BLUDNÁ UČENÍ ADNANA OKTARA (HARUN YAHYA)

Chvála Alláhu, požehnání a mír Poslu jeho.

Alláh pravil:
وَتَعَاوَنُوا عَلَى الْبِرِّ وَالتَّقْوَى وَلا تَعَاوَنُوا عَلَى الإثْمِ وَالْعُدْوَانِ
Pomáhejte si vzájemně ke zbožnosti a bohabojnosti a nepomáhejte si k hříchu a nenávisti. (Máida:2)
Toto je upozornění věřícím, kteří následují věrouku ahl sunna we l-džemá’a na inovátora jménem Adnan Oktar, píšícího pod pseudonymem Harun Yahya[1], hlavně na téma popření evoluce a dokázání kreace a dále tzv. vědeckých zázraků v Koránu, historie lidstva a náboženství a mezináboženského dialogu. Za svá bludná přesvědčení byl kritizován i některými šiřiteli islámské osvěty, následujícími ‘akídu a menhedž ahl sunna we l-džemá’a, jako např. Bilaalem Philipsem.[2]
Tento autor, předně, nedosáhl žádného akademického stupně znalosti ani v oborech přírodních věd, ani v oborech historie a religionistiky, ani v islámských naukách. Jeho práce obsahují značné faktické nedostatky a chyby z jakéhokoli úhlu[3] a navíc obsahují i aspekty, označované učenci islámu již v dávné historii jako bludy. Pokusíme se shrnout hlavní odchylky víry Adnana Oktara oproti věrouce ahl sunna za použití citací přímo z jeho knih, které byly přeloženy do řady jazyků, včetně češtiny, a jsou volně šířeny na internetu a v mnoha muslimských komunitách, aniž by si kdo byl vědom o co se ve skutečnosti jedná.
 
Uvádíme přehled a vyvrácení toho, co Adnan Oktar hlásá:
 
1.       Neexistuje nic, nežli pouze Alláh
Výzva Adnana Oktara neobsahuje apel k Tewhídu l-Ulúhíjja[4], ale pouze k Tewhídu r-Rubúbíjja[5]. Oktar přejímá myšlenky Ibn ‘Arabího a „imáma“ Rabbáního, které jinak často cituje, a v mnoha svých vyjádřeních jasně podporuje heretickou myšlenku extrémních súfíjů o jediné reálné existenci, tj. „nic jiného než Alláh neexistuje a vše, co vnímáme je jen odrazem ideí, světem stínů a klamem.“ Podle Oktara je celá vnímaná realita pouze výsledkem impulzů v našem mozku. Oktar píše:
„Pro toto nové chápání je startovním bodem, že všechno, co vnímáme jako vnější, je jen reakce tvořena elektrickými signaly v mozku. Červeň jablka, tvrdost dřeva - ba co víc, vlastní matka, otec, rodina a všechno, co jeden vlastní, jeho dům, práce a dokonce i stranky této knihy - toto vše je tvořeno pouze elektrickými signály. K tomuto předmětu pozdní německý biochemik Frederic Vester vysvětluje hledisko, k němuž dospěla věda: Prohlášení některych vědců, že člověk je obraz, že všechno prožívané je prozatímní a klamné, že vesmír je pouze stín, to vše se zdá být potvrzováno současnou vědou.“[6]
„Je nemožné, abychom dosáhli na fyzický svět mimo náš mozek. Všechny objekty, s nimiž jsme v kontaktu, jsou vlastně sbírkami vnimani jako je zrak, sluch a hmat. Napříč našimi životy zpracováváním dat ze senzorických center náš mozek nekonfrontuje "originály" hmoty existujici mimo nás, ale naopak kopie formované uvnitř mozku. V tomto bodě jsme sváděni věřit, že tyto kopie jsou vzorky skutečné hmoty mimo nás.“[7]
„Vše, co vidíme, cítíme, slyšíme a vnímáme jako "hmotu," "svět" nebo "vesmír" jsou ve skutečnosti elektrické signály interpretované v mozku. Nikdy nedosáhneme na originál hmoty vně našeho mozku. Pouze ochutnáváme, slyšíme a vidíme obraz vnějšího světa vytvářený v našem mozku.“[8]
„Neexistuje důkaz, že svět, jaký vnímáme skrze těchto pět smyslů, je totožny se "skutečnym" světem.“[9]
„Islámští intelektuálové jako Imám Rabbání, Muhjiddín Ibn Arabí a Mevlana Cami si uvědomili tento fakt z Koránu a užitím svého rozumu. Někteří západní filosofové jako George Berkeley pochopili stejnou realitu rozumem. Imám Rabbání napsal ve sve Mektúbát (Dopisy), že celý hmotný vesmír je "iluze a domněnka (dojem)" a že jedinou absolutní bytostí je Bůh.“[10]
Vše to je vyvratitelné mnoha islámskými přesvědčeními z Koránu a Sunny, např. o existenci ráje a pekla již nyní, o Noční Cestě (arab. Isrá we l-Mi‘rádž), o příznacích blížícího se soudného dne, o nestvořenosti Koránu, o Poslu Božím صلى الله عليه و سلم jakožto nejlepším člověku, o sahábech jakožto nejlepší generaci apod. to vše ukazuje na to, že vnímaný svět je skutečný a reálný.
 
