PROČ NÁSLEDOVAT CESTU SELEF?

Pracovníků na poli islámské osvěty a výzvy (arab. ad-da’wetu l-islámíjja الدَعْوَةُ الإِسْلاََمِيَةُ) je dnes mnoho. Mnoho mladých lidí se dnes také připojuje k islámské obrodě. Všichni tito lidé se snaží dopřinést tím nejlepším ze sebe, aby byl islámský způsob života znovu obnoven. 

Ve středu této ohromné záplavy lze nalézt skupiny starších i mladších. Ti starší jsou spokojeni s tím, že se vrátí domů a žijí své životy, ale ti mladší „nasedají na koně“ a „cválají“ stále vpřed. Ale obě tyto skupiny v něčem mají pravdu a v něčem chybují.
 
Proto musí být koncept selefíjské metodiky (arab. al-menhedžu المَنْهَجُ) přizpůsoben správně vedenému islámskému životnímu stylu, který se zakládá na cestě Božího Proroka صلى الله عليه و سلم. Věru očista islámu od toho, co do něj nepatří z hlediska věrouky, pravidel a mravů musí probíhat pozvolna a mít za cíl návrat k cestě Muhammeda صلى الله عليه و سلم. Dále musejí být muslimové vzděláváni na základě pevné víry a usilovného činu. Toto je metodika selefíjské da’wy a vítězné, pomožené skupiny, pokud chceme docílit změny.
 
Otázka však zní: Proč právě menhedž zbožných předků (arab. as-selefu s-sálih السَلَفُ الصَالِحُ)?
 
Každý muslim toužící po úspěchu a po nejlepším možném životě na tomto i na onom světě musí chápat Knihu Alláha Vznešeného a autentickou Sunnu Božího Posla صلى الله عليه و سلم podle pochopení té nejlepší generace z celého lidstva. A tou sou sahába, budiž s nimi Alláh spokojen, tedy společníci Proroka صلى الله عليه و سلم a po nich tábi'ín - jejich následovníci a ti, kteří následovali jejich cestu až do Dne Soudu. To proto, že nelze nalézt ideologii, pochopení a metodologii, která by byla správnější, nežli pochopení a metodologie selefu s-sálih, zbožní předkové. To proto, že pozdější generace ummy nemohou být očištěny ničím jiným, než čím byly očištěny první generace muslimů poprvé. Zajisté, pokud někdo skutečně nezaujatě studuje a prošetřuje důkazy z Koránu a Sunny, konsensu učenců a jejich analogické dedukce, musí zákonitě přijít k závěru, že porozumět Koránu a Sunně chápáním prvních generací muslimů, selefu s-sálih, je povinností a je to proto, že okolo správnosti tohoto jejich pochopení panuje jednomyslná shoda napříč staletími po nich. Proto nikomu, lhostejno kdo by to byl, není dovoleno chápat Korán a Sunnu v rozporu k pochopení selef.
 
A kdokoli se od něj odvrátí a vymění jej za inovace chalef, tedy muslimů, kteří přišli po nich, kteří jsou obklopeni nebezpečím a nemají se před ním kam ukrýt, běží vstříc rozdělení muslimů, které je známo a o kterém netřeba polemizovat, stejně jako netřeba rozebírat zlý dopad tohoto rozdělení původní jednoty, který všichni známe a který nelze popřít. Ten, kdo toto učiní, je podoben někomu, kdo svůj dům zbudoval na samé hraně rozpadajícího se útesu, který již sám o sobě hrozí zřícením v jakémkoli momentu.
 
Před vámi zde leží objanění tohoto základního principu, podložené jasnými důkazy:
 
