JAK VE DNE NAHRADIT ZMEŠKANÉ NOČNÍ MODLITBY?

OTÁZKA: Pokud jsem nějak zmeškal noční modlitby v ramadánu a chtěl bych si je nahradit, či pokud bych si chtěl nahradit zmeškanou modlitbu witr, existuje nějaký způsob, jak toho docílit?

ODPOVĚĎ:

V první řadě, člověku není uloženo za povinnost nahrazovat jakékoli jiné modlitby, nežli povinné modlitby denní, kterých je pět: po úsvitu, v poledne, odpoledne, po západu slunce a večer. Mimo tyto modlitby není žádná další modlitba povinná. Důkazem je hadís Džábira ibn 'Abdilláha رضي الله عنه, podle kterého Posel Boží صلى الله عليه و سلم potvrdil jistému beduínovi, že pokud se bude modlit pouze pět povinných denních modliteb a nic k nim nepřidá, vstoupí i přesto do Ráje. [1] Proto nic nad rámec výše jmenovaných pěti povinných modliteb není povinností, kterou je bezpodmínečně nutno neodkladně nahradit, či dluhem, který by musel být v každém případě bez úlevy zplacen.

Přesto se od vícero zbožných předků uvádí, že své zmeškané noční modlitby nahrazovali, zejména pak lichou noční modlitbu الوتر al-witr.

Toto nahrazení probíhá specifickým způsobem: Pokud bylo například něčím záměrem modlit se v noci v mešitě s ostatními noční nepovinnou ramadánskou modlitbu التراويح at-teráwíh ve formě osmi modlitebních cyklů (tzv. ركعات rek'át) a následně k tomu přidat tři rek'áty modlitby witr, tj. celkem 11 rek'átů, nahradí je následujícího dne dopoledne, tj. v době, kdy je předepsáno modlit se denní nepovinnou modlitbu الضحى ad-duhá. A nahradí je tak, že se pomodlí osm rek'átů jako na teráwíh a potom se domodlí namísto třech rek'átů witru čtyři rek'áty nepovinné modlitby.

Takto postupoval i Posel Božíصلى الله عليه وسلم , jak uvádí v hadísu matka věřících 'Áiša رضي الله عنها: „Kdykoli se Posel Boží صلى الله عليه و سلم rozhodl pro nějaký skutek, pokračoval v jeho konání. Když by zaspal noční modlitbu, či byl nemocen, pomodlil se dvanáct rek'át během dopoledne.[2]

Důvodem toho je, aby jejich počet zůstal sudý a nebyl vyrušen lichým počtem rek'átů modlitby witr plánované na dotyčnou noc, neboť za den a noc je možno modlit se witr pouze jedenkrát v noci a jedenkrát přes den jako modlitbu při západu slunce (arab. المغرب al-maghrib).

'Abdulláh ibn Omar رضي الله عنهما vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl:

المغرِبُ وِترُ النَّهارِ.

Modlitba při západu slunce je witrem dne.[3]

Kajs ibn Talk ibn 'Alí vyprávěl od svého otce, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl:

لاَ وِتْرَانِ فِي لَيْلَةٍ ‏.

Nejsou dva witry v jednu a tu samou noc.[4] 

Abú 'Ísá at-Tirmizí uvádí k tomuto hadísu poznámku, že v otázce toho, kdo ukončí své modlitby witrem na začátku noci a potom se na jejím sklonku probudí, aby se pomodlil ještě nějaké nepovinné modlitby. Má se modlit i druhý witr či nikoli? Podle názoru několika společníků Prorokových صلى الله عليه وسل má někdo takový k prvnímu witru přidat jeden rek'át a potom se skutečný witr pomodlit až v samém závěru noci. Toto je názor Isháka ibn Ráhawejha. Druzí, všetně několika jiných společníků Proroka صلى الله عليه وسلم smýšlejí, že stačí witr pomodlený na začátku noci, což je názor Sufjána as-Sewrího, Málika ibn Anase, 'Abdulláha ibn Mubáreka, aš-Šáfi'ího, Ahmeda a obyvatel Kúfy (včetně Abú Hanífy). A toto je správnější názor, protože jsou i podání dokládající, že se i Posel Božíصلى الله عليه وسل někdy modlil i po witru. [5]

Z tohoto důvodu se lichý počet rek'átů ve dne nahrazovaného nočního witru doplní o jeden na počet sudý. Pokud bychom tak neučinili, nebyl by celkový počet rek'átů odmodlených za daný den či noc lichý a tím bychom narušili smysl modlitby maghrib a smysl modlitby witr.

A Alláh ví nejlépe.

Odpovídal: Alí Větrovec

_______________________________________________________________________________________________________________________

[1] Zaznamenal Muslim v Sahíhu,hadís č. 15.

[2] Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 746.

[3] Zaznamenali Ahmed v Musnedu, hadís č. 4847; an-Nesáí v Sunenu l-kubrá, hadís č. 1382; a Abú Nu'ajm v Hiljetu l-awlijá´, 6/383. V poněkud odlišné verzi uvádí hadís i at-Taberání v al-Mu'džemu l-awsatu, 8/207, ovšem v jeho isnádu vystupuje 'Ubbád, který od Hárúna vypráví hadís jako jediný. Nicméně Ibn Hazm ho oceňuje jako sahíh v al-Mahallá, 3/48; a al-Albání v Sahíhu l-Džámi', hadís č. 6720.

[4] Zaznamenali at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 470 jako hasan gharíb; Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 1439; an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 1679; Ahmed v Musnedu, hadís č. 16296; a Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 2449. Al-Albání ho dokládá jako sahíh v Sahíhu l-Džámi', hadís č. 7567.

[5] Viz Sunenu t-Tirmizí, 3/13.