O ČERNÉM KAMENI

Omar ibnu l-Chattáb رضي الله عنه během pouti přišel ke kameni, políbil ho a následně řekl:

إِنِّي أَعْلَمُ أَنَّكَ حَجَرٌ لاَ تَضُرُّ وَلاَ تَنْفَعُ، وَلَوْلاَ أَنِّي رَأَيْتُ النَّبِيَّ صلى الله عليه وسلم يُقَبِّلُكَ مَا قَبَّلْتُكَ‏.‏

Věru dobře vím, že jsi nakonec jen kámen, který mi nepřinese ani prospěch, ani újmu. Kdybych neviděl Božího Posla صلى الله عليه و سلم jak tě líbá, sám od sebe bych tě nepolíbil.[1]

Černý kámen (arab. الحجر الأسود al-hadžeru l-aswed) je pro muslimy významný svou symbolickou a památeční hodnotou, neboť je pozůstatkem původní stavby Ka'by. Nachází se umístěný v rohu Ka'by, který je po něm pojmenován jako Roh Černého kamene (arab. ركن الأسود ruknu l-aswed). Další rohy nesou jména podle regionů, ke kterým jsou otočeny – rohy irácký, levantský (šámský) a jemenský.

Černý kámen je symbolem Ráje, propojením pozemského a nadpozemského, symbolem kontinuality Božích poselství od Ádema/Adama, přes Ibráhíma/Abraháma až k Muhammedovi, mír a požehnání s nimi všemi.

Úloha Černého kamene v poutních rituálech se odráží v tom, že jeho políbení, nebo pokynutí rukou směrem k němu vyznačuje začátek rituálního obcházení Ka'by, tzv. طواف tawáfu.

Úlohu kamene shrnul ve výše citovaných slovech právě Omar. Kámen má tedy čistě symbolickou rituální funkci a není sám o sobě předmětem uctívání. Není „svatý“ v pravém slova smyslu a není o nic více významný, nežli svatá místa jako taková. Muslimové nepřicházejí uctívat kámen, ale uctívají Stvořitele právě takovým způsobem, jakým Stvořitel chce a Stvořitel uzákonil, aby symbolickou funkci započetí obcházecího rituálu nesl právě tento kámen.

Kámen bude navíc v Soudný Den živým svědkem toho, kdo vykonal poutní rituály skutečně upřímně.

Důkazem toho je hadís 'Abdulláha ibn 'Abbáse رضي الله عنهما, kde Posel Boží صلى الله عليه و سلم říká:

وَاللَّهِ لَيَبْعَثَنَّهُ اللَّهُ يَوْمَ الْقِيَامَةِ لَهُ عَيْنَانِ يُبْصِرُ بِهِمَا وَلِسَانٌ يَنْطِقُ بِهِ يَشْهَدُ عَلَى مَنِ اسْتَلَمَهُ بِحَقٍّ!

Při Allíáhu, Alláh ho v Den Zmrtvýchvstání oživí, bude mít dvě oči, kterými bude vidět a jazyk, kterým bude hovořit. Dosvědčí tomu, kdo se ho dotkl s upřímností![2]

Ve verzi Se'ída ibn Džubejra stojí:

لَيَأْتِيَنَّ هَذَا الْحَجَرُ يَوْمَ الْقِيَامَةِ ...

Tento kámen v Den Zmrtvýchvstání přijde ...[3]

Anas ibn Málik رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Božíصلى الله عليه و سلم o černém kameni také řekl:

الحجرُ الأسودُ مِنَ حِجَارةِ الجنةِ.

Černý kámen je jedním z kamenů Ráje.[4]

'Abdulláh ibn 'Abbás رضي الله عنهما vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم ohledně původu a barvy kamene sdělil:

نَزَلَ الْحَجَرُ الأَسْوَدُ مِنَ الْجَنَّةِ وَهُوَ أَشَدُّ بَيَاضًا مِنَ اللَّبَنِ فَسَوَّدَتْهُ خَطَايَا بَنِي آدَمَ.

Černý kámen byl snesen z Ráje a tehdy byl bělejší, než mléko. Zčernal až kvůli hříchům synů Adamových.[5]

_______________________________________________

[1] Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1597.

[2] Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 961 jako hasan; jako sahíh jej doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 7098.

[3] Zaznamenal Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 3057.

[4] Zaznamenal an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 2935; jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 3174 a 3175.

[5] Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 877; jako hasan sahíh. Jako sahíh jej doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi', hadís č. 6756.