KDO JSOU ŠEJTÁNI Z ŘAD LIDÍ?

OTÁZKA: Kdo jsou satani z řad lidí, o kterých se hovoří v súře an-Nás (Lidé, 114. v pořadí)? Čím se odlišují od ostatních lidí? A jak souvisí s šejtánem/Iblísem jako takovým?

ODPOVĚĎ:

Vznešený Alláh nám nařizuje, abychom se k Němu utíkali před Šejtánem/Iblísem:

مِن شَرِّ ٱلْوَسْوَاسِ ٱلْخَنَّاسِٱلَّذِى يُوَسْوِسُ فِى صُدُورِ ٱلنَّاسِ مِنَ ٱلْجِنَّةِ وَٱلنَّاسِ

[Řekni:] „Utíkám se] před zlem našeptavače pokradmého, jenž našeptává do hrudi lidí, ať již je z džinů či z lidí!" (Nás: 4-6)

Na jiném místě Alláh praví:

وَكَذَٰلِكَ جَعَلْنَا لِكُلِّ نَبِىٍّ عَدُوًّا شَيَـٰطِينَ ٱلْإِنسِ وَٱلْجِنِّ يُوحِى بَعْضُهُمْ إِلَىٰ بَعْضٍ زُخْرُفَ ٱلْقَوْلِ غُرُورًا ۚ وَلَوْ شَآءَ رَبُّكَ مَا فَعَلُوهُ ۖ فَذَرْهُمْ وَمَا يَفْتَرُونَ

A takto jsme učinili každému poslu nepřátele: satany z lidí i džinů, kteří si vzájemně našeptávají ozdobná slova plná bludů. Kdyby Pán tvůj chtěl, nebyli by tak činili; ponech je tedy v tom, co si vymýšlejí! (An'ám: 112)

To jsou lidé, kteří patří ke straně šejtánově a šejtán je aktivně využívá pro své zájmy. O tom Vznešený Alláh praví:

إِنَّ ٱلشَّيْطَـٰنَ لَكُمْ عَدُوٌّ فَٱتَّخِذُوهُ عَدُوًّا ۚ إِنَّمَا يَدْعُوا۟ حِزْبَهُۥ لِيَكُونُوا۟ مِنْ أَصْحَـٰبِ ٱلسَّعِيرِ

Satan je věru vaším nepřítelem, proto jej pokládejte i vy za nepřítele svého! On volá k sobě přívržence své jen proto, aby stali se obyvateli plamene šlehajícího. (Fátir: 6)

Takoví lidé schvalují a podporují zlo a konání šejtána buď pasivně mlčky svým přihlížením, anebo ještě hůře svou aktivní podporou takového zla.

O nich je řečeno:

ٱسْتَحْوَذَ عَلَيْهِمُ ٱلشَّيْطَـٰنُ فَأَنسَىٰهُمْ ذِكْرَ ٱللَّـهِ ۚ أُو۟لَـٰٓئِكَ حِزْبُ ٱلشَّيْطَـٰنِ ۚ أَلَآ إِنَّ حِزْبَ ٱلشَّيْطَـٰنِ هُمُ ٱلْخَـٰسِرُونَ

Satan je ovládl a dal jim zapomenout na připomenutí Boží; a oni patří ke straně satanově. Což však strana satanova ztrátu neutrpí? (Mudžádela: 19)

Takoví lidé nedbají Božího Zákona a konají v rozporu s ním, svádějíce k tomu i jiné, anebo vytvářejíce příhodné podmínky pro to, aby bylo konáno zlo a zvrácenosti v co nejvyšší míře a aby bylo minimalizováno dobro, věčné morální imperativy a následování toho, co Stvořitel lidstvu seslal. Tím se tací lidé stávají šejtánovými spolupachateli ve zlu, nohsledy a pomahači.

