DOMOV MUSLIMA A PODOBY KŘIVDY VŮČI MUSLIMSKÉMU DOMU, DÍL I.

Chvála Alláhu, požehnání a mír Jeho Posluصلى الله عليه و سلم, jeho rodu, jeho společníkům a všem následovníkům až do Soudného Dne.

Alláhovo dobrodiní vůči nám má mnoho podob, které nemožno spočítat a vyjmenovat. Za tato dobrodiní třeba odvděčit se chválou a vděkem a užívat je jen pro činy bohabojnosti a dobra. Jen tak se nám těchto dobrodiní bude dostávat stále, nepřijdeme o ně a náš užitek z nich dále poroste. Užívání Božích darů k neposlušnosti je jednou z největších forem nevděku a opovržení vůči tomu, co nám Nejštědřejší Dárce věnoval a vůči přízni, kterou nám On prokázal.

Alláh praví:

وَاشْكُرُوا نِعْمَتَ اللَّـهِ إِن كُنتُمْ إِيَّاهُ تَعْبُدُونَ

a buďte vděční za dobrodiní Boží, jestliže je to vskutku On, jehož uctíváte. (Nahl:114)

Také praví:

لَئِن شَكَرْتُمْ لَأَزِيدَنَّكُمْ ۖ وَلَئِن كَفَرْتُمْ إِنَّ عَذَابِي لَشَدِيدٌ

Budete-li vděční, rozmnožíme pro vás dobré, budete-li však nevděční, pak věru trest Můj bude přísný!" (Ibráhím: 7)

Boží dar domova

Mezi největší dobrodiní, kterými nás Vznešený Alláh obdařil, jsou i pevné domy k bydlení v osídlených, či osídlitelných oblastech, případně jakákoli jiná, i přenosná obydlí, která používáme na cestách. V těchto příbytcích, obydlích, domech, bytech, stanech, chatách, chýších či chatrčích lidé bydlí a odpočívají, v nich se ohřívají a brání chladu, v nich také nacházejí stín a úkryt před horkem, pohodu před vichrem a deštěm i bezpečí před dravou zvěří a dotěrnou havětí. Uvnitř nich se stahují do soukromí od pohledů druhých a užívají si tepla a blízkosti svých milovaných. A v nich chrání svůj majetek a brání se před nepřáteli.

Vznešený Alláh praví:

وَاللَّـهُ جَعَلَ لَكُم مِّن بُيُوتِكُمْ سَكَنًا وَجَعَلَ لَكُم مِّن جُلُودِ الْأَنْعَامِ بُيُوتًا تَسْتَخِفُّونَهَا يَوْمَ ظَعْنِكُمْ وَيَوْمَ إِقَامَتِكُمْ ۙ وَمِنْ أَصْوَافِهَا وَأَوْبَارِهَا وَأَشْعَارِهَا أَثَاثًا وَمَتَاعًا إِلَىٰ حِينٍ

Bůh učinil vám vaše domy obydlím a opatřil vám z kůží dobytka stany, jež lehce přenášíte v den, kdy zdviháte se k odchodu, i v den, kdy se usazujete, a dal vám v jejich vlně, srsti i kožišině vybavení a dočasné užívání. (Nahl: 80)

Vznešený nejprve hovoří o dlouhodobě obývaných domech, protože ty jsou základem bydlení a určené k obývání po delší dobu. Arabské slovo pro dům, بيت bejt, je odvozeno od slovesa بات - يبيت báte-jebítu znamenajícího pobýt, přečkat, přenocovat, či spočinout, neboť právě v domech člověk odpočívá a nabírá sil, nachází své pohodlí a do nich utíká před nepohodlím vnějšího světa. Poté, co vzpomenul domy, Vznešený vzpomíná přenosná obydlí a stany používané při cestování, lehké a určené k táboření po kratší dobu. Mít domov je jedním z největších darů a požehnání, jaké může člověk od Alláha obdržet. Jak se asi cítí bezdomovec? Sirotek bloumající na ulici? Nebo utečenec vyhnaný ze svého domova běsnící válkou, tyranskou zvůlí či přírodní pohromou? Co asi zažívá?

