PÁTEČNÍ PROSBY BÝVAJÍ VYSLYŠENY

Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم vzpomenul den pátku a řekl o něm:

‏ فِيهِ سَاعَةٌ لاَ يُوَافِقُهَا عَبْدٌ مُسْلِمٌ، وَهْوَ قَائِمٌ يُصَلِّي، يَسْأَلُ اللَّهَ تَعَالَى شَيْئًا إِلاَّ أَعْطَاهُ إِيَّاهُ.

V něm je hodina, v níž není žádného služebníka, muslima, který by vstal k modlitbě a prosil Alláha o něco, aby mu to Alláh nedal.“ A ukázal rukou, jak je tato hodina krátká. [1]

Podle dalšího podání od Anase ibn Málika رضي الله عنه upřesnil, kdy tato hodina nastává:

الْتَمِسُوا السَّاعَةَ الَّتِي تُرْجَى فِي يَوْمِ الْجُمُعَةِ بَعْدَ الْعَصْرِ إِلَى غَيْبُوبَةِ الشَّمْسِ.

Hledejte hodinu, která nastává s největší nadějí v pátek po odpolední modlitbě, až do západu slunce.[2]

Podle jiných hadísů v podobném kontextu nejsou odmítnuty ani prosby během ezánu, za deště [3] či mezi ezánem a ikámou. [4]

Abú Umáma dále vyprávěl, že se Posla Božíhoصلى الله عليه و سلم zeptali: „Ó Posle Boží, jaká prosba je vyslyšena?“ Prorok صلى الله عليه و سلم jim odpověděl:

جَوْفُ اللَّيْلِ الآخِرُ وَدُبُرَ الصَّلَوَاتِ الْمَكْتُوبَاتِ.

Ta na sklonku noci či na konci předepsaných modliteb.[5]

Abdul'azíz ibn Báz jako komentář hadísu o páteční prosbě uvedl, že v některých podáních imáma Muslima bylo zaznamenáno, že jde také o dobu, kdy imám sedí na Minbaru během dne pátku až do konce modlitby. To bylo zaznamenáno v hadísu Abú Músá al-Aš'arího رضي الله عنه. V hadísu Džábira ibn Abdilláh a Abdulláha ibn Seláma رضي الله عنهما bylo rovněž zaznamenáno, že jde o časový interval po odpolední modlitbě až do západu slunce. A v některých hadísech bylo rovněž zaznamenáno, že je to poslední hodina dne pátku. Všechna tato prohlášení jsou správná a navzájem se nevylučují. A co je více explicitní a pravděpodobnější, je, že jde o chvíli, kdy imám sedí na Minbaru až do konce modlitby a chvíle po odpolední modlitbě až do západu slunce. Tato dvě časová období jsou pravděpodobnější jakožto ta, během níž je pokorná prosba vyslyšena. A naděje na vyslyšení proseb existuje během celého pátku, nicméně nejpravděpodobnější chvíle jsou ty, kdy imám sedí na Minbaru až do konce modlitby a po odpolední modlitbě až do západu slunce. Je tedy vhodné, aby věřící zvýšili prosebné úsilí během celého pátku, avšak je dobré věnovat ještě více úsilí v období těchto tří zmíněných intervalů, jelikož Posel Boží صلى الله عليه و سلم prohlašoval, že se jedná o dobu, kdy jsou prosby vyslyšeny nejspíše. [6]

Správný způsob prosby se traduje od Fudály ibn ‘Ubejda رضي الله عنه, který vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم slyšel muže, odříkávat prosebné modlitby, během nichž však ani nevelebil Alláha, ani nežehnal Prorokovi.

Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

عَجِلْتَ أَيُّهَا الْمُصَلِّي

Pospíchal jsi, ó ty, kdož jsi se modlil.“ Potom si ho Posel Boží صلى الله عليه و سلم zavolal a řekl jemu či někomu jinému:

إِذَا صَلَّيْتَ فَقَعَدْتَ فَاحْمَدِ اللَّهَ بِمَا هُوَ أَهْلُهُ وَصَلِّ عَلَىَّ ثُمَّ ادْعُهُ .

Když se chceš pomodlit, posaď se, začni chválením Alláha Nejvznešenějšího tak, jak Mu přísluší, pak se pomodli za mne a potom ho pros o cokoli chceš.[7]

‘Abdulláh ibn Mes'úd رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:

إذا أراد أحدكم أن يسأل؛ فليبدأ بالمدحة والثناء على الله بما هو أهله، ثم ليصل على النبي، ثم ليسأل بعد؛ فإنه أجدر أن ينجح.

