K OTÁZCE 'ÁIŠINY SVATBY S BOŽÍM POSLEM صلى الله عليه و سلم, DÍL 4.: PROROKŮV SŇATEK V KONTEXTU DOBY A JEHO PŘÍNOS PRO UMMU

Pro posouzení etičnosti nebo neetičnosti tohoto sňatku a zároveň pro vyhnutí se nebezpečí anachronizmu musíme poznat kontext doby a místa. Pokud by tento skutek měl být nějakým způsobem zvrhlý nebo aberantní, musel by být jako takový vnímán již tehdy.

Neexistují žádné přímé důkazy, že by staří Arabové v době okolo příchodu Prorokaصلى الله عليه و سلم ve svých zvyklostech vymezovali nějaký minimální věk nevěsty, nebo se nějak vymezovali proti sňatkům s dětskými nevěstami. Naopak, dětské sňatky byly v Arábii 7. století kř. éry široce akceptovanou praxí. Dívka se po dosažení pohlavní zralosti provdala, protože byla považována za ženu na vdávání. Tato pohlavní zralost nastupovala velmi záhy. Existují důkazy, že ženy v Arábii ještě několik set let po celé události dosahovaly věku první menstruace okolo 9 let. Imám Muhammed ibn Idrís aš-Šáfi'í, zakladatel jednoho z široce rozšířených mezhebů sunnitského fikhu, žijící ve 2.-3. století hidžry, uvádí: „Během mého pobytu v Jemenu jsem nalezl dívky, které začínaly menstruovat již v devíti letech.1
 
Ohledně věku ženichů tomu tehdy bylo podstatně jinak. Muži museli být zcela nezávislí a disponovat dostatečnou fyzickou silou, mocí, postavením a schopností zajistit rodině stabilní životní podmínky. Proto se muži mohli ženit až omnoho později, často až kolem 30, což zvětšovalo věkový rozdíl mezi nimi a jejich nevěstami.
 
O tom, že 'Áiša رضي الله عنها v době svého odchodu za Prorokemصلى الله عليه و سلم splňovala tehdy uznávaná a islámem následně osvojená kritéria minimálního vstupu do manželského života, tedy že prošla pubertou a první menstruací, svědčí její následující výpověď: „Prorokصلى الله عليه و سلم se se mnou zasnoubil, když jsem byla šestiletou dívenkou. Přišli jsme do Medíny a zůstali jsme v domě Bení al-Háris ibn Chazredž. Potom jsem onemocněla a začaly mi vypadávat vlasy. Pak mi vlasy znovu zhoustly. Má matka Umm Rumán za mnou přišla, zatímco jsem si hrála s mými kamarádkami. Zavolala si mne, já jsem k ní přišla, ale nevěděla jsem, co po mě chce. Vzala mě za ruku a postavila mě ke dveřím domu. Byla jsem bez dechu. Když jsem jej znovu nabyla, ona vzala trochu vody a omyla mi s ní tváře a hlavu. Pak mě vzala dovnitř. Uvnitř domu jsem viděla nějaké ženy z Ansár, které řekli: „Všechno nejlepší a Boží požehnání. A hodně štěstí.“ Poté mne jim svěřila a ony mne vystrojili. Nečekaně přišel dopoledne i Posel Boží صلى الله عليه و سلم a matka mne předala jemu. V té době jsem byla dívkou devíti let věku.2
Vidíme, že sama 'Áiša رضي الله عنها naznačuje, že tou dobou procházelo její tělo jistými změnami. Dospívala. Navíc Prorok صلى الله عليه و سلم čekal, až 'Áiša dospěje, aby mohla odejít k němu a žít s ním jako manželka.3
 
Dokonce máme i podání, kde 'Áiša رضي الله عنها doslova říká: „Jakmile děvče dospělo do věku devíti let, bylo pokládáno za ženu.4
Máme také důkaz, že v době, kdy 'Áiša žila s Prorokemصلى الله عليه و سلم, již prodělávala menstruační cyklus. Posel Božíصلى الله عليه و سلم jí řekl: „Podej mi z mešity koberec.“ Ona mu odpověděla: „Ale já mám menses.“ On jí odvětil: „Tvůj menses se netýká tvých rukou.5
Tento hadís mimo jiné dokazuje, že menstruační krvácení působí sice rituální nečistotu pro obřadní úkony typu modlitby či půstu, ale nečiní ženu nečistou a muž může používat její nádobí či věci, na rozdíl např. od předpisů halachických. Také je důkazem, že 'Áiša již v té době menstruovala a mohla být tehdejší společností vnímána již jako žena.
 
