IBNU L-KAJJIM: KDO JE TEN, KDO SE SKUTEČNĚ POSTÍ?

Ten, kdo se skutečně postí, to je ten, jehož všechny části těla se zdržují hříchů. Jeho jazyk se zdržuje lhaní, nestoudných slov a všeho, co se odchyluje od pravdy. Jeho útroby se zdržují od jídla a pití a jeho přirození od intimního styku.

Když ten, kdo se skutečně postí, promluví, nehovoří nikdy to, co by mohlo uškodit jeho půstu. A když koná, koná jen tak, aby to nezmenšilo hodnotu jeho půstu. Vše, co říká, je prospěšné. A prospěšné je i vše, co koná.

Ten, kdo se skutečně postí, je prodejce parfémů na kterého sedá libá vůně vonných esencí, které prodává. Ten, kdo si k někomu, kdo se skutečně postí, přisedne, má z jeho půstu užitek také. Je s tím, kdo se skutečně postí, v bezpečí před nebezpečím jakkoli se odchýlit od pravdy, lhát, být prostopášný a nespravedlivý.

Skutečný půst je právě toto. Toto je předesáno. Není to jen zdržovat se jídla a pití.

Skutečný půst je, když celé tělo zanechá hříchů zrovna tak, jako žaludek nepřijme ani pokrmy, ani nápoje. A zrovna tak, jako pokrmy a nápoje přeruší a zkazí půst, tak i hříchy škodí půstu z hlediska odměny, která je za něj přislíbena. Díky nim je odměna hříšníka za jeho půst stejná, jako odměna někoho, kdo se postit ani vůbec neodhodlal.

Zdroj: al-Wábilu s-sajjib, str. 43.