1.       Alláh Vznešený praví:
وَالسَّابِقُونَ الأوَّلُونَ مِنَ الْمُهَاجِرِينَ وَالأنْصَارِ وَالَّذِينَ اتَّبَعُوهُمْ بِإِحْسَانٍ رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُمْ وَرَضُوا عَنْهُ وَأَعَدَّ لَهُمْ جَنَّاتٍ تَجْرِي تَحْتَهَا الأنْهَارُ خَالِدِينَ فِيهَا أَبَدًا ذَلِكَ الْفَوْزُ الْعَظِيمُ
A Bůh nalezl zalíbení v prvních předchůdcích z přesídlenců a pomocníků a v těch, kdož je následovali ve zbožných skutcích a také oni nalezli zalíbeni v Bohu; On pak připravil pro ně zahrady, pod nimiž řeky tekou a v nichž nesmrtelní navěky přebývat budou a to úspěch bude nesmírný. (Tewba:100)
V tomto verši Pán světů chválí „první předchůdce“ z řad „přesídlenců a pomocníků“ a ty, kteří je následovali „ve zbožných skutcích.“ Pokud jsou tito ti nejlepší z lidstva, ve kterých pro jejich činy nalezl Všemohoucí Alláh zalíbení, pak totéž platí i pro toho, kdo je následuje a koná v souladu s jejich činy. Pokud by mezi nimi a ostatními nebylo rozdílu, nebylo by pro nikoho nijak chvályhodné to, že je následuje. A nejlepším z lidstva jsou sahába, společníci Proroka صلى الله عليه و سلم a ti, kteří je v tom nejlepším následovali.
Toto se opírá o koránský verš:
إِنَّ الَّذِينَ آمَنُوا وَعَمِلُوا الصَّالِحَاتِ أُولَئِكَ هُمْ خَيْرُ الْبَرِيَّةِ جَزَاؤُهُمْ عِنْدَ رَبِّهِمْ جَنَّاتُ عَدْنٍ تَجْرِي مِنْ تَحْتِهَا الأنْهَارُ خَالِدِينَ فِيهَا أَبَدًا رَضِيَ اللَّهُ عَنْهُمْ وَرَضُوا عَنْهُ ذَلِكَ لِمَنْ خَشِيَ رَبَّهُ
Avšak ti, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, to jsou ti nejlepší ze všech stvoření. Odměnou jejich u Pána jejich budou zahrady Edenu, pod nimiž řeky tekou a v nichž zůstanou navěky nesmrtelní. Bůh v nich nalezne zalíbení a i oni v Něm naleznou zalíbeni, a toto údělem bude toho, kdo Pána svého se bojí. (Bejjina: 7)
 
2.       Alláh vznešený praví o sahábech:
كُنْتُمْ خَيْرَ أُمَّةٍ أُخْرِجَتْ لِلنَّاسِ تَأْمُرُونَ بِالْمَعْرُوفِ وَتَنْهَوْنَ عَنِ الْمُنْكَرِ وَتُؤْمِنُونَ بِاللَّهِ وَلَوْ آمَنَ أَهْلُ الْكِتَابِ لَكَانَ خَيْرًا لَهُمْ مِنْهُمُ الْمُؤْمِنُونَ وَأَكْثَرُهُمُ الْفَاسِقُونَ
Vy jste národ nejlepší, jenž kdy povstal mezi lidmi; vy přikazujete vhodné, zakazujete zavrženíhodné a věříte v Boha . A kdyby uvěřili vlastníci Písma, bylo by to pro ně lepší; jsou sice mezi nimi věřící, avšak mnozí z nich jsou hanebníci. (Álu ’Imrán: 110)
Alláh zde potvrzuje jejich přednost nad ostatními společenstvími. Toto si vyžaduje, že byli neochvějní a vytrvalí při zachování Náboženství za všech podmínek, neboť se neodchýlili od správného vedení. Alláh sám svědčí, že ostatním přikazovali jen to nejlepší a zakazovali jim veškeré zlo, maje víru a doufaje v odměnu. Toto vyžaduje, že jejich pochopení Náboženství bylo tím nejsprávnějším a je autoritou a referencí pro každého, kdo přijde po nich, až do Dne Soudu. Pokud by tomu tak nebylo, pak by nešlo říci, že přikazují vhodné a zakazují zavrženíhodné. Proto uvažuj: je-li řečeno, že tento verš se vztahuje na muslimy jako celek, aniž by bylo specifikováno, že se jedná o generaci sahába bez ohledu na ty, kdo přišli po nich, šlo by namítnout, že „ti, kteří je pak následovali v jejich činech“ ve význam tohoto verše nespadají jinak, nežli analogicky. Poté musím říci: Právě a jedině oni jsou těmi, o kterých verš hovoří. Ti, „kteří je pak následují v jejich činech“ tedy zákonitě nespadají v prvoplánovitý význam tohoto verše a spadají sem až na základě analogie, nebo dalšího důkazu, který představuje právě dodatek v podobě slov „a ti, kteří je následují …“ 
Pokud by verš byl myšlen obecně, což je nejrozšířenější názor, pak jsou právě sahába vybráni obzvláště jako nejpřednější mezi nimi v kontextu slov, která byla vyřčena. To proto, že byli prvními, kteří se naučili Poselství Islámu přímo od Proroka صلى الله عليه و سلم, aniž by mezi nimi a jím bylo jakéhokoli prostředníka. Byli také prvními, kdo převedl toto učení do praxe každodenního života. Proto zasluhují zvláštní přednost nad ostatními lidmi a verš se vztahuje obzvláště pak na ně. Vlastnosti, podle kterých je Alláh popsal, totiž náleží ve své nejvýraznější a nejčistší  míře právě jim a nikomu jinému. Proto tato shoda a jejich popis s užitím výše uvedené charakteristiky svědčí jejich výsady.
 
