POSLEDNÍ VŮLE ŠEJCHA AL-ALBÁNÍHO

Toto je poslední vůle a odkaz (arab. وصية wasíja) šejcha Muhammeda Násiruddína al-Albáního, o němž šejch Ibn Báz prohlásil: 

Neznám pod nebeskou klenbou žádného učence hadísů, jako byl náš učitel, šejch Muhammed Násiruddín al-Albání.[1]

Další významný učenec dneška, šejch Mukbil ibn Hádí al-Wádi'í z Jemenu, o něm prohlásil:

Kterákoli knihovna, která neobsahuje také díla šejcha Násiruddína al-Albáního, je ochuzena o nesmírné dobro. Alláh ho odměň za vše, co prokázal islámu a muslimům." [2]

Zní takto: [3]

Jménem Alláha Milostiplného, Milostivého …

Nejprve odkazuji své manželce, dětem, přátelům a všem mým milovaným, jakmile je zastihne novina o mé smrti, aby za mne prosili Alláha, aby mi odpustil a byl ke mně milostiv. Žádám je, aby za mnou netesknili a neplakali nahlas.

Dále je mou poslední vůlí co nejrychleji provést pohřeb. Žádám je, aby neinformovali pouze některé mé příbuzné a bratry a postupovali tak, jak je nezbytné pro co nejrychlejší vybavení mého pohřbu. Také žádám, aby dovolili mému blízkému věrnému příteli a sousedovi 'Izzetu Chidrovi Abú 'Abdirrahmán, aby umyl mé tělo. Kdokoli jím bude požádán o pomoc, nechť mu ji poskytne.

Za třetí, přeji si být pochován na nejbližším k tomu příhodném místě, aby ti, kteří mne ponesou, nemuseli používat auto a aby ti, kteří se mého pohřbu a dženázy (pohřební modlitby) zúčastní, nemuseli na místo přijet auty. Přál bych si, aby hřbitov, na kterém budu pohřben, byl starý a aby tím méně hrozilo riziko, že hroby budou exhumovány.

Těm, kteří žijí v zemi, kde budu pohřben, ukládám povinnost oznámit můj skon mým dětem v jiných zemích až poté, co budu pochován, aby bylo zabráněno výlevům emocí a přílišnému odkládání dženázy.

Prosím Vznešeného Alláha, abych se s Ním mohl setkat s odpuštěnými všemi mými předešlými hříchy, včetně těch, které bych ještě mohl stačit spáchat.

Celou svou knihovnu, všechny tištěné svazky i rukopisy ať už vlastní či kohokoli jiného, odkazuji knihovně Islámské univerzity v Medíně. To kvůli bezpočtu mých krásných vzpomínek na toto místo, na osvětu podle Koránu a Sunny a podle chápání našich zbožných předků, které se za roky, co jsem tam vyučoval, vryly do mé paměti.

Doufám, že Alláh dá, aby byla tamním vůdcům islámské osvěty k užitku tolik, jako byla k užiku jejímu původnímu majiteli a studentům v dávných dnech. A prosím Alláha, aby mi dal skrze ně prospěchu za jejich upřímnou práci na poli islámské osvěty.

رَبِّ أَوْزِعْنِىٓ أَنْ أَشْكُرَ نِعْمَتَكَ ٱلَّتِىٓ أَنْعَمْتَ عَلَىَّ وَعَلَىٰ وَٰلِدَىَّ وَأَنْ أَعْمَلَ صَـٰلِحًا تَرْضَىٰهُ وَأَصْلِحْ لِى فِى ذُرِّيَّتِىٓ ۖ إِنِّى تُبْتُ إِلَيْكَ وَإِنِّى مِنَ ٱلْمُسْلِمِينَ

Pane můj, vnukni mi, abych byl vděčný za dobrodiní Tvé, jímž jsi zahrnul mne i rodiče mé! Nechť konám skutky zbožné, v nichž nalezneš zalíbení, a učiň pro mne dobrým potomstvo mé. Kajícně se k Tobě obracím a jsem jedním z těch, kdož do vůle Tvé jsou odevzdáni. (Ahkáf:15)

Muhammed Násiruddín al-Albání

Džumedá al-úlá 1410 hidžry

_________________________________________________

[1] Viz Hajátu l-Albání, str. 65.

[2] Viz Idžábetu s-sáil, str. 452

[3] Originální arabský text al-Albáního poslední vůle viz životopis Me'a šejchiná Násiri s-sunneti we d-dín, str. 27-31.