KÁZÁNÍ: HADŽDŽ JAKO OBDOBA ŽIVOTNÍ CESTY MUSLIMA

بسم الله الرحمان الرحيم

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme, o pomoc a o správné vedení žádáme. Kdo veden je Alláhem, nebude nikým sveden z cesty a bloudícího nevyvede nikdo, než On. Dosvědčuji, že není božstva kromě Boha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه وسلم je jeho Služebník a Posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Bůh žehnej jemu, jeho rodu, společníkům, pravověrným chalífům a všem jeho následovníkům. 

Připomínejme si bohabojnost, dodržujme všechny příkazy naší víry a jděme přímo. Alláh dž.š. zjevil nejlepším slovem (ve významu):

يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ ٱتَّقُوا۟ ٱللَّـهَ حَقَّ تُقَاتِهِۦ وَلَا تَمُوتُنَّ إِلَّا وَأَنتُم مُّسْلِمُونَ

Vy, kteří jste uvěřli, bojte se Boha skutečnou bohabojností a neumírejte jinak, než do Jeho vůle odevzdáni (Álu 'Imrán: 103).

Milí bratři a sestry v islámu!

V uplynulých dnech, jako i v jiných letech, putovali poutníci do Mekky, aby tam uctívali svého Pána. Nezastavil je ani obávaný a doposud neznámý virus. Velebili Alláha, oslavovali Ho a odpovídali na Jeho výzvu.

Bratři a sestry, hadždž je metafora životní pouti člověka a praktickým nácvikem realizace Božích přikázání v běžném životě muslima, poslušnosti a disciplíny v pohodlí i v nepohodě. Je naším hmatatelným pojítkem s našimi prorockými předky, mír s nimi všemi, zejména s Ibráhímem/Abrahámem, mír s ním, o jehož cestě je řečeno:

قُلْ إِنَّنِى هَدَىٰنِى رَبِّىٓ إِلَىٰ صِرَٰطٍ مُّسْتَقِيمٍ دِينًا قِيَمًا مِّلَّةَ إِبْرَٰهِيمَ حَنِيفًا ۚ وَمَا كَانَ مِنَ ٱلْمُشْرِكِينَ قُلْ إِنَّ صَلَاتِى وَنُسُكِى وَمَحْيَاىَ وَمَمَاتِى لِلَّـهِ رَبِّ ٱلْعَـٰلَمِينَ لَا شَرِيكَ لَهُۥ ۖ وَبِذَٰلِكَ أُمِرْتُ وَأَنَا۠ أَوَّلُ ٱلْمُسْلِمِينَ

Rci: "Pán můj uvedl mne na stezku přímou, k náboženství nezměnitelnému, k víře Abrahamově, jenž hanífem byl a k modloslužebníkům nepatřil." Rci: "Věru modlitba má, obřady mé, život můj i smrt má náleží Bohu, Pánu lidstva veškerého, jenž společníka nemá žádného. A toto mi bylo nařízeno a já první jsem z těch, kdož do vůle Jeho se odevzdali." (An'ám:61-63)

Hadždž je praktické následování cesty islámu a sunny, z níž pramení vše dobré a odvržením nevíry, bludu, hříchu a ignorance, z níž pramení veškeré zlo:

فَإِنْ تَنَازَعْتُمْ فِي شَيْءٍ فَرُدُّوهُ إِلَى اللَّهِ وَالرَّسُولِ إِنْ كُنْتُمْ تُؤْمِنُونَ بِاللَّهِ وَالْيَوْمِ الآخِرِا

A jste-li ve sporu o nějakou věc, předejte její rozhodnutí Bohu a poslu - jestliže věříte v Boha a v den soudný! (Nisá´:59)

Od 'Irbáda ibn Sárije رضي الله عنه se uvádí: „Posel Boží صلى الله عليه و سلم nám přednesl kázání tak jímavé, že srdce poskočila a oči se zalily slzami. Řekli jsme: „Posle Boží, jakoby to byl poslední odkaz na rozloučenou. Odkaž nám tedy něco jako testament.“ Posel Boží صلى الله عليه و سلم odvětil:

أُوصِيكُمْ بِتَقْوَى اللَّهِ، وَالسَّمْعِ وَالطَّاعَةِ وَإِنْ تَأَمَّرَ عَلَيْكُمْ عَبْدٌ، فَإِنَّهُ مَنْ يَعِشْ مِنْكُمْ فَسَيَرَى اخْتِلَافًا كَثِيرًا، فَعَلَيْكُمْ بِسُنَّتِي وَسُنَّةِ الْخُلَفَاءِ الرَّاشِدِينَ الْمَهْدِيينَ، عَضُّوا عَلَيْهَا بِالنَّوَاجِذِ، وَإِيَّاكُمْ وَمُحْدَثَاتِ الْأُمُورِ؛ فَإِنَّ كُلَّ بِدْعَةٍ ضَلَالَةٌ.

