POUČNÁ SLOVA SELEF O NAUCE, ZNALOSTI A JEJÍM HLEDÁNÍ

Al-Azdí, budiž mu Alláh milostiv, vypráví: „Ptal jsem se Ibn ‘Abbáse, nechť je s ním Alláh spokojen, na džihád. Řekl: „Chceš vědět, co je lepší, než to? Postav mešitu a vyučuj v ní o povinnostech, sunně a porozumění náboženství.[1]

Omar ibnu l-Chattáb pravil: „Zemře li tisíc zbožných, v noci se modlících a přes den se postících, je to stále lepší, než když zemře jediná osoba, která se vyzná v tom, co je povoleno a co je zakázáno.[2]
Abú Hurejra, nechť je s ním Alláh spokojen, pravil: „Sednout a naučit se něco ze své víry mi je milejší, než modlit se až do svítání.[3]
 
Ibnu l-Mubárek, Alláh mu budiž milostiv, pravil: „Alláh dal Sulejmánovi, synu Dáwúdovu, na výběr mezi znalostí a mocí. Sulejmán si vybral znalost. Jedině proto mu Alláh daroval i moc.[4] Podle Nu’ajma ibnu l-Hammáda byl Ibnu l-Mubárek ptán o tom, jak dlouho musí člověk hledat nauku a odpověděl: „Do smrti.[5]
 
Hasan al-Basrí, Alláh mu budiž milostiv, pravil: „Učený je lepší než ten, kdo se zřekne tohoto světa a lepší je, než ten, který je pečlivý ve svém uctívání.[6] Také řekl: „Celý svět je jedna velká temnota, kromě swezení s učenci.“[7]
 
Imám aš-Šáfi’í, Alláh mu budiž milostiv, pravil: „Hledat nauku je lepší, než se modlit nepovinnou modlitbu.[8]
 
Sufján as-Sewrí, budiž mu Alláh milostiv, pravil: „Neexistuje ani jediný čin, který by byl lepší, nežli hledání nauky, ovšem pokud je úmysl tohoto správný.[9]
 
Az-Zuhrí, budiž mu Alláh milostiv, pravil: „Nauka – ‘ilm, je mužského rodu. Milují ji praví mužové a nemilují ji ti zženštilí.[10] Říkával: „Ten, kdo svou nauku hledá na jednou, také ji najednou ztratí. Namísto toho raději získávejte znalost zlehka, po trochách, ve dne i v noci.[11] Také řekl: „Uctívat Alláha se znalostí – to nelze porovnat s ničím.[12]
 
Mu’áz ibnu l-Džebel, nechť je s ním Alláh spokojen, pravil: „Vyhýbej se vysedávání s tím, od koho se nemůžeš přiučit nauce.“[13]
 
Imám Ahmed ibn Hanbel pravil: „Bylo nám nařízeno být pokornými před těmi, od kterých přebíráme znalost.[14] Také pravil: „Svět vezdejší a moc – to je choroba. A znalost je lékařem. Proto, uvidíš-li lékaře, který k sobě přitahuje bolest, pak si dej pozor.[15]
 
Moudrý Lukmán v dávných dobách radil svému synu: „Drahý synu! Hledej nauku, dokud jsi mlád, těžko se starému nauka hledá.[16] Také pravil: „Drahý synu! Pobývej s učenými. Alláh dává život srdci, které má moudrosti, stejně jako dává vyschlé pastvině život deštěm![17]
 
Ibn ‘Abdilberr vypráví, že Ibn Ujejna, nechť se oběma Alláh smiluje, byl tázán: „Komu je nejvíce potřeba hledat nauku?“ Odpověděl: „Ten nejučenější. Protože jeho chyba je nejošklivější.[18]
 
Ibn Mes’úd, nechť je s ním Alláh spokojen, praví: „Člověk se učeným nerodí. Nauka se získává jedině učením.[19]
 
Abú Dardá pravil: „Dobrý život je znakem dobré víry a dobrá víra je plodem dobrého porozumění.[20] Také pravil: „Proč vás tedy vidím hladné po jídle a nasycené znalostí?[21]
 
Sa’leb se tázal Ibráhíma al-Harba, budiž oběma Alláh milostiv, kdy lze přestat s navštěvováním učenců. Odpověděl: „Až budeš znát, co řeknou a proč to řeknou.[22]


[1] Džámi'u Bejáni l-'Ilm, 1/76.
[2] Tamtéž, 1/65.
[3] Tamtéž, 1/60.
[4] Tamtéž, 1/114.
[5] Tamtéž, 1/192.
[6] Tamtéž, 1/61.
[7] Tamtéž, 1/114.
[8] Tamtéž, 1/63
[9] Tamtéž.
[10] Džámi’u Bejáni l-‘ilm, 1/123.
[11] Tamtéž, 1/206.
[12] Tamtéž, 1/110
[13] Adabu š-Šar’íjja, 4/232.
[14] Menákibu Ahmed, str. 71
[15] Tamtéž, str. 283.
[16] Džámi’u Bejáni l-‘ilm, 1/174.
[17] Tamtéž, 1/211.
[18] Tamtéž, 1/1.
[19] Tamtéž, 1/200.
[20] Tamtéž, 2/34.
[21] Tamtéž, 1/305.
[22] Menákibu Ahmed, str. 677.