DŽA'FER IBN ABÍ TÁLIB A NEGUS, HABEŠSKÝ VLÁDCE

 Al-Kelbí zaznamenává od Ibn Abbáse, že když Dža’fer ibn Abí Tálib a jeho druhové přesídlili do Habeše a usadili se tam a poté, co Boží Posel přesídlil do Medíny, načež následovala bitva u Bedru, svolali Kurajšovci setkání do Dár an-Nedwa, kde řekli:

„Musíme se pomstít za naše padlé u Bedru a uděláme to na Muhammedových druzích, kteří jsou u neguse v Habeši. Proto sesbírejte peníze a dejte je jako dar negusovi a on vám výměnou vydá ony lidí, které ukrývá. Pro tuto misi vyberte dva muže z vás, kteří jsou známí jako dobří vyjednavači.“

Proto tedy vybrali 'Amra ibnu l-Áse a ‘Ummáru ibn Abí Mu’ajta, poslali po nich dary, vyčiněné kožešiny a další věci.

Přeplavili se přes moře do Habeše. Když přišli k negusovi, poklonili se mu a vzdali mu hold. Řekli: „Naši lidé jsou vám vděční a proto vám chtějí upřímně poradit, chtějíce pro vás jen dobro. Vyslali nás sem k vám, abychom vás varovali před lidmi, kteří k vám přišli, protože reprezentují lháře, který se mezi námi objevil a který tvrdí, že je Posel Boží. Nikdo z nás jej nenásleduje, jedině blázni. Velmi jsme jim to ztížili a vyhnali jsme je do údolí naší země. Nebylo nikomu dovoleno připojit se k nim, byli zničeni hladem a žízní. Když šlo do tuhého, poslal k tobě svého bratrance, aby zkazil tvé náboženství, tvé království a tvé poddané. Proto se před nimi měj na pozoru a vydej nám je, abys jejich případ vyřešil jednou pro vždy.“

Také mu řekli: „Důkazem toho, co říkáme, je, že před tebou nepadnou na tvář a nebudou tě zdravit tak, jak tě lidé zdravívají, protože opovrhují tvou vírou a tvým způsobem života.“

Negus je však proklel, a když odcházeli, Dža’fer na ně u dveří zavolal: „Strana Boží vás žádá o svolení ke vstupu.

Poté, co to negus slyšel, přikázal, aby ten, kdo to řekl, svá slova zopakoval. Když Dža’fer svá slova zopakoval, řekl negus: „Vskutku je nechte vstoupit s Božím svolením, v bezpečí.“

Amr ibnu l-Ás se podíval na svého společníka a řekl: „Viděls, jak se pošetile nazývají? Strana Boží!“

Amr ibnu l-Ás řekl negusovi: „Neviděl jsi, jak moc jsou pyšní, že se ti ani nepokloní?“

Poté se jich zeptal negus:„Co vám brání v tom, abyste se poklonili přede mnou a pozdravili mne pozdravem, kterým jsem zdraven mezi lidmi na celém světě?“

Řekli: „Jedině před Bohem se skláníme, před Tím, který tebe učinil králem. To co jsi zmínil, byly naše pozdravy, když jsme kdysi uctívali modly. Bůh pak mezi nás vyslal Proroka, který nás učinil zdravit se pozdravem, který potěší Boha, pozdravem míru, pozdravem obyvatel Ráje.

Negus věděl, že co ten muž říká, je pravda, věděl i to, že se to vzpomíná v Tóře i v Evangeliu. Otázal se: „Kdo je ten mluvčí, který žádal o svolení ke vstupu pro Stranu Boží?“

Přihlásil se Dža’fer a pokračoval: „Ty jsi králem mezi krály tohoto světa, stejně jako jsi z Lidu Knihy. Mnoho rozprav a nespravedlnosti ti nesluší a rád bych ti odpověděl i za své společníky. Přikaž jednomu z těchto mužů promluvit a nech toho druhého naslouchat, abys mohl slyšet náš rozhovor.

‘Amr řekl Dža’ferovi: „Hovoř ty.“

Dža’fer řekl negusovi: „Zeptej se tohoto muže, zda jsme otroci, nebo svobodní mužové. Pokud jsme uprchlí otroci, pak nás můžeš všemi prostředky donutit k návratu ke svým pánům.

Negus se zeptal ‘Amra: „Jsou to otroci nebo svobodní muži?“ „Jsou to respektovaní, svobodní muži,“ řekl ‘Amr. „Unikli otroctví,“ dodal negus.

Dža’fer pokračoval: „Zeptej se jich, zda jsme bezprávně, nikoli coby odplatou, prolili něčí krev, byť i kapku.

„Neprolili bezprávně ani kapku číkoli krve,“ přiznal ‘Amr.

Dža’fer dodal: „Zeptej se jich, jestli jsme si nezákonně přisvojili majetek kohokoli z lidí, který po nás nyní chtějí navrátit zpět.