Autentické zdroje uvádějí, že 'Áiša رضي الله عنها měla 6 či 7 let v okamžiku zásnub, stvrzení manželství přišlo podle konsensu všech dlostupných sahíh podání v 9. roce jejího života. Jenže hadísy o 'Áišině رضي الله عنها sňatku v 9 letech nikde nezmiňují sexuální akt, okamžiku dovršení manželství byli přítomni další lidé a dokonce i 'Áišiny رضي الله عنها kamarádky, které se nejprve schovaly, ale Prorokصلى الله عليه و سلم je zavolal zpět. Dovršením či zpečetěním manželství tedy vůbec nebyl pohlavní styk, ale zaplacení 'Áišina رضي الله عنها věna jejímu otci, Abú Bekrovi, čímž bylo manželství stvrzeno jako uzavřené.6 V Muslimově verzi vyprávění o 'Áišině svatbě 'Áiša doslova uvádí: „a bylo mi 9 let, když mě uvedl do svého domu.7 Opět se zde 'Áiša رضي الله عنها , která se jinak nezdráhá popisovat i velmi intimní chvíle svého vztahu s Prorokem, ani slůvkem nezmiňuje o něčem důvěrnějším. Naopak, od 'Áiše رضي الله عنها máme zmínky o tom, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم vzhledem k zákazu soulože během menstruace vždy přikazoval svým ženám, které menstruovaly, neuléhat zcela nahé a protože dokázal kontrolovat svou žádostivost, někdy ulehl i za nimi.8 Podle šarí'y je absolutně zakázáno, aby muž měl jakýkoli sexuální kontakt se svou manželkou, byť by jejich manželství bylo platně uzavřeno, pokud nedosáhla puberty. Toto se traduje od skupiny tábi'ín v čele s al-Hasanem al-Basrím.9
 
Z podobných podáních vyplývá, že 1. 'Áiša رضي الله عنها v době intimního vztahu s Prorokem صلى الله عليه و سلم už měla pravidelnou menstruaci, 2. neměla problém o těchto věcech hovořit a 3. Posel Boží صلى الله عليه و سلم nebyl ovládán svou, dle kritiků tak bezuzdnou, pohlavní touhou.
 
Nápad vzít si za ženu 'Áišu رضي الله عنها nevyšel od Prorokaصلى الله عليه و سلم, ale od jeho současníků, kteří byli znepokojeni Prorokovým صلى الله عليه و سلم truchlením za zesnulou první manželkou Chadídžou رضي الله عنها.10 Návrh Prorokovi صلى الله عليه و سلم poskytla muslimka jménem Chawla bint Hakím رضي الله عنه a přímo mu navrhla i jména potenciálních kandidátek na sňatek – postarší vdova Sewda bint Zem'a a 'Áiša bint Abí Bekr رضي الله عنها tou dobou mladičká panna.11
 
'Áiša رضي الله عنها byla ještě před zásnubami s Prorokem صلى الله عليه و سلم zasnoubena s modloslužebníkem Džubejrem ibn Mu'timem, který ovšem nesouhlasil s přijetím islámu Abú Bekrovou رضي الله عنه rodinou a tak byly zásnuby zrušeny.
 
'Áišina matka a přítomné ženy v její době proti uzavření tohoto sňatku také nic nenamítaly. Bylo to součástí tehdejších arabských zvyklostí. Dívka byla připravena na vdavky v momentu, kdy zesílila, vyrostla, vyklenula se jí ňadra a začala menstruovat. Pokud by Prorokovi صلى الله عليه و سلم současníci na sňatku shledávali něco špatného, Prorokovi صلى الله عليه و سلم by ho nenavrhli. Vůči Prorokově صلى الله عليه و سلم svatbě s 'Áišou رضي الله عنها nikdo nevznesl žádnou námitku, která by se týkala jejich věkového rozdílu. Jediným záznamem, který v této věci existuje, je Burejrova رضي الله عنه poznámka, že 'Áiša رضي الله عنها nemá žádnou vadu v povaze, kromě toho, že pro svou mladickou nerozvážnost a nezkušenost údajně „občas zaspí, když zadělává těsto a to potom spase jehně.12 Podání ovšem neříká nic o jejím věku, ani o tom, že byla dítě, nýbrž jen to, že šlo o velmi mladou ženu, která v době sňatku neměla tolik zkušeností s vedením domácnosti.
 