Žijeme v moderních, dobře vybavených a bohatých domácnostech, pohodlných a zabezpečených, máme v nich elektřinu, světlo, vytápění, případně klimatizaci, teplou a studenou pitnou vodu … a toto vše jsou Boží dary, za které jsme povinni být Mu vděční právě tím způsobem, který Mu náleží. A jedním z aspektů tohoto věku je využívat tohoto dobrodinní pro další konání dobra a vystříhání se veškerého zla.

Náprava domácnosti je předpokladem nápravy společnosti

Věz, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم začal svou prorockou misi nejprve tím, že k islámu vyzýval a napravit se snažil nejdříve ty, kteří s ním sdíleli jeho domácnost a byli mu nejbližšími.

يَا أَيُّهَا الْمُدَّثِّرُ قُمْ فَأَنذِرْ ...

Ty rouchem přikrytý! Vstaň a varuj ... (Muddessir:1-2)

Teprve potom mu přišel povel, aby šířil Slovo Boží mezi celý kmen Kurejš:

وَأَنذِرْ عَشِيرَتَكَ الْأَقْرَبِينَ

a varuj nejbližší své z příbuzných (Šu'ará: 214)

A teprve potom přišla veřejná kázání v Mekce, pak tvorba nové společnosti v Medíně a teprve až úplně nakonec rozesílání diplomatických depeší vyzývajících k přijetí víry v Jediného Stvořitele také státníky okolních zemí a vládce impérií za hranicemi Arábie.

To je důkazem, že muslimský dům a domov, spolu s těmi, kteří ho obývají tedy rodinou jako takovou, tvoří základní jednotku islámské společnosti a prvotního adresáta výzvy k islámu. Cesta k napravení celé ummy i muslimského světa jako celku nevede jinudy, nežli skrze nápravu nás samých a našich vlastních domovů. Nikdy nad muslimy nebude vládnout spravedlivý vládce, dokud oni sami nebudou spravedliví vůči sobě, svým domovům a svým rodinám a nebudou se v tomto ohledu dopouštět žádné nespravedlivosti a křivdy. Nikdy se muslimské komunity, města i země nebudou řídit Božím Zákonem tak, jak mají, dokud tento Boží Zákon nejprve neuplatní sami na sobě a pak i ve svých domech. A nikdy nedojde k nápravě toho, co je mezi muslimy a jejich sousedy, jinými muslimy či jejich nemuslimskýni krajany, dokud oni sami nenapraví to, co se odehrává za zdmi jejich vlastních obydlí.

Šejch Sálih al-Fewzán říká:

Spravedlivé společnosti jsou založeny na spravedlivých rodinách a dobrých domácnostech.[1]

Muslimský domov je oázou dobra uprostřed pustiny zkaženého okolí a bezpečným útočištěm před všemi formami rozkolů a pokušení (arab. فتنة fitna), neštěstí, pohrom a rozvratu. O to více to platí pro muslimské domovy v diasporách muslimských menšin na Západě, které tím spíše mají být ostrovy víry v moři nevíry, záblesky řádu v magmatu chaosu a plamínky světla v záplavě temnoty.

Současné a každodenně zažívané potyčky muslimů s jinými muslimy a nepřátelství nemuslimů k muslimským menšinám pramení v křivdách, nespravedlivosti a útlaku, který zde žijící muslimové, až na výjimky těch, kterým se Alláh smiloval, páchají na svých domech a jejich obyvatelích. Jsou si proto sami viníky svých vlastních problémů. A proto je také z jejich strany sprostotou a drzostí, pokud nedrží ústa a krok, pouze berou a nic nedávají a navíc obviňují všechny ostatní dokola z toho, čeho se jim dostává, činíce tak soužití mezi muslimy a jejich sousedy, nemuslimskými starousedlíky, prakticky nemožným. Takoví muslimové nedbali rady, kterou 'Ukbovi ibn 'Ámirovi رضي الله عنه poskytl Posel Boží صلى الله عليه و سلم, když jím byl dotázán na příčinu spásy muslima. Prorok صلى الله عليه و سلم tehdy 'Ukbovi odpověděl:

أَمْسِكْ عَلَيْكَ لِسَانَكَ وَلْيَسَعْكَ بَيْتُكَ وَابْكِ عَلَى خَطِيئَتِكَ.

