CO ZNAMENÁ DÁVAT Z TOHO, CO NÁM BYLO POSKYTUTO

Vznešený Alláh praví:

يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوٓا۟ أَنفِقُوا۟ مِمَّا رَزَقْنَـٰكُم مِّن قَبْلِ أَن يَأْتِىَ يَوْمٌ لَّا بَيْعٌ فِيهِ وَلَا خُلَّةٌ وَلَا شَفَـٰعَةٌ ۗ وَٱلْكَـٰفِرُونَ هُمُ ٱلظَّـٰلِمُونَ 

Vy, kteří věříte, dávejte almužny z toho, co jsme vám uštědřili, dříve než přijde den, kdy nebude ani obchodování, ani přátelství, ani přímluvy. A nevěřící nevděčníci jsou věru nespravedliví! (Bekara: 254)

A i tohle je jednou z podob laskavosti Boží k Jeho služebníkům. 

Nařídil jim, aby ostatním dávali něco z toho, co On jim uštědřil ve formě povinného milodaru i nepovinné almužny, aby to pro ně mohlo být uschováno jako dobrý skutek a oni pak byli hojně odměněni v Den, kdy i lidé, jenž velmi usilovali o dobro, budou potřebovat i dobro váhy té nejnepatrnější částečky.

V ten Den nebude žádného vyjednávání, i kdyby se osoba chtěla vykoupit z trestu Dne soudného celou zeměkoulí plnou zlata, nebude to od ní přijato.

V ten den nikomu neprospějí ani ti nejbližší příbuzní, ani přátelé a ani postavení, jakého dotyčný na tomto světě dosáhl. Je to Den, kdy lidé lži upadnou ve ztrátu a kdy hříšníci budou zostuzeni. Jsou to všichni ti, kteří jednali nesprávně a zanedbávali to, co pro ně bylo povinností vzhledem na práva Alláha i práva Jeho služebníků a ti, kdož překračovali limity toho, co bylo zakázáno a nespokojovali se vděčně jen s tím, co bylo dovoleno.

A největší forma hřešení a nevděku vůči Alláhu je nevěřit v Něho, což vede k chybnému uctívání, a uctívání  patří jen a pouze Jedinému Alláhu. Také to směřuje k uctívání stvořeného a učinění to rovno s Alláhem. A je to z tohoto důvodu,  proč Alláh řekl, že nevěřící nevděčníci jsou věru nespravedliví. A jsou to lidé, kteří se dopustili největšího a nejvážnějšího ze všech hříchů.  

Autor:  Abdurrahmán ibn Násir al-Se‘dí

Zdroj: Tefsír as-Se‘dí, str. 130.

Přeložil: Afrim Peer