PŘÍČINY TRESTU BOŽÍHO NAPŘÍČ KORÁNEM

Lidé! Alláh dal každému ze Svých stvoření za povinnost poslouchat Jeho a Jeho Posly, mír s nimi všemi, v každé době a na každém místě, stejně jako jim zakázal protivit se Alláhu a Poslu Jeho صلى الله عليه و سلم.

Vznešený Alláh pravil:

يَـٰٓأَيُّہَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوٓاْ أَطِيعُواْ ٱللَّهَ وَرَسُولَهُ ۥ وَلَا تَوَلَّوۡاْ عَنۡهُ وَأَنتُمۡ تَسۡمَعُونَ

Vy, kteří věříte! Poslouchejte Boha a posla Jeho a neodvracejte se od něho, zatímco mu nasloucháte! (Anfál: 20)

Vznešený také pravil:

قُلۡ أَطِيعُواْ ٱللَّهَ وَٱلرَّسُولَ‌ۖ فَإِن تَوَلَّوۡاْ فَإِنَّ ٱللَّهَ لَا يُحِبُّ ٱلۡكَـٰفِرِينَ

Rci: "Poslouchejte Boha a posla Jeho! Jestliže se obrátíte zády... Bůh věru nemá rád nevěřící." (Álu 'Imrán: 32)

Také pravil:

لَّا تَجۡعَلُواْ دُعَآءَ ٱلرَّسُولِ بَيۡنَڪُمۡ كَدُعَآءِ بَعۡضِكُم بَعۡضً۬ا‌ۚ قَدۡ يَعۡلَمُ ٱللَّهُ ٱلَّذِينَ يَتَسَلَّلُونَ مِنكُمۡ لِوَاذً۬ا‌ۚ فَلۡيَحۡذَرِ ٱلَّذِينَ يُخَالِفُونَ عَنۡ أَمۡرِهِۦۤ أَن تُصِيبَہُمۡ فِتۡنَةٌ أَوۡ يُصِيبَہُمۡ عَذَابٌ أَلِيمٌ

Neberte výzvu posla k vám tak, jako by to byla výzva jednoho z vás k druhému! Bůh zná dobře ty z vás, kteří se potajmu okrádají. Nechť se mají na pozoru ti, kdož se vzpouzejí Jeho rozkazu, aby je nepostihla zkouška či trest bolestný. (Núr: 63)

V těchto vznešených verších nám Alláh přikazuje poslouchat Jeho i Jeho Posla صلى الله عليه و سلم a tuto poslušnost učinil prostředkem k získání štěstí v životě pozemském i posmrtném. Zakázal nám v nich také projevovat vůči Němu a Jeho Proroku صلى الله عليه و سلم vzpurnost a neposlušnost, která s sebou nese trest jak na světě tomto, tak i na světě onom, trest, jehož závažnost ani nelze pochopit. Kvůli tomuto všemu Alláh oba poslední verše končí odkazem na pokušení (arab. فتنة fitna), tedy zkoušku, s tím, že nevýslovný trest dopadne právě na toho, kdo se vůči Němu a Jeho Proroku صلى الله عليه و سلم zachová neposlušně.

Ohledně posledního citovaného verše imám Ahmed řekl: „Víte, co to je pokušení? Pokušení je modloslužebnictví. Možná, že člověk odmítne některé z jeho (tj. Prorokových صلى الله عليه و سلم) výroků, možná, že se do jeho srdce vkrade nějaká odchylka, takže propadne zkáze.[1]

Tresty, které přicházejí následkem hříchu a neposlušnosti se různí podle závažnosti spáchaných zločinů vůči Božímu řádu věcí. Někdy mají podobu pokušení zbavujícího člověka víry, což je vůbec nejtěžší podoba trestu. Stává se tak tehdy, když se mezi člověka a jeho víru vklíní nějaký obzvláště závažný akt neposlušnosti, anebo naopak nějaký akt neposlušnosti zabrání dobrému konci (arab. حسن الخاتمة husnu l-chátima) dotyčné osoby.

