CO MŮŽETE UDĚLAT PRO ZASTAVENÍ PROPAGANDY KONKRÉTNĚ VY SAMI

Tento text volně navazuje na předcházející seriály Pod pokličkou islámské hrozby, Muslimové v informační džungli a Charakteristické znaky propagany, tematizující propagandu proti islámu a muslimům. Je jejich závěrem, dovětkem a vyústěním.

Jste svědky a více méně také aktéry potenciálně nebezpečného historického souběhu rozmanitých podob krize euro-atlantského kulturního prostoru. V takových podmínkách se v Evropě obvykle rodily světové války. V naší situaci a v našem případě by ovšem totální válka mezi tímto prostorem a prostorem s většinově muslimským obyvatelstvem měla devastující dopad na lidstvo jako celek. Mějte na zřeteli, že jste to vy, lidé, kdo tvoří masu světových muslimů a světových nemuslimů. A zároveň právě vy jste definováni obrovským množstvím dalších epitetů, nežli pouze nálepkami muslim a nemuslim. Vaše identita není jednoduše redukovatelná jen na to, zda jste nebo nejste muslim či nemuslim. Vzájemné vztahy mezi námi se v budoucnu odehrají právě takovým způsobem, jaký si my sami od nynějška zvolíme. Především na nás dnes záleží, nakolik konfrontační budou tyto vztahy zítra.
Žel, cesta konfliktu již byla nastoupena, nejdříve 11. zářím a nejpozději v okamžiku, kdy během tzv. arabského jara západní mocnosti nabídly svrhávaným sekulárním diktátorům azyl, odmítli řešit Asadovu represi syrského revolučního hnutí a svrhli prvního demokraticky zvoleného prezidenta Egypta. O tom, že konflikt již probíhá, svědčí aktuální světové dění i rétorika všech zúčastněných stran. Otázka už tedy nezní, zda střet nastane, protože už nastal, ale spíše kam až přeroste, jakou formou proběhne a je-li skutečně nevyhnutelné a bezpodmínečně nutné, aby vyvrcholil právě ozbrojeným bojem. A válku si přece nepřejeme nikdo, protože by neměla vítězů, jen samé poražené.
Je však důležité poznamenat, že neexistuje válka světů, neexistuje boj civilizací v podobě postulované Samuelem Huntingtonem ve Střetu civilizací (1993), už jen proto, že hranice jím spatřovaných civilizací jsou neostré a ony samotné jen těžko definovatelné. Zcela jasně ovšem existuje drtivá kolize paradigmat a mentálních modelů v myslích lidí, kteří s jejich pomocí konstruují své vidění světa. Znovu zdůrazňuji, že čím více nás bude přesvědčeno o nevyhnutelnosti a esencialitě války všech muslimů proti všem nemuslimům, tím spíše tato válka nastane. Pokud se do ní necháme vmanipulovat a vtáhnout, pravděpodobně půjde o život nám všem.
Odhaduje se, že např. již použití pouhých 0,03 % v současnosti existujícího světového jaderného arzenálu v jednom jediném lokálním konfliktu může mít na svědomí celosvětovou klimatickou změnu, která ohrozí lidskou civilizaci v podobě, jak ji známe.1
 
Mechanizmy manipulace a propagandy jsou reálné, fungují a jsou široce využívány s měřitelným (a velkým) úspěchem a ziskem, klasicky například v reklamách. Mají epistemologický, psychologický, sociální i ekonomický rozměr, mohou na jedince vyvíjet nátlak na vícero úrovních současně a jejich působení se znásobuje. Nicméně uposlechnout reklamu na smrtící nenávist a vyhlazovací válku, nechávaje sebe sama zaprodat válečnému štváči jako kus zboží v supermarketu, je nebezpečnou stupiditou. V každém člověku třeba vidět především lidskou bytost.
 
Strategie úspěšné antimanipulace spočívá v (1) zapamatování si manipulátorů, propagandistů, demagogů, lhářů či podvodníků a dlouhodobém sledování jejich chování, (2) zvýšení mentálního i fyzického úsilí na odhalení podvodu, jako je vytrvalé studium, kritické myšlení či opatrná skepse a (3) budování si pojistných rezerv pro případ, že propagandu neodhalíme a neeliminujeme včas.
V propagandě a demagogii okolo vás tedy hledejte skrytá poselství, rozpory a motivace a snažte se vyhledávat další a další triky. Takto budete vůči ní prakticky imunní. Také jednejte opatrně a patřičně rezervovaně pro případ, že budete přeci jen napáleni.
 
