PROČ SE JEŠTĚ ZABÝVAT NAUKOU TEWHÍDU, KDYŽ UŽ PŘECE V ALLÁHA VĚŘÍME?

OTÁZKA: 

Jaká je vaše rada těm, kteří opomíjejí lekce z nauky o jedinosti a jedinečnosti Boží (arab. التوحيد at-tewhíd) s tím, že pokud už přece věříme v Alláha a Jeho Posla صلى الله عليه و سلم, proč se dále zaobírat tewhídem?

ODPOVĚĎ:

To je velmi půvabná otázka! Kolik jen je těch, kteří říkají, že věří v Alláha a Posla Jeho صلى الله عليه و سلم, avšak se i přesto dopouštějí přidružování k Alláhu (arab. الشرك aš-širk)? 

Vznešený Alláh praví: 

وَمَايُؤْمِنُ أَكْثَرُهُم بِٱللَّـهِ إِلَّاوَهُم مُّشْرِكُونَ

Mnozí z nich v Boha nevěří, aniž by k Němu zároveň jiné nepřidružovali. (Júsuf: 106)

Což jste neviděli toho, který napřahuje své ruce směrem ke hrobům, prosíce mrtvé lidi v nich, aby mu splnili jeho přání a zbavili ho jeho nesnází a těžkostí, zatímco se modlí, postí se, dává zekát, vykonává pouť a recituje Korán? Je takový člověk ještě pořád věřícím? Ne, při Alláhu, takový člověk už není věřícím. 

Což jste neslyšeli, jak někdo vzývá: „Ó ty a ty, pomoz mi, ulev mi ó ty a ty,“ jmenujíce lidi mrtvé i živé, ačkoli se dotyčný modlí i postí a vykonává mnoho zbožných skutků! A dokonce i opakuje, že není božstva (nic nemá právo na uctívání) kromě Alláha, třeba i tisíckrát. Ptám se vás, je takový ještě pořád věřícím? Ne, při Alláhu, takový někdo už nemůže být věřícím. 

A viděli jste i toho, kdo se opakovaně modlí a postí, ale dopouští se k tomu i hříchů, někoho, kdo přináší obětinu pro mrtvé zbožné u jejich hrobů, aby se za něj tito přimlouvali u Alláha? Je takový člověk ještě stále věřícím? Viděli jste toho, kdo si nárokuje pravou víru, avšak rouhá se proti Sunně, rouhá se proti Alláhu a Poslu Jeho صلى الله عليه و سلم, proti Koránu a věřícím? Je takový člověk ještě pořád věřícím? Při Alláhu, on už není věřícím. 

Tedy to, co takoví říkají, je jen propaganda. Odpovězte jim: Jaký je předpis přinášení obětiny komukoli jinému, nežli Alláhu? Jaký je předpis přísahy při čemkoli jiném, nežli při Alláhu? Jaký je předpis prosebného vzývání (arab. الدعاء ad-du'á´) kohokoli jiného, nežli Alláha? Jaký je předpis hledání duchovní pomoci a podpory u kohokoli jiného, nežli u Alláha? 

Člověk se promodlí tři či čtyři hodiny a nakonec odejde k něčíhrobce a řekne: „Pomož mi, ty a ty, oroduj za mě...“ Takový člověk je přesně jako:

ٱلَّتِى نَقَضَتْ غَزْلَهَا مِنۢ بَعْدِ قُوَّةٍ أَنكَـٰثًا 

ta, co rozpletla přadeno své poté, co s námahou je upředla (Nahl: 92)

Takový je člověk, kterému chybí znalosti tewhídu, který neví, co je jedinost a jedinečnost Boží a který si není vědom podmínek, které většina muslimů vždy následovala. 

Posel Boží صلى الله عليه و سلم dávno předpověděl:

لاَ يَذْهَبُ اللَّيْلُ وَالنَّهَارُ حَتَّى تُعْبَدَ اللاَّتُ وَالْعُزَّى ...

