JE SPRÁVNÉ ZVEDNOUT SE HNED PO SKONČENÍ MODLITBY?

OTÁZKA: V mešitě vídám některé bratry, kteří se ihned po skončení společné modlitby zvednou k odchodu, ale potom postávají okolo či přede dveřmi mešity a halasně si povídají, zatímco jiní zůstávají sedět na místech, kde se předtím pomodlili. Nemyslím, že je to správné. Co o tom soudíte?

ODPOVĚĎ:

Máte pravdu v tom, že jejich přístup není zcela správný.

Pro toho, kdo nikam nespěchá a nepospíchá do zaměstnání, nebo nemá žádné jiné neodkladné povinnosti, je totiž doporučeno, aby nejprve zůstal sedět na místě, kde se v mešitě pomodlil společnou modlitbu, vzpomínal Alláha a věnoval se uctívání či prosbě, než se zvedne k nepovinné modlitbě, anebo než z mešity úplně odejde za svými každodenními činnostmi. Kdo spěchá za povinnostmi, může se bez výčitek svědomí ihned po skončení povinné modlitby zvednout a odejít pryč, aniž by se tím dopouštěl jakéhokoli hříchu.

Ti věřící, kteří evidentně nic důležitého na práci nemají a přesto se ihned po skončení povinné modlitby zvednou k odchodu, přicházejí o odměnu, kterou přiblížil Posel Boží صلى الله عليه وسلم v mnoha hadísech, mezi jinými v tomto podání od Abú Hurejry رضي الله عنه:

صَلاَةُ أَحَدِكُمْ فِي جَمَاعَةٍ تَزِيدُ عَلَى صَلاَتِهِ فِي سُوقِهِ وَبَيْتِهِ بِضْعًا وَعِشْرِينَ دَرَجَةً، وَذَلِكَ بِأَنَّهُ إِذَا تَوَضَّأَ فَأَحْسَنَ الْوُضُوءَ، ثُمَّ أَتَى الْمَسْجِدَ، لاَ يُرِيدُ إِلاَّ الصَّلاَةَ، لاَ يَنْهَزُهُ إِلاَّ الصَّلاَةُ، لَمْ يَخْطُ خَطْوَةً إِلاَّ رُفِعَ بِهَا دَرَجَةً، أَوْ حُطَّتْ عَنْهُ بِهَا خَطِيئَةٌ، وَالْمَلاَئِكَةُ تُصَلِّي عَلَى أَحَدِكُمْ مَا دَامَ فِي مُصَلاَّهُ الَّذِي يُصَلِّي فِيهِ اللَّهُمَّ صَلِّ عَلَيْهِ، اللَّهُمَّ ارْحَمْهُ، مَا لَمْ يُحْدِثْ فِيهِ، مَا لَمْ يُؤْذِ فِيهِ .

Společná modlitba každého z vás má hodnotu více než dvaceti a několikanásobku téže modlitby vykonané samostatně na tržišti či v něčím domě. Protože když někdo před ní pečlivě vykoná svou rituální očistu a pak zamíří do mešity pouze proto, aby se tam pomodlil, pak bude mu za každý krok do mešity pozvednut o jeden stupeň v ráji výše a bude mu smazán hřích. Andělé za něj nepřestanou prosit o odpuštění, dokud nezůstane sedět na místě, kde se pomodlil a budou říkat: „Bože, požehnej mu! Bože, buď k němu milostivý,“ a to tak dlouho, dokud nepřijde o rituální očistu, anebo nezpůsobí potíže jinému.

A dále řekl:

أَحَدُكُمْ فِي صَلاَةٍ مَا كَانَتِ الصَّلاَةُ تَحْبِسُهُ .

Každý z vás je ve stavu modlitby, dokud vyčkává na další modlitbu.[1]

Tento hadís zaznamenal al-Buchárí ve svém Sahíhu v kapitole O odměně toho, kdo sedíc v mešitě vyčkává na další modlitbu a o hodnotě mešit. Podobný hadís uvádí an-Nesáí v Sunenu v kapitole Pobídka k sezení po skončení modlitby a čekání v sedě na další. Abú Dáwúd ho ve svém Sunenu uvádí v kapitole O přednostech sezení v mešitě.

V komentáři tohoto hadísu proto učenec Ibn Battál radí:

Kdokoli má hodně hříchů a přeje si, aby mu je Alláh smazal, aniž by si on na svá bedra uložil až příliš těžké břímě, nechť využije této možnosti a zůstane v sedě na místě, kde předtím vykonal svou modlitbu, aby mohl využít možnosti vzpomínat Alláha a prosit ho, aby za něj prosili také andělé a modlili se za něj o odpuštění.[2]

Významný učenec minulého století, 'Abdul'azíz ibn 'Abdilláh Ibn Báz z tohoto důvodu hovořil o sezení po teslímu jako o nesmírné Boží milosti a o chvíli, kdy k Jeho služebníkům sestupuje ohromné dobrodiní.

Proto je dobré nikam nespěchat, zůstat po skončení modlitby alespoň malou chvíli v sedě na tomtéž místě, prosit o odpuštění a oslavovat, chválit a velebit Vznešeného Alláha.

Nechť nás všechny Alláh vede k tomu, co je nejlepší. Ámín.

Odpovídal: Alí Větrovec

_____________________________________________________________________________________________

[1] Takto ho zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2119. Al-Buchárí v Sahíhu uvádí od stejného vypravěče i dva další podobné, kratší hadísy pod č. 445 a 659. Tutéž informaci o přednostech setrvání na místě, kde se člověk pomodlil, zaznamenali i Málik v Muwatta´u, hadís č. 385; an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 733; a Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 469.

[2] Viz 'Umdetu l-kárí, 3/114.