MALÁ A VELKÁ ZNAMENÍ SOUDNÉHO DNE

OTÁZKA: Co jsou to malá a velká znamení soudného dne? Která to jsou?

ODPOVĚĎ: 

Ze Sunny Božího Posla صلى الله عليه و سلم víme, že příchod Hodiny (arab. الساعة as-sá'a), či Soudného Dne, bude předznamenán jistými znameními. Islámská věrouka zná malá (arab. علامات الساعة الصغرى 'alámátu s-sá'ati s-sughrá) a velká znamení (arab. علامات الساعة الكبرى 'alámátu s-sá'ati l-kubrá) nástupu Soudného Dne. Podání, která se týkají znamení či předzvěstí předjímajících konec světa se v tematicky řazených sbírkách hadísů většinou vyskytují v kapitolách a částech nejčastěji nazývaných jako الكتاب الفتن Kitábu l-fiten, tj. Kniha rozkolů či كتاب الملاحم Kitábu l-meláhim, tj. Kniha masakrů anebo jinými podobnými názvy.

Hadísů týkajících se apokalyptických předpovědí je mnoho a zdaleka všechny nejsou autentické, dokonce lze říci, že různé sekty a kulty odštěpující se od hlavního tělesa muslimské ummy, od společenství muslimů (arab. الجماعة al-džemá'a) si častokrát vymýšlely celé kapitoly podání o tom, co se má před koncem světa stát a proto předpovědi konce patří mezi doložitelně vymyšlenými a falzifikovanými podáními (arab. موضوع mewdú') k nejhojnějším. Proto se budeme soustředit jen na ta znamení, která se zakládají na hadísech, které učenci doložili jako přijatelné a použitelné k dokazování (arab. مقبول makbúl, tj. stupně autenticity hasan a sahíh).

Velká znamení nadejdou až před samým koncem světa a obvykle (byť se výčty některých učenců dle některých podání různí) se sem řadí: 1. vystoupení مهدي mehdího, tedy správně vedeného vůdce vedoucího lid islámu po cestě pravdy; 2. vystoupení vůdce sil zla, falešného mesiáše a lžiproroka الدجال ad-Dedždžála; 3. sestoupení Proroka عيسى 'Ísá/Ježíše, mír s ním, z nebes a sjednocení všech muslimů s těmi věřícími z řad následovníků předešlých písem, kteří přijmou Ježíše a jeho pravé poselství; 4. vynoření se nájezdníků z národa يأجوج Je´džúdž a مأجوج Me´džúdž (tj. Gog a Magog); 5. tři velká zemětřesení s propady země na východě, západě a na Arabském poloostrově; 6. objevení se dýmu na nebi; 7. východ slunce od západu; 8. vystoupení zemského zvířete (arab. دابة الأرض dábbetu l-ardi) z nitra země; a 9. kataklyzmatický požár, který směrem do Šámu požene lidi ze všech stran na místo zúčtování.

Naproti tomu malá znamení možno rozdělit na ta, která se již odehrála, na ta, která se právě odehrávají a na ta, která teprve nastanou. Interpretace jednotlivých předpovědí jednotlivými učenci se ovšem může různit, podobně jako kategorizace jedotlivých malých znamení.

Mezi znamení, která již nadešla, patří nepochbně vystoupení posledního z proroků, Muhammeda صلى الله عليه و سلم a jeho následná smrt, dobytí Jeruzaléma (arab. بيت المقدس Bejtu l-makdis), mor v Amwásu v Palestině, boje s nearaby, boje s Turky, Mongoly a dobytí Konstatinopole (podle některých jiných výkladů ovšem tímto dobytím nebylo osvojení města osmanským sultánem Mehmedem Fatihem v roce 1453 kř. éry, ale odehraje se v budoucnosti, s jiným vladařem v čele). Dalšími znameními, která se již odehrála, patří vedle rozmnožení psaného slova a nárůstu blahobytu a bezpečí či vymizení otroctví také některé z rozkolů, zkoušek a nepokojů minulosti, jako např. bitva o velblouda mezi stoupenci 'Áiše a 'Alího رضي الله عنهما, vražda chalífy Osmána ibn 'Affán رضي الله عنه rozlíceným davem, bitva u Siffínu mezi stoupenci 'Alího a Mu'áwíji رضي الله عنهما, vystoupení sekty cháridžovců a jejich válka proti chalífovi 'Alímu a věřícím, události z al-Harry, kde proti sobě stanuli sahábí 'Abdulláh ibn Zubejr رضي الله عنه a tehdejší umajjovský chalífa Jezíd ibn Mu'áwíja. K těmto již nastoupivším znamením patří i vystoupení sekty tvrdící, že Korán není přímým Slovem Božím, nýbrž že byl stvořen.

