PŘEDNOSTI MĚSÍCE ŠA'BÁNU

 Alláh vznešený pravil:

 وَسَارِعُوٓاْ إِلَىٰ مَغۡفِرَةٍ۬ مِّن رَّبِّڪُمۡ وَجَنَّةٍ عَرۡضُهَا ٱلسَّمَـٰوَٲتُ وَٱلۡأَرۡضُ أُعِدَّتۡ لِلۡمُتَّقِينَ
Pospíchejte k milosti od Pána svého a k zahradě, jejíž šířka se rovná nebesům a zemi a jež připravena je pro bohabojné (Álu ‘Imrán:133) Jednou z možností jak získat dobro a požehnání od našeho pána je i měsíc ša’bán, ve kterém se právě nacházíme. Boží Posel صلى لله علیه وسلم o něm pravil:
 ذاكشھريغفلالناسعنهبینرجبورمضانوھوشھرترفع فیهالأعمالإلىربالعالمینفأحبأنيرفععمليوأناصائم
To je měsíc, který lidé zanedbávají. Je mezi redžebem a ramadánem, v něm se vyzdvihují činy k Pánu světů a já mám rád, když jsou mé činy ukazovány a já se zrovna postím.[1]
Termín ša'bán je jednním z názvů měsíců islámského kalendáře. Vztahuje se k výrazům „hledat“, neboť Arabové v této době hledali v dávných časech vodu a rozdělovali se na menší skupiny, aby nevyčerpali její zdroje. Podle jiných je nazván proto, že od sebe dělí dva významné měsíce – ražeb a ramadán. A Alláh nejlépe ví!
Protože je ša'bán de facto úvod, či příprava k ramadánu, je očekávatelné, že se jej Prorok صلى لله علیه وسلمsnažil co nejlépe využít.
Od matky věřících ‘Áiše, budiž s ní Alláh spokojen, se tradují slova:
Od majke vjernika Aiše, radijjallahu anha, se prenosi da je kazala:
لميكنالنبيصلىللهعلیهوسلميصومشھرًاأكثرمنشعبان،وكانيصومشعبانكله
Neviděla jsem Proroka صلى لله علیه وسلمpostit se ani v jednom měsíci více nežli v ša’bánu. Postil se jej takřka celý.[2]
Od ní se také tradují slova:
كانأحبالشّھورإلىرسوللله -صلّىللهعلیهوسلّم- أنيصومهشعبانثميصلهبرمضان
 „Božímu Poslu صلى لله علیه وسلمbyl pro půst nejmilejší z měsíců ša’bán, který spojoval s ramadánem.[3] V komentáři tohoto hadísu uvádí imám Ibn Hadžer al-Askalání: „Hadís je důkaz o předepsanosti půstu v měsíci ša’bánu.“[4] Imám Ibn Redžeb ve svém komentáři uvádí: „Hovoříme-li o půstu Božího Posla صلى لله علیه وسلم, postil se v ša’bánu, co se nepostil mimo něj (tj. ze všech měsíců kromě ramadánu se nejvíce postil v ša’bánu).“[5] Imám as-San’ání ho okomentoval slovy: „V tomto hadísu je důkaz, že Posel Boží صلى لله علیه وسلم, hovoříme-li o půstu, učinil tento měsíc výjimečným. Postil se v něm více, nežli v jiných měsících.[6]
 