3.       Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:
خَيْرُ الناسِِِ ‏قَرْنِي‏ ثُمَ الذِينَ يَلُونَهُم‏ ثًمَ الََذِينَ يَلُونَهُم‏ ثُمَ يَجِيءَ أقْوَامٌ تُسْبِقُ شَهََادَةََ أَحَدَهُم يَمِينَهُ ويَمِينُهُ شَهَادَتَهُ‏
Nejlepší z lidí je tato má generace, potom ti, kteří přijdou po nich a potom ti, kteří přijdou po nich. Poté již přijdou lidé, od kterých se bude vymáhat svědectví pod přísahou. A jeho přísaha bude jeho svědectvím.[1]
Nachází se tato výjimečnost sahába v barvě jejich pleti, v jejich tělech či v bohatství jejich domů? Nikdo, kdo je obdařen zdravým rozumem a kdo chápe Korán a autentickou Sunnu by si to nemohl pomyslet. To proto, že Boží Posel صلى الله عليه و سلم také pravil:
إِنَّ اللَّهَ لَا يَنْظُرُ إِلَى صُوَرِكُمْ وَأَمْوَالِكُمْ وَلَكِنْ يَنْظُرُ إِلَى قُلُوبِكُمْ وَأَعْمَالِكُمْ
Věru Alláh nepohlíží na váš zjev a vaše bohatství, nýbrž pohlíží na vaše srdce a vaše činy.[2]
Je tomu tak pro vysokou úroveň jejich víry, která byla dosažena ohromnou bohabojností a správnými skutky, na základě toho, co praví Alláh:
إِنَّ أَكْرَمَكُمْ عِنْدَ اللَّهِ أَتْقَاكُمْ
Avšak nejvznešenější z vás před Bohem je ten, kdo je nejbohabojnější  (Hudžurát:13)
A Alláh se již pozřel na srdce sahába, budiž s nimi Alláh spokojen, a nalezl je čistšími, nejlepšími ze srdcí Jeho služebníků, hned po srdci Muhammeda صلى الله عليه و سلم.
Abdulláh ibn Mes'úd pravil: „Věru Alláh pozřel na srdce Svých služebníků a shledal mezi nimi srdce Muhammedovo صلى الله عليه و سلم nejčistším a proto jej vyvolil pro Sebe a poslal mu Své Poselství. Poté pozřel na srdce Svých služebníků a po Muhammedově صلى الله عليه و سلم srdci mezi nimi nejčistšími shledal srdce sahába, budiž s nimi Alláh spokojen. Proto je učinil pomocníky Proroka صلى الله عليه و سلم, bojujícími za Jeho Náboženství.[3]
Alláh jim dal znalost, včetně znalosti toho druhu, který ti, jež přijdou po nich, nebudou moci získat. Abú Džuhajfa vypráví, že se ‘Alího ibn Abí Táliba otázal: „Máš ještě nějakou knihu?“ Odpověděl: „Nic, kromě knihy Boží a jejího pochopení a toho, co bylo muslimskému muži dáno na tomto listu.[4]
Na základě tohoto je jasné, že pocta, kterou je chválil Boží Posel صلى الله عليه و سلم spočívá v jejich přístupu a pochopení víry. Jen díky pochopení společníků Prorokových, budiž s nimi Alláh spokojen, se Korán a Sunna stává autoritativním zdrojem pro ty, kteří přišli po nich.
 
