PŘEDNOSTI MĚSÍCE ŠA'BÁNU A UPOZORNĚNÍ NA INOVACE V NĚM

Usáma ibn Zejd رضي الله عنه se zeptal Posla Božíhoصلى الله عليه و سلم: „Posle Boží, v žádném jiném měsíci jsem tě neviděl postit se (dobrovolně) tolik, jako v ša'bánu ...“ Prorok صلى الله عليه و سلم mu odvětil:

ذَاكَ شَهْرٌ يَغْفُلُ النَّاسُ عَنْهُ بَيْنَ رَجَبٍ وَرَمَضَانَ وَهُوَ شَهْرٌ يُرْفَعُ فِيهِ الأَعْمَالُ إِلَى رَبِّ الْعَالَمِينَ فَأُحِبُّ أَنْ يُرْفَعَ عَمَلِى وَأَنَا صَائِمٌ.

To je měsíc mezi redžebem a ramadánem, který lidé přehlížejí. Je to měsíc, kdy bývají skutky zdvihány k Pánu světů, pročež já miluji, když jsou mé skutky zdvihány a já se zrovna postím.[1]

V podobném duchu Anas رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم na otázku, jaký půst kromě ramadánského je nejlepší, odpověděl:

‏ شَعْبَانُ لِتَعْظِيمِ رَمَضَانَ

Ša'bán, kvůli velebení ramadánu.

A na otázku, jaký milodar je nejlepší, odpověděl:

‏ صَدَقَةٌ فِي رَمَضَانَ

Milodar v ramadánu.[2]

Ibn Redžeb al-Hanbelí poznamenal:

Ša'bán je jako ramadán. Věci, které jsou předepsány v ramadánu, jako je půst či recitace Koránu, jsou předepsány také v ša'bánu, aby se člověk mohl připravit na příchod ramadánu a zvykl si na poslušnost vůči Milostivému.[3]

Z tohoto důvodu 'Amr ibn Kajs pravil: „Blahoslaven ten, kdo sebe očistí před příchodem požehnaného ramadánu, jak skvělý je on![4]

Šejch Ibnu l-'Usejmín na dotaz ohledně jediněčnosti ša'bánu odpověděl:

Co se ša'bánu týče, ano, je jedinečný, neboť Posel Boží صلى الله عليه و سلم se v něm ze všech měsíců postil nejvíce, dokonce se postil většinu tohoto měsíce, proto je namístě postit se v tomto měsíci dobrovolně co nejvíce.[5]

Šejch 'Abdulmuhsin al-'Abbád v komentáři výše citovaných hadísů pravil:

Posel Boží صلى الله عليه و سلم vykonával dobrovolný půst ze všech měsíců nejvíce v ša'bánu a v muharremu, ale nikdy se žádný měsíc nepostil úplně celý, s výjimkou ramadánu.[6]

Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

إذا انتصف شعبان فلا تصوموا حتى يكون رمضان.

Když uplyne polovina ša'bánu, dále se již nepostěte, než nadejde Ramadán.[7]

Šejch Ibn Báz tento hadís vyložil jako nezačínat s půstem, pokud se člověk v první polovině ša'bánu nepostil, ale ten, kdo se první polovinu postil a má ve zvyku pokračovat, může pokračovat i po tomto datu. [8]

Imám Ibn Redžeb se slabým řetězcem vypravěčů uvádí také hadís uváděný přes Mekhúla na autoritu 'Alího ibn Abí Táliba رضي الله عنه od Proroka صلى الله عليه و سلم, kde je řečeno: „Když nastoupí prostřední noc ša'bánu, tu noc uctívejte a den se postěte, protože Alláh se západem slunce sestupuje na pozemské nebe a říká: „Je někdo prosící o odpuštění, abych mu odpustil? Je někdo prosící o obživu, abych mu ji poskytl? Je někdo pokoušený, abych jej uzdravil? Je někdo … a tak až do svítání.[9]

Imám Ibnu l-'Arebí pravil: „O prostřední noci ša'bánu neexistuje jediný hadís coby důkaz její obzvláštní hodnoty, či rozdělení Božích rozhodnutí. Proto se tím nedejte mást.[10]

Imám Ibn Weddáh od Zejda ibn Aslema uvádí: „Nevšiml jsem si nikoho z našich šejchů, či fakíhů, že by vyčkávali na prostřední noc ša'bánu, ani jsem nikoho z nich neslyšel, že by citoval hadís od Mekhúla. Tato noc nemá žádnou specifickou hodnotu v porovnání s ostatními nocemi mimo ni.[11]

Podle nejsprávnějšího názoru je hadís o 15. ša'bánu buď slabým, jako důkaz nedostačujícím podáním, nebo přímo fabrikátem (arab. موضوع mewdú'), což se uvádí také od Ibn Dihji al-Kilbího: „Znalci historické kritiky podání (arab. أهل الجرح و التعديل ahlu l-džerhi we t-ta'díl) tvrdí, že neexistuje jediný hadís o 15. noci ša'bánu, který by byl autentický.[12]

A co se týče údajů, které tuto noc dokonce přirovnávají k Noci úradku (arab. ليلة القدر lejletu l-kadr) na konci ramadánu, od Ibn Abí Mulejky se uvádí, že když se doslechl, že to tvrdí jistý Zijád an-Numejrí, řekl: „Pokud bych ho slyšel a měl v ruce hůl, udeřil bych ho s ní.[13]

