KDO STRÁVÍ NOC ÚRADKU V MODLITBÁCH

Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

مَنْ يَقُمْ لَيْلَةَ الْقَدْرِ إِيمَانًا وَاحْتِسَابًا غُفِرَ لَهُ مَا تَقَدَّمَ مِنْ ذَنْبِهِ.

Kdokoli stráví Noc úradku modlitbami s upřímnou vírou a nadějí na odměnu od Alláha, tomu bude odpuštěno z jeho hříchů to, co předcházelo.[1]

Podle jiné verze, potvrzující odměnu stanovenou předmětným hadísem, řekl obecně:

مَنْ قَامَ رَمَضَانَ إِيمَانًا وَاحْتِسَابًا, غُفِرَ لَهُ مَا تَقَدَّمَ مِنْ ذَنْبِهِ .

Kdokoli stráví ramadán modlitbami s upřímnou vírou a nadějí na odměnu od Alláha, tomu bude odpuštěno z jeho hříchů to, co předcházelo.[2]

A o Noci úradku Vznešený Alláh pravil:

لَيْلَةُ الْقَدْرِ خَيْرٌ مِّنْ أَلْفِ شَهْرٍ

Noc Úradku než tisíc měsíců je lepší (Kadr: 3)

To odpovídá přibližně 83 rokům. Ibn Redžeb al-Hanbelí dodává:

Ó ty, který jsi promeškal svůj život v zahálce, neexistuje nic, co by ti nahradilo promeškané roky, kromě Noci úradku, protože její hodnota je jako hodnota celého života[3]

Noc úradku je podle al-'Usejmína nazvána ليلة القدر lejeltu l-kadr ze dvou důvodů: jednak kvůli předurčení každé věci a vymezení (arab. تقدير takdír) toho, co je předurčeno, na následující rok a jednak díky nezměrné moci (arab. قدرة kudra), kterou tato noc oplývá. Slovo القدر al-kadr potom obsahuje oba tyto významové odstíny. [4]

Džábir ibn 'Abdulláh رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

إِنِّي كُنْتُ أُرِيتُ لَيْلَةَ الْقَدْرِ، ثُمَّ نُسِّيتُهَا، وَهِيَ فِي الْعَشْرِ الْأَوَاخِرِ مِنْ لَيْلَتِهَا، وَهِيَ لَيْلَةٌ طَلْقَةٌ بَلْجَةٌ، لَا حَارَّةٌ وَلَا بَارِدَةٌ.

Věru mi byla ukázána Noc úradku, ale potom mi bylo dáno, abych na ni zapomněl. Nachází se v posledních deseti nocích (tj. ramadánu) a je to jasná noc, ani ne příliš horká, ani studená.

Podle az-Zejádího řekl navíc:

كَأَنَّ فِيهَا قَمَرًا يَفْضَحُ كَوَاكِبَهَا.

v ní září měsíc takovým způsobem, že zcela zastiňuje svým jasem hvězdy.

V obou verzích pak Posel Boží صلى الله عليه و سلم říká:

لَا يَخْرُجُ شَيْطَانُهَا حَتَّى يُضِيءَ فَجْرُهَا.

Šejtán té noci nebude smět vylézt až do úsvitu.[5]

Možný důvod toho, proč nastává zrovna tehdy, podává Ibn Redžeb:

Druhá polovina všech významných časů je vždy lepší, nežli ta první. Druhá půlka dne 'Arefát či pátečního dne je lepší, podobně i druhá polovina jakéhokoli dne či noci.[6]

Přesné datum této významné noci není stanoveno, byť se uvádí několik možností:

Ibn Redžeb uvádí od at-Taberáního, že 'Abdulláh ibn Unejs رضي الله عنه se jednou tázal Posla Božího صلى الله عليه و سلم na Noc úradku (arab. ليلة القدر lejletu l-kadr) a dostalo se mu odpovědi, že mu to bylo oznámeno, ale pak Alláh učinil, aby to zapoměl. Když se jej pak zeptal ještě jednou, odvětil mu, že se jedná o třiadvacátou noc. [7]

Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Božíصلى الله عليه و سلم pravil:

لَيْلَةُ الْقَدْرِ لَيْلَةُ السَّابِعَةِ، أَوِ التَّاسِعَةِ وَعِشْرِينَ، وَإِنَّ الْمَلَائِكَةَ تِلْكَ اللَّيْلَةَ أَكْثَرُ فِي الْأَرْضِ مِنْ عَدَدِ الْحَصَى.