4.       Alláh dále pravil:
وَكَذَلِكَ جَعَلْنَاكُمْ أُمَّةً وَسَطًا لِتَكُونُوا شُهَدَاءَ عَلَى النَّاسِ وَيَكُونَ الرَّسُولُ عَلَيْكُمْ شَهِيدًا
A takovýmto způsobem jsme vás učinili obcí vzdálenou krajností, abyste byli svědky o lidech a aby posel byl svědkem o vás. (Bekara:143)
Vznešený Alláh je učinil nejlepšími a nejpravdomluvnějšími z lidstva. Jsou nejlepší z celého lidstva, ze všech pokolení a národů a proto jsou také nejvíce pravdomluvnými v tom, co řekli, učinili a o co usilovali. Proto si oni zaslouží, aby byli svědky o lidech. Proto o nich Alláh mluvil s takovou poctou, vyzdvihl je, chválil je a zaručil se za ně. Svědek, jehož svědectví je Alláhem přijato je ten, který dosvědčuje svou znalostí a pravdomluvností. Podává pravdivé svědectví na základě toho, o čem má vědění.
Alláh praví:
إِلا مَنْ شَهِدَ بِالْحَقِّ وَهُمْ يَعْلَمُونَ
 kromě těch, kdož pravdu vyznali, a ti dobře znají. (Zuchruf:86)
Tedy pokud je jejich svědectví přijímáno a přijato samotným Alláhem, není pochyb, že jejich pochopení víry je závazné a referenční pro ty, kteří přijdou po nich. A pokud tomu tak není, potom jejich svědectví nemůže být ustaveno. Ale verš přináší jasný důkaz o opaku. Navíc tato umma muslimů všech pokolení, nemá od Alláha garanci pravdomluvnosti, kromě generace sahába. Proto ahlu s-sunna we l-džemá’a, tedy následovníci selef a ahlu l-hadís jasně označili sahába, budiž s nimi Alláh spokojen, jako pravdymilovné a pravdomluvné, co se týče vyprávění hadísů, ve smyslu všeobecném i jednotlivém. Jejich podání přijímají a z jejich znalosti čerpají. Ode všech, nikoho přitom nevyjímaje. Toto nelze říci o nikom jiném, nežli o sahába. Proto lidé po nich nebyli deklarováni jako spolehliví a pravdomluvní kromě těch, jejichž spolehlivost při tradování byla doložena přímo praxí. A nikdo nemohl něčeho takového dosáhnout, pakliže nenásledoval cestu sahába, budiž s nimi Alláh spokojen. Takto bylo potvrzeno, že přijmout víru v jejich pochopení a přijmout jejich pohled a vysvětlení Koránu a Sunny je závazné pro každého po nich.
 
5.       Proto Alláh vznešený přikázal následovat jejich cestu:
وَاتَّبِعْ سَبِيلَ مَنْ أَنَابَ إِلَيَّ ثُمَّ إِلَيَّ مَرْجِعُكُمْ فَأُنَبِّئُكُمْ بِمَا كُنْتُمْ تَعْمَلُونَ
a následuj cestu těch, kdož kajícně se ke Mně obrátili! Ke Mně se pak uskuteční návrat váš a Já vás poučím o tom, co jste konali. (Lukmán: 15)
Každý ze sahábů se k Alláhu obrátil s pokáním. Proto je Alláh uvedl na cestu nejlepšího slova a nejlepšího činu, podle důkazu, který se nalézá v Boží Knize:
وَالَّذِينَ اجْتَنَبُوا الطَّاغُوتَ أَنْ يَعْبُدُوهَا وَأَنَابُوا إِلَى اللَّهِ لَهُمُ الْبُشْرَى فَبَشِّرْ عِبَادِي الَّذِينَ يَسْتَمِعُونَ الْقَوْلَ فَيَتَّبِعُونَ أَحْسَنَهُ أُولَئِكَ الَّذِينَ هَدَاهُمُ اللَّهُ وَأُولَئِكَ هُمْ أُولُو الألْبَابِ
Pro ty, kdož odvrátili se od Taghúta odmítajíce jej uctívat a kajícně se obrátili k Bohu, pro ty je určena zvěst radostná. Oznam tedy zvěst radostnou služebníkům Mým, těm, kdož horlivě naslouchají slovům Mým a následují nejkrásnější z nich! To jsou ti, které Bůh na správnou cestu uvedl, a to jsou ti, kdož rozmyslem jsou nadáni (Zumer:17-18)
Proto je následování jejich pochopení Koránu a Sunny závazné.
 