Vznešený Alláh praví:

وَاعْلَمُوا أَنَّ اللَّهَ يَحُولُ بَيْنَ الْمَرْءِ وَقَلْبِهِ

A vězte, že Bůh stojí mezi člověkem a srdcem jeho (Anfál:24)

As-Sa'dí vysvětluje:

Proto se vyvarujte odmítání příkazu Božího, když k vám poprvé přijde, protože On stojí mezi vámi a vaším srdcem. Pokud odmítnete poslechnout, On vám za trest zabrání, abyste byli správně vedeni. Alláh takto za trest způsobí, že se srdce změní a obrátí se jakýmkoli směrem On bude chtít. Proto služebník musí co nejvíce prosit Alláha prosbou:

يا مقلب القلوب ثبت قلبي على دينك.

Já mukallibu l-kulúbi sebbit kalbí 'alá dínik," tj. „Ó Ty, Jenž srdce převracíš, upevni mé srdce na Tvém náboženství.[2]

Co se dobrého konce konkrétní osoby týče, je to situace, kdy člověk opouští tento svět v poslušnosti vůči Alláhu a Jeho Poslu صلى الله عليه و سلم, anebo ve stavu, který je nějakým textuálním důkazem označen za znamení dobrého konce. Šejch al-Albání jmenoval některá tato dobrá znamení: pronesení slov šehády před smrtí, smrt v noci na pátek, úmrtí na nákazu či utopením apod., smrt ženy při porodu či během poporodního krvácení, smrt uhořením, smrt při obraně majetku před lupičem apod. [3]

Pokud se každý z nás skutečně do hloubky zamyslí nad svou vlastní životní zkušeností, shledá, že kdykoli se dopustil nějakého hříchu a nedokázal se z něj kát, v zápětí se dopustil hříchu ještě omnoho většího, než předtím. A toto dosvědčuje správnost slov Božích:

فَلَمَّا زَاغُوٓاْ أَزَاغَ ٱللَّهُ قُلُوبَهُمۡ‌ۚ

A když se odvrátili, Bůh odvrátil srdce jejich (Saff: 5)

Alláh Vznešený také řekl:

وَنُقَلِّبُ أَفۡـِٔدَتَہُمۡ وَأَبۡصَـٰرَهُمۡ كَمَا لَمۡ يُؤۡمِنُواْ بِهِۦۤ أَوَّلَ مَرَّةٍ۬ وَنَذَرُهُمۡ فِى طُغۡيَـٰنِهِمۡ يَعۡمَهُونَ

My odvrátíme srdce jejich i zraky jejich stejně jako tehdy, když neuvěřili poprvé, a ponecháme je bloudit ve svévoli jejich jak nevidomé. (An'ám:110)

A také řekl:

فَأَعۡقَبَہُمۡ نِفَاقً۬ا فِى قُلُوبِہِمۡ إِلَىٰ يَوۡمِ يَلۡقَوۡنَهُ ۥ بِمَآ أَخۡلَفُواْ ٱللَّهَ مَا وَعَدُوهُ وَبِمَا ڪَانُواْ يَكۡذِبُونَ

Pokrytectví pak vstoupilo do jejich srdci až do dne, kdy setkají se s Ním a budou potrestáni za to, že porušili slib svůj daný Bohu, a za to, že prolhaní byli. (Tewba:77)

Naší povinností je uvažovat nad podobami trestu, které dopadly na národy, jež nám v dějinách předcházely. Alláh přislíbil, že potrestá vzpurné hanebníky (arab. الفاسقون al-fásikún) tak, jako potrestal ty před nimi – tím, že je spolkne zem (arab. خَسف chasef), udeří na ně uragán (arab. نَسف nesef) apod. Byli potrestáni za to, že byli lhostejní a bezohlední:

أَفَأَمِنَ ٱلَّذِينَ مَكَرُواْ ٱلسَّيِّـَٔاتِ أَن يَخۡسِفَ ٱللَّهُ بِہِمُ ٱلۡأَرۡضَ أَوۡ يَأۡتِيَهُمُ ٱلۡعَذَابُ مِنۡ حَيۡثُ لَا يَشۡعُرُونَ أَوۡ يَأۡخُذَهُمۡ فِى تَقَلُّبِهِمۡ فَمَا هُم بِمُعۡجِزِينَ أَوۡ يَأۡخُذَهُمۡ عَلَىٰ تَخَوُّفٍ۬ فَإِنَّ رَبَّكُمۡ لَرَءُوفٌ۬ رَّحِيمٌ