2.       Priorita je dávána rozumu nad důkazy z Koránu a Sunny
Všimněte si výše uvedenou citací, hlavně ze slov:
„Prohlášení některych vědců, že člověk je obraz, že všechno prožívané je prozatímní a klamné, že vesmír je pouze stín, to vše se zdá být potvrzováno současnou vědou“
je podsouvána myšlenka, že prioritní je pro víru rozumový argument, nikoli důkaz z Koránu a Sunny. Oktar také pro podporu svého tvrzení o přednosti rozumu nad textuálními důkazy cituje četné západní filozofy, jako G. Berkeleye, B. Russella a L.J.J. Wittgensteina.
 
3.       Popírání některých Božích atributů
Oktar očividně používá prostý nevyzbrojený intelekt k dosažení odpovědi na otázku, kde je Alláh. Tím popírá Vznešené Boží atributy a vše, co bylo v Koránu a v Sunně zjeveno ohledně toho, že Alláh Vznešený je nad nebesy, že se vznesl na svůj trůn atd. Poté, co svou teorii uvádí jako nezvratný vědecký fakt, píše Oktar:
„A zase jiní slyšeli fakt, že Bůh je "všude," jak je zjeven v Koranu, ale nerozumí, co to přesně znamena. Pověrčivě si myslí, že Bůh obklopuje všechnu hmotu jako radiove vlny nebo neviditelny, nezjistitelný plyn. (Bůh je nadto dozajista povznesen.) Avšak tato a jine představy, co nemohou objasnit "kde" Bůh je (a možna Ho podle toho popiraji) jsou všechny založeny na stejne chybě: drži se neopodstatněneho předsudku, ktery je vede k mylnym nazorům o Bohu.“[11]
Sám Alláh praví:
إِنَّ رَبَّكُمُ اللَّهُ الَّذِي خَلَقَ السَّمَاوَاتِ وَالأرْضَ فِي سِتَّةِ أَيَّامٍ ثُمَّ اسْتَوَى عَلَى الْعَرْشِ يُغْشِي اللَّيْلَ النَّهَارَ يَطْلُبُهُ حَثِيثًا وَالشَّمْسَ وَالْقَمَرَ وَالنُّجُومَ مُسَخَّرَاتٍ بِأَمْرِهِ أَلا لَهُ الْخَلْقُ وَالأمْرُ تَبَارَكَ اللَّهُ رَبُّ الْعَالَمِينَ
Pánem vaším je vskutku Bůh, jenž stvořil nebesa i zemi v šesti dnech a potom se usadil na trůně Svém. (Al-A’ráf: 54)
 