Masmedia jsou ideálním nástrojem propagandy elit a upevňování stávajícího systému, slouží k prosazování celospolečensky sdílených idejí za účelem produkce pro society vpodstatě nezbytné konformity a konsensu. Toto není samo o sobě ani dobré, ani zlé, vše totiž závisí na obsahu, který je těmito komunikačními kanály poskytován. Jeho etické zhodnocení je úkolem vás, recipientů.
Váš každodenní postup získávání informací proto přizpůsobte těmto skutečnostem a znalosti, kterou jste získali. Aplikujte dovednosti a postupy, které jste si osvojili. Přemýšlejte kriticky a neukvapujte se, ani se nenechte nikým ukvapovat. Vyplatí se investovat čas, vůli a energii. Mějte otevřenou mysl a pečlivě zvažujte každý svůj krok. Buďte eticky uvědomělými a odpovědnými recipienty.
Objektivita znamená uvědomit si svou předchozí znalost a pohledy, se kterými přistupuji k nové informaci, všechna možná zkreslení, která mne mohou ovlivňovat při zaujímání stanoviska a vědomé zřeknutí se pokřivování a záměrného zamlčování nepohodlných skutečností. Každý je až příliš ovlivňován a determinován tím, co ho tvoří a kým je, proto žádný jedinec nikdy nebude stoprocentně objektivní. Nutností je však vynaložení maximální snahy o nestrannost a vnitřní boj proti všem podobám osobní zaujatosti. Objektivita je v každodenním životě především úsilím o objektivitu.
 
Čtěte knihy, setkávejte se se skutečnými lidmi, v našem případě třeba například přímo nemuslimové s muslimy a naopak, a zkuste spolu pohovořit. Vše skepticky ověřujte. Hledejte alternativní media zdroje informací. Hledejte lidi, kteří se podílejí na jejich tvorbě a udržování a kteří hledají nezávislé informace také. Spojte se s nimi na základě vašeho společného zájmu. Jako jedinci máte přístup k nemainstreamovým relevantním informacím výrazně ztížen. Proto se musíte za účelem jejich získávání spolčovat. Ideálním polem působnosti alternatiního media nebo prostorem, kde takové medium hledat, je anonymní prostředí internetu.
To lze. Alternativní webové zpravodajství hrálo klíčovou úlohu v úspěchu indiánského lidového povstání v mexickém státě Chiapas v roce 1994 a při svrhávání diktátora Husního Mubáraka v Egyptě v roce 2011 se demonstranti domlouvali na sociálních sítích. Uvědomte si, že pluralita masmedií a jejich vzájemná konkurence vždy pracuje pro vás. Čím více masmedií je, tím menší mohou na vás mít jednotlivá masmedia potenciální vliv.
 
Všímejte si vyjádření v probíhajících diskusích všeobecně, nejen v těch o islámu a muslimech. Čtěte je mezi řádky. Hledejte v nich nedostatky, podsunuté dojmy, subjektivní tvrzení, hodnotové soudy a chybné argumentace. Jsou si jich dotyční vědomi? Pokud ano, proč to dělají a co tím sledují? Takto postupujte i na nejvyšších úrovních politického či vzdělávacího systému. Významnou úlohu pro vás má rovněž fakt, zda dotyčný autor, zájmová osoba, zohledňuje či nezohledňuje námitky svých oponentů a proč tak činí, nebo nečiní. Všímejte si, koho si media zvou do role potvrzujících expertů, kdo se v nich objevuje nejčastěji a kdo podporuje jejich propagandistické teze.
 
Zkuste se vcítit do mysli zájmových osob, hledejte jejich motivaci, popudy, pátrejte po osobní historii a psychologickém profilu dotyčných. V jiných jejich článcích posuzujte jejich názory na jiné, často zdánlivě nesouvisející jevy. Názor na jednu problematiku je často logickým důsledkem politicko-ideologického ukotvení nějakého jedince, které se manifestuje v širší škále problematik. Hledejte proto jejich další články, vyjádření nebo projevy a konfrontujte zjištění s vašimi předpoklady.
Většina lidí nekriticky následuje jinými předpřipravené ideologické šablony a myšlenková schémata. Těch, kteří si eklekticky vybírají z existující nabídky pohledů je minimum. Ještě méně je těch, kteří vedou jiné a tyto myšlenkové šablony tvoří a dolaďují, nebo si vytvářejí vlastní názor na základě jim dostupných skutečností a faktů. Proto je myšlenkové nastavení většiny lidí strukturované, nenáhodné a do jisté míry i předvídatelné. Určitý názor na jednu problematiku bývá s jiným názorem na druhou nesouvisející problematiku spjat významně častěji, než by na základě prosté pravděpodobnosti být měl. Pokud nějaké zjištění naopak neodpovídá vašemu teoretickému předpokladu, pátrejte po důvodech a příčinách takového rozporu.
 