Zdaž jisti jsou si ti, kdož osnovali zlé, že Bůh je nedá pohltit zemí anebo že k nim nepřikvačí trest z místa, odkud to netuší, či nezasáhne je v činnosti jejich proměnlivé, aniž tomu budou moci zabránit, anebo je neuchvátí ve stavu strachu hrozného? Pán váš však věru shovívavý je a slitovný. (Nahl: 45-47)

Také pravil:

أَفَأَمِنَ أَهۡلُ ٱلۡقُرَىٰٓ أَن يَأۡتِيَہُم بَأۡسُنَا بَيَـٰتً۬ا وَهُمۡ نَآٮِٕمُونَ أَوَأَمِنَ أَهۡلُ ٱلۡقُرَىٰٓ أَن يَأۡتِيَهُم بَأۡسُنَا ضُحً۬ى وَهُمۡ يَلۡعَبُونَ أَفَأَمِنُواْ مَڪۡرَ ٱللَّهِ‌ۚ فَلَا يَأۡمَنُ مَڪۡرَ ٱللَّهِ إِلَّا ٱلۡقَوۡمُ ٱلۡخَـٰسِرُونَ

Jsou si obyvatelé těchto měst jisti tím, že na ně nedopadne přísnost Naše během doby noční, když do spánku jsou pohrouženi? Jsou si obyvatelé těchto měst jisti tím, že na ně nedopadne přísnost Naše během dne jasného, když zábavám se oddávají? A jsou si jisti před lstí Boží? Nikdo si není před lstí Boží jist, leda lid, jenž ztrátě své jde vstříc! (A'ráf:97-99)

Takto hovoří Alláh o národu Núhovu (Noemovu), mír s ním:

مِّمَّا خَطِيٓـَٔـٰتِہِمۡ أُغۡرِقُواْ فَأُدۡخِلُواْ نَارً۬ا

Pro hříchy své pak byli utopeni a do ohně pekelného vrženi. (Núh:25)

O faraonovi a jeho nohsledech pak řekl:

فَلَمَّآ ءَاسَفُونَا ٱنتَقَمۡنَا مِنۡهُمۡ فَأَغۡرَقۡنَـٰهُمۡ أَجۡمَعِينَ

A když Nás rozhněvali, pomstili jsme se jim a všechny jsme je utopili (Zuchruf:55)


Imám Ibnu l-Kajjim zařadil mezi tresty za hříchy i ztrátu požehnání v dané věci a příchod trestu. Požehnání se nevytratí a trest nepřijde, dokud služebník nezhřeší, jak pravil 'Alí ibn Abí Tálib رضي الله عنه: „Pohroma dopadá na lidi jedině kvůli hříchu a není od nich odstraněna, kromě skrze pokání.

Vznešený Alláh praví:

وَمَآ أَصَـٰبَڪُم مِّن مُّصِيبَةٍ۬ فَبِمَا كَسَبَتۡ أَيۡدِيكُمۡ وَيَعۡفُواْ عَن كَثِيرٍ۬

A nepostihne vás neštěstí žádné, leda za to, co ruce vaše si vysloužily, však On mnohé odpouští. (Šúrá:30)

Také pravil:

ذَٲلِكَ بِأَنَّ ٱللَّهَ لَمۡ يَكُ مُغَيِّرً۬ا نِّعۡمَةً أَنۡعَمَهَا عَلَىٰ قَوۡمٍ حَتَّىٰ يُغَيِّرُواْ مَا بِأَنفُسِهمۡ‌ۙ

A to je proto, že Bůh není takový, aby měnil Své dobrodiní, jímž omilostnil lid nějaký, pokud oni nezmění to, co je v duších jejich. (Anfál:53)

Alláh nám tedy oznamuje, že nezamění požehnání, kterým obdařil kteréhokoli ze Svých služebníků trestem potud, pokud sám tento služehník nezmění své chování z poslušnosti vůči Alláhu na neposlušnost, dokud sám nezačne namísto vděku být nevděčným a dokud nezačne namísto způsobů, jak získat Boží spokojenost, následovat způsoby vedoucí k jeho nespokojenosti. Když se člověk takto změní, Alláh změní i situaci, v jaké se nalézá, v přímém následku na jeho chování:

وَمَا رَبُّكَ بِظَلَّـٰمٍ۬ لِّلۡعَبِيدِ-

Pán tvůj pak věru služebníkům svým nekřivdí. (Fussilet:46)

Pokud dotyčný přestane být poslušný a začne být neposlušný, Alláh nahradí jeho blahobyt a pohodu trestem a jeho vznešenost ponížením.

