POCHYBNOST O JEDINOSTI A JEDINEČNOSTI BOŽÍ

Imám Abú Bekr al-Muzení vyprávěl:

„Věděl jsem, že pokud mne vůbec někdo může zbavit pochybností ohledně tewhídu, potom to dokáže jedině aš-Šáfi'í. Proto jsem přišel za ním, když jsem byl v mešitě v Egyptě. 

Když jsem si k němu klekl, řekl jsem mu: „Dělá mi potíže porozumět jedné věci ohledně Jednoty a Jedinečnosti Boží. [1] Vím také, že nikdo toho neví tolik, co ty. Co mi tedy k tomu řekneš?“

Bylo vidno, že se zlobí a řekl mi: „Víš vůbec, kde se nacházíš?!

„Ano, vím,“ odpověděl jsem.

Řekl mi: „Toto je místo, kde Alláh potopil Faraona. Dostalo se k tobě, že Poslu Božímu صلى الله عليه و سلم bylo přikázáno tázat se na něco takového?

„Nikoli,“ odpověděl jsem mu.

Zeptal se mne: „A hovořili o tom Prorokovi společníci?

„Nehovořili,“ odpověděl jsem mu.

Zeptal se mne: „Zdalipak víš, kolik je na obloze hvězd?

„To netuším,“ přiznal jsem.

Aš-Šáfi'í podotkl: „Takže ty ani nevíš o všech hvězdách a planetách, jakého jsou typu, jaká je jejich doba oběhu, jak a kdy se ukazují a kdy zase mizí ...

„Ne, to nevím,“ zopakoval jsem znovu.

Řekl mi: „Tedy – existuje něco ze stvořených věcí, dokonce to můžeš vidět i vlastníma očima a i přesto o tom vlastně ani nic nevíš! A odvažuješ se mluvit do toho, jaká je znalost Boží?

Potom mi položil otázku, která se týkala jisté věci ohledně rituální očisty a já jsem se ve své odpovědi dopustil chyby. Poté mi aš-Šáfi'í sdělil správnou odpověď na tuto otázku a vyložil mi ji ze čtyř různých úhlů a položil mi pár doplňujících dotazů. Neodpověděl jsem správně ani na jediný z nich.

Potom mi řekl: „Tedy, ponechal jsi stranou znalost něčeho, co vlastně potřebuješ každý den a to přímo pětkrát a namísto toho jsi se obtěžkal problémem týkajícím se znalosti Boží. Až ti zase přijde na mysl něco takového, vzpomeň si na slova Vznešeného Alláha:

وَإِلٰهُكُم إِلٰهٌ واحِدٌ ۖ لا إِلٰهَ إِلّا هُوَ الرَّحمٰنُ الرَّحيمُ إِنَّ في خَلقِ السَّماواتِ وَالأَرضِ وَاختِلافِ اللَّيلِ وَالنَّهارِ وَالفُلكِ الَّتي تَجري فِي البَحرِ بِما يَنفَعُ النّاسَ وَما أَنزَلَ اللَّهُ مِنَ السَّماءِ مِن ماءٍ فَأَحيا بِهِ الأَرضَ بَعدَ مَوتِها وَبَثَّ فيها مِن كُلِّ دابَّةٍ وَتَصريفِ الرِّياحِ وَالسَّحابِ المُسَخَّرِ بَينَ السَّماءِ وَالأَرضِ لَآياتٍ لِقَومٍ يَعقِلونَ

Váš Bůh je Bůh jediný a není božstva kromě Něho, milosrdného, slitovného. Vskutku je ve stvoření nebes a země, ve střídání noci a dne, v lodi, jež pluje po moři s tím, co užitečné je lidem, ve vodě, již Bůh z nebe sesílá a kterou znovu oživuje zem po smrti její - a na ní všechna zvířata se rozptylují - a v pohybu větrů a oblacích podrobených mezi nebem a zemí - v tom všem jsou věru znamení pro lid rozumný. (Bekara:163-164)

Proto použij stvoření Boží jako důkaz Stvořitele a nezatěžuj sebe sama něčím, co je mimo tvé chápání.[2]

________________________________________

[1] Touto otázkou, která al-Muzeního tolik trápila, byl tehdy aktuální spor mezi ahlu l-hadís, mu'tezilou a mutekellimy ohledně toho, kam až sahá znalost Boží a zda a nakolik je absolutní.

[2] Toto podání zaznamenal imám az-Zehebí v díle Sijeru a'lámi n-nubelá, 10/31.