Drž svůj jazyk za zuby, hleď si svého vlastního domu a plač nad svými hříchy.[2]

Věz, že je také dost možné, že přichází doba, kdy budou na Západě možnosti svobodně vyznávat islám coby svou víru okleštěny nepřejícím okolím natolik, že nakonec jediným prostorem, kterému bude dovoleno zachovat si svou islámskost, bude soukromí tvého vlastního domu. Pokud toto soukromí vlastního domu nebude zbudováno na islámském základě, nebude mít muslim bezpečný kout kam se před ústrky uchýlit. A věz, že islámská osvěta může projít i tak obtížnou etapou, že bude donucena uzavřít se mezi čtyři zdi soukromých příbytků. Nebylo by to v dějinách poprvé, dělo se tak i kdysi v Mekce anebo po pádu Granady. A je to také aspekt, se kterým počítá i Korán, když cituje, jakými způsoby vyzýval svůj lid k pravému náboženství a uctívání Jediného Stvořitele, Který nemá společníka, Boží Posel Núh (Noe), mír s ním:

ثُمَّ إِنِّي أَعْلَنتُ لَهُمْ وَأَسْرَرْتُ لَهُمْ إِسْرَارًا

pak jsem vystoupil otevřeně a jednal s nimi skrytě i tajně (Núh:9)

Tj. během své mise, která trvala skoro tisíc let, zažil jak okamžiky, kdy mohl působit otevřeně a veřejně, tak i takové, kde mohl šířit pravdu jen skrytě a potají.

A počítá s ním i Sunna. V příběhu o lidech příkopu Posel Boží صلى الله عليه و سلم uvádí, že chlapce, který je jeho ústředním hrdinou, jeho učitel, zbožný poustevník, vyučoval potají ve svém domě a prosil ho, aby krutovládci, jenž jim vládl, nevyzradil místo jeho pobytu. [3]

Věz, že pokud společnost čelí prudkým otřesům a bouřlivým událostem, radí nám naši zbožní předkové a přední učenci, že by naší bezprostřední prioritou neměl být společenský a politický aktivizmus, ale hlavně starost o náš vlastní domov a svou vlastní rodinu. A mohou nadejít i velmi turbulentní a chaotické časy, kdy tím nejlepším, co můžeme udělat, je stáhnout se do svých domovů a věnovat se nápravě a spáse sebe samých a své rodiny, jak potvrzují slova imáma al-Berbehárího:

Když se objeví rozkoly, vy zůstaňte sedět ve svých domech.[4]

Abú Burda رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم mu řekl slova, která jsou důkazem správnosti takového přístupu:

إِنَّهَا سَتَكُونُ فِتْنَةٌ وَفُرْقَةٌ وَاخْتِلاَفٌ فَإِذَا كَانَ كَذَلِكَ فَأْتِ بِسَيْفِكَ أُحُدًا فَاضْرِبْهُ حَتَّى يَنْقَطِعَ ثُمَّ اجْلِسْ فِي بَيْتِكَ حَتَّى تَأْتِيَكَ يَدٌ خَاطِئَةٌ أَوْ مَنِيَّةٌ قَاضِيَةٌ

Nastanou pokušení, rozkoly a rozpory. Když nastanou, vezmi svůj meč a udeř s ním do hory Uhud, až se rozbije. Potom zůstaň sedět ve svém domě, dokud se na tebe ruka tyrana nedosápe, anebo tě nezastihne předurčená smrt.

Abú Burda dodal: „Takové časy pak skutečně nastaly a já se zachoval tak, jak mi Prorok صلى الله عليه و سلم poradil.[5]

Abú Burda zlé časy bez úhony přežil a jeho jméno si dodnes připomínáme. A kde jsou ti ostatní? Kdyby se této rady dnešní muslimové drželi tak, jako to kdysi učinil Abú Burda, mnohé z toho zlého, čím si dnes procházejí v zemích, kde žijí jako většina i v zemích, kde jsou menšinami, by se jim vyhnulo. Proto nechť raději napravují sami sebe a nevznášejí nároky na ostatní, nechť zlepšují své soukromé záležitosti a poté ve výsledku Vznešený Alláh Sám napraví to, co je všem na očích a s čím nikdo nedokáže hnout. Pokud zmizí křivdy a nespravedlnosti páchané muslimy samotnými veřejně na ostatních i soukromě na jejich domovech, zmizí s nimi i drtivá většina nepochopení a nenávisti, která dnes vůči muslimům a islámu ze strany nemuslimských národů panuje a neustále narůstá. A tomu málu, které z ní tak jako tak zůstane, protože pravda tak jako tak vždy bývá nenáviděna, budou za daných okolností tito již napravení muslimové schopni daleko lépe čelit a vzdorovat.

