IMÁM ABÚ HANÍFA A CHÁRIDŽOVCI

Když se v Kúfě objevili cháridžovci, zadrželi a udeřili na imáma Abú Hanífu, jednoho z největších islámských učenců všech dob, známého svou obrovskou znalostí, výtečnými řečnickými schopnostmi a brilantním úsudkem. 

Pohrozili mu: „Kaj se, ó šejchu, z nevíry!“

Imám Abú Hanífa, Alláh mu budiž milostiv, na to pravil: „Kaji se před Alláhem z nevíry.

Cháridžovci jej tedy propustili, nechali odejít pryč a poté, co se imám vzdálil, někdo z jejich kruhů namítl: „Ano, on se sice kál z nevíry, jenže tou nevírou určitě myslel to, na čem jste vy! Přivlečte ho zpátky!“

Vůdce kúfských cháridžovců ho tedy dal přivést zpět a řekl mu: „Šejchu, kál jsi se z nevíry, ale nemyslel jsi touto nevírou náhodou to, co zastáváme my?“

A toto vyvozuješ na základě podezření, nebo na základě znalosti?!“ otázal se pohotově imám Abú Hanífa.

„Na základě podezření ...“ připustil znejistěně cháridžovec.

Abú Hanífa recitoval koránský verš:

يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا اجْتَنِبُوا كَثِيرًا مِّنَ الظَّنِّ إِنَّ بَعْضَ الظَّنِّ إِثْمٌ

Vy, kteří věříte! Střezte se přílišného podezřívání druhých, vždyť některá podezření jsou hříchem! (Hudžurát:12)

Potom pravil: „Tedy toto bylo z vaší strany hříchem. A podle vašeho smýšlení je každý hřích nevírou. Proto se z nevíry kajte vy.

„Pravdu díš, ó šejchu,“ uznal vůdce sektářů a dodal: „Já se kaji před Alláhem z nevíry.“ [1]

Imám Abú Hanífa tedy usvědčil cháridžovce z jejich bludu pomocí bludu, který sami zastávali.

Není divu, že o tomto velikém učenci někteří jeho učedníci prohlásili: „Neviděl jsem nikoho bohabojnějšího a chytřejšího, než byl Abú Hanífa.[2]

_________________________

[1] Uvádí Muweffekuddín al-Mekkí v Menákibu Abí Hanífa, str. 151-152.

[2] Uvádí az-Zehebí v Tezkiretu l-huffáz.