Muhammed Sálih al-'Usejmín o lidských šejtánech hovoří:

Kdokoli povzbuzuje a podporuje hřích a nemorálnost, kdokoli se staví proti ctnosti a mravnosti, ten je šejtánem, shodně slovům Božím:

يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ لَا تَتَّبِعُوا۟ خُطُوَٰتِ ٱلشَّيْطَـٰنِ ۚ وَمَن يَتَّبِعْ خُطُوَٰتِ ٱلشَّيْطَـٰنِ فَإِنَّهُۥ يَأْمُرُ بِٱلْفَحْشَآءِ وَٱلْمُنكَرِ

Vy, kteří věříte! Nenásledujte kroky satanovy! Tomu, kdo následuje kroky satanovy, přikazuje on nestoudnost a věci zavrženíhodné. (Núr: 21)

إِنَّمَا يُرِيدُ ٱلشَّيْطَـٰنُ أَن يُوقِعَ بَيْنَكُمُ ٱلْعَدَٰوَةَ وَٱلْبَغْضَآءَ فِى ٱلْخَمْرِ وَٱلْمَيْسِرِ وَيَصُدَّكُمْ عَن ذِكْرِ ٱللَّـهِ وَعَنِ ٱلصَّلَوٰةِ ۖ

Satan chce mezi vámi podnítit pomocí vína a hry majsiru nepřátelství a nenávist a odvést vás od vzývání Boha a od modlitby. (Máida: 91)

Tedy kdokoli se snaží podnítit hřích a nemravnost a odlákat jiné od vzpomínání Alláha a od Jeho uctívání, pak taková osoba je lidským šejtánem.[1]

Nenechte se oklamat, mnozí z nich mohou nést i oděv znalosti, víry a zbožnosti, ale jejich nitro je zcela odlišné vůči tomu, jakými se představují navenek mezi lidmi.

Ibnu l-Kajjim popisuje takové lidi takto:

Ti, kteří jsou zběhlí v tom, co Alláh seslal svému Prorokovi صلى الله عليه و سلم a toho, co on a jeho společníci رضي الله عنهم أجمعين následovali, si jsou velmi dobře vědomi, že ti, kteří jsou mezi ledem známi jako nejzbožnější, často mají ke zbožnosti nejdále. A prosíme Alláha, aby nás před tím ochránil.

Jaká to je zbožnost a jaké to je dobro, které vede člověka, který vidí Boží zákazy porušovány a Jím stanovené hranice překračovány, Jeho víru opouštěnu a Sunnu Jeho Posla صلى الله عليه و سلم odvrhovánu, aby byl vůči tomu uvnitř svého srdce lhostejným a k tomu, že ohledně toho i dále mlčí? Takový člověk je mlčícím šejtánem, stejně jako je ten, který k cestě falši aktivně vyzývá, šejtánem hovořícím.

Existuje snad větší újma na náboženství, než je tato, způsobená těmi, kteří se, když se jim dá prostředků na živobytí a vůdcovské pozice, nadále nestarají o to, co s náboženstvím bude?

A nejlepšími mezi nimi jsou ti, kteří alespoň naoko vyjádří shovívavou lítost a pousmějí se. Avšak když jsou konfrontováni s něčím, co zmenšuje jejich bohatství a postavení, najedou se snaží ze všech sil, zvážní a využívají naráz snad všech tří úrovní přikazování dobra a zakazování zla2 a to ze všech svých sil.

Takoví lidé klesli v očích Božích na samé dno a Alláh na ně pohlíží s opovržením. Byly zasaženi tou největší pohromou na tomto světě, avšak oni toho naprosto nedbají. A touto největší pohromou je smrt srdce. Neboť věru čím je srdce uvnitř hrudi živější, tím větší cítí člověk spravedlivé rozhořčení kvůli Alláhu a Jeho Poslu صلى الله عليه و سلم a tím je také jeho podpora, kterou prokazuje Jeho Náboženství, úplnější.[3]

______________________________________________________________________________

[1] Viz Likáu l-bábi l-meftúh, díl 67.

[2] Tj. rukou, slovem i srdcem.

[3] Viz I'lámu l-muwekki'ín, 2/122.