Dalším zajímavým faktem je, že sama 'Áiša رضي الله عنها v žádném ze svých hadísů nikde nevyjadřuje jakékoli znepokojení nebo nesouhlas se svým sňatkem s Prorokemصلى الله عليه و سلم a naopak byla s ním nesmírně šťastná. Několik hadísů 13 se dokonce zmiňuje o její zdravé ženské žárlivosti na Proroka صلى الله عليه و سلم. Pokud tedy spolu Prorok صلى الله عليه و سلم a 'Áiša رضي الله عنها byli šťastní, není do jejich vztahu a jejich manželství ostatním lidem vůbec nic.
 
Další z Prorokových صلى الله عليه و سلم žen, Safíjja bint Hujejj ibn Achtab رضي الله عنها, která byla židovského původu, se za Proroka صلى الله عليه و سلم vydala ve svých 14 letech, přičemž se stal jejím v pořadí třetím manželem.
Prorokůvصلى الله عليه و سلم sňatek s tak mladou nevěstou, jako byla 'Áiša رضي الله عنها, byl tedy v dané době zcela legální a společensky přijatelný, normální, jak podle zvyklostí tehdejších muslimů, tak i podle zvyklostí tehdejších nemuslimů – Arabů i nearabů, např. medínských Židů.
 
Jasným závěrem tedy je, že vidění Prorokova sňatku s 'Áišou رضي الله عنها jako zvrhlosti, je vyvozováním jen na základě zaujatého přání a dojmu, nikoli na empirických faktech, logické dedukci a textuálních důkazech.
 
Sňatek mezi Poslem Božímصلى الله عليه و سلم a 'Áišou رضي الله عنها byl vnuknutím a příkazem od Alláha. 'Áiša vyprávěla, že jí Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl: „Byla jsi mi ve snu ukázána dvakrát. Viděl jsem tě na kousku hedvábí a někdo mi řekl: „Toto je tvá manželka.“ Když jsem obrázek odkryl, zjistil jsem, že jsi na něm ty. Řekl jsem: „Pokud je to od Alláha, potom tak učiním.14
 
Posel Boží صلى الله عليه و سلم se neoženil s 'Áišou رضي الله عنها kvůli své fyzické žádostivosti. 53 let (a dožil se 63 let) žil maximálně s jednou ženou. Až do jeho 50 byla jeho jedinou manželkou Chadídža bint Chuwejlid رضي الله عنه. Strávil s ní mladost a nejlepší léta života, i když ona byla dvojnásobnou vdovou a byla o 15 let starší než on. Další tři roky byla jeho jedinou manželkou Sewda bint Zem' رضي الله عنها, rovněž postaršího věku.
 
To, že se Posel Boží صلى الله عليه و سلم oženil s 'Áišou رضي الله عنها v tak raném věku bylo ve sutečnosti obrovským požehnáním pro ummu. 'Áiša se díky tomu, že po boku Proroka صلى الله عليه و سلم strávila celé své mládí, stala největší a jedinečnou učitelkou islámských nauk, která nemá obdoby. Její výjimečně nadaná a mladá mysl si mohla velmi snadno zapamatovat tisíce detailů, předpisů a faktů týkajících se islámské věrouky i praxe. Vzhledem k tomu, že mezi saháby patřila k mladší generaci a žila dlouho po Prorokově صلى الله عليه و سلم smrti, mohla získané vědomosti předávat dále dalším a dalším generacím svých učedníků. Je jednou z neveliké skupiny mezi sahába رضي الله عنهم أجمعين, kteří od Proroka صلى الله عليه و سلم uvádějí více než tisíc jednotlivých hadísů, různého znění a významu. Většina materiálu hadísů, které se týkají specificky ženských záležitostí pochází od 'Áiše رضي الله عنها . Podobně 'Áiša رضي الله عنها vyprávěla obrovský počet hadísů o očistě, manželství a vedení domácnosti.
 