Šejch al-Albání praví:

Velká většina těch, kteří ve světě s křikem požadují Šarí'u, doposud nezavedla Šarí'u ani u sebe doma, vůči sobě samým, svým synům, dcerám či manželkám. A ten, kdo nic nemá, ani nemůže nic poskytnout![6]

Budujme domov podle Koránu a Sunny

Ohledně důležitosti domova správně zbudovaného na základě Koránu a Sunny šejch Mukbil ibn Hádí al-Wádi'í pravil:

Bojte se Alláha a vyučujte své rodiny. Vyučujte své syny a dcery. Jak nádherný je dům, jehož obyvatelé následují Sunnu![7]

Muslimský dům a domov se od domů a domovů jiných odlišuje pouze naplňováním toho, co Alláh lidem přikázal, aby ve svých domech konali – jako je vzpomínání Alláha, dobrovolné modlitby, recitace Koránu a odstraněním všeho toho, co přispívá k chaosu, tyranii nízkých a sobeckých tužeb, smrti srdce, morální dezintegraci a mravní zkáze.

Abú Músá al-Aš’arí رضي الله عنه uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

مَثَلُ الْبَيْتِ الَّذِي يُذْكَرُ اللَّهُ فِيهِ وَالْبَيْتِ الَّذِي لاَ يُذْكَرُ اللَّهُ فِيهِ مَثَلُ الْحَىِّ وَالْمَيِّتِ.

Příklad domu, kde je Alláh vzpomínán a toho, kde Alláh vzpomínán není, je jako příklad živého a mrtvého.[8]

'Abdulláh ibn Omar رضي الله عنهما slyšel Proroka صلى الله عليه و سلم říci:

صَلُّوا فِي بُيُوتِكُمْ وَلاَ تَتَّخِذُوهَا قُبُورًا .

Modlete se ve svých domech a nečiňte z nich pohřebiště.[9]

Zejd ibn Sábit رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

فَصَلُّوا أَيُّهَا النَّاسُ فِي بُيُوتِكُمْ، فَإِنَّ أَفْضَلَ الصَّلاَةِ صَلاَةُ الْمَرْءِ فِي بَيْتِهِ إِلاَّ الْمَكْتُوبَةَ .

Ó lidé, modlete se tedy ve vašich domech, protože nejlepší modlitbou člověka, kromě povinných, je modlitba v jeho domě.[10]

Tedy modlete se v nich nepovinné modlitby a nenechte vaše domy být podobné hřbitovům, kde se žádné modlitby nekonají. Modlitby, které se konají v domě, jsou nepovinné modlitby, ať už se jedná o ty, které jsou provázány a spojeny s pěti povinnými modlitbami denními a následují před či po nich (arab. الرواتب ar-rawátib), anebo o modlitbu noční (arab. قيام الليل kijámu l-lejl, resp. تهجد tehedždžud), o níž Alláh zjevil Svému Poslu صلى الله عليه و سلم:

يَا أَيُّهَا الْمُزَّمِّلُ قُمِ اللَّيْلَ إِلَّا قَلِيلًا نِّصْفَهُ أَوِ انقُصْ مِنْهُ قَلِيلًا أَوْ زِدْ عَلَيْهِ وَرَتِّلِ الْقُرْآنَ تَرْتِيلًا

Ty zahalený! Modli se v noci, kromě chvíle malé, polovinu z ní, či uber z toho nemnoho, či přidej k tomu něco a prozpěvuj Korán slavnostně! (Muzzemmil:1-4)

Posel Boží صلى الله عليه و سلم také vybízel k praktice, která zůstává ze strany většiny muslimů zcela opomenuta. 

Abú Hurejra رضي الله عنه uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم radil:

إذا خرجت من منزلك فصل ركعتين يمنعانك من مخرج السوء، وإذا دخلت إلى منزلك فصل ركعتين يمنعانك من مدخل السوء.