Služebníci Boží, věru Alláh jeالْجَبَّار al-Chabbár, tj. Nejzvnešenější, o všem nejlépe zpravený. Alláh je الْقَوِيُّ al-Kawwí, tedy Silný, الْوَاحِدُ al-Wáhid, tedy Jediný a Jedinečný, Který nemá společníka ani sobě rovného ve Svých přívlastcích, vlastnostech i činech, Který Jediný jest hoden uctívání. Alláh je takéالْقَهَّار al-Kahhár, Nepřemožitelný Přemožitel. Alláh Svým služebníkům ukazuje svá znamení i trest, aby o tom všem mohli rozmýšlet a rozjímat, aby se řada z nich navrátila z cest neposlušnosti na stezku poslušnosti vůči Němu a nadále už nesetrvávala ve svém bludu a lhostejnosti.

Kolik jen moudrosti je skryto v pohromách, kterými Alláh zasahuje některé ze Svých služebníků, zatímco jiné nikoli? Jednou z těchto moudrostí – a Alláh ví nejlépe – je, že slouží jako memento pro ty, kteří jsou jejich přímými svědky, aby mohli pokročit a co nejrychleji dohnat to, co předtím zanedbali a zameškali, aby opustili to, co jim tak jako tak uniklo a připravili se na to, co je teprve čeká.

Boží znamení a znaky, které nám ukazuje, jsou různého druhu. Někdy se jedná o utonutí, jako v příběhu o Núhovi (Noemovi), mír s ním, a lidu, který byl zničen potopou. Někdy jsou to hurikány, tajfuny a vichřice, jako ta, kterou Alláh zničil lid 'Ád. Někdy jsou to ohromné burácející bouře, jako ta, která zahubila lid Semúd. Někdy Alláh převrátí příbytky lidí i s jejich obyvateli vzhůru nohama, rozdrtí je pohřbí sutinou, jako se stalo lidu Lútovu (Lotovu), mír s ním. Někdy je to prudký vítr nesoucí kamení, podobný tomu, který zahubil národ Šu'ajbův, mír s ním.

Vznešený Alláh pravil:

فَكُلاًّ أَخَذۡنَا بِذَنۢبِهِۦ‌ۖ فَمِنۡهُم مَّنۡ أَرۡسَلۡنَا عَلَيۡهِ حَاصِبً۬ا وَمِنۡهُم مَّنۡ أَخَذَتۡهُ ٱلصَّيۡحَةُ وَمِنۡهُم مَّنۡ خَسَفۡنَا بِهِ ٱلۡأَرۡضَ وَمِنۡهُم مَّنۡ أَغۡرَقۡنَا‌ۚ وَمَا ڪَانَ ٱللَّهُ لِيَظۡلِمَهُمۡ وَلَـٰكِن ڪَانُوٓاْ أَنفُسَهُمۡ يَظۡلِمُونَ

A uchvátili jsme všechny z nich za hříchy jejich; proti jedněm z nich jsme vyslali vichřici, jiní byli uchváceni křikem, další jsme dali pohltit zemí a jiné jsme pak utopili. A nebyl to Bůh, který jim ukřivdil, leč oni sami sobě ukřivdili. ('Ankebút: 40)

A někdy je to prostřednictvím nepřátel, kteří se svolením Božím získají nadvládu nad lidmi, kteří kdysi byli světovou velmocí, jako se stalo potomkům Izraele.

Vznešený Alláh pravil:

فَإِذَا جَآءَ وَعۡدُ أُولَٮٰهُمَا بَعَثۡنَا عَلَيۡڪُمۡ عِبَادً۬ا لَّنَآ أُوْلِى بَأۡسٍ۬ شَدِيدٍ۬ فَجَاسُواْ خِلَـٰلَ ٱلدِّيَارِ‌ۚ وَكَانَ وَعۡدً۬ا مَّفۡعُولاً۬

A až dostaví se splnění slibu prvního, vyšleme proti vám služebníky Své strašnou mocí vládnoucí a ti mezi příbytky vaše proniknou; slib ten se věru uskuteční. (Isrá´:5)

Alláh Vznešený nám přikázal zamýšlet se a rozjímat nad jejich osudem:

