tě některý z modloslužebníků o ochranu,mu ji poskytni - aby mohl slyšet slovo Boží. Potom jej nech dospět do místa pro něj bezpečného (Tewba: 6)

Ani pokud muslimové spatří ze strany těch, se kterými uzavřeli mírové smlouvy, známky zrady a mají z jejich strany důvod k obavám, není jim dovoleno s nimi bojovat, dokud je nezpraví o vypovězení mírových smluv mezi nimi. Je jim zakázáno napadnout je překvapivým úderem bez řádného vyhlášení války.


Nejvyšší praví:

وَإِمّا تَخافَنَّ مِن قَومٍ خِيانَةً فَانبِذ إِلَيهِم عَلىٰ سَواءٍ ۚ إِنَّ اللَّهَ لا يُحِبُّ الخائِنينَ

Obáváš-li se zrady od lidí, hoď jim nazpátek úmluvu stejným způsobem, neboť Bůh věru nemiluje zrádce. (Anfál: 58).



Ti, kteří se nacházejí pod mírovou dohodou s muslimy jsou následujícího typu:

a) Ti nemuslimové, kteří vstupují do zemí muslimů s garancí bezpečí, která jim umožňuje vybavit si zde jejich záležitosti a poté se v bezpečí navrátit domů do svých zemí.

b) Ti nemuslimové, kteří s muslimy uzavřeli mírové či spojenecké dohody. Takovým je zaručeno bezpečí, dokud samotná dohoda mezi oběma stranami je v platnosti. Není dovoleno nikomu z muslimů, aby je napadal, stejně jako není dovoleno nikomu z nich, aby napadal muslimy.

c) Ti nemuslimové, kteří jsou právními subjekty muslimské vlády a platí jí daně (ty je zbavují povinnosti sloužit v armádě a zajišťují jim plnou ochranu a právo na svobodu vyznání a praktikování nábořenství, přičemž nedotkutelnost jejich krve, bohatství a cti je zajištěna).

Narušit bezpečí takových nemuslimů je zradou.



Islám zajišťuje bezpečí a činí nedotknutelnou jak krev, tak i bohatství a čest všech těchto kategorií nemuslimů. Kdokoli z muslimů potom nějakým způsobem někoho takového napadne, dopouští se zrady samotného islámu a zaslouží si být exemplárním způsobem potrestán.


Spravedlnost musí platit jak vůči muslimům, tak i vůči nemuslimům, dokonce i vůči těm, kteří žádnou dohodu uzavřenou nemají a ani nežijí pod muslimskou vládou. Vznešený Alláh pravil:

وَلا يَجرِمَنَّكُم شَنَآنُ قَومٍ أَن صَدّوكُم عَنِ المَسجِدِ الحَرامِ أَن تَعتَدوا 

Nechť nenávist k lidu, který vás vypudil z Posvátné mešity, vás nevede k hříchu! (Máida: 2)


Také pravil:

يا أَيُّهَا الَّذينَ آمَنوا كونوا قَوّامينَ لِلَّهِ شُهَداءَ بِالقِسطِ ۖ وَلا يَجرِمَنَّكُم شَنَآنُ قَومٍ عَلىٰ أَلّا تَعدِلُوا ۚ اعدِلوا هُوَ أَقرَبُ لِلتَّقوىٰ ۖ وَاتَّقُوا اللَّهَ ۚ إِنَّ اللَّهَ خَبيرٌ بِما تَعمَلونَ


Vy, kteří věříte! Buďte přímí před Bohem a buďte svědky spravedlivými. Nechť nenávist k lidu nevěřících vás neuvede do hříchu tím, že budete nespravedliví. Buďte spravedliví - a to je blíže k bohabojnosti - a bojte se Boha, neboť Bůh je dobře zpraven o všem, co děláte. (Máida:8).


Co se týče těch, kteří narušují bezpečí ve společnosti, takoví jsou cháridžovci, lupiči pocestných a vzbouřenci. Jako takovým jim náleží jasný a ukázkový, přísný a exemplární trest, díky kterému je zajišťováno bezpečí jak muslimů, tak i nemuslimů pod úmluvami, tedy všem občanům, které má stát povinnost chránit a zajistit jim bezpečí před podobnými kriminálníky.


Ti, kteří na různých místech páchají pumové atentáty, ničí životy, které bylo přikázáno chránit a majetky, které bylo přikázáno neničit, ať už náleží muslimům či nemuslimům, činí z žen vdovy a z dětí siroty, to jsou právě ti, o nichž Alláh říká:


وَمِنَ النّاسِ مَن يُعجِبُكَ قَولُهُ فِي الحَياةِ الدُّنيا وَيُشهِدُ اللَّهَ عَلىٰ ما في قَلبِهِ وَهُوَ أَلَدُّ الخِصامِ وَإِذا تَوَلّىٰ سَعىٰ فِي الأَرضِ لِيُفسِدَ فيها وَيُهلِكَ الحَرثَ وَالنَّسلَ ۗ وَاللَّهُ لا يُحِبُّ الفَسادَ وَإِذا قيلَ لَهُ اتَّقِ اللَّهَ أَخَذَتهُ العِزَّةُ بِالإِثمِ ۚ فَحَسبُهُ جَهَنَّمُ ۚ وَلَبِئسَ المِهادُ


A mezi lidmi jest i takový, jehož řeči o životě pozemském se ti líbí a jenž dovolává se svědectví Božího o tom, co je v srdci jeho; avšak přitom je to protivník nejtvrdošíjnější. A když se odvrátí zády, chodí po zemi, aby šířil pohoršení a ničil sadbu i dobytek; Bůh však nemiluje pohoršení. A když se mu řekne „Boj se Boha!“, zmocní se ho hříšná pýcha. A údělem jeho bude peklo, a jak hnusné to bude lože! (Bekara: 204-206).