Kdykoli opouštíš svůj příbytek, pomodli se dvě rek'á ještě předtím, než odejdeš. Tyto dvě rek'á tě budou chránit před špatným venku. A když se vrátíš, pomodli se doma nejprve dvě rak'á. Tyto dvě rak'á tě budou chránit před špatným doma.[11]

Vzpomíná dále i následující slova Božího Posla صلى الله عليه و سلم:

لاَ تَجْعَلُوا بُيُوتَكُمْ مَقَابِرَ إِنَّ الشَّيْطَانَ يَنْفِرُ مِنَ الْبَيْتِ الَّذِي تُقْرَأُ فِيهِ سُورَةُ الْبَقَرَةِ.

Nečiňte z vašich domů pohřebiště! Věru šejtán prchá z domu, ve kterém se recituje súra al-Bekara![12]

Všechny tyto hadísy přikazují oživit a prosvětlit muslimské domy praktickým naplněním Tewhídu, pevného přesvědčení o tom, že není božstva či ničeho hodného uctívání, kromě Pravého Jediného Boha, tedy uctíváním Jediného Stvořitele - vzpomínáním Alláha Jediného (arab. ذكر zikr) a pravidelně vykonávanými nepovinnými modlitbami, protože ty je nejlépe modlit se doma a je to dokonce ještě lepší, než modlit se je v mešitě. Zákaz připodobnit dům hřbitovu, kde se nemodlí, přišel právě zároveň s předpisem nepovinných modliteb. Také jsme nabádáni k četbě Koránu v našich domech, zejména pak súry al-Bekary, protože pomocí ní se dá přemoci a z domu vyhnat šejtán.

Uvádí se, že 'Abdulláh ibn Mes'úd رضي الله عنه proto také pravil: „Dům, v němž se nerecituje Korán, je jako zchátralý dům, který nikdo neudržuje.[13] Také řekl: „Věru nejprázdnějším ze všech domů je ten, který je prázdný co se týče recitace Knihy Boží.[14]

Abú Hurejra رضي الله عنه ohledně domů, kde se hojně recituje Korán, říkával: „Takový se stane prostorným pro své obyvatele, jeho dobro se stane bezpočetným, přijdou andělé a odejdou šejtáni. Avšak dům, kde se Korán nerecituje, se stane pro své obyvatele stísněným, bude poskytovat jen velmi málo dobra a nastěhují se do něj šejtáni.[15]

Také se uvádí, že Prorok Dáwúd (David), mír s ním, rozdělil mezi členy své domácnosti stálou službu v uctívání Alláha modlitbami a přednášením Svatého Písma tak, aby nikdy nenastal okamžik, kdy mezi zdmi jeho královského paláce nikdo nevěnuje nějaké podobě uctívání.

Pokud se tedy i u nás doma najdou všechny tyto jmenované zpsoby uctívání – zikr, nepovinné modlitby, recitace Koránu, pak se takový náš domov stává školou dobra, vychovávající své obyvatele, děti i ženy, k pokornosti i zbožnosti, ve shodě s koránským příkazem otcům muslimských rodin:

يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا قُوا أَنفُسَكُمْ وَأَهْلِيكُمْ نَارًا وَقُودُهَا النَّاسُ وَالْحِجَارَةُ

Vy, kteří věříte! Střezte sebe i rodiny své před ohněm, jehož palivem budou lidé a kamení. (Tahrím: 6)

A také ve shodě s Božím příkazem matkám věřících رضي الله عنهن a po jejich vzoru i ostatním matkám muslimských rodin:

وَقَرْنَ فِي بُيُوتِكُنَّ وَلَا تَبَرَّجْنَ تَبَرُّجَ الْجَاهِلِيَّةِ الْأُولَىٰ ۖ وَأَقِمْنَ الصَّلَاةَ وَآتِينَ الزَّكَاةَ وَأَطِعْنَ اللَّـهَ وَرَسُولَهُ ۚ إِنَّمَا يُرِيدُ اللَّـهُ لِيُذْهِبَ عَنكُمُ الرِّجْسَ أَهْلَ الْبَيْتِ وَيُطَهِّرَكُمْ تَطْهِيرًا وَاذْكُرْنَ مَا يُتْلَىٰ فِي بُيُوتِكُنَّ مِنْ آيَاتِ اللَّـهِ وَالْحِكْمَةِ ۚ إِنَّ اللَّـهَ كَانَ لَطِيفًا خَبِيرًا