4.       Jeho víra v jednotu stvořeného a stvořitele
Oktar tvrdí:
„Bůh je dozajista "všude" a objímá vše.“[12]
„Jak je uvedeno na počátku, mnozí nerozumí Boží moci a tak si ho představují jako přítomného kdesi na nebesích a ne doopravdy, zasahujícího do záležitostí světa. (Bůh je dozajista nad tím.) Tato logika je založena na předpokladu, že vesmír je nahromaděním hmoty a Bůh je "vně" tohoto hmotneho světa.
Jenže jelikož my nikdy nemůžeme dosáhnout vnějšího světa, tak ani nemůžeme plně znát jeho pravou povahu. Vše, co známe, je existence Stvořitele, ktery dovolil vznik všech těchto věcí — jinými slovy Boha. Aby vyjádřili tuto pravdu,velcí islámští učenci jako Imám Rabbání, pravili, že jedinou absolutní bytostí je Bůh; a že zbytek vyjma Něho jsou stínové bytosti.“[13]
Dotaženo do důsledků, podle filozofie Adnana Oktara jsme „my“ iluzí, tento svět neexistuje a existuje jen Alláh. Proto je Alláh všude a tento svět a my všichni v něm jsme pouhou iluzí.
Tím jasně popírá rozdíl a oddělení Stvořitele od stvořeného, což je věrouka ahl sunna. Zastává tedy myšlenku panteismu, arab. wahdetu l-wudžúd, dosl. jednota bytí, podle níž je Alláh přítomen všude a ve všem. Tato doktrína je jinak charakteristická pro súfizmus, kde je nezbytným vyústěním učení o duchovních stavech a splynutí s absolutnem. Doktrína jednoty bytí se neopírá se ani o Korán, ani o Sunnu a sahábové, tábi’ín, tábi‘ tábi’ín i imámové ahl sunna ji odmítali.
Naproti tomu Korán jasně stanovuje:
 إِذْ قَالَ اللَّهُ يَا عِيسَى إِنِّي مُتَوَفِّيكَ وَرَافِعُكَ إِلَيَّ
A hle, pravil Bůh: „Ježíši, nyní tě odvolám a povznesu tě k Sobě …(Áli 'Imrán:55)
يَخَافُونَ رَبَّهُمْ مِنْ فَوْقِهِمْ وَيَفْعَلُونَ مَا يُؤْمَرُونَ
Pána svého se obávají, jenž nad (arab. fewke) nimi dlí, a to, co poručeno je jim, vykonávají. (Nahl:50)
Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil: „Vy mi nevěříte, ale já jsem pravdomluvný služebník Toho, Kdo je nad nebesy. Zvěsti z nebes ke mně přicházejí zrána i zvečera.[14]
 Prorok صلى الله عليه و سلم také pravil: „Milosrdným bude prokázána milost Nejvyšším. Mějte milost vůči těm na zemi a Ten, Který je nad nebesy, bude mít milost vůči vám.[15]
Mu’áwíja ibnu l-Hakam pravil: „Měl jsem dívku-otrokyni, která pro mne pásla ovce směrem na Uhud a al-Džewáníjju. Jednou jsem přišel a zjistil, že vlk jednu ovci odnesl. Jsem jen člověk, ze synů Adamových, rozhněval jsem se, tak jako se hněvají lidé, jenže velmi ostře. Přišel jsem k Poslu Božímu صلى الله عليه و سلم a on mě na to upozornil. Řekl jsem: „Posle Boží, měl bych ji propustit?: „Přiveď ji,“ pravil Prorok صلى الله عليه و سلم. Přivedl jsem ji k němu a on se jí zeptal: „Kde je Alláh?“ „Nad nebesy,“ odpověděla. „Kdo jsem já?“ zeptal se jí. „Ty jsi Posel Boží,“ pravila. Řekl mi: „Propusť ji, neboť je věřící.[16]
Podobně se Abú Mutí' al-Hakam ibn 'Abdulláh al-Balkí tázal Abú Hanífy na někoho, kdo nevěří, že je Alláh nad nebesy a Abú Hanífa jej prohlásil nevěřícím.[17] Jeho učedník Abú Júsuf žádal pokání od jistého Bišra al-Merísího, který popíral, že Alláh je na Svém Trůně nad nebesy.[18] Že je Alláh nad nebesy a Jeho znalost se dotýká všeho, bylo také vírou např. imáma Málika[19], nebo imáma aš-Šáfi’ího, který navíc uvádí i víru v sestupování Alláha do nejnižšího nebe.[20] Souhlasili s nimi v tom např. i al-Awzá’í[21] a Abdulláh ibn Mubárek, který dodává, že opačně smýšlela sekta džehmíjja.[22]
 
5.       Jeho výzva ke sjednocení náboženství islámu, křesťanství a judaizmu.
Adnan Oktar zastává tezi, že křesťané, muslimové a židé tvoří jednu náboženskou obec a že konverze k islámu není nutná. Píše:
„Proto jsou Lidé Knihy (křesťané a židé) vyzýváni, aby se sjednotili s muslimy jako souvěrci a společně čelili ateizmu, antireligiozitě a také společenské, stejně jako mravní degeneraci.“[23]
Korán praví:
وَمَنْ يَبْتَغِ غَيْرَ الإسْلامِ دِينًا فَلَنْ يُقْبَلَ مِنْهُ وَهُوَ فِي الآخِرَةِ مِنَ الْخَاسِرِينَ
Kdo touží po jiném náboženství než po islámu, nebude to od něho přijato a v životě budoucím bude mezi těmi, kdož ztrátu utrpí. (Áli ‘Imrán:85)
 
Nechť nás Alláh vede správnou cestou.