قُلِ ٱنظُرُواْ مَاذَا فِى ٱلسَّمَـٰوَٲتِ وَٱلۡأَرۡضِ‌ۚ وَمَا تُغۡنِى ٱلۡأَيَـٰتُ وَٱلنُّذُرُ عَن قَوۡمٍ۬ لَّا يُؤۡمِنُونَ فَهَلۡ يَنتَظِرُونَ إِلَّا مِثۡلَ أَيَّامِ ٱلَّذِينَ خَلَوۡاْ مِن قَبۡلِهِمۡ‌ۚ قُلۡ فَٱنتَظِرُوٓاْ إِنِّى مَعَكُم مِّنَ ٱلۡمُنتَظِرِينَ ثُمَّ نُنَجِّى رُسُلَنَا وَٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ‌ۚ كَذَٲلِكَ حَقًّا عَلَيۡنَا نُنجِ ٱلۡمُؤۡمِنِينَ

Rci: "Pohleďte na vše, co na nebesích a na zemi je!" Však co pomohou znamení či varováni lidem, kteří vůbec nevěří? Co jiného mohou očekávat, než dny podobné dnům těch, kdož před nimi již zanikli? Rci: "Čekejte tedy a já také spolu s vámi budu čekat!" My potom posly Své a ty, kdož uvěřili, zachráníme a je Naší povinností věřící zachraňovat. (Júnus:101-103)

Služebníci Boží! 

Tyto pohromy, katastrofy, mizérie a války, které všude okolo sebe vidíme, jsou ve své podstatě varováním Božím směrem k Jeho služebníkům, aby se vrátili na správnou cestu a prosili o ochranu a spásu jedině a výhradně Alláha:

فَلَوْلَا إِذْ جَاءَهُم بَأْسُنَا تَضَرَّعُوا وَلَـٰكِن قَسَتْ قُلُوبُهُمْ وَزَيَّنَ لَهُمُ الشَّيْطَانُ مَا كَانُوا يَعْمَلُونَ

Kéž by se byly, když přišla k nim přísnost Naše, pokořily! Však srdce jejich se zatvrdila a satan jim zkrášlil skutky jejich. (An'ám:43)

Proto, služebníci Boží, tou skutečnou katastrofou je teprve fakt, že zatímco tyto pohromy dopadly, zůstaly tisíce a tisíce lidí, kteří stále neví, o co se vlastně jedná. Ani se nezřekli svých hříchů a ani se nekáli k Alláhu. Ti, kteří se nechodili modlit spolu s ostatními nechodí i nadále, ti, kteří nedbají o řádnou výchovu svých dětí, o ni nedbají i nadále, ti, kteří pohlcovali úrok a obchodovali nečestným a podvodným způsobem, ho pohlcují i nadále a jejich obchody nejsou o nic férovější. Takto se lidé chovají i v pohledu všech ostatních skutků neposlušnosti a velehříchů. Nadále setrvávají ve svých bludech a ještě je prohlubují – ani se nepoučili, ani si nevzali ponaučení z dění okolo nich.

Vznešený Alláh je Všeznající a Všemoudrý, ve všem, co předurčil a co způsobil, aby se stalo, se nachází jistá moudrost, neboť on je Vševědoucí jak ohledně toho, co se má stát, tak i ohledně toho, co předepsal a uzákonil. On tvoří, to co On Sám chce a rozhoduje, že dopadají nejrůznější typy trestů, aby Jeho služebníci pocítili bázeňa aby jim připomenul, co jsou jejich povinnosti v plnění Jeho nároků. A také aby varoval před přidružováním k Němu, před vzpourou proti tomu, co přikázal a dopouštěním se toho, co zakázal odvržením Sunny Jeho Posla صلى الله عليه و سلم a vedení těch, kteří přijali islám jako první, tedy jeho společníků, sahábů رضي الله عنهم أجمعين .