Zdržujte se důstojně ve svých domech a nestavte na odiv ozdoby svoje podle způsobu dřívější doby nevědomosti! Dodržujte modlitbu, dávejte almužnu a buďte poslušné vůči Bohu a poslu Jeho! Bůh chce pouze odstranit od vás špínu, lidé domu, a chce vás očistit úplným očištěním. A zapamatujte si to, co bylo přednášeno v domech vašich ze znamení Božích a z moudrosti! A Bůh věru je bystrý, dobře zpravený. (Ahzáb: 33-34)

Proto nechť hlavy muslimských rodin úzkostlivě opatrují ty, kteří jsou v jejich péči, muslimské matky a ženy nechť opečovávají domácnosti svých manželů a muslimští rodiče všeobecně dbají na to, kam směřují jejich děti, na to, koho a co si vodí domů, s kým se přátelí, s kým tráví volný čas, s kým se stýkají a kde se potloukají. Nechť vytvoří svým dětem nabytý, inteligentní, přínosný a smysluplný program a nechť své děti vychovávají oni – a nikoli ulice.

Do takového domova budou rádi vstupovat andělé a od něj se šejtáni budou vzdalovat. Toto je domov služebníků Milostiplného, o nichž Alláh pravil:

وَالَّذِينَ لَا يَشْهَدُونَ الزُّورَ وَإِذَا مَرُّوا بِاللَّغْوِ مَرُّوا كِرَامًا

A ti, kdož křivě nesvědčí, a když kolem řečí hnusných jdou, míjejí je důstojně, (Furkán:72)

Zakázáno je vše, co rozbíjí a ničí muslimský domov a svornost jeho obyvatel

Proto je také přikázáno vše, co muslimskou rodinu a domácnost stmeluje a naopak zakázáno cokoli, co tato pevná pouta mezi členy muslimské domácnosti rozrušuje a zpřetrhává, neboť oni jsou sobě navzájem těmi nejbližšími příbuznými, pevně spolu spojenými pouty příbuzenectví (arab. صلة الرحم siletu r-rahim). 

Džubejr ibn Mut'im رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

لَا يَدْخُلُ اَلْجَنَّةَ قَاطِعٌ.

Do ráje nevstoupí ten, kdo zpřetrhává (tj. svazky příbuzenectví).[16]

Abú Bekra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Božíصلى الله عليه و سلم pravil:

مَا مِنْ ذَنْبٍ أَجْدَرُ أَنْ يُعَجِّلَ اللَّهُ لِصَاحِبِهِ الْعُقُوبَةَ فِي الدُّنْيَا مَعَ مَا يَدَّخِرُ لَهُ فِي الآخِرَةِ مِنَ الْبَغْىِ وَقَطِيعَةِ الرَّحِمِ. ‏

Není hříchu, který by více zasluhoval urychlit pro jeho pachatele trest na tomto světě spolu i s trestem na světě onom, vyjma násilnosti a zpřetrhávání svazků příbuzenectví.[17]

V opačném případě, pokud toto nebude respektováno dům se stane smrdutou dírou podobnou hrobu, neúprosně ničenému zubem času. Andělé se od něj vzdálí a zabydlí ho šejtáni. Obyvatelé takového domu pak budou sice tělem živí, ale srdcem mrtví. Co potom ti, kteří budou v takovém domě vychováni? Kteří do takového domu, který je jako hrob. neboť se v něm nevzpomíná Alláh a bují v něm zášť a hádky, přinesou své školní úspěchy? Bezpochyby bude mít takové bezútěšné prostředí vliv na ty, kteří ho obývají!