Noc úradku nastává sedmadvacátou nebo devětadvacátou noc. Věru andělé na zemi jsou během ní v hojnějším počtu, nežli kamínky.[8]

Zirr ibn Hubejš vyprávěl, že Ubejj ibn Ka'b رضي الله عنه citoval slova 'Abdulláha ibn Mes'úda رضي الله عنه jenž pravil: „Kdokoli vstává k modlitbám každou noc, ten jistojistě narazí i na Noc úradku (arab. ليلة القدر lejletu l-kadr)“ a dodal: „Při Alláhu, vedle Nějž není jiného božstva, ona se nachází v ramadánu! Při Alláhu, já vím která je to noc, je to noc, ve které nám Posel Boží صلى الله عليه و سلم přikázal se modlit. Je to ta, která předchází dvacátému sedmému jitru a jejím znamením je, že slunce vychází jasné, bez třpytu oparu.[9]

Šejch al-Albání dodal:

Podle nejsilnějšího názoru je 27. ramadánu, což potvrzuje nejvíce podání.[10]

Ibn Báz pravil:

Noc úradku (arab. ليلة القدر lejletu l-kadr) bývá v rozmezí posledních deseti nocí ramadánu v lichých nocích. Není pokaždé vždy stejnou specifickou nocí. Někdy to může být 21., jindy 23., 25., někdy - a podle mnoha podání nejčastěji – 27. noc, nebo noc 29. Může ovšem připadnout i na sudou noc.[11]

Šejch Muhammed Sálih al-'Usejmín ohledně Noci úradku (arab. ليلة القدر lejletu l-kadr) řekl:

Vznešený Alláh – a Čist je On od veškeré nedokonalosti – utajil Svým služebníkům přesnou znalost o ní ze Své milosti, aby se oni vynasnažili během všech nocí, kdy ji budou hledat a přibližovat se k Alláhu modlitbou, vzpomínáním Alláha, či prosbami k Němu, aby se k Němu přiblížili nejvíce a získali Jeho odměnu.[12]

Na jiném místě řekl:

Alláh utajil znalost o ní Svým služebníkům proto, aby mohli více konat zbožné skutky při tom, jak budou hledat tuto noc během těchto výjimečných nocí a přibližovat se k Němu modlitbou, vzpomínáním a prosbami. Tím více se oni přibližují k Alláhu a rozhojňují svou odměnu. Také ji utajil jako zkoušku, díky níž se mezi nimi rozpoznávají ti, kteří skutečně vyvíjejí úsili o dobro, aby získali odměnu této noci, od těch, kteří jsou líní a lhostejní. To proto, že kdo se o něco usilovně snaží, ten napřáhne všechny své síly a překoná všechny překážky, jen aby toho dosáhl.[13]

Noc úradku lze ovšem odtušit podle jistých znamení udávaných autentickými hadísy.

Podle Ubejje ibn Ka'ba رضي الله عنه „jsou jejími znameními, které Posel Boží صلى الله عليه و سلم popsal, že slunce následujícího rána vychází bez oparu.[14] Podle jiných podání „se podobá na blyštivý bronzový disk.“ Někteří vysvětlují absenci oparu u kotouče slunce přítomností andělů stoupajících do nebe. [15]

Ibn Tejmíja dovysvětlil:

Znaky jmenované Ubejjem ibn Ka'b رضي الله عنه vyprávějícím od Proroka صلى الله عليه و سلم patří k těm nejlépe doložitelným z hadísů, zejména pokud se jedná o popis této noci jako jasné a ani příliš chladné, ani příliš horké. Noc úradku se může vytušit vnitřním pocitem, spatřením těchto znaků, či dokonce snovým vnuknutím, duchovním prozřením a uvědoměním si, že právě tato noc je onou nocí, anebo tím, že tuto informaci člověku sdělí někdo jiný. A Alláh ví nejlépe.[16]

_____________________________________________________________________________

[1] Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 35.

[2] Muttefakun 'alejhi. Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2009; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 759.

[3] Viz Latáifu l-me'árif, str. 191.

[4] Viz Tefsíru s-semín, 14/528.

[5] Zaznamenal Ibn Chuzejma v Sahíhu, hadís č. 2190.

[6] Viz Letáifu l-me'árif, str. 176.

[7] Ibidum.

[8] Zaznamenal at-Tajálisí v Musnedu, hadís č. 2545; a Ahmed v Musnedu, 2/519. Jako sahíh doložil Ibn Chuzejma v Sahíhu, hadís č. 2194. Ibn Hadžer jeho ocenění neuvádí, viz Fethu l-bárí, 4/209.

[9] Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 762 jako merfú'. Že Noc úradku je 27. noc ramadánu uvádí Abú Dáwúd i přes Mu'áwíju ibn Abí Sufjána رضي الله عنه od Proroka صلى الله عليه و سلم ve svém Sunenu, hadís č. 1386. Jako sahíh jej doložil al-Albání v Sahíhu Abí Dáwúd, hadís č. 1247.

[10] Viz Kijámu ramadán, str. 19.

[11] Viz Ichtijárátu l-fikhíja, str. 243.

[12] Viz Medžmú'u l-fetáwá we r-resáil, 20/347.

[13] Viz Medžálisu šehri ramadán, str. 106-107.

[14] Zaznamenal Ibn Chuzejma v Sahíhu, hadís č. 2193.

[15] Viz al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, k hadísu č. 2205.

[16] Viz Medžmú'u l-fetáwá´, 25/284-286. V podobném duchu se vyjádřil také al-'Usejmín ve Fetáwá ramadán, 2/852.