6.       Proto Alláh vyhrožuje těm, kteří tak nečiní pekelným ohněm – a jak zlé to je útočiště! Alláh praví:
وَمَنْ يُشَاقِقِ الرَّسُولَ مِنْ بَعْدِ مَا تَبَيَّنَ لَهُ الْهُدَى وَيَتَّبِعْ غَيْرَ سَبِيلِ الْمُؤْمِنِينَ نُوَلِّهِ مَا تَوَلَّى وَنُصْلِهِ جَهَنَّمَ وَسَاءَتْ مَصِيرًا
A kdo odpadne od posla poté, co mu bylo jasně ukázáno správné vedení, a sleduje pak cestu jinou než věřící, k tomu obrátíme se zády, tak jako on se obrátil, a necháme jej hořet v pekle a jak hnusný je to cíl konečný! (Nisá: 115)
Alláh zde hrozí každému, kdo bude následovat jinou cestu, než je cesta věřících. Proto je následovat ji, povinností a nenásledovat ji, bludem.
 
Abú Músá al-Aš’arí vypráví: „Modlili jsme se za Božím Prorokem صلى الله عليه و سلم  modlitbu maghrib a já jsem pak řekl: „Posaďte se, abychom se spolu pomodlili i 'išá´.“ Sedli jsme si tedy a poté přišel i Prorok Boží صلى الله عليه و سلم  a otázal se: „Co vás tu zadrželo?“ Řekli jsme: „Posle Boží, modlili jsme se s tebou a pak jsme si řekli: Poseďme do 'išá´, abychom se i ji mohli pomodlit spolu.“ Prorok صلى الله عليه و سلم  pravil: „Dobře jste učinili,“ nebo „Správně jste učinili.“ Poté zvedl hlavu k nebesům – a hlavu k nebesům zvedal často – a pravil: „Hvězdy jsou strážci nebes. Když padá hvězda, něco ze záležitostí nebes se má stát.[5] A já jsem strážcem této ummy. Proto až mí společníci odejdou, ummu postihne to, co bylo předurčeno.[6]
 
Zde Posel Boží spojil odchod svých společníků, nechť je s nimi Alláh spokojen, s tím, co se potom stane s jeho ummou. Tedy oni jsou ve vztahu k ummě v podobném postavení, jako je Prorok صلى الله عليه و سلم  vůči nim a jako jsou hvězdy ve vztahu k nebi. To, že tento Prorokův صلى الله عليه و سلم   příklad hovoří o nutnosti následovat sahába a jejich pochopení náboženství, je široce známo. Následováním sahábů umma následuje Proroka صلى الله عليه و سلم  a je s ním spojena. To proto, že Prorok صلى الله عليه و سلم   vysvětlil Korán své ummě a těmi, kdo toto vysvětlení předali dalším generacím, byli právě sahába. Posel Boží také nehovořil z vlastního popudu, skrze něj hovořila pravda a vedení, které se v něm zračilo. A ani sahába nehovořili, kromě slova pravdivého a nepřijali nic, nežli pravdu. Tak jako Alláh učinil padající hvězdy střelami zasahujícími šejtány, když se tito snaží ukrást Zjevení z nebes. Alláh praví:
 
إِنَّا زَيَّنَّا السَّمَاءَ الدُّنْيَا بِزِينَةٍ الْكَوَاكِبِ وَحِفْظًا مِنْ كُلِّ شَيْطَانٍ مَارِدٍ لا يَسَّمَّعُونَ إِلَى الْمَلإ الأعْلَى وَيُقْذَفُونَ مِنْ كُلِّ جَانِبٍ دُحُورًا وَلَهُمْ عَذَابٌ وَاصِبٌ إِلا مَنْ خَطِفَ الْخَطْفَةَ فَأَتْبَعَهُ شِهَابٌ ثَاقِبٌ
Vskutku jsme vyzdobili nejnižší nebe ozdobou hvězd a také na ochranu proti každému satanu vzpurnému, takže nemohou u rady nejvyšší naslouchat a je po nich házeno ze všech stran, aby byli odehnáni; a pro ně trest trvalý je přichystán. Zaslechne něco pouze ten, kdo urve porady útržek, a ten plamenem pronikajícím je pronásledován. (Sáfát: 6-10)
 