Toto platí tím spíše pro dům, který je hnízdem šejtánovým, ležením hříchu a prostředkem ke konání zakázaného, v němž se nachází vše, co ke špatnému konání vybízí a ponouká k rozvratu, prostopášnosti, nedisciplíně, vzpurnosti a neposlušnosti vůči Alláhu a Jeho Posluصلى الله عليه و سلم, jakož dále i rodičům a těm, kteří mají autoritu, z muslimských učenců, předáků muslimů a dalších. Ve kterém má své místo televize a video promítající ničím neužitečné, nestydaté a obscénní filmy a seriály vyzývající ke zlu, protože obsahují scény, které měly zůstat daleko očím nejen dětí, ale v konečném důsledku i dospělých muslimů, pokud jsou upřímní, když se dušují, že jsou bohabojnými věřícími. Dům, ve kterém se denně prázdně blábolí o nesmyslech, ve kterém se sdílejí a ze kterého se šíří pomluvy, klevety, nactiutrhání a vulgárnost. Dům, kde se kují pikle, osnují podlé lsti a jehož obyvatelé povzbuzují jedni druhé ke hříchu, nemravnosti, porušování dobrých sousedských vztahů, zpřetrhávání rodinných a příbuzeneckých pout a k ubližování ostatním lidem. Dům, jehož obyvatelé si ubližují navzájem a křivdí i sami sobě. Dům, kde stěny rezonují nikoli Božím slovem, ale „šejtánovým Koránem“ – hudbou a písněmi popouzejícími nemravnost a amorálnost, či kde se namísto Koránu a moudrých děl islámské nauky čtou tiskoviny a internetové obsahy šířící pokušení, necudnost, frivolnost, bludy a lži protivící se islámské věrouce a podkopávající náboženství islámu a jeho absolutní autoritu a závaznost. Dům, jehož obyvatelé neuposlechli příkazů vznešeného Alláha:

وَمِنَ النَّاسِ مَن يَشْتَرِي لَهْوَ الْحَدِيثِ لِيُضِلَّ عَن سَبِيلِ اللَّـهِ بِغَيْرِ عِلْمٍ وَيَتَّخِذَهَا هُزُوًا ۚ أُولَـٰئِكَ لَهُمْ عَذَابٌ مُّهِينٌ

Mezi lidmi je i jeden, jenž bez jakéhokoliv vědění zábavné povídání nakupuje, aby tak svedl lidi z cesty Boží, z níž posměšky si tropí - a to jsou ti, kteří se trestu zahanbujícího dočkají. (Lukmán: 6)

يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا إِذَا تَنَاجَيْتُمْ فَلَا تَتَنَاجَوْا بِالْإِثْمِ وَالْعُدْوَانِ وَمَعْصِيَتِ الرَّسُولِ وَتَنَاجَوْا بِالْبِرِّ وَالتَّقْوَىٰ ۖ وَاتَّقُوا اللَّـهَ الَّذِي إِلَيْهِ تُحْشَرُونَ

Vy, kteří věříte! Když spolu tajně hovoříte, nedomlouvejte se o hříchu, nepřátelství a neposlušnosti vůči poslu, ale domlouvejte se o zbožnosti a bohabojnosti! Bojte se Boha, k němuž budete shromážděni! (Mudžádela:9)

A výzvy Božího Posla صلى الله عليه و سلم:

إِنَّ مِنْ حُسْنِ إِسْلاَمِ الْمَرْءِ تَرْكَهُ مَا لاَ يَعْنِيهِ.

Z největších krás něčího islámu je, že zanechá toho, co se ho netýká.[18]

V takovém domě bydlí ti, kteří nedodržují modlitby a nedrží se společenství muslimů. Z takového domu vycházejí pokrytci a šejtánovy loutky, zmatení jedinci bez vlastní identity, kteří ani neví, kde stojí a mají stát, kteří neumí nic, nežli působit potíže a kteří jsou břemenem, přítěží a hanbou pro celou ummu, neboť jsou muslimy jen podle jména a jejich chování se islámu protiví.

O takových, kteří preferují jakoukoli zahálku nad příkazy Božími řekl šejch Ibn Báz:

Jedním ze znaků pokrytectví je vzpomínat Alláh jen velmi málo, být líný dodržovat a vykonávat modlitbu a když nadejde její čas, odbýt ji velmi rychle. A jen stěží najdeš někoho, kdo má rád například hudbu a přitom je těchto nedostatků prost.[19]

