KLADNÉ STRÁNKY NESNÁZÍ

Od Abú Hurejry رضي الله عنه se uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl:

مَنْ يُرِدِ اللَّهُ بِهِ خَيْرًا يُصِبْ مِنْهُ.
Komu chce Alláh dobro, toho zasáhne nesnází.1
 
Tedy toho skrze tuto nesnáz očistí a přidá mu odměny za jeho trpělivost a spokojenost s Jeho předurčením.
 
Vznešený Alláh pravil:
وَلَنَبلُوَنَّكُم بِشَيءٍ مِنَ الخَوفِ وَالجوعِ وَنَقصٍ مِنَ الأَموالِ وَالأَنفُسِ وَالثَّمَراتِ ۗ وَبَشِّرِ الصّابِرينَ الَّذينَ إِذا أَصابَتهُم مُصيبَةٌ قالوا إِنّا لِلَّهِ وَإِنّا إِلَيهِ راجِعونَ
Budeme vás zkoušet trochu strachem a hladem a ztrátou na majetku i lidech a plodech - avšak oznam zvěst radostnou trpělivým, kteří, když postihne je neštěstí, hovoří: "My Bohu patříme a my k Němu se navrátíme!" (Bekara:155-156)
 
Šejch 'Abdurrahmán ibn Násir as-Sa'dí vysvětluje: 
„Z Božího slitování a dobroty vůči Svému služebníkovi je i to, že jej zasáhne nesnází a potom mu ulehčí vydržet je a trpělivě přečkat, aby si tak vysloužil vysoké příčky v Ráji, na které by nikdy nemohl dosáhnout svými činy.“2 
 
Sa'd ibn Ibráhím uvádí, že v Mekce žila žena jménem Zinníra رضي الله عنها. Pocházela z Byzance a byla otrokyní jednoho z místních obyvatel. Když přijala islám, modloslužebníci ji mučili tak dlouho, až přišla o zrak. Když oslepla, říkali jí: „To al-Lát a al-'Uzzá3 ji připravily o zrak!“ „Já nevěřím ani v al-Lát, ani v al-'Uzzá,“ pravila Zinníra a Alláh ji poté zrak navrátil.4 
 
Ibn Abí Dunjá s odvoláním na Abdulláha ibn Ahmeda ibn Hanbela napsal: 
„Bylo nám vyprávěno na autoritu některých moudrých mužů, že توكل tewekkul (tj. spoléhání se na Alláha) má tři stupně: 1. nestěžovat si na rozhodnutí Boží; 2. být s ním spokojen; 3. milovat ho (tj. s pevným přesvědčením, že Aláh předurčí pro Svá stvoření vždy jen to, co je pro ně nejlepší).”5 
 
Sufján as-Sewrí pravil: „Součástí trpělivosti jsou tři ctnosti – nehovořit o vlastním neštěstí, nehovořit o své bolesti a nechvástat se.6 
 
Wehb ibn Munebbih pravil: „Kdokoli je zasažen nějakým druhem pohromy, toho Alláh vede cestou Proroků.7
 
'Abdulwehháb ibn Zijád řekl: „Nemohu si ani představit žádný čin, který by byl skvělejší, nežli trpělivost, kromě spokojenosti s Alláhem a Jeho předurčením. Podobně také neznám žádnou úroveň vyšší a vznešenější, než úroveň těch, kteří jsou s Alláhem a Jeho předurčením spokojeni. A toto je hlavou lásky vůči Alláhu.8
 
Jahjá ibn Ádem pravil: „Ráj je obklopen obtížemi, které nemilujete, zatímco Pekelný Oheň je obklopen tužbami, za kterými běžíte. Jste jako chorý vážnou nemocí – pokud jste schopni trpělivě vydržet bolest, vyléčíte se, pokud nikoli, choroba se stane pouze ještě krutější.9 
 