وَلَقَدْ زَيَّنَّا السَّمَاءَ الدُّنْيَا بِمَصَابِيحَ وَجَعَلْنَاهَا رُجُومًا لِلشَّيَاطِينِ وَأَعْتَدْنَا لَهُمْ عَذَابَ السَّعِيرِ
My věru jsme ozdobili nejbližší nebe svítilnami, jež určili jsme i pro satanů kamenováni, a připravili jsme pro ně trest plamenný. (Mulk:5)
 
Podobně i nejkrásnější ozdobou této ummy je jejich porozumění, nauka a činy. I oni zasahují podobně jako meteory a střely právě dezinterpretace nevědomých, lži těch, kteří si je vymýšlejí a překrucování těch, kteří ve svém náboženství přehánějí. Jako jsou hvězdy světlem pro obyvatele země, podle kterých se tito orientují v temnotě na pevnině i na moři. Alláh praví:
 
وَبِالنَّجْمِ هُمْ يَهْتَدُونَ
a podle hvězd jsou též vedeni. (Nahl: 16)
 
A také:
وَهُوَ الَّذِي جَعَلَ لَكُمُ النُّجُومَ لِتَهْتَدُوا بِهَا فِي ظُلُمَاتِ الْبَرِّ وَالْبَحْرِ قَدْ فَصَّلْنَا الآيَاتِ لِقَوْمٍ يَعْلَمُونَ
A On je ten, jenž pro vás stvořil hvězdy, abyste se mohli podle nich řídit v temnotách souše i moře.Takto My činíme srozumitelnými znamení pro lid, jenž schopen je poznáni. (An'ám: 97)
 
Podobně i sahába jsou následováni, abychom byli zachráněni před temnotou tužeb a pochybností. Kdokoli se odvrátí od jejich pochopení víry, propadne klamu, který jej zahalí do temnoty, vrstvu po vrstvě, do té míry, že když před sebe natáhne ruku, nebude ji moci vidět. A s pochopením sahábů se Korán a Sunna stává chráněna před šejtány z řad džinů, kteří se ji snaží zkazit i před každým, kdo hledá její kdovíjaké vnitřní významy ve snaze zkazit a zatemnit význam, který v ní Alláh a Jeho Posel صلى الله عليه و سلم  sděluje.
 
Proto je pochopení sahábů pevnou baštou proti zlu a jeho příčinám. Pokud by jejich porozumění nebylo závazné, mohlo by být vysvětlováno ve světle porozumění, se kterým přišli generace po nich a toto je nemožné. Pokud by tato specifikace a toto omezení, tj. povinnost následovat Korán a autentickou Sunnu v pochopení selefu s-sálih, byla odvržena, muslimové by se odvrátili od Přímé Stezky. Mohli by se tak stát snadnou kořistí pro všemožné sekty a partaje, které se odchýlily od Přímé Stezky před nimi.
 
Je tomu tak proto, že Korán a Sunna jsou vystaveny mnoha zlům a nesčetným pokusům o pokřivení jejich pochopení, jako jsou pokusy mu’tezily, murdží´y, džehmíjje, ší’y a súfíjje, chawáridž, bátiníjje a dalších mezi nimi. Proto musí být ustaven jasný rozdíl. A pokud je řečeno, že „není pochyb, že Muhammed صلى الله عليه و سلم  a jeho sahába, Alláh s nimi budiž spokojen, následují přístup, který je uchráněn od falši, ať je před ním, nebo za ním,“ bude to důkaz, že selefí menhedž je s pochopením Posla Alláha صلى الله عليه و سلم   a jeho sahábů totožný?
 