Odkazuji vám, abyste byli bohabojní, abyste byli poslušní a pokorní, dokonce i kdyby se vládcem nad vámi stal otrok. Věru kdo z vás bude dlouho žít, uvidí mnoho neshod. Držte se proto Sunny mé a zvyklostí pravověrných a správně vedených chalífů po mě. Držte se toho pevně, jakoby i zadními zuby. A střežte se inovací v náboženství, protože každá inovace je bludem![1]

Džábir رضي الله عنه vyprávěl, že během pouti na rozloučenou Posel Boží صلى الله عليه و سلم také řekl:

خذوا عني مناسكَكم...

Přeberte ode mne předpisy pouti.[2]

Posel Boží صلى الله عليه و سلم radil al-Fadlu ibn 'Abbásovi رضي الله عنهما, jaké kameny si nasbírat v průsmyku Muzdelifa – ani malé, ani velké. [3]

Sunna je proto daleka extremizmu i přehánění ve víře, stejně jako je daleka od laxnosti a nedbalosti. Měřítkem uměřenosti je ovšem sunna a nikoli tužby, chtíče a nátlak vnitřní ze strany nízkého ega či vnější ze strany někoho zvenčí.

Islám je pochopitelný sám ze sebe, nepotřebujeme, aby nám někdo dovysvětloval naši víru, aby nám něco podsouval a říkal nám, jakými máme být muslimy a jak svůj islám žít. Nám stačí, co nás učí Korán, Sunna našeho Posla صلى الله عليه و سلم a životní příklady jeho a jeho prvních následovníků. Naše učení je to, co následujeme po generace a co jsme se naučili od svých šejchů, svých učitelů. A co nebylo zdeformováno, není třeba nikterak reformovat.

Vznešený Alláh nás varuje před chytráky, kteří si přejí krojit a šít islám na míru sobě a svým chtíčům či zájmům, kteří si chtějí ochočit islám, aby tak zotročili ty, kteří padají na tvář pouze před Jediným Stvořitelem. Říká:

فَلَا تُطِعِ ٱلْمُكَذِّبِينَ وَدُّوا۟ لَوْ تُدْهِنُ فَيُدْهِنُونَ

Neposlouchej ty, kdo za lháře tě prohlásili! Rádi by, abys jim lichotil, a pak i oni by ti lichotili. (Kalem: 8-9)

Uvědomujeme si, že existuje rozdíl mezi kompromisy dvou rovnocenných partnerů na straně jedné a předhazováním návnady z pozice silnějšího na straně druhé. Nenecháme se ani uplácet, ani zastrašovat a vyžadujeme respekt k naší víře takové, jaká je, protože bez ní není respektu k nám samým. Proto my nebudeme umírnění muslimové, jakými nás chtějí mít, nebudeme ani euromuslimové, které si možno koupit za jediné euro. Budeme hájit pravdu bez ohledu na to, kdo je tím pohněván a komu se to nelíbí. Neuhneme a budeme říkat věci tak, jak se mají a nehodláme být kvůli někomu politicky korektní.

Vznešený Alláh praví:

وَلَئِنْ أَتَيْتَ ٱلَّذِينَ أُوتُوا۟ ٱلْكِتَـٰبَ بِكُلِّ ءَايَةٍ مَّا تَبِعُوا۟ قِبْلَتَكَ ۚ وَمَآ أَنتَ بِتَابِعٍ قِبْلَتَهُمْ

A i kdybys přinesl těm, jimž dostalo se Písma, jakékoliv znamení, nebudou se řídit qiblou tvou a ty se nebudeš řídit qiblou jejich. (Bekara: 145)

Naše je kibla směrem na Mekku a nikam jinam na světě. Byť to pobuřuje někoho, kdo by si přál tuto naši kiblu otočit jiným směrem – ať už na Washington, na Brusel nebo třeba na Peking, Dílí, Moskvu, či kamkoli jinam.

Prosíme Alláha, aby nám dal doputovat do té správné cílové stanice na tomto světě, aby poutníkům přijal jejich pouť, dopravil je šťastně zpět domů, aby přijal i naše dobré sktuky v uplynulých vznešených dnech i mimo ně, prosíme, aby nám odpustil a správně nás vedl cestou islámu a sunny, dokud budou naše srdce bít, do posledního výdechu, abychom vstoupili do věčného života v zahradách rajských pospolu s proroky, mučedníky a zbožnými lidmi, které milujeme a následujeme, byť naše činy nedosahují kvality těch jejich. Ámín.

_____________________________________________________________

[1] Takto ho uvádí Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 4607; jako sahíh ho ve svém tahkíku ocenil al-Albání.

[2] Zaznamenal an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 3062. Ibn Mulakkin ho ocenil jako sahíh v al-Bedru l-munír, 6/183.

[3] Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 1282.