Když si někdo z vás přeje Alláha o něco požádat, měl by začít chválením a děkováním tak, jak si On zasluhuje. Potom by měl požádat Alláha o seslání míru a požehnání na Proroka صلى الله عليه و سلم a pak nechť žádá, o co potřebuje. Vždyť vskutku toto má větší naději na úspěch.[8]

Následuje několik rad pro správné vykonání prosebné modlitby (arab. الدعاء ad-du'á):

1. Při prosebné modlitbě bys měl být upřímný. Pamatuj, že prosebná modlitba je druhem uctívání (arab. عبادة 'ibáda).

2. Do prosebné modlitby bys měl vložit celé své srdce. Měl bys před Alláhem cítit posvátnou bázeň (arab. خشية الله chašijetu lláh)

3. Tvé jídlo by mělo být dovolené a pořízené za dovolený výdělek.

4. V prosebné modlitbě bys měl být pravdomluvný.

5. Prosebná modlitba by měla být konána opakovaně a vytrvale.

6. Před Alláhem buď zcela pokorný. Měl by ses obávat, že by ti mohlo být znemožněno prosit Alláha a zařídit se podle toho.

7. V prosebné modlitbě buď důsledný.

8. V těžkých a obtížných časech či časech obav pros Alláha tím častěji.

9. Nezanechej konání prosby i když pácháš hříchy, vždyť Alláah vyslyšel i prosbu samotného Iblíse, tedy šejtána, čili toho nejhoršího ze všech stvoření:

قَالَ أَنظِرْنِىٓ إِلَىٰ يَوْمِ يُبْعَثُونَ قَالَ إِنَّكَ مِنَ ٱلْمُنظَرِينَ

Řekl Iblís: „Popřej mi odklad až do dne, kdy budou vzkříšeni!“ Pravil Bůh: „Budiž tedy mezi těmi, jimž odklad je dán!“ (A’ráf: 14-15)

10. Nikdy neříkej, že tvá prosba nebyla vyslyšena. Vždy jsi to jen ty sám, kdo zavřel brány jejího přijetí u Alláha svými vlastními hříchy.

_____________________________________________________________

[1] Muttefelun 'alejhi. Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 935; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 852.

[2] Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 489 jako gharíb. Jako hasan li-ghajrihi ho na základě podpůrného podání od at-Taberáního doložil al-Albání v Sahíhu t-terghíbi we t-terhíb, hadís č. 701.

[3] Viz al-Albání v Sahíhu l-džámi', hadís č. 3078.

[4] Viz al-Albání v Sahíhu l-džámi', hadís č. 2408.

[5] Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 3499 jako hasan. Al-Albání ho ve svém tahkíku k at-Tirmizího Sunenu oceňuje jako sahíh.

[6] Viz Fetáwá šejch Ibn Báz, 12/401-402. Mírně parafrázováno.

[7] Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 3476 jako hasan. Uvádí ho i Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 1481; an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 1284; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 23982. Jako sahíh ho ocenil a-Albání v Sahíhu t-terghíb, hadís č. 1643.

[8] Zaznamenal 'Abdurrezzák v al-Musannefu, hadís č. 19642; at-Taberání v al-Mu'džemu l-kebír, hadís č. 8780. Samotné podání je slabé, protože vypravěč Abú 'Ubejda nevyprávěl od svého otce, byť jsou všichni ostatní vypravěči spolehliví a samotný Abú 'Ubejda jinak vypráví přijatelná podání, jak dokazuje al-Hajsemí v Medžme'u z-zewáid, 10/155-160. Na vině je tu zřejmě Abú Ishák as-Subej'í, který mlží (je مدلس mudellis). Podpůrná podání uvádí at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 593 přes Abú Bekra ibn 'Ajjáše jako Prorokovu صلى الله عليه وسلم radu Ibn Mes'údovi. Toto podání je hasan. Další podpůrné podání uvádí Ahmed v Musnedu, 1/386, 437 a 445. Viz také Techrídžu l-muchtára, hadís č. 455; a Miškátu l-masábíh, hadís č. 931. Jako hasan li-ghajrihi ho dokládá al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, hadís č. 3204.