MEDÍNA ODMÍTÁ VŠE NEČISTÉ

Džábir ibn 'Abdulláh رضي الله عنه vyprávěl, že jistý beduín přišel k Poslu Božímu صلى الله عليه وسلم, přijal islám a přísahal mu na věrnost. Přišel za ním další den, cítil se ochablý z horečky a Posla Božího صلى الله عليه وسلم opakovaně, celkem třikrát, žádal, aby jej vyňal z povinnosti přesídlit do Medíny. Posel Boží صلى الله عليه وسلم jeho prosbu pokaždé odmítl a potom pravil:

المدينةُ كالكيرِ تنفي خبثَها وينصعُ طيبُها.

Medína odstraňuje ze sebe vše nečisté a přijímá do sebe vše dobré.[1]


Z mnoha příkladů víme, nakolik byla Prorokovi صلى الله عليه وسلم a jeho prostřednictvím i všem ostatním lidem ulehčena jejich víra a jak sám Prorok صلى الله عليه وسلم lidem ukazoval její snadnost. Zarážející na tomto hadísu je, že Prorok صلى الله عليه وسلم pro beduína nenašel žádnou úlevu a naopak mu uložil jako povinnost přesídlit do Medíny, připomínajíce mu výjimečnou hodnotu a přednosti tohoto místa, spočívající v tom, že jeho víra poroste a a jeho nemoc bude vyléčena.


Výraz خَبَثٌ chabes označuje jakýkoli typ nečistoty, zkaženosti, podlosti, zla apod., ve smyslu doslovném i přeneseném. Tyto typy nečistoty jsou očišťovány tak, jako se železo stane čistým díky dmychadlu a kovářské výhni.

______________________________________________________

[1] Muteffakun 'alejhi. Zaznamenal jej al-Buchárí v Sahíhu, hadísy č. 1883, 7209, 7211, 7216 a 7322; a Muslim v Sahíhu, hadísy č. 1383 a 1384. Vysvětlení tohoto hadísu pomocí příkladů předností Medíny viz u az-Zarkáního v Šerhu 'alá Muwetta'i l-imámi Málik, k hadísu č. 1591.