Hasan al-Basrí říká: „Trpělivě překonat nesnáze tohoto krátkého života, které jsou následovány dlouho trvající blahobytem, je lepší, než se hnát za krátkodobým blahobytem, následovaným nekončící obtíží.10
 
'Abdulláh ibn Mes'úd رضي الله عنه řekl: „Raději bych se zakousl do žhavého uhlíku a držel ho, dokud nezchladne, než abych o něčem, co Alláh předurčil řekl: „Kéž by se to jen nestalo.11
 
Abú Mes'úd al-Balchí řekl: „Kdokoli je zasažen nějakou pohromou a trhá v žalu svůj oděv nebo se ze zoufalství bije do prsou, je, jako by vzal do rukou oštěp a jal se bojovat se svým Pánem, Mocným a Vznešeným.12
 
Omar ibn 'Abdul'azíz pravil: „Alláh nikdy nepoctí Svého služebníka nějakou laskavostí a potom ji neodejme, aniž by mu ji nenahradil trpělivostí a aniž by ho za tuto trpělivost neodměnil něčím ještě lepším, než bylo to, co mu odňal.13
 
Abú Hafs al-Fellás vyprávěl, že když Jahjá ibn Sa'íd onemocněl, řekl mu: „Ať ti Alláh dá plné zdraví!“ Jahjá odpověděl: „To, co je milejší pro Alláha, je milejší také pro mne.14
 
Kádí aš-Šurejh pravil: „Pokud na mne dopadne nějaká nesnáz, děkuji za ni Alláhu rovnou čtyřikrát – děkuji Mu, že nesnáz není horší, než je, děkuji Mu, že mi dal trpělivost vydržet to, děkuji Mu, že jsem mohl opakovat slova istirdžá´15 s nadějí na velkou odměnu a děkuji Mu také, že to neučinil pohromou pro mou víru.16
 
Ibn Abí Rawád vyprávěl: „Jednou jsem viděl na ruce Muhammeda ibn Wási'a bolák a on si všiml, za jak vážné jsem to pokládal. Proto se mne otázal: „Víš, jakou laskavost mi Alláh tímto puchýřem prokázal?“ Mlčel jsem. Pokračoval: „Nedopustil, aby se mi vyrazil na oku, na špičce mého jazyka nebo na špičce mého penisu.“ Proto jsem se ohledně puchýře na jeho ruce uklidnil.17 
 
 
 
1 Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 5645.
2 Viz al-Mewáhibu r-rabbáníjja, str. 124.
3 Al-Lát a al-'Uzzá jsou jména dvou bohyň uctívaných mekkánskými modloslužebníky.
4 Tento příběh uvádí Ibn Hadžer al-'Askalání v díle al-Isábetu fí temjízi s-sahába.
5 Viz at-Tewekkulu  ‘ale lláh, 1/47.
6 Zaznamenal Abú Nu'ajm v Hiljetu l-awlijá´, 6/389.
7 Uvádí Abú Nu'ajm v Hiljetu l-awlijá´, 4/56.
8 Uvádí Abú Nu'ajm v Hiljetu l-awlijá´, 6/163.
9 Uvádí al-Ádžurrí v Taríkatu l-ghurabá´, str. 67.
10 Zaznamenal Abú Nu'ajm v Hiljetu l-awlijá´, 2/134.
11 Zaznamenal Abú Dawúd v az-Zuhdu, str. 136.
12 Viz Fajdu l-kadír, 3/230.
13 Viz ‘Iddetu s-sábirín, str. 24.
14 Zaznamenal az-Zehebí v Sijeru a'lámi n-nubelá´, 9/182.
15 Tj. slova inná lilláhi we inná ilejhi rádži'ún, tzn. věru Alláhu náležíme a k Němu se věru navracíme.
16 Uvádí az-Zehebí v Sijeru a'lámi n-nubelá´, v životopise kádího aš-Šurejha.
17 Viz as-Sabr, str.184.