Střídání dne a noci nepomine, dokud nezačnou al-Lát a al-'Uzzá být zase uctívány ...[1] 

Tedy v souladu s jiným podáním předpověděl, že nenadejde poslední den, dokud jedna skupinka z jeho ummy nezačne následovat modloslužebníky a ty, kdož přidružují k Alláhu falešná božstva. Také řekl: 

لاَ تَقُومُ السَّاعَةُ حَتَّى تَأْخُذَ أُمَّتِي بِأَخْذِ الْقُرُونِ قَبْلَهَا، شِبْرًا بِشِبْرٍ وَذِرَاعًا بِذِرَاعٍ.

Nenadejde Hodina, dokud nebude má umma následovat šlépěje předešlých pokolení, píď po pídi, loket po lokti,[2] 

a dodal:

حَتَّى لَوْ دَخَلُوا جُحْرَ ضَبٍّ تَبِعْتُمُوهُمْ

„do té míry, že i kdybyste měli za nimi vlézt do ještěří díry, vlezli byste za nimi.“ 3 

Při Alláhu, sestry a bratři, dnes můžeme i v Prorokově صلىالله عليه و سلم mešitě slyšet vzlyky, kdy nějaká žena vejde do mešity a řekne: „Pomoz, Posle Boží, oroduj za nás, Posle Boží!“ A toto je ztělesněním modlářství a přidružováním k Alláhu, takového, které Alláh tomu, kdo na tomto přesvědčení zemře, neodpustí! 

Jako ve verši:

وَمَا يُؤْمِنُ أَكْثَرُهُم بِٱللَّـهِ إِلَّاوَهُم مُّشْرِكُونَ

Mnozí z nich v Boha nevěří, aniž by k Němu zároveň jiné nepřidružovali. (Júsuf: 106) 

A nic nemůže oddělit muslima od odpuštění Božího, kromě slabosti jeho přesvědčení o tewhídu, kromě nekonání ve shodě s učením tewhídu a kromě ignorování jeho důležitosti! 

A co se týká ohledně sloganů některých ignorantských uskupení, že „souhlasíme s vámi v tom, v čem souhlasíme a omlouváme si naše názorové neshody ve všem, v čem se mezi sebou lišíme,“ pak toto je možná jeden z principů svobodných zednářů – avšak nejde o princip islámský. Toto není islámský princip. 

Co může omluvit širk? Pokud vidíme, jak někdo směřuje své prosby a vzývání k někomu jinému, nežli k Alláhu, můžeme zůstat zticha? Můžeme říci, že jeho čin je i přesto dobrým činem? Je toto správné? Nikoli, při Alláhu není. 

Ať Alláh odmění sestru, která položila tuto důležitou otázku.Možná může tuto odpověď přenést dalším.

Odpovídal: šejch Sálih as-Suhajmí

Zdroj: Limázá nedrusu t-tewhíde we nahnu nu´minu bi-lláhi we rasúlih?https://www.youtube.com/watch?v=qqXwBlIMpbM, mírně upraveno.

Poznámka redakce: 

Na tutéž otázku odpověděl šejch Sálih al-Fewzán takto:

Není přístojné pro kohokoli, kdo je zdravého intelektu, aby ignoroval správnou věrouku a učení o Boží Jedinosti, Jedinečnosti a výlučném právu na uctívání a nesnažil se toto pochopit. Naopak, právě toto jsou ty nejzákladnější a nejdůležitější věci, které se má člověk o svém náboženství učit. Toto jsou základy, základní kameny na kterých spočívá úplně vše další. Proto je povinností, aby nauka o správné věrouce stála v čele a před všemi ostatními naukami a před vším, čím se učedníci nauky i jejich učitelé prvoplánovitě zabývají. Od tohoto se začíná a tomuto se dává přednost. 

Pravý opak toho pak shledáváme u následovníků bludu a nevědomosti a vtom, co dnes často říkávají. Ti, kteří nekladou žádný, čijen velmi malý důraz na tewhíd, namítají: „Jak učit muslimy o Jedinosti Boží, když už muslimy jsou?[4]

__________________________________________________________

[1] Od matky věřících 'Áiše رضي الله عنها zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2907.

[2] Od Abú Hurejry رضي الله عنه zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 7319.

[3] Od Abú Sa'ída al-Chudrího رضي الله عنه zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 7320.

[4] Viz 'Akdu ahli l-firkati l-mardíja, str. 33.