Z moderních učenců stejnou tezi zastává i šejch al-'Usejmín:

Správný názor je, že nic z toho, co se uvádí o zvlástní hodnotě 15. ša'bánu, není autentické. Mezi těmito údaji se vyskytují i padělky.[14]

Proto není dovoleno specifikovat tuto noc žádným zvláštním uctíváním nad jiné noci v tomto měsíci, jak uvádí šejchu l-islám Ibn Tejmíja:

Co se týče vymezování výlučně prostředním dni ša'bánu, toto není ničím podloženo, ba co více, toto vymezování je zavrženíhodné. Totéž platí pro výjimečný přístup k tomuto dni, jako je vaření specifických jídel, zdobení příbytků apod. To vše jsou inovace bez jakéhokoli důkazu.[15]

Stálá komise pro fetwy v čele s šejchem Ibn Bázem ohledně půstu v ša'bánu a ohledně jeho 15. dne stanovila:

Je také ze sunny postit se skoro celý, či většinu tohoto měsíce. Věnovat půstu specificky jen 15. ša'bán je zavrženíhodné a ničím nepodložené.[16]

Šejch al-'Usejmín ohledně vydělování jen 15. ša'bánu pro uctívání pravil:

Půst, recitace Koránu a prosby výhradně 15. ša'bánu nemají oporu. 15. den ša'bánu je v tom jako kterýkoli jiný den v jakémkoli měsíci. To, co je známo a podloženo, je postit se 13., 14. a 15. den lunárního měsíce. Nicméně ša'bán jako takový je význačný i oproti jiným měsícům (kromě ramadánu), neboť Posel Boží صلى الله عليه و سلم se v něm postil více, nežli v jiných měsících, tedy postil se ho skoro celý, kromě malé části. Tedy pokud to pro člověka nepředstavuje zátěž, měl by se postit během ša'bánu, následujíce tak Prorokůvصلى الله عليه و سلم příklad.[17]

Na jiném místě ohledně uctívání specificky 15. ša'bánu pravil:

Na autoritu Prorokaصلى الله عليه و سلم se nic spolehlivého o tom, že by se 15. ša'bánu nějak více postil či modlil, neuvádí. Tedy i 15. noc ša'bánu je jako jakákoli jiná noc. Pokud uctívač něco vykonává pravidelně i v jiných nocích, nechť vstane k noční modlitbě i v tuto noc, bez očekávání něčeho specifického. To proto, že stanovení času pro jakýkoli čin uctívání vyžaduje konkrétní autentický důkaz. Protože žádný takový autentický důkaz neexistuje, je potom taková specifikace brána za inovaci a každá inovace je bludem. Podobně, půst výhradně 15. ša'bánu není podložen žádným autentickým důkazem od Prorokaصلى الله عليه و سلم, který by naznačoval hodnotu půstu právě a specificky v tento den. Co se týče toho, co se uvádí v hadísech na toto téma, všechna tato podání jsou slabá, jak doložili učenci. Nicméně kdo má ve zvyku postívat se 13., 14. a 15. den, může v tomto zvyku pokračovat i v ša'bánu, může pokračovat s půstem dokonce i dále v dalších měsících, ale nemá očekávat něco zvláštního od 15. ša'bánu. Posel Božíصلى الله عليه و سلم se ostatně v ša'bánu postil více, nežli v jiných měsících, ale 15. ša'bán z toho nevyděloval.[18]

Šejch al-Fewzán podobně o milodaru udělovanému u příležitosti 15. ša'bánu řekl:

Specifikovat milodar každý rok 15. ša'bánu je inovací.[19]

__________________________________________________________

[1] Zaznamenali an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 2357; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 22167, s dodatkem o půstu ve čtvrtek. Jako hasan jej doložil al-Albání v Sahíhu t-targhíb, 1/247.

[2] Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 663 jako hasan gharíb.

[3] Viz Latáifu l-me'árif, str. 258.

[4] Ibid., str. 138.

[5] Viz Likáu bábi l-meftúh, str. 217.

[6] Viz Šerhu Suneni Abí Dáwúd, 3/18.

[7] Zaznamenal Chatíb at-Tabrízí v al-Miškát, hadís č. 1974; viz také ar-Rewd, 2/49. Jako sahíh jej doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi', hadís č. 397.

[8] Viz Fetáwá Ibn Báz.

[9] Viz al-Latáif, str. 341.

[10] Viz Ahkámu l-Kur´án, 4/1690.

[11] Viz al-Bide'u we n-nehju 'anhá, str. 46.

[12] Viz Má wada'a we ´štebáne min fadáili šehri ša'bán, str. 43.

[13] Viz al-Hawádisu we l-bida', str. 130.

[14] Viz Likáu l-bábi l-meftúh, str. 115.

[15] Viz Iktidá s-siráti l-mustakím, 2/628.

[16] Viz Fetáwá l-ledžneti d-dáima, fetwa č. 9760. Odpovídali šejchové 'Abdulláh ibn Ka'úd, 'Abdulláh ibn Ghudejján, 'Abdurrezzák al-'Afífí coby zástupce předsedy komise a Ibn Báz jako předseda. Viz také fetwu č. 6139.

[17] Viz al-Bida'u we l-muhdesátu we má asle lehu, str. 612.

[18] Viz al-Fetáwá, 1/190.

[19] Viz Fetáwá n-Núri 'ale d-darb, 1/87.