Posel Boží صلى الله عليه و سلم varoval, že podobné domy, v nichž se skrývají ti, kteří zanechali společných modliteb, dá spálit. [20] Co by asi dnes řekl na domy, obývané těmi, kteří se nemodlí vůbec? Věz, že tyto domy jsou ložiska choroby nahlodávající tělo islámské ummy a že jsou příčinou drtivé většiny problémů, kterým čelí také muslimské komunity v diaspoře. Je třeba je soustavně léčit a zamezit šíření této nákazy, aby se nepřenesla i na ostatní domy v jejich sousedství. Avšak Posel Boží صلى الله عليه و سلم podobné domy nakonec přece jen nespálil – vždyť se v nich nacházejí i nevinní, kteří se společné modlitby s ostatními modlit nemusejí a této povinnosti jsou zproštěni, jako ženy a děti. Uvedenými slovy pouze ilustroval odpornost a nebezpečnost takového jednání, které je křivdou a nespravedlností vůči Božímu daru vlastního domova.

Šejch Ibn Báz shrnul, jakými způsoby ze svého domu vyhnat šejtány takto:

Čím více se členové domácnosti věnují recitaci Koránu, studiu hadísů a vzpomínání Alláha Jeho slavením a vyjadřováním Jeho Jedinosti, tím více jsou v bezpečí a tím více jsou vzdáleni od šejtánů. Nicméně čím více je domácnost zavalena lhostejností a jejími příčinami od poslechu hudby, přes planou zahálku atd., tím více jsou šejtáni přitahováni a tím blíže se stahuje i blud.[21]

Vězte, že nejlépe se pravý věřící pozná podle toho, jaký je mezi čtyřmi zdmi vlastního domu, kde ho nikdo nevidí a proto pamatujte na slova spravedlivého chalífy Omara ibn 'Abdil'azíze: „Nebuďte takovými, kteří sice na veřejnosti šejtána proklínají, avšak osamotě ho poslouchají.[22]

_______________________________________________________________________

[1] Viz online na <www-alfawzan.af.org.sa/node/14982>.

[2] Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, 2406 jako hasan. Jako sahíh jej doložil al-Albání v Sahíhu t-targhíb, hadís č. 3331.

[3] Od Suhajba رضي الله عنه jej zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 7148. Celé znění tohoto hadísu viz zde: http://e-islam.cz/content/p%C5%99%C3%ADb%C4%9Bch-lid%C3%AD-p%C5%99%C3%AD.... Poučení z něj viz zde: http://e-islam.cz/content/pou%C4%8Den%C3%AD-z-p%C5%99%C3%ADb%C4%9Bhu-o-l....

[4] Viz Šerhu s-sunna, bod č. 112.

[5] Zaznamenal Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 3962.

[6] Viz Silsiletu l-hudá we n-núr, páska č. 352.

[7] Viz videozáznam přednášky s názvem al-Hassu 'alá talebi l-hadís.

[8] Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 779.

[9] Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 777.

[10] Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 731.

[11] Zaznamenal jej al-Bezzár v Musnedu, hadís č. 81; ad-Dejlemí v Musnedu, 1/108. Jako hasan jej s odvoláním na Ibn Hadžera al-Askaláního doložil al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, hadís č. 1323.

[12] Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 780.

[13] Zaznamenal Ibn Abí Šejba v al-Musannefu, podání č. 30645.

[14] Zaznamenal Ibn Abí Šejba v al-Musannefu, podání č. 30647.

[15] Zaznamenal Ibn Abí Šejba v al-Musannefu, podání č. 30650.

[16] Muttefakun 'alejhi. Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 5984; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2556.

[17] Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2511 jako hasan sahíh.

[18] Zaznamenal jej at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2318 jako mursel přes 'Alího ibn Husejna, který je ovšem mladším tábi'ínem a svého dědečka 'Alího ibn Abí Táliba رضي الله عنه živého nezastihl. Podání je však známé a podložené jinými podáními stejného nebo podobného znění na úroveň hasan li ghajrihi. Viz Ibn Hadžer v Bulúghu l-merám, poznámka k hadísu č. 1475. Viz také Ibn Redžeb v al-Džámi', 1/287; a al-Mizzí v at-Tuhfa, 11/41.

[19] Viz Medžmú'atu l-fetáwá, 3/415.

[20] Hadís o tom zaznamenal na autoritu Abú Hurejry رضي الله عنه Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 549.

[21] Viz al-Fewáidu l-'ilmíjja mine d-durúsi l-Bázíjja, 1/142.

[22] Viz Zahru l-ádáb we semeru l-albáb, 1/64.