Je velmi s podivem, že tito prostopášníci odmítající soud islámu tyto své akce pojmenovávají jako džihád na cestě Boží. Toto je jedna z největších lží o Alláhu, protože samotný Alláh toto nazval šířením zkaženosti (arab. فساد fesád) a nikoli džihádem.


Nicméně neměli bychom být překvapeni, neboť ideologickými předchůdci těchto lidí jsou cháridžovci, sektáři, kteří prohlásili společníky Proroka za nevěřící a kteří zabili správně vedené chalífy Osmána i 'Alího رضي الله عنهما, kterým Prorok oběma přislíbil Ráj. Zabili je a nazvali tento čin džihádem na cestě Boží, ačkoli to byl ve skutečnosti džihád na cestě prokletého šejtána. Alláh praví:

الَّذينَ آمَنوا يُقاتِلونَ في سَبيلِ اللَّهِ ۖ وَالَّذينَ كَفَروا يُقاتِلونَ في سَبيلِ الطّاغوتِ فَقاتِلوا أَولِياءَ الشَّيطانِ ۖ إِنَّ كَيدَ الشَّيطانِ كانَ ضَعيفًا

Ti, kdož uvěřili, bojují na stezce Boží, a ti, kdož neuvěřili, bojují na stezce Tághúta. Bojujte proti přátelům satanovým, vždyť slabé jsou proti vám úklady satanovy! (Nisá: 76)



Islám nenese pražádnou vinu na zločinech těchto teroristů. Posel Božíصلى الله عليه و سلم naopak nařídil, aby byli takoví pobiti. Islám nemůže být hnán ke zodpovědnosti za tyto jejich činy, jak často činí nepřátelé islámu mezi nevěřícími a pokrytci, kteří hlásají, že náboženství islámu je náboženstvím terorizmu.


Takoví používají jako důkaz právě činy těchto kriminálníků. Jenže jejich činy nejsou z islámu a islám, ani žádné jiné náboženství, je neospravedlňuje. Naopak, jedná se zde o neislámskou sektářsnou ideologii a Posel Božíصلى الله عليه و سلم vybízel k tomu, aby byli její šiřitelé zabiti:

 فَأَيْنَمَا لَقِيتُمُوهُمْ فَاقْتُلُوهُمْ.

Kdekoli je střetnete, zabíjejte je.[2]


Také přislíbil hojnou odměnu komukoli, kdo je zabije. Má se proti nim bojovat po boku vůdce muslimů, podobně jako proti nim bojovali společníci Posla Božíhoصلى الله عليه و سلم pod vedením vládce věřících 'Alího ibn Abí Táliba رضي الله عنه.



Teroristé své myšlenky a ideologie převzali od zpolitizovaných vizí radikálních myslitelů, nikoli od institucí muslimských učenců. Někteří pokrytci a ignoranti hlásají, že muslimské školy a vzdělávací instituce vyučují tuto zcestnou a úchylnou ideologii jako součást svých studijních osnov. Proto žádají, aby tyto osnovy byly měněny a změnil se i způsob výuky. Odpovídáme, že proponenti této ideologie ve skutečnosti většinou vůbec nepocházejí z řad absolventů muslimských vzdělávacích zařízení, nečerpali znalosti a nauku od muslimských učenců, protože naopak sami deklarují, že tyto muslimské vzdělávací instituce jsou z islámskoprávního hlediska nezákonné, neboť se domnívají, že muslimské společnosti opustily islám a staly se odpadlickými.



Tito teroristé podrývají autoritu muslimských učenců a samotnou indoktrinaci nevědomých mladých lidí takto činí omnoho snažší. Vysmívají se muslimským učencům, prohlašují je za ignoranty a placené loutky ve službách vládců. Spíše se učí od politruků této deviantní ideologie a od podobných mládežníků bláhové mysli, jako jsou oni sami. Přesně jako jejich předchůdci, kteří prohlásili za nevěřící a za ignoranty učence mezi společníky Prorokovými رضي الله عنهم أجمعين.



Je povinností muslimských učenců a rodičů bojovat proti jejich působení. Doufáme, že se rodiče obrátí ke svým dětem a nenechají je napospas proponentům této destruktivní ideologie a zvrácené metody, aby je zmámili a indoktrinovali pro své účely. Neměli by je nechat navštěvovat pochybná shromáždění, podnikat výlety či oddychová soustředění organizovaná neznámými lidmi, která nejsou ničím jiným než pastvinami pro ty, kteří uvádějí své ovečky do bludu a vytvářejí z nich kořist pro zdivočelé psy. A neměli by jim dovolit vycestovat ze země, dokud jsou ještě příliš mladí.


Na učencích pak je upozorňovat na tyto jedince, odvracet od nich pozornost, vést lidi správným směrem a poskytovat autentická vysvětlení islámu cestou medií a nenechat tak žádnou příležitost těmto zbloudilcům přicházejícím z temnot a snažícím se bezohledně přetvářet ostatní k vlastnímu obrazu.

Nechť nám Alláh dopřeje úspěchu v získávání prospěšné nauky a vykonávání dobrých skutků. Mír a požehnání Božímu Poslu, jeho rodině a společníkům.


Autor: šejch Sálih ibn Fewzán al-Fewzán

Zdroj: šejchův článek v saúdskoarabských novinách ar-Rijád.

Více informací na stránkách:


www.islamagainstextremism.com


www.takfiris.com


www.shariah.ws





[1] Na autoritu 'Abdulláha ibn 'Amra رضي الله عنهما zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 3166.


[2] Jde o část hadísu, který je muttefekun 'alejhi. Na autoritu 'Alího ibn Táliba رضي الله عنه ho zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, 6930; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1066.