Negus řekl:„Vyplatím ti to, ‘Amre, i kdyby toho byly celé měřice.“ Amr odpověděl: „Nikomu nevzali ani kirát.“ Negus se poté otázal ‘Amra: „Co potom od nich chceš?“

‘Amr pravil: „Všichni jsme následovali jediné náboženství, náboženství našich otců, ale oni se oddělili a začali následovat jiné náboženství, zatímco my jsme pokračovali v následování starého. Proto nás naši lidé vyslali, abys nám je vydal.“ Negus pravil: „Jaké je to náboženství, které jste předtím následovali a které následujete nyní? Pravdu pověz!“

Náboženství, které jsme následovali a které jsme nyní zavrhli,“ pravil Dža’fer, „je náboženství a záležitost satanova. Nevěřili jsme v Boha Vznešeného a Velkolepého, uctívali jsme kameny. Co se týče náboženství, které jsme přijali, to je Boží náboženství, Islám, který nám byl zvěstován Poslem Božím od Boha, kterému bylo zjeveno písmo, jako bylo zjeveno písmo i Ježíšovi, ve skutečnosti si obě písma odpovídají.

Negus pravil: „Dža’fere, zmínil jsi velmi vážná slova, važ, co říkáš!“

Negus pak dal příkaz rozeznít všechny zvony a shromáždit všechny kněží a mnichy. Když se sešli, pravil: „Ptám se vás, při Tom, Který seslal Ježíšovi Evangelium, je v něm nějaká zmínka o proroku, kterého Bůh pošle lidem mezi příchodem Ježíše a Dnem Soudu?“ Odpověděli: „Ano, při Bohu, Ježíšovi byla dána radostná zvěst o jeho příchodu. Řekl, že kdokoli uvěřil v tohoto proroka, uvěřil i v Ježíše, a kdokoli neuvěřil v tohoto proroka, neuvěřil ani v Ježíše.“

Poté se negus obrátil k Dža’ferovi a otázal se: „Co vám ten muž přikazuje a co vám zakazuje?“

Dža’fer pravil: „Recituje nám Knihu Boží, povzbuzuje k dobrému a zakazuje zavrženíhodné. Přikazuje chovat se dobře k sousedům, dodržovat pouta příbuzenství, prokazovat dobro sirotám a také nám přikazuje neuctívat nikoho, nežli pouze Boha, bez jakéhokoli společníka.

Negus pravil: „Recituj něco, co vám recitoval on.“

Dža’fer mu recitoval súru al-‘Ankebút a súru ar-Rúm. Oči neguse a jeho přísedících se zalily slzami. Pak řekl: „Dža’fere, ještě něco z těch úžasných slov.“ Dža’fer přidal súru Kehf.

V tomto momentě chtěl ‘Amr neguse vyprovokovat. Řekl: „Pomlouvají Ježíše a jeho matku Marii!“ Negus se jej tedy otázal: „Co říkají o Ježíši a o Marii, jeho matce?“

Dža’fer jim recitoval súru Merjem a když recitoval tu část, kde se vzpomíná Ježíš a jeho matka Marie, negus popadl kousek miswáku[1], malý, že by se do oka vešel a pravil: „Při Bohu, Ježíš k tomu, co jsi řekl, nic víc nepřidal. Nic většího než tolik.“

Pak se obrátil k Dža’ferovi a jeho druhům a řekl jim: „Běžte kam chcete. V mé zemi jste v bezpečí. Kdokoli vám bude škodit, nebo vám ublíží, zasluhuje trest. Přijměte dobrou zvěst a nebojte se. Dnes žádná škoda nepostihne stranu Abrahámovu.“

‘Amr se podiveně zeptal: „A kdo je strana Abrahámova?“ Negus odpověděl: „To jsou oni, tito lidé a jejich vůdce, který je sem poslal, stejně jako ti všichni, kteří je následují.“ Modloslužebníci toto popřeli a prohlásili, že jsou to oni, kdo jsou pravými následovníky Abraháma.

Negus vrátil ‘Amrovi peníze, které mu se svými společníky chtěli darovat, řka: „Chtěli jste mne uplatit, proto si to vemte zpátky.“ Dža’fer řekl: „A my jsme šli. Žili jsme v poctivé zemi s čestými sousedy.

V rekci na tuto událost zjevil Všemohoucí Alláh verš:

إِنَّ أَوْلَى النَّاسِ بِإِبْرَاهِيمَ لَلَّذِينَ اتَّبَعُوهُ وَهَذَا النَّبِيُّ وَالَّذِينَ آمَنُوا وَاللَّهُ وَلِيُّ الْمُؤْمِنِينَ

A nejblíže k Abrahamovi byli věru ti, kdož jej následovali, a tento posel a ti, kdož v něj uvěřili. A Bůh je blízkým druhem věřících. (Álu 'Imrán: 68)

Zdroj: Al-Wáhidí, Asbábu n-nuzúl.



[1] Dřívka na čištění zubů.