Mezi znamení, která se začala dít a trvají, nebo která se právě dějí patří relativně rychlejší běh času, spojování trhů a nárůst objemu obchodu a vymírání zbožných lidí, dále pak zejména hledání a získávání nauky od jiných, nežli od učenců následujících pravdu, objevení se šarlatánů nárokujících si proroctví, objevení se modloslužebnictví v rámci ummy Proroka Muhammeda صلى الله عليه و سلم, vystoupení různých sekt nejen, ale převážně z východní části islámského světa, rozšíření se falešných správ a obecná laxnost vůči Sunně. Dále sem patří uchopení pozice moci a autority nízkými a podlými lidmi, kteří si nezaslouží, aby jim bylo nasloucháno, následování zvyklostí nemuslimských národů, vytrácení se důvěryhodnosti, mizení znalosti a vědomosti o náboženství a převládnutí nevědomosti a ignorance, nárůst počtu biřiců, ozbrojených složek a pomahačů tyranům, stavba vysokých budov, zdobení mešit a předhánění se v tom, dále rozšíření hříchů typu vzájemné nenávisti, vraždění, smilstva, neposlušnosti vůči roičům, konzumace alkoholu, pomluv lživých obvinění, falešných svědectví a skrývání pravdy, příchod žen s oděvy, které nezakrývají jejich nahotu, braní úroku, hudby, hudebních nástrojů, nazývání jich změněnými jmény, aby mohly být povolovány a jejich následné povolování, objevení se zkaženosti mravů, zpřetrhávání vazeb rodiny a zlé jednání vůči sousedovi, zdravení jen lidí známých objevení se lidí, kteří si barví šediny na černo, nárůst extrémní chudoby. 

Mezi znamení, která mají teprve přijít, lze řadit stále častější naplnění se snových předtuch věřících, objevení se ohně v Hidžázu, množství zemětřesení, sesuvů půdy, propadů do země a proměny lidí ve zvířata, zvětšení velikosti měsíce v úplňku, nárůst počtu žen a zmenšení počtu mužů, nárůst počtu náhlých úmrtí, opětovný návrat zelené vegetace do arabských pouští, zvětšení počtu srážek, ale snížení užitku z nich, odhalení hory zlata v řece Eufrat,  zvýšení počtu lidí označovaných jako „Římané“ a jejich boj s muslimy, boj muslimů se židy, objevení se al-Kaháního (anebo Jemence, jeho úloha není ovšem ověřitelná ani jako kladná, ani jako záporná), zbavení Medíny zlých a zkažených lidí a její postupné vysídlení a opuštění na konci věků, útok na Mekku a zničení Ka'by a nakonec také příjemně vonící vánek, který odejme duše upřímných, ctnostných a zbožných věřících. 

Mezi malými znameními ovšem existují i nezařaditelné předpovědi, které jsou mnohoznačné, anebo nejasného významu - např. promlouvání divé zvěře či neživých objektů k lide, či předpovědi příliš nekonkrétní na to, aby se daly blíže zařadit, jako situace, kdy si živý bude přát být mrtvým ve svém hrobě, kvůli těžkosti času, který nastal, což se stávalo v minulosti i přítomnosti a ani budoucnost zřejmě nebude výjimkou.

A Alláh ví nejlépe.