Vznešený Alláh pravil:

وَمَا نُرۡسِلُ بِٱلۡأَيَـٰتِ إِلَّا تَخۡوِيفً۬ا

A My znamení Svá jen pro postrašení sesíláme. (Isrá´:59)

Vznešený Alláh pravil:

سَنُرِيهِمۡ ءَايَـٰتِنَا فِى ٱلۡأَفَاقِ وَفِىٓ أَنفُسِہِمۡ حَتَّىٰ يَتَبَيَّنَ لَهُمۡ أَنَّهُ ٱلۡحَقُّ‌ۗ أَوَلَمۡ يَكۡفِ بِرَبِّكَ أَنَّهُ ۥ عَلَىٰ كُلِّ شَىۡءٍ۬ شَہِيدٌ

Ukážeme jim znamení Svá ve všech světa končinách i v nich samých, dokud se jim jasným nestane, že toto pravdou je. A což Pánu tvému nestačí, že svědkem je všech věcí? (Fussilet:53)

Vznešený také řekl:

قُلۡ هُوَ ٱلۡقَادِرُ عَلَىٰٓ أَن يَبۡعَثَ عَلَيۡكُمۡ عَذَابً۬ا مِّن فَوۡقِكُمۡ أَوۡ مِن تَحۡتِ أَرۡجُلِكُمۡ أَوۡ يَلۡبِسَكُمۡ شِيَعً۬ا وَيُذِيقَ بَعۡضَكُم بَأۡسَ بَعۡضٍ‌ۗ

Rci: "A jest v moci Jeho, aby na vás poslal trest, jenž postihne vás shora i zdola, či aby vás rozdělil na protivné strany a dal jedněm z vás okusit násilí druhých!" (An'ám:65)

Al-Asfahání uvádí od Mudžáhida, že ohledně tohoto verše řekl: „Tj. řekni, že On má moc seslat na vás trest shůry, jako ničivé hromobytí, kameny a vichry, zezdola, jako zemětřesení a sesuvy půdy...

Všechny kalamity, ke kterým dochází, těžké životní zkoušky i vše ostatní, co služebníkům škodí a ubližuje, působíce rozličné typy zranění, jsou způsobeny modloslužebnictvím a skutky neposlušnosti.

Vznešený Alláh praví:

وَمَآ أَصَـٰبَڪُم مِّن مُّصِيبَةٍ۬ فَبِمَا كَسَبَتۡ أَيۡدِيكُمۡ وَيَعۡفُواْ عَن كَثِيرٍ۬-

A nepostihne vás neštěstí žádné, leda za to, co ruce vaše si vysloužily, však On mnohé odpouští. (Šúrá:30)

Také říká:

مَّآ أَصَابَكَ مِنۡ حَسَنَةٍ۬ فَمِنَ ٱللَّهِ‌ۖ وَمَآ أَصَابَكَ مِن سَيِّئَةٍ۬ فَمِن نَّفۡسِكَ‌ۚ

To dobré, jehož se ti dostane, pochází od Boha a to zlé, jež tě postihne, pochází od tebe samého. (Nisá´:79)

O národech, které byly zničeny v dávných dobách, prohlašuje:

فَكُلاًّ أَخَذۡنَا بِذَنۢبِهِۦ‌ۖ فَمِنۡهُم مَّنۡ أَرۡسَلۡنَا عَلَيۡهِ حَاصِبً۬ا وَمِنۡهُم مَّنۡ أَخَذَتۡهُ ٱلصَّيۡحَةُ وَمِنۡهُم مَّنۡ خَسَفۡنَا بِهِ ٱلۡأَرۡضَ وَمِنۡهُم مَّنۡ أَغۡرَقۡنَا‌ۚ وَمَا ڪَانَ ٱللَّهُ لِيَظۡلِمَهُمۡ وَلَـٰكِن ڪَانُوٓاْ أَنفُسَهُمۡ يَظۡلِمُونَ

A uchvátili jsme všechny z nich za hříchy jejich; proti jedněm z nich jsme vyslali vichřici, jiní byli uchváceni křikem, další jsme dali pohltit zemí a jiné jsme pak utopili. A nebyl to Bůh, který jim ukřivdil, leč oni sami sobě ukřivdili. ('Ankebút:40)

Služebníci Boží! 

Povinností všech muslimů, kteří jsou dospělí a svéprávní, je kát se k Alláhu, neochvějně následovat Náboženství Boží, tedy Islám a pečlivě se mít na pozoru před vším, co zakázal, abychom si mohli zajistit i naše vlastní blaho a bezpečí před všemi zly na tomto i na onom světě. Takto budeme ušetřeni pohrom a dosáhneme dobra.

