ISLÁMSKÁ MYSTIKA A FILOZOFIE

OTÁZKA: Jak se stavíte k islámským myslitelům, jako byl Ibn Tufajl a al-Farabí? Jaký je váš názor na jejich myšlenky Faná (vyvanutí) a inspirace novoplatonismem = emanace = přetékání Jedna?

ODPOVĚĎ:

Tyto osoby sice představují v určitém ohledu přínos dějinám filozofie a myšlenkovému dědictví lidstva, ale jako věřící muslim souhlasím jen s těmi jejich interpretacemi, které jsou v souladu s Koránem a Sunnou v pochopení prvních generací muslimů a ty jejich názory, které jsou s nimi v rozporu, odmítám.
Souhlasím se zdůrazňováním pozice rozumu a intelektu, který je důvodem, proč dochází k následování i odmítání, ke zbožnosti i hříchu, k odměně i trestu. Souhlasím, že lidský rozum je schopen si uvědomit Boha, i když jej nemůže nikdy plně pochopit a zcela plně si ho představit. Souhlasím s tezí, že člověk je schopen prostým rozumem poznat, že svět je stvořen Bohem, že se Bůh ve světě projevuje, že je prapůvodním hybatelem a že je jen jeden.
Nesouhlasím s tezí, že s Bohem lze splynout, že se v něm lze rozplynout, nesouhlasím, že by se do člověka mohla přelít část božství, nesouhlasím s tím, že by mohl být člověk obdarován nějakými aspekty, které připadají výlučně Bohu a nesouhlasím s identifikací andělů a džinů s dobrými a špatnými idejemi. Nesouhlasím s tím, že rozumem lze poznávat nepoznatelné (arab. al-ghajb) a nesouhlasím s výlučně duchovním a alegorickým ponímáním trestu v hrobě, soudného dne, ráje, pekla, nebo s tím, že by byl tento svět věčný, nebo svět onen konečný.