Posel Božíصلى الله عليه و سلم si 'Áišu رضي الله عنها za svou ženu nevybral kvůli jejímu mladému věku, nebo kvůli jejímu panenství, nebo kráse, ale kvůli její víře a neobyčejné mysli, aby jí naučil Náboženství, které měla předávat dál.
To dosvědčují i samotní sahábové. Abú Músá al-Aš'arí, sám vypravěč velkého množství hadísů, ceněný pro svou znalost, o 'Áiši رضي الله عنها říká: „Nikdy jsme se neocitli v potížích ohledně řešení nějakého problému, aniž bychom od 'Áiši nezískali užitečné údaje k jeho řešení poté, co jsme ji s problémem obeznámili.15
 
Její synovec 'Urwa ibn Zubejr, jeden z největších znalců sunny v generaci Tábi'ín a její nejvýznamější student, o ní vypověděl: „Co se týče nauky o Koránu, příkazech povoleného a zakázaného, znalosti rodokmenů a arabského básnictví, nepotkal jsem nikoho pronikavější mysli. Proto se i starší sahábové radili s 'Áišou ohledně řešení nejzapeklitějších otázek.16
 
Imám Ibn Šiháb az-Zuhrí, největší znalec hadísů mezi ranými učenci, o její znalosti a přehledu v nauce říká: „Kdyby se na jednu misku vah dala znalost 'Áiši a na druhou znalost všech ostatních žen, znalost 'Áiši by převážila.17
 
Posel Božíصلى الله عليه و سلم svým sňatkem s 'Áišou رضي الله عنهاnezajistil jen přenos islámského poselství dále a upevnění svých pout k Abú Bekrovi رضي الله عنه. Tímto sňatkem rovnou vyvrátil a zboural některá falešná a pověrčivá přesvědčení, která mezi jeho současníky kolovala, jimž lidé věřili a kterých se báli:
 
  1. Arabové v džáhilíjji považovali šewwál za měsíc zakázaný pro svatby a uzavírání manželství. Šewwál považovali tehdy za měsíc nešťastný pro svatbu, jak uvádí Abú 'Ásim.18 Manželství uzavřená v šewwálu byla považována za nešťastná a nepevná, sňatek v tomto měsíci byl pokládán za zlé znamení. Posel Boží صلى الله عليه و سلم se s 'Áišou رضي الله عنها zasnoubil v šewwálu a o tři roky později, opět v šewwálu, s Abú Bekrem رضي الله عنه uzavření manželství zpečetili, načež začala 'Áiša رضي الله عنها žít v Prorokověصلى الله عليه و سلم domě. 'Áiša رضي الله عنها v jednom z podání, aby vyvrátila pověru o nešťastnosti svatby v šewwálu, dodává: „A která z jeho žen byla šťastnější, nežli já?19 Tím tato zvláštní a nepodložená pověra, jakož i strach ze svatby v šewwálu, padl.
  2. Další špatný zvyk byl, že Arabové odmítali provdávat své dcery za ty, které označovali za své bratry, v jakémkoli ohledu, byť jejich pokrevními bratry třeba vůbec nebyli. Toto byla jediná námitka, kterou Abú Bekr jakožto otec 'Áiše a nastávající Prorokův صلى الله عليه و سلم tchán, vůči sňatku vznesl. Řekl: „Ale vždyť já jsem tvůj bratr ...“ Prorokصلى الله عليه و سلم mu tehdy odvětil: „Ale ty jsi přece můj bratr v Náboženství Božím, podle Jeho Knihy, ale je dovoleno, abych se s ní oženil.20
 
Tedy vyvrátil přesvědčení, které odporovalo tewhídu, neboť určité časové periodě, jednomu z měsíců v roce, připisovalo moc přinášet škodu, přičemž není škody, kromě toho co Alláh předurčil. Proto odporuje islámu věřit rovněž ve všechny ostatní dny a chvíle, lidmi běžně a bez důkazu označované jako nešťastné a prokleté.
Dále vyjasnil zmatek mezi obrazným a doslovným chápáním pojmu „bratr,“ čímž očistil od balastu pověr péči o zachování rodové linie a povýšil úroveň kritického myšlení ve společnosti.
Obojím chránil jak čistotu víry a správné pojetí tewhídu, tak čistotu rodové linie, čímž jednal v přímém souladu se základními principy i intencemi náboženství, které hlásal.
 
Sálih Ahmed aš-Šámí shrnuje:
 
„Kdokoli se alespoň trochu zamyslí, může pochopit moudrost sňatku Božího Poslaصلى الله عليه و سلم s 'Áišou رضي الله عنها. Toto manželství započalo v Medíně na začátku období příkazů a Posel Božíصلى الله عليه و سلم nepochybně trávil notnou část svého času s rodinou. Bylo proto nezbytné, aby existoval někdo, kdo předá jeho morálku dále lidem, aby si jej vzali za vzor. Toto byl úkol manželek Božího Poslaصلى الله عليه و سلم všeobecně a 'Áiše رضي الله عنها tím spíše.
 