عنأسامهبنزيد -رضيللهتعالىعنھما- قال: قلتيارسوللله،لماركتصومشھراً ذاكشھرٌيغفلالنّاسعنهبینرجبورمضان   : منالشھورماتصوممنشعبان؟قالوھوشھرٌيرفعفیهالأعمالإلىربّالعالمینفأحبأنيرفععمليوأناصائم
Od Usámy ibn Zejda, budiž s oběma Alláh spokojen, se traduje, že Poslu Božímu صلى لله علیه وسلم řekl: „Neviděl jsem tě postit se v jakémkoli jiném měsíci více, nežli v Ša’bánu.“ Posel Boží صلى لله علیه وسلم mu odvětil: „To je měsíc, kterého jsou lidé nedbalí. Je mezi redžebem a ramadánem. V něm se činy zdvihají k Pánu světů, mám tedy rád, když se mé činy ukazují a já se postím.[7]
Je-li řeč o půtu obecně, může se tento rozdělit do několika skupin:
- Půst v měsíci ramadánu.
- Půst Božího měsíce muharemu, který je nejlepší půst po půstu v ramadánu.
- Půst v měsíci ša'bánu, protože se v něm Posel Boží postil i to, co se v jiných měsících nepostil.
- Všechny ostatní dny v měsících jsou stejné, kromě těch, o kterých přišlo v Sunně, že se v nich postí a že je za ně zvláštní odměna – jako ‘Ášura, den ‘Arefát, šest dní v šewwálu apod.
Imám Ibn Redžeb vysvětluje: „V hadísu o půstu měsíce ša’bánu je mnoho užitku, některé vzpomenul Posel Boží, protože se lidé spokojili se dvěma velikými měsíci – redžebem a ramadánem a tento taktéž velmi významný a u Alláha uznaný měsíc zanedbali. Dokonce do té míry, že mezi lidmi se rozšířilo, že půst v redžebu má daleko větší hodnotu, nežli půst v ša’bánu, což jistě není přesné.[8]
 
 عنأبيھريرة -رضيللهتعالىعنه- عنالنّبيّ - صلّىللهعلیهوسلّم- قاللاتقدمو ا رمضانبصوميومٍولايومین إلارجلكانيصومصوماً،فلیصمه
Od Abú Hurejry, nechť je s ním Alláh spokojen se traduje, že Posel Boží صلى لله علیه وسلم pravil: „Nepostěte se den, nebo dva dny před ramadánem, kromě toho, který má ve zvyku se postit. Ti nechť se postí.“[9]
 
Upozornění na inovace v Ša‘bánu
Nevědomí lidé přimysleli do čisté Boží víry mnoho nesmyslných a zhoubných inovací, z nichž některé spojili s měsícem ša’bánem. Jde o:
-          Jakýkoli druh oslavy poloviny ša’bánu, ať už je spojen s nějakým uctíváním, nebo s recitací básní a zpěvem písní (iláhíjí), nebo jen přesvědčení, že tato noc má nějaký zvláštní význam.
-          Modlitba známá jako „salátu alfíjje“ (dosl. modlitba tisícerá, se 100 rek‘áty, na každémž se recituje desetkrát súra al-Ichlás.
-          Jiné modlitby spjaté s nocí 15. ša’bánu, nazývanou Lejletu l-berá´a, jako modlitby o 14, 12, nebo 6 rek’átech.
-          Vše spojené s povinnou noční modlitbou (arab. ‘išá) této noci a její specifikací oproti ostatním povinným nočním modlitbám v jiné dny, jako recitovat speciálně při této příležitosti súru Júnus nebo súru Ichlás s určitým počtem opakování, nebo du’á specifická pro tuto noc apod.
 
Sama lejletu l-berá´a je vymyšlenou inovací a nemá žádné opření ani v Koránu, ani v Sunně, ani v praxi zbožných předků.
Ibn Tejmíjja pravil: „Co se týče vymezení půstu jen na střed ša’bánu, neexistuje pro to žádný důkaz, dokonce je jeho oddělování zavrženíhodno! Stejný předpis platí i pro vydělování tohoto dne, aby se v něm vařilo speciální jídlo, aby se v něm ukazovala výzdoba apod. To je vnesená inovace, pro kterou neexistuje žádný argument.[10]
Pravil Ibnu l-‘Arabí: „O prostřední noci ša’bánu neexistuje žádný hadís, o který by se šlo opřít ohledně její zvláštní hodnoty, ani co se týče určování údělu (arab. adžel). Proto netřeba se na to zaměřovat.[11]


[1] Sunenu n-Nesáí, Albání ocenil jako hasan.
[2] Sahíhu l-Buchárí, č. 1969.
[3] Sunen Abí Dawúd, č. 2431; Sunenu n-Nesáí, č. 2349; Albání ocenil jako sahíh.
[4] Bulúgu l-ma’rám.
[5] Letáifu l-me’árif.
[6] Subúlu s-selám.
[7] Zaznamenal Nesáí, Albání ocenil jako hasan v Irwá´u l-galil, 4/103.
[8] Latáifu l-me’árif.
[9] Sahíh Muslim, č. 1082.
[10] Iktidá'u s-Siráti l-Mustekím, 2/628.
[11] Ahkámu l-Kur'án, 4/1690.