Všímejte si posunů v názorech zájmových osob, protože nikdo není v čase názorově zcela konzistentní a neměnný. Jaké byly příčiny, důvody a okolnosti názorového posunu dotyčného? Povšimněte si i obratů, teoretických konceptů a kategorií, které užívá a které evidnentně nejsou jeho vlastní. Odkud je vzal? Kdo ho inspiroval a kdo ho ovlivňuje? Má on sám nějaké následovníky a obdivovatele?
Všímejte si proto názorové profilace medií, institucí, think-tanků. Zajímejte se o to, kdo stojí v jejich pozadí, kdo dané skupiny financuje, kdo je řídí, co sledují a „za koho kopou.“
 
Pokud zaujmete na základě tohoto otevřeného, kritického a nikým neovlivněného usuzování nějaké stanovisko, držte se ho, nevystřídejte a neměňte ho za jiné snadněji, než jste si utvořili to první. Každý člověk má nějaký názor, který se neshoduje s názorem mainstreamu. Najděte takový i u sebe a sami sebe se ptejte, proč jej zastáváte a neradi byste ho měnili, nebo proč jej vlastně považujete za břímě a nikomu se s ním raději nesvěřujete. Nebojte se změnit názor, pakliže tato změna zmírní rozpor mezi vámi a reálným stavem věcí. A nebojte se zachovat si svůj erudovanější, objektivnější a lépe odůvodněný názor, i kdyby to znamenalo vybočit z řady.
 
Pokud cítíte, že na vás někdo vyvíjí nějaký nátlak, že spěchá, naléhá, abyste se k něčemu vyjádřili nebo se přidali na nějakou stranu, ačkoli si nejste jisti, že se rozhodujete kompetentně, raději mlčte a pro nic se nerozhodujte, protože není slabostí ani hanbou přiznat vlastní neznalost, zůstat stranou a zdržet se stanoviska. Pokud cítíte, že vás někdo chce vlákat do davu a učinit z vás jeho součást, že vámi manipuluje a snaží se vás zpracovat a opracovat na nástroj ve svých rukou, z této situace utečte, dokud můžete. V sázce je příliš mnoho.
Pokud někde ve špičkách hierarchizovaných institucí, se kterými přicházíte do kontaktu, narazíte na osobu, která odpovídá psychologickému profilu manipulátora, využijte, pokud můžete, všech demokratických a legálních kroků k tomu, abyste se takového člověka zbavili moci a vlivu, nebo z něj vymanili sebe i ostatní.
 
Pokud někde v něčem rozpoznáte nějakou propagandu, využijte všech prostředků, které vám občanská společnost doposud umožňuje k tomu, abyste se jí postavili, odhalovali ji a minimalizovali její efekt kontrapropagandou. Podle Všeobecné deklarace práv člověka, přijaté OSN v roce 1948, ke které se přihlásila i ČR a SR, je právo na informace jedním z přirozených lidských práv. Znamená svobodu vyhledávat, přijímat a šířit informace.
Je vaší morální povinností takto učinit v případě, kdy se jedná o obzvláště nechutné a potenciálně nebezpečné dezinformace, které mohou ohrozit na životě jiné lidi, které jste donucováni nenávidět, či případně tímto nepřímo v reakci ohrožují i vás samotné, protože vždy hrozí, že by se takto stigmatizovaní mohli bránit, nebo se hojit na někom třetím.
 
A nikdy nezapomeňte, že manipulace není neporazitelná a neproniknutelná. Je to korový, tedy nezbytně uvědomělý proces, který je vždy logický a dovedný jen natolik, nakolik inteligentní, schopný a umný je sám manipulátor.
Stávající světový pořádek, jeho nastavení a jeho instituce jsou výsledkem řetězce vědomých rozhodnutí svéprávných lidí a jimi vytvořených institucí, nikoli nevyhnutelnou daností. Tato rozhodnutí nejsou nějakým zjeveným zákonem, mohou být revidována, změněna, odvolána, instituce mohou být reformovány či rozpuštěny, systém může být usměrňován, nebo, pokud bude potřeba, vyvrácen, demontován a nahrazen novým a spravedlivějším, který lidem více odpovídá a lépe naplňuje jejich potřeby. Totéž činili tisíce generací chrabrých mužů a žen před vámi, po celou dobu lidské historie.
 
 

 

1Tento údaj uvádí KOUKOLÍK, František. 2010. op. cit., str. 13.