… ALE CENY ROSTOU A ŽIVOT JE STÁLE NÁKLADNĚJŠÍ!

Abú Házimu Selemovi ibn Dínárovi někdo řekl: „Abú Házime, což nevidíš, jak ceny rostou?“

Odpověděl: „A pročpak tě to trápí? Věru Ten, Který nám dával obživu kdysi, když všechno bylo lacinější, nám bude dávat obživu i nyní, když je všechno dražší.[1]

Tj. Vznešený Alláh si Sám Sobě uložil za povinnost a předem určil, že nenechá žádného živého tvora, aniž by pro něj nezajistil obživu, když oznamuje:

وَمَا مِن دَآبَّةٍ فِى ٱلْأَرْضِ إِلَّا عَلَى ٱللَّـهِ رِزْقُهَا وَيَعْلَمُ مُسْتَقَرَّهَا وَمُسْتَوْدَعَهَا ۚ كُلٌّ فِى كِتَـٰبٍ مُّبِينٍ

A není na světě zvířete jediného, jehož obživa by od Boha nezávisela; a On zná spočinutí jeho i složení jeho a to vše je v Knize zjevné zapsáno. (Húd: 6)

Proto se služebník Boží musí s plnou důvěrou odevzdat Poskytovateli a Živiteli (arab. الرزاق ar-Razzák) a prosit o obživu a živobytí výlučně jen Jeho. Nesmí nikdy ztrácet ze zřetele, že žádná duše neodejde z tohoto světa, aniž by nevyčerpala zcela všechno, co pro ni Alláh předurčil jako obživu. Člověk by se proto neměl rmoutit a smutnit, kromě pokud se jedná o otázky pošlapávání náboženství.

To ovšem neznamená, že by se člověk neměl snažit být soběstačným a nežebrat od druhých a svou nevoli přičinit se a pracovat na své živobytí navíc omlouvat tím, že se údajně spoléhá na Alláha. Není nic vzdálenějšího správnému pochopení příčin a následku, ke kterému nás vede věrouka vznešeného Božího náboženství Islámu.

Společník Božího Posla صلى الله عليه و سلم 'Abdulláh ibn Mes'úd رضي الله عنه pravil: „Věru nenávidím, když spatřím někoho jen tak se poflakovat, nečiníce nic ani pro tento, ani pro onen svět![2]

_________________________________________________

[1] Zaznamenal Abú Nu'ajm v Hiljetu l-awlijá´, 3/239.

[2] Zaznamenal Abú Nu'ajm v Hiljetu l-awlijá´, 1/130.