Odpověď přichází ze dvou různých perspektiv:
 
1.       Již jsme naznačili, že selef přišli bezprostředně po době Proroka صلى الله عليه و سلم   a po době správně vedených chalífů. Ten, kdo předcházel, se nemůže pojit s tím, kdo přišel až po něm. Spíše se ten, který přišel až po něm, pojí s tím, kdo mu předcházel a následuje ho. Proto ti, kteří nenásledují jmenovaná uskupení a sekty jsou ti, kteří zbývají, pakliže tyto sekty odstraníme a to jsou ti, kteří zastávají původní stav věcí – tedy to, na čem byli Prorok صلى الله عليه و سلم   a jeho druhové.
 
2.       Mezi těmito sektami, na které se muslimská umma rozdělila, nemůžeme nalézt nikoho, koho víra a její chápání přesně kopíruje stav, který nacházíme u sahába. To lze nalézt jen u ahlu s-sunna we l-džemá’a, což jsou následovníci selefu s-sálih a ahlu l-hadís, v protikladu k sektám, které tomuto oponují.  
 
Víra mu’tezily nemůže být ve shodě s vírou sahábů. Jak by mohla, když její vůdcové vznešené saháby, Alláh s nimi budiž spokojen, pomlouvají a berou jim jejich spolehlivost a pravdymilovnost, označujíce je za zbloudilé? Takto se choval Wásil ibn ‘Attá, který pravil: „Pokud ‘Alí, Talha a Zubejr měli vydat svědectví byť i o hrsti bylin, podle jejich svědectví bych stejně nejednal.
 
A ší’ité, kteří tvrdí, že sahábové po smrti Proroka صلى الله عليه و سلم   odpadli od islámu, kromě pouhých tří z nich? A kvůli tomu, že jsou nevěřící, nemožno mezi nimi nalézt jediného dobrého a počestného příměru?
 
A chawáridž, kteří se odchýlili a odštěpili od Náboženství a rozetli hlavní tělo muslimské ummy? Součástí jejich náboženství je, že prohlašují ‘Alího, Ibn ‘Abbáse, Osmána, Talhu, ‘Áišu a Mu’áwíjju za nevěřící!
 
Kdokoli na sahába útočí a obviňuje je z nevíry přece nemůže být na cestě sahába!
 
A súfíjové, kteří se vysmívají dědictví, které po sobě Proroci, mír s nimi všemi, zanechali, což jest jedině nauka? Popírají předpisy Koránu a Sunny a prohlašují je za mrtvé, neboť jeden z jejich starších pravil: „Svou znalost berete od mrtvého, který vypráví od jiného mrtvého, zatímco my bereme svou znalost od svého srdce, které mi vyprávělo od mého Pána!”
 
A murdží’a, kteří smýšlejí, že víra pokrytců je totožná s vírou prvních zbožných předchůdců?
 
Stručně vzato, všechny tyto sekty nás volají k tomu, abychom zapřeli to, co jsme na vlastní oči viděli z důkazů Koránu a Sunny a abychom to prohlásili za faleš. Ale těmi, kteří si nejvíce zasluhují být diskreditováni jakožto bludaři, jsou jedině oni.
 
Z tohoto je již jasné, že právěselefí menhedž je oním přístupem zachráněné skupiny a skupiny pomožené, co se týče čerpání nauky a používání důkazů.
 
Autor: šejch Sálim ibn ‘Íd al-Hilálí

Zdroj: časopis al-Asála



[1] Hadís je mutewátir podle al-Háfiza Ibn Hadžera v al-Isába,1/12; a as-Sujútího, al-Menáwího a al-Kenáního, kteří s ním souhlasili.
[2] Sahíh Muslim, an-Newewí hadís vysvětluje v Šerhu s-Sahíhi Muslim, 6/121.
[3] Podání je mewkúf, tj. zaznamenáno je jako slova Prorokova صلى الله عليه و سلم  společníka, řetězec vypravěčů je sahíh a zaznamenal jej Ahmed, 1/379 a další.
[4] Zaznamenal al-Buchárí, viz Fethu l-Bárí, 1/204.
[5] Tzn. džinové, kteří odposlouchávají anděly, kteří si mezi sebou předávají Boží příkaz, se to, co zaslechnou, snaží, přibarvené o tisíce lží, přenést věštcům a mágům. Andělé je proto, aby tak nemohli učinit, zasahují meteory. Srov..
[6] Zaznamenal Muslim, viz an-Newewí v Šarhu s-Sahíhi Muslim, 16/82.