JAK POZNAT NÁSLEDOVNÍKY PRAVDY PODLE IBNU L-KAJJÍMA

 Následovníci pravdy nejsou mezi lidmi známi pod jedním konkrétním jménem, jako je tomu u mnohých určitých skupin, které své směry a taríky nazývají určitými jmény.

Následovníci pravdy (arab. hakk الحَقُّ) sami sebe nesvazují s jedním konkrétním činem, podle kterého by byli snadno rozpoznatelní od ostatních, což by jinak bylo chybou při správné službě Alláhu (arab. al-‘ubúdíjja العُبُودِيَّةُ), protože tak by se taková služba Alláhu vztahovala jen na jeden jediný čin.
 
Co se týče víry, či věrouky, její nositelé nejsou známi pod jedním všezahrnujícím názvem podle nějakého aspektu víry, protože věří ve všechny větve víry, bez ohledu na jejich mnohotvárnost a rozmanitost.
 
Následovníci pravdy mají svůj díl mezi stoupenci každého činu, kteří se k tomuto zavázali, jen se bytostně neváží k ničemu určitému jakožto k symbolu (arab. rasm رَسْمٌ), ani k jedinému poznávacímu znamení (arab. إِشَارَةٌ išára), ani nenosí specifický oděv a ani nejsou stoupenci specifické taríky[1], nýbrž, pokud se jich zeptáš, pak odpovědí:
 
Na otázku, kdo je jejich šejchem odpoví: „Náš šejch je Boží Prorok صلى الله عليه و سلم!“
 
Na otázku, ke které patří taríce, odpovědí: „Naší taríkou je následování Božího Posla صلى الله عليه و سلم!“
 
Na otázku, jaký zvláštní oděv nosí, odpovědí: „Oděv bohabojnosti.“
 
Na otázku, jakého jsou mezhebu, odpovědí: „Naším mezhebem je praktikování Sunny.“
 
Na otázku, jakého jsou cíle, odpovědí veršem z Knihy Boží:
 
يُرِيدُونَ وَجْهَهُ
po Jeho tváři toužíce (Kehf:28)
 
Na otázku, kde přebývají, odvětí:
 
فِي بُيُوتٍ أَذِنَ اللَّهُ أَنْ تُرْفَعَ وَيُذْكَرَ فِيهَا اسْمُهُ يُسَبِّحُ لَهُ فِيهَا بِالْغُدُوِّ وَالآصَالِ رِجَالٌ لا تُلْهِيهِمْ تِجَارَةٌ وَلا بَيْعٌ عَنْ ذِكْرِ اللَّهِ وَإِقَامِ الصَّلاةِ وَإِيتَاءِ الزَّكَاةِ يَخَافُونَ يَوْمًا تَتَقَلَّبُ فِيهِ الْقُلُوبُ وَالأبْصَارُ لِيَجْزِيَهُمُ اللَّهُ أَحْسَنَ مَا عَمِلُوا وَيَزِيدَهُمْ مِنْ فَضْلِهِ وَاللَّهُ يَرْزُقُ مَنْ يَشَاءُ بِغَيْرِ حِسَابٍ
V domech, jež Bůh dovolil postavit a v nichž se vzpomíná jména Jeho, slaví Ho ráno i večer muži, které ani obchod, ani prodej nezláká od vzýváni Boha, od dodržováni modlitby a od dávání almužen, a ti obávají se dne, kdy srdce i zraky se budou obracet, aby je Bůh odměnil za to, co vykonali dobrého, a aby to rozmnožil z laskavosti Své. A Bůh uštědřuje, komu chce, aniž počítá.  (Núr: 36-38)
 
Na otázku, jakého jsou původu, odpovědí veršem:
 
Islám jest otcem mým, vedle nějž otce nemám
Od dob, co se svět Kajsem a Tejmem vychloubá
 
Na otázku, co jedí a pijí, odpovědí hadísem: 
 
Co máš z ní! Má svou obuv i svou vodu, pije, kdy chce, dokud se se svým Pánem nesetká![2]
 
Autor: šejch háfiz Ibnu l-Kajjím al-Džewzíjja, budiž mu Alláh milostiv
Zdroj: Medáridžu s-Sálikín, 3/174.


[1] Arab. طَرِيقَةٌ duchovní cesta, cesta duchovního poznání. Klíčový pojem súfizmu.
[2] Zaznamenal al-Buchárí, hadís č. 2295.