Služebníci Boží, ničeho z toho nedosáhneme bez poslušnosti vůči Alláhu a Jeho Poslu صلى الله عليه وسلم, jak Vznešený Alláh vzkázal:

وَلَوۡ أَنَّ أَهۡلَ ٱلۡقُرَىٰٓ ءَامَنُواْ وَٱتَّقَوۡاْ لَفَتَحۡنَا عَلَيۡہِم بَرَكَـٰتٍ۬ مِّنَ ٱلسَّمَآءِ وَٱلۡأَرۡضِ وَلَـٰكِن كَذَّبُواْ فَأَخَذۡنَـٰهُم بِمَا ڪَانُواْ يَكۡسِبُونَ

Kdyby byli obyvatelé měst těchto uvěřili a bohabojní byli, byli bychom pro ně zajisté požehnání nebes i země otevřeli. Ale oni to vše za lež prohlašovali a potrestali jsme je za to, co si vysloužili. (A'ráf: 96)

Ohledně následovníků předešlých písem zjevil:

وَلَوۡ أَنَّہُمۡ أَقَامُواْ ٱلتَّوۡرَٮٰةَ وَٱلۡإِنجِيلَ وَمَآ أُنزِلَ إِلَيۡہِم مِّن رَّبِّہِمۡ لَأَڪَلُواْ مِن فَوۡقِهِمۡ وَمِن تَحۡتِ أَرۡجُلِهِم‌ۚ

a kdyby dodržovali Tóru a evangelium a to, co sesláno jim bylo od Pána jejich, věru by mohli požívat z toho, co je nad nimi i co je pod nimi. Mezi nimi je obec, jež kráčí středem, avšak jak hnusné je to, co většina z nich provádí. (Máida:66)

Také řekl:

أَفَأَمِنَ أَهۡلُ ٱلۡقُرَىٰٓ أَن يَأۡتِيَہُم بَأۡسُنَا بَيَـٰتً۬ا وَهُمۡ نَآٮِٕمُونَ أَوَأَمِنَ أَهۡلُ ٱلۡقُرَىٰٓ أَن يَأۡتِيَهُم بَأۡسُنَا ضُحً۬ى وَهُمۡ يَلۡعَبُونَ أَفَأَمِنُواْ مَڪۡرَ ٱللَّهِ‌ۚ فَلَا يَأۡمَنُ مَڪۡرَ ٱللَّهِ إِلَّا ٱلۡقَوۡمُ ٱلۡخَـٰسِرُونَ

Jsou si obyvatelé těchto měst jisti tím, že na ně nedopadne přísnost Naše během doby noční, když do spánku jsou pohrouženi? Jsou si obyvatelé těchto měst jisti tím, že na ně nedopadne přísnost Naše během dne jasného, když zábavám se oddávají? A jsou si jisti před lstí Boží? Nikdo si není před lstí Boží jist, leda lid, jenž ztrátě své jde vstříc! (A'ráf:97-99]

Služebníci Boží! 

Bojte se Alláha a buďte Ho pamětlivi kdykoli cokoli děláte, když jste v osamění či se svými rodinami. Připojte se k těm, kteří jsou poslušní vůči Aláhu, zřekněte se neposlušnosti vůči Němu, zla a zkaženosti. Ctěte a respektujte Zákon Vznešeného Alláha, Korán a modlitby.

Prosím Alláha všemi Jeho překrásnými přívlastky a vznešenými atributy o správné vedení, bohabojnost, blahobyt a nezívislost na jiných. Prosím Alláha, aby od nás odňal všechny pohromy a připojil nás ke kajícníkům. Prosím Alláha, aby muslimům – a mezi nimi následovníkům Sunny - dal zvítězit na každém místě. Ámín.

Autor: šejch 'Abdulláh ibn Salfík az-Zufejrí

Zdroj: brožura 'Ukúbátu lláhi l-mutenewwi'a we asbábuhá, redakčně kráceno a parafrázováno.

______________________________________________________________

[1] Zaznamenal Ibn Batta v al-Ibánetu l-kubrá, podání č. 97.

[2] Viz Tejsíru l-Kerími r-Rahmáni fí tefsíri l-kelámi l-Mennán, komentář příslušného verše. Viz také Ibnu l-Kajjim v al-Fewá'id, str. 140-144.

[3] Viz Ahkámu l-dženáiz, str. 21-24, kde jsou zmíněny i konkrétní autentické hadísy, které se daných situací týkají.