NEPODLOŽENOST LEJLETU R-REGHÁIB A ZVLÁŠTNÍHO UCTÍVÁNÍ V MĚSÍCI REDŽEB

Mezi lidmi je rozšířena víra, že v měsíci redžebu se nachází tzv. ليلة الرغائب lejletu r-regháib, tj. noc přání, ve které Ámina počala Božího Posla Muhammeda صلى الله عليه و سلم.

Tato noc se však v Koránu nikde neuvádí a žádný důkaz o ní nepodává ani Sunna. Všechna podání, která mezi lidmi ohledně ní kolují, jsou nepodložená, či přímo vymyšlená a padělaná.
Podobně i hadísy o specifické hodnotě půstu prvního čtvrtku v redžebu jsou padělané, stejně jako ty týkající se noci, která po něm následuje, tj. noci na první pátek v tomto měsíci. Všechny jsou falzifikované, podle konsensu (arab. إجماع idžmá') učenců hadísu.
 
Islámští učenci dokonce příkře odsuzují zvláštní obřady během této noci, jak potvrzuje imám Dželáluddín as-Sujútí, který zakázaljakékoli zvláštní uctívání během ní, dokonce i přípravu svátečního pokrmu a oblékání si svátečních šatů. Tímto zvláštním uctíváním měla být specifická nepovinná modlitba modlená za účelem splnění přání. Muhaddisové se shodují, že hadís, který popisuje způsob jejího vykonání, je موضوع mewdú', tj. padělaný.
 
Háfiz hadísu Ibnu s-Saláh aš-Šehrezúrí upozorňuje: „Zvláštní modlitba v lejletu r-regháib je inovace (arab. بدعة bid'a) a hadísy, které o ní hovoří, jsou padělky vzniklé až čtyři století po hidžře!
 
Imám as-Sujútí upozorňoval především na společné nepovinné modlitby v mešitách, neboť každá nepovinná modlitba vykonaná doma je hodnotnější, nežli nepovinná modlitba vykonaná společně, kromě těch, které takto vykonával i Posel Boží صلى الله عليه و سلم a první generace muslimů, v což tato modlitba rozhodně nespadá.
 
Modlitbu v tuto noc, stejně jako modlitbu v polovině měsíce ša'bánu označují učenci hadísu za nepodloženou v Sunně Božího Posla صلى الله عليه و سلم.
Za inovaci ji přímo označují háfiz al-'Irákí, Abu l-Feredž Ibnu l-Džewzí a an-Newewí.
 
Podle některých podání proběhla 27. dne tohoto měsíce také Prorokova صلى الله عليه و سلم noční cesta do al-Kudsu a z něj na nebesa. Tato podání ovšem také nejsou zcela autentická a neobsahují žádnou zmínku o tom, že by tato událost měla být nějak slavena. To nebylo ani praxí zbožných předků této ummy.
 
Některá podání vzpomínají půst a i'tikáf zvláště v tomto měsíci, ovšem ani ta nejsou autentická. Je oblíbeno postit se v tomto měsíci vždy pondělí a čtvrtky, stejně jako tzv. bílé dni, tedy dny, kdy je měsíc v úplňku, tedy 13., 14. a 15. den, podobně jako kterýkoli jiný měsíc hidžretského lunárního kalendáře.
Podobně není podložena praxe vykonat 'umru či odevzdat roční zekát speciálně v redžebu.
 
V redžebu nejsou žádná specifická data, všechna podání uvádějící, že se v tomto měsíci odehrály velké historické události, nebo že se první noci tohoto měsíce narodil Posel Boží صلى الله عليه و سلم, nejsou věrohodná.
 
Veškerá hodnota tohoto měsíce spočívá v tom, že jde o jeden ze čtyř tzv. posvátných měsíců, ve kterých se násobí odměna za dobré činy ve všeobecnosti, podobně jako je hřích v nich omnoho větším hříchem, než když je spáchán kdykoli jindy v roce.
Zbývajícími třemi posvátnými měsíci tohoto druhu jsou zu l-ki'da, zu l-hidždža a muharrem.1
 
 
1Tyto jako posvátné měsíce jmenuje Posel Boží صلى الله عليه و سلم v hadísu od Abú Bekry رضي الله عنه, který zaznamenali Ahmed v Musnedu, Muslim v Sahíhu, hadís č. 1679 a al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1741.