Alláh 'Áišu رضي الله عنها obdařil mimořádnou inteligencí a schopností porozumět a toto jí, vedle skutečnosti, že žila ještě okolo padesáti let po Prorokoviصلى الله عليه و سلم, umožnilo tento úkol splnit – vyučovat ummu nejlepším možným způsobem tomu, co se od Posla Božíhoصلى الله عليه و سلم kdysi sama naučila.“21
 
Šlo o krok, kterým se Prorok صلى الله عليه و سلم snažil co nejlépe splnit úkol, který mu byl svěřen Vznešeným Alláhem. Šejch Ibn 'Usejmín, významný učenec ahlu l-hadís ve 20. století, ve svém komentáři k al-Buchárího Sahíhu k inkriminovanému hadísu o 'Áišině svatbě poznamenal:
 
„Není už ani muže, jako byl Prorok صلى الله عليه و سلم, ani ženy jako byla 'Áiša.“22
 
 
1Zaznamenal az-Zehebí v Sijeru a'lámi n-nubelá, 10/91. Podobné údaje zmiňuje z osobní zkušenosti přibližně o sto let později také al-Bejhekí v Sunenu l-Kubrá, 1/319. Pozdější autor Ibnu l-Džewzí uvádí zkazky stejného druhu od Ibn 'Ukajla a I'báda al-Mahlebího v Tahkíku fí ahádísi l-chiláf, 2/267.
2Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, 5/58, hadís č. 234.
3Důkaz viz at-Taberí v at-Táríchu, 2/211.
4Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 1027. At-Tirmizí doložil hadís jako hasan, v čemž s ním souhlasí al-Munzirí. Podobný hadís uvádí i an-Nesáí v Sunenu.
5Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 5973; a al-Buchárí v Sahíhu, sv. 1, kn. 6, hadís č. 299.
6Důkaz podává Ibn Sa'd v at-Tabekátu l-kubrá, 8/44-45. Stejné uvádí Ibn Hadžer ve Fethu l-Bárí a at-Taberání.
7Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 3310.
8Zaznamenal al-Buchárí, 6/ hadís č. 296; Muslim v Sahíhu, Kitábu l-hajd, hadís č. 2; al-Hákim v al-Mustedreku, hadísy č. 169 a 614; a Abú Daúd v Sunenu, hadís č. 272. Uvádí ho i Ibn Mádža v Sunenu. 'Abdurrezák v al-Musennefu uvádí podání v témže smyslu od jiné Prorokovy manželky, Mejmúny رضي الله عنها.
9Toto uvádí 'Abdurrezák v al-Musennefu ve vysvětlení Mejmúnina hadísu o menstruujících ženách, které neměly uléhat zcela nahé.
10Toto zmiňuje Ibn Kesír v Bidájetu n-nihája, 2/93; Ibn Hadžer v al-Isába a další.
11Toto uvádí Ahmed v Musnedu, 'Abdurrezák v Mustedreku a Ibn Hadžer ve Fethu l-bárí ve vícero verzích, všechny jsou hasan. Uvádí to i al-Hákim v Mustedreku jako sahíh.
12Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 6673. Totéž uvádí i al-Buchárí v Sahíhu, sv. 3, kn. 48, hadísy č. 805 a 829, s odchylkou ve znění: „... spase koza.
13Viz např. hadís od 'Áiši: „Na žádnou jinou z Prorokových manželek jsem tolik nežárlila, jako na Chadídžu, i když zemřela tři roky předtím, než se se mnou oženil. To proto, že ji často zmiňoval a Alláh ho zpravil, aby jí oznámil radostnou zvěst, že bude mít v ráji palác z drahokamů a perel.“ Zaznamenal al-Buchárí, 5/103, hadís č.164.
14Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, 5/58, hadís č. 235.
15Viz Síretu 'Áiša, str. 163, zaznamenal at-Tirmizí.
16Zaznamenal Ibn Sa'd v at-Tabakát, 2/26. Uvádí jej i Ibnu l-Kajjím v Dželá´u l-afhám.
17Viz al-Isába, 8/140. Uvádí jej také Abú Nu'ajm v Hiljetu l-awlijá´, 2/47.
18Uvádí Ibn Sa'd v at-Tabekát, 8/44.
19Uvádí Ibn Sa'd v at-Tabekát, 8/44.
20 Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 5081.
21Viz Min mu'ini s-síra, str. 173.
22Viz Ibn 'Usejmín v Šerhu s-Sahíhi l-Buchárí, Kitábu n-nikáh, str. 6, komentář hadísu č. 5133.