ALLÁH HOVOŘÍ JEN PRAVDU A JEN ON VEDE SPRÁVNOU CESTOU: VYSVĚTLENÍ PODLE AS-SE'DÍHO

Vznešený Alláh praví:

وَاللَّهُ يَقُولُ الْحَقَّ وَهُوَ يَهْدِي السَّبِيلَ

A Bůh říká pouze pravdu a On vede po cestě správné. (Ahzáb: 4)

'Abdurrahmán ibn Násir as-Se'dí pravil:

„Tento vznešený verš s naprostou a očividnou jistotou hlásá, že Alláh hovoří vždy jen pravdu. Z toho vyplývá nutnost jistoty v čemkoli, co On řekne a pravdivosti a spravedlivosti čehokoli, co On přikáže nebo zakáže. Cokoli, co Alláh prohlásil, je nepochybná pravda, je to absolutně věrohodné a prospěšné pro Jeho služebníky z hlediska jejich víry i morálky, z hlediska jejich náboženských i světských záležitostí. Cokoli, co Alláh přikáže, je vždy příkladným a dobrým skutkem, vlastností dokonalého charakteru, přínosem a požehnáním. Cokoli Alláh zakáže, je vždy zlem, skutkem zkaženým a škodlivým, ať už se jedná o něco související s náboženstvím v užším slova smyslu či s nějakou světskou záležitostí. Celé islámské zákonodárství (arab. الشريعة aš-šarí'a) je pouze rozšířením tohoto základního principu, který Alláh ukazuje v tomto i v dalších verších.

V následných Božích slovech:

وَهُوَ يَهْدِي السَّبِيلَ

A On vede po cestě správné (Ahzáb: 4)

je řeč o cestě vedoucí k té Pravdě, kterou Alláh předtím zmínil a také o způsobu, jak Alláh uzákoňuje Svá rozhodnutí. Alláh nám postačuje a Jeho vysvětlení jsou pro nás dostačující, neboť k nim využívá jasné a všem dostupné důkazy (tedy evidentní důkazy neprotiřečící zdravé vrozené lidské přirozenosti a nezkaženému intelektu) a důkazy původu Božského, jak je zmíněno v jiném verši:

سَنُرِيهِمْ آيَاتِنَا فِي الْآفَاقِ وَفِي أَنفُسِهِمْ حَتَّىٰ يَتَبَيَّنَ لَهُمْ أَنَّهُ الْحَقُّ

Ukážeme jim znamení Svá ve všech světa končinách i v nich samých, dokud se jim jasným nestane, že toto pravdou je. (Fussilet: 53)" [1]

Alláh na jiném místě zjevuje:

وَكَذَٲلِكَ جَعَلۡنَا لِكُلِّ نَبِىٍّ عَدُوًّ۬ا شَيَـٰطِينَ ٱلۡإِنسِ وَٱلۡجِنِّ يُوحِى بَعۡضُهُمۡ إِلَىٰ بَعۡضٍ۬ زُخۡرُفَ ٱلۡقَوۡلِ غُرُورً۬ا‌ۚ وَلَوۡ شَآءَ رَبُّكَ مَا فَعَلُوهُ‌ۖ فَذَرۡهُمۡ وَمَا يَفۡتَرُونَ

A takto jsme učinili každému poslu nepřátele: satany z lidí i džinů, kteří si vzájemně našeptávají ozdobná slova plná bludů. Kdyby Pán tvůj chtěl, nebyli by tak činili; ponech je tedy v tom, co si vymýšlejí! (An'ám: 112)

'Abdurrahmán ibn Násir as-Se'dí pravil:

„Alláh tímto konejší Svého Posla Muhammeda صلى الله عليه و سلم že přesně takto se věci mají. Alláh předurčil, že budeš mít nepřátele, kteří odmítnou tvou výzvu, povedou proti tobě válku a budou ti závidět a nenávidět tě.

Boží slova:

يُوحِى بَعۡضُهُمۡ إِلَىٰ بَعۡضٍ۬ زُخۡرُفَ ٱلۡقَوۡلِ غُرُورً۬ا‌ۚ

vzájemně si našeptávají ozdobná slova plná bludů (An'ám: 112)

znamenají vzájemně si zkrášlují lež a faleš, ke které jedni druhé vzývají, zdobí ji těmi nejvybranějšími výrazy, aby ji představili v tom nejkrásnějším obalu, čímž dojde k tomu, že lidé bláhoví a hloupí jsou touto nepravdou omámeni a oklamáni, pročež nedokáží ani porozumět pravé a skutečné podstatě věcí a ani nejsou s to pojmout skutešné významy slov, které jsou na dané věci pasovány. Naopak, jsou ohromeni okrášlenými proslovy a překroucenými významy, díky čemuž jsou ochotni věřit, že pravda je lží a lež je pravdou. (...)

Boží předurčení existence nepřátel pro proroky, mír s nimi všemi, patří k Boží moudrosti, stejně jako Jeho předurčení existence podporovatelů a propagátorů falši. Takto jsou služebníci Boží podrobováni zkoušce a takto jsou opravdoví a upřímní rozeznáváni od lhářů, soudní od ignorantů a vědoucí s vnitřním vhledem do podstaty věcí od lidí zaslepených svým tmářstvím.“ [2]


______________________________________________________________________________

[1] Viz ad-Deláilu l-kur´áníjetu fí anni l-'ulúmi we l-a'máli n-náfi'ati l-'asríjeti dáchiletun fi d-díni l-islámí, str. 6.

[2] Viz Tejsíru 'Azízi r-Rahmáni fí tefsíri l-kelámi l-Mennán, komentář k citovanému verši, redakčně upraveno.