POKUD NĚKOHO VIDÍME MODLIT SE MUSLIMSKÝM ZPŮSOBEM, JE TO DŮKAZ, ŽE DOTYČNÝ JE MUSLIMEM?

OTÁZKA: Pokud uvidím, jak do mešity vstoupil nemuslim (resp. nevím, zda je to muslim) a začne se modlit způsobem, jakým se modlí muslimové, je toto samo o sobě dostatečným důkazem, že dotyčný člověk už přijal islám? Mám ho potom považovat za muslima?

ODPOVĚĎ

Nevěřící se stává muslimem vyslovením obou svědectví [1] a toto je posléze povinen potvrdit praktickým následováním předpisů islámu.

Ovšem otázka, zda někoho, kdo očividně nebyl muslimem, považovat za muslima jen na základě toho, že ho spatříme vykonávat modlitbu podle způsobu, jakým se modlí muslimové, je jednou z těch, na které nemají islámští učenci jednotnou odpověď.

Islámsko-právní učenci hanefíjského [2] a hanbelovského [3] mezhebu smýšlejí, že dotyčný člověk v takovém případě má být považován za muslima.

Naproti tomu islámsko-právní učenci málikovského [4] a šáfi'ovského [5] mezhebu smýšlejí, že vykonání modlitby samo o sobě nestačí k tomu, aby byl nemuslim považován za muslima.

Názor první skupiny učenců se však zdá přednější a vhodnější k tomu, aby byl preferován jako správnější, neboť Anas ibn Málik رضي الله عنه uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

مَنْ صَلَّى صَلاَتَنَا، وَاسْتَقْبَلَ قِبْلَتَنَا، وَأَكَلَ ذَبِيحَتَنَا، فَذَلِكَ الْمُسْلِمُ الَّذِي لَهُ ذِمَّةُ اللَّهِ وَذِمَّةُ رَسُولِهِ، فَلاَ تُخْفِرُوا اللَّهَ فِي ذِمَّتِهِ ‏.

"Kdo vykonává naši modlitbu, kdo se obrací naším modlitebním směrem a jí z toho, co my porazíme, ten je muslimem požívajícím ochrany Alláha a Jeho Posla. Proto tuto jeho Boží ochranu nenarušujte." [6]


Odpovídal: prof. Safet Kuduzović

Zdroj: Enciklopedija pitanja i odgovora - Vodić za muslimansku porodicu (Sarajevo: Stichting Hidžra, 2017) 1/185-186.

Poznámka redakce: Jedním z důvodů preference názoru, že kdo je viděn, že se modlí jako muslimové, má být v základu brán jako muslim, dokud se neprokáže opak, je i sama skutečnost, že text modlitby v sobě zahrnuje i slova šehády, která muslimové pronášejí v pozici sedu po obou padnutích na tvář v druhém anebo posledním modlitebním cyklu.


___________________________________________________________________

[1] Tj. že nic nemá právo být uctíváno, tedy není božstva, kromě Alláha a že Muhammed صلى الله عليه و سلم je služebník a posel Boží.

[2] Viz Šerhu Fethi l-kadír, 1/484. Hanefíjci ovšem toto stanovisko podmínili několika dalšími předpoklady.

[3] Viz al-Mughní, 9/29; a al-Insáf, 1/394.

[4] Viz Ibnu l-'Arebí v Ahkámu l-Kur´án, 1/501; al-Džámi'u li-ahkámi l-Kur´án, 5/339. Toto je preferované stanovisko málikovského mezhebu.

[5] Viz al-Háwí al-kebír, 2/333; al-Medžmú'a, 4/219.

[6] Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 391.