HLAVNÍ DŮVOD SEJITÍ Z PŘÍMÉ CESTY JE PŘEHÁNĚNÍ

Nejnebezpečnějším důvodem sejití na scestí je přehánění (arab. ghulú).

Alláh před tímto varoval v mnoha verších Koránu.
Arabský termín „ghulú“ znamená překračování hranic a omezení, která Bůh stanovil tím, že se k nim přidává něco dalšího.
 
Alláh tento typ útisku zakázal:
كُلُوا مِنْ طَيِّبَاتِ مَا رَزَقْنَاكُمْ وَلا تَطْغَوْا فِيهِ فَيَحِلَّ عَلَيْكُمْ غَضَبِي وَمَنْ يَحْلِلْ عَلَيْهِ غَضَبِي فَقَدْ هَوَى
Jezte tedy z výtečných pokrmů, jež jsme vám uštědřili, avšak nepřehánějte v tom, jinak vás postihne hněv Můj! A koho hněv Můj postihne, ten již do záhuby spěje. (TáHá:81)
 
Alláh Vznešený také pravil následovníkům předešlých poselství:
يَا أَهْلَ الْكِتَابِ لا تَغْلُوا فِي دِينِكُمْ وَلا تَقُولُوا عَلَى اللَّهِ إِلا الْحَقَّ إِنَّمَا الْمَسِيحُ عِيسَى ابْنُ مَرْيَمَ رَسُولُ اللَّهِ وَكَلِمَتُهُ أَلْقَاهَا إِلَى مَرْيَمَ وَرُوحٌ مِنْهُ فَآمِنُوا بِاللَّهِ وَرُسُلِهِ وَلا تَقُولُوا ثَلاثَةٌ انْتَهُوا خَيْرًا لَكُمْ إِنَّمَا اللَّهُ إِلَهٌ وَاحِدٌ سُبْحَانَهُ أَنْ يَكُونَ لَهُ وَلَدٌ لَهُ مَا فِي السَّمَاوَاتِ وَمَا فِي الأرْضِ وَكَفَى بِاللَّهِ وَكِيلا
Vlastníci Písma! Nepřehánějte v náboženství svém a mluvte o Bohu jedině pravdu! Vskutku Mesiáš Ježíš, syn Mariin, je pouze poslem Božím a slovem Jeho, které vložil do Marie, a duchem z Něho vycházejícím. A věřte v Boha a posly Jeho a neříkejte: „Trojice!“ Přestaňte, a bude to tak pro vás lepší. Bůh vskutku je jediným Bohem, On povznesen je nad to, aby měl dítě, vždyť náleží Mu vše, co na nebesích je i na zemi; a Bůh dostatečným je ochráncem. (Nisá´:171)
 
Jinými slovy, nepřekračujte meze, které vám Alláh uzákonil. Lidmi Knihy zde jsou židé a křesťané. I těm, stejně jako muslimům Alláh zakázal přehánět v náboženství.
 
Alláh praví:
فَاسْتَقِمْ كَمَا أُمِرْتَ وَمَنْ تَابَ مَعَكَ وَلا تَطْغَوْا إِنَّهُ بِمَا تَعْمَلُونَ بَصِيرٌ
Jdi přímo tak, jak přikázáno ti bylo, a taktéž nechť činí ti, kdož s tebou k Bohu se obrátili! A nebuďte vzpurní, vždyť On jasně zří vše, co konáte. (Húd: 112)
 
Přehánění ve víře se však mezi křesťany velmi rozšířilo. Oplývá jím jejich vztah k ‘Ísá, Ježíši, mír s ním. Změnili jeho postavení z postavení proroka na úlohu božstva vedle Alláha. Uctívají jej tak, jak má být uctíván jedině Alláh. Dalším důkazem jejich překračování mezí je jejich tvrzení, že následují totéž, na čem byl i ‘Ísá a falešně si nárokují neomylnost. Co se týče židů, ti představují v pohledu na proroka ‘Ísá přesný opak křesťanů. Jeho význam snížili na tvrzení, že byl pouhým synem cizoložnice.[1]
 
Ibn Tejmíjja, budiž mu Alláh milostiv, praví:
„Kdokoli z této ummy připomíná židy a křesťany v jejich překračování mezí nebo laxnosti ve víře, podle stejného vzoru, ten je vskutku napodobuje a připomíná je. Podobně chawáridž, kteří opustili islám vzpourou proti chalífátu ‘Alího ibn Abí Tálib, nechť je s ním Alláh spokojen. V době, kdy se vzbouřili proti muslimům, s nimi chalífa ‘Alí bojoval. Bojovat s nimi bylo příkazem od Proroka صلى الله عليه و سلم, který je zmíněn v knihách Sahíh a Museníd. Podobně také ráfida, kaderíjja, džehmíjja a mu’tezila vykazují znaky přehánění v náboženství.“
 
Ibn Tejmíjja dále praví:
„Pokud muslim během doby Proroka  صلى الله عليه و سلم rychle prošel islámem fenomenálním zápalem v uctívání, pak věz, že člověk, který se připisuje Koránu a Sunně v našem čase také rychle prochází náboženstvím. Je tomu tak z mnoha důvodů. Nejdůležitější příčina tohoto jevu, která byla vzpomenuta v Koránu, je právě přehánění.
 
Alláh praví:
يَا أَهْلَ الْكِتَابِ لا تَغْلُوا فِي دِينِكُمْ وَلا تَقُولُوا عَلَى اللَّهِ إِلا الْحَقَّ
Vlastníci Písma! Nepřehánějte v náboženství svém a mluvte o Bohu jedině pravdu! (Nisá:171)
Tato slova jsou jasným důkazem, že jedním z největších pokušení, kterým může být člověk zkoušen, je pokušení přehánění v náboženství. Varování před ním je opakovaně zmiňováno v mnoha verších Koránu a v mnoha hadísech, nacházíme je v Sahíhu l-Buchárí i v dalších knihách.
 
Omar ibnu l-Chattáb, nechť je s ním Alláh spokojen, uvedl, že Posel Boží  صلى الله عليه و سلم pravil:
لا تطروني، كــما أطرت النصارى ابن مريم، فإنما أنا عبده، فقولوا عبد الله، ورسوله
Nevyvyšujte mne tak, jak vyvyšují křesťané syna Mariina. Jsem jen služebník, proto říkejte: Služebník Boží a Posel Jeho.[2]
 
Ibn ‘Abbás, nechť je s oběma Alláh spokojen, vyprávěl, že Prorok صلى الله عليه و سلم řekl:
اياكم والغلو في الدين، فإنما أهلك من كان قبلكم الغلو في الدين
Střežte se přehánění v náboženství, věru ty před vámi zničilo právě přehánění v náboženství.[3]
 
Toto jsou jasné texty. Ukazují na důvod odvrácení se od správné věrouky a zdravé přirozenosti, protože přehánění a překračování mezí, které byly ustaveny vede k uctívání jiného, než pouze Alláha.
 
Autor: šejch Dr. Sálih ibn Sa’d as-Suhejmí

Zdroj: www.tarbiyyahbookstore.com



[1] Viz Tejsíru ‘Azízi l-Hamíd, str. 265.
[2] Zaznamenáno v Sahíhu l-Buchárí, č. 3445.
[3] Zaznamenal Ibn Mádža v Sunenu, č. 3029. Šejch al-Albání, Alláh mu budiž milostiv, jej ocenil jako sahíh.