DŮLEŽITOST A DOPADY SPRÁVNÉ VĚROUKY

OTÁZKA: Jistý člověk nedbá na důležitost správné 'akídy a je toho názoru, že plně dostačuje jeho víra coby vnitřní přesvědčení. Mohli byste vyjasnit důležitost 'akídy pro muslima, to, jak se odráží na jeho životě, vztahu k ostatním muslimům, ke společnosti jako celku a k nemuslimům?


ODPOVĚĎ:

Jménem Alláh Milostiplného, Smilovného, chvála Alláhu, Pánu veškerenstva, požehnání a mír Poslu Božímu Muhammedovi, jeho rodině a jeho společníkům. A potom:

Správnost věrouky (arab. عقيدة 'akída) je tím nejdůležitějším předpokladem a to proto, že dosvědčit, že není skutečného božstva (tj. že nic nemá právo být uctíváno) kromě Alláha a že Muhammed je Božím Poslem je hned prvním pilířem islámu.

Boží poslové, mír s nimi všemi, jako první vyzývali k nápravě věrouky a přesvědčení, protože všechny skutky uctívání a všechny lidské činy obecně závisejí na věrouce a její správnosti. Bez správné věrouky jsou všechny tyto skutky k ničemu.

Vznešený Alláh pravil:

ذَٰلِكَ هُدَى ٱللَّـهِ يَهْدِى بِهِۦ مَن يَشَآءُ مِنْ عِبَادِهِۦ ۚ وَلَوْ أَشْرَكُوا۟ لَحَبِطَ عَنْهُم مَّا كَانُوا۟ يَعْمَلُونَ

Toto je vedení Boží, On vede jím, koho chce ze služebníků Svých. Však kdyby byli přidružovali, marné by bylo to, co konali. (An'ám: 88)

Na jiném místě Vznešený Alláh říká:

إِنَّهُۥ مَن يُشْرِكْ بِٱللَّـهِ فَقَدْ حَرَّمَ ٱللَّـهُ عَلَيْهِ ٱلْجَنَّةَ وَمَأْوَىٰهُ ٱلنَّارُ ۖ وَمَا لِلظَّـٰلِمِينَ مِنْ أَنصَارٍ

Kdo bude přidružovat k Bohu, tomu Bůh zakáže vstup do ráje a bude mu příbytkem oheň pekelný; a nespravedliví nebudou mít pomocníky. (Máida: 72)

A Nejvyšší také sděluje:

وَلَقَدْ أُوحِىَ إِلَيْكَ وَإِلَى ٱلَّذِينَ مِن قَبْلِكَ لَئِنْ أَشْرَكْتَ لَيَحْبَطَنَّ عَمَلُكَ وَلَتَكُونَنَّ مِنَ ٱلْخَـٰسِرِينَ

A bylo již vnuknuto tobě i těm, kdož před tebou byli: „Věru, budeš-li přidružovat, marné budou skutky tvé a budeš zajisté mezi těmi, kdož ztrátu utrpí.“ (Zumer: 65)

Na základě těchto a jim podobných textů je jasné, že náprava věrouky je velmi důležitou, vlastně nejdůležitější záležitostí a v plánu islámské osvěty přichází jako první a prioritní. Prvním, co musí islámská osvěta ustavit, je správná věrouka. Posel Božíصلى الله عليه وسلم zůstal v Mekce po začátku své prorocké mise celých třináct let a po celou tuto dobu vyzýval lid k nápravě jejich věrouky a k přijetí Boží Jedinosti a Jedinečnosti. Všechny náboženské povinnosti byly jako povinnosti ustanoveny až dlouho potom, v Medíně. Ano, modlitba se stala povinností už v Mekce, ještě před hidžrou, nicméně všechna ostatní šarí'atská nařízení vešla v platnost až po hidžře. Toto je důkaz, že činy nemohou být přijaty bez nápravy věrouky.

Proto ten, kdo říká, že plně dostačující je pouze víra uvnitř, bez jakéhokoli zájmu o správnost věrouky, toho tvrzení protiřečí výše uvedenému, protože víra není vírou, kromě pokud je v pořádku věrouka. Pokud věrouka není v pořádku, pak spolu s ní padá i víra i náboženství dotyčného jedince.

Odpovídal: šejch Sálih al-Fewzán

Zdroj: Fetáwa s-sijáseti š-šar'íja, otázka č. 1.

Poznámka překladu:

Šejch 'Ubejd al-Džábirí uvedl, že laxní vůči starosti o správnost věrouky jsou jen dva typy lidí a žádný třetí není:

Prvním typem je ignorant. Není nijak obeznámen s výzvou k Alláhu a přímé cestě na základě jasných důkazů. Naopak následuje kohokoli, koho potká.

Druhým typem je zlý člověk následující vlastní tužby, inovátor a bludař. Dobře si je vědom, že dokud zůstane věrouka Tewhídu a Sunny mezi lidmi silná a rozšířená, nebude moci se k nim se svými bludy přiblížit. Toho bude schopen, pokud jejich duše ochabnou.

Právě takový typ lidí přichází s líbivými a všeobecnými prohlášeními, která ukazují, že se navenek drží správné věrouky a výzvy k ní, čímž si získá náklonnost lidí, jejich důvěru a silnou pozici mezi nimi. Potom se mezi ně vkrade a obepne se okolo nich jako had okolo své kořisti. A pak do nich vstříkne jed své inovace, díky čemuž se ho budou moci zbavit jen nemnozí z jeho následovníků.[1]

________________________________________________________

[1] Viz Tebsíretu l-chalefi bi-Šerhi t-tuhafi fí mezáhibi s-selef, str. 53.