[1] Více informací o Adnanu Oktarovi na http://www.harunyahya.com/theauthor2.php (k 13. 11. 2011).
[2] Viz např. jeho video odpovědi (v angličtině), k nalezení zde: http://www.youtube.com/watch?v=7hzs-3SEIKo&feature=related; a zde: http://www.youtube.com/watch?v=Jjvk5GxRIt4 (k 13. 11. 2011).
[3] Pro argumentaci proti evoluční teorii používá zastaralé názory, schémata a interpretace ze 70., 80. a 90. let a vyvrací tak dnes již překonaný klasický darwinizmus, přičemž naprosto ignoruje vědecký pokrok na poli evoluční biologie daný možnostmi primárního genetického výzkumu, objevy nových fosílií a novými koncepty evoluce, jako je teorie sobeckého genu a teorie přerušovaných rovnováh. Možná se mu podařilo u mnoha laiků rozbít darwinizmem podpíraný materializmus, ale v očích odborné veřejnosti není Oktar schopen vyvrátit platnost evolučních teorií, zejména oněch moderních, o kterých se ve svých knihách ani nezmiňuje. Z hlediska věd humanitních, používá nepřesné údaje, odvážné až demagogické spekulace a vlastní ničím nepodložené datování. Ve výsledku se jeho argumentace proti moderní materialistické vědě nijak neliší od argumentace amerických evangelikálů a jiných křesťanských fundamentalistů. Vše to lze vidět v jeho knihách, z nichž mnohé byly přeloženy i do češtiny.
[4] Jedinečnost Alláha ve smyslu Jeho výlučné božskosti a výhradního práva být uctíván.
[5] Jedinečnost Alláha ve smyslu, že jen Alláh je Stvořitelem, absolutním Vládcem, Pánem a Vlastníkem všeho stvořeného.
[6] Oktar, Adnan: Zhroucení evoluční teorie, online vydání z http://www.harunyahya.com/cz/cz.m_book_index.php (k 9. 11. 2011), str. 163.
[7] Ibid., str.165.
[8] Ibidum.
[9] Ibid, str. 167.
[10] Ibid, str. 182.
[11] Ibid., str. 161.
[12] Ibid., str. 171.
[13] Ibidum.
[14] Obecně přijímaný. Zaznamenávají jej al-Buchárí i Muslim na autoritu Abú Saída al-Chudrího.
[15] Zaznamenali Ahmed v Musnedu,  Abú Dawúd v Sunenu, al-Buchárí v at-Táríchu l-Kabír. Sahíh podle al-Hákima. S touto klasifikací souhlasí i az-Zahabí. At-Tirmízí jej uvádí ve svém Sunenu jako hasan sahíh.
[16] Sahíh Muslim.
[17] Ibn Abí l-‘Izz al-Hanefí v Šarh 'Akídatu t-Tahawíjja, str.288; az-Zahabí v  Muchtesaru l-'Ulúw, č. 118.
[18] Viz Ibn Abí l-‘Izz al-Hanefí v Šerhu l-‘Akídati t-taháwíja, str. 228.
[19] Viz Abú Dawúd v al-Mesá´il str. 263; al-Ádžurí v aš-Šarí'a, str. 289.
[20] Zaznamenává az-Zahabí v Muchtesar al-'Uúww, č.118 přes Abú Sawr a Abú Šu’ajba vyprávějících přímo od aš-Šáfi’ího.
[21] Zaznamenal al-Bejhekí v al-Asmá´u we s-Sifát, str. 408. Ibn Hadžer toto podání schválil ve Fethu l-Bárí, 13/406.
[22] Zaznamenal al-Buchárí v Chalku Af'áli l-'Ibád č.13; Viz také ad-Dárimí v ar-Radd 'ala l-Merísí str. 24, 103; a ar-Radd 'ala l-Džehmíjja, str.50. Zaznamenává jej i 'Abdulláh ibn Ahmed v as-Sunna, na str.7, 25, 35 a 72.