PROSBA NA NOC ÚRADKU A JEJÍ VYSVĚTLENÍ

Matka věřících 'Áiša رضّى الله عنها se otázala Posla Božího صلى الله عليه و سلم: „Posle Boží, pokud si uvědomím, že tato noc je Nocí úradku (arab.ليلة القدر lejletu l-kadr), co mám říkat?“

Prorok صلى الله عليه و سلم jí odpověděl, že má opakovat tuto prosbu:

أَللّهُمَّ إِنَّكَ عَفُوٌّ كَرِيْمٌ تُحِبُّ العَفْوَ فَاعْفُ عَنّيْ.

Alláhumme inneke 'Afúwun Kerímun tuhibbu l-'afwe fe'fu 'anní,“ tj. „Ó Bože, Ty jsi Promíjející, Přeštědrý, miluješ promíjení, proto mi promiň.[1]

Tento hadís je svým kontextem neoddělitelný od Prorokovy صلى الله عليه و سلم praxe v poslední třetině měsíce ramadánu. 

'Áiša رضّى الله عنها vyprávěla, že když nadešlo posledních deset dní ramadánu, Posel Boží صلى الله عليه و سلم si utálhl opasek, noci trávil v modlitbách na které budil i svou rodinu. [2]

Ibn Tejmíja vysvětlil:

Noc úradku se vyskytuje mezi posledními deseti nocemi měsíce Ramadánu. Toto je autenticky dochováno od Proroka ‫صلى الله عليه وسلم‬, který řekl:

تَحَرَّوْا لَيْلَةَ الْقَدْرِ فِي الْعَشْرِ الأَوَاخِرِ مِنْ رَمَضَانَ .

Hledejte Noc úradku v posledních deseti nocích ramadánu. [3]

A také:

تَحَرَّوْا لَيْلَةَ الْقَدْرِ فِي الْوِتْرِ مِنَ الْعَشْرِ الأَوَاخِرِ مِنْ رَمَضَانَ.

Hledejte Noc úradku mezi lichými z posledních deseti nocí ramadánu. [4]

Vyskytuje se mezi lichými z těchto deseti nocí, může jít o liché noci z pohledu toho, co již uběhlo, tj. 21., 23., 25., 27. a 29. noc, anebo také může jít o liché noci z pohledu toho, co ještě zbývá , jak řekl Posel Božíصلى الله عليه وسلم:

الْتَمِسُوهَا فِي الْعَشْرِ الأَوَاخِرِ مِنْ رَمَضَانَ لَيْلَةَ الْقَدْرِ فِي تَاسِعَةٍ تَبْقَى، فِي سَابِعَةٍ تَبْقَى، فِي خَامِسَةٍ تَبْقَى ...

„‬Hledejte ji v posledních deseti nocích ramadánu, když ještě zbývá devět, sedm, či pět nocí … [5]

Na základě toho, pokud má ramadán 30 dní, potom toto koresponduje s lichými nocemi počítanými od začátku, ovšem pokud má dní jen 29, je 20. noc nocí, kdy zbývá ještě devět nocí, 22. nocí, kdy zbývá ještě sedm nocí. Toto bylo vysvětleno Abú Sa'ídem al-Chudrím رضي الله عنه v autentickém hadísu. [6] A takto k celé věci přistupoval i Posel Boží صلى الله عليه وسلم‬, který v modlitbách trávil všech posledních deset nocí.

Ke stejnému závěru (tedy že třeba hledat Noc úradku ve všech posledních deseti nocích) lze dospět pokaždé, lhostejno zda má onoho roku ramadán 29 nebo 30 dní. Proto se věřící musí snažit hledat noc úradku v každé z posledních deseti ramadánských nocí.[7]

Od Abú Bekra as-Siddíka رضي الله عنه se dochovala i další prosba recitovaná Prorokem صلى الله عليه و سلم v poslední části ramadánu:

اللَّهُمَّ إِنِّي ظَلَمْتٌ نَفْسِي ظُلْماً كَثِيْراً، وَلَا يَغْفِرِالذٌّنٌوبَ إِلاَّ أَنْتَ، فاَغْفِِرْلِي مَغْفِرَةً مِنْ عَنْدِكَ وَارْحَمْنِي، إِنَّكَ أَنْتَ الغَفٌورٌ الرَّحِيْمُ.

Alláhumme inní zalemtu nefsí kesíran we lá jaghfiri z-zunúbe illa ante maghfiraten min 'indike we ´rhamní inneke l-ghafúru r-rahím,“ tj. „Ó Bože, věru jsem sobě mnoho ukřivdil, není nikdo, kdo odpouští hříchy kromě Tebe, proto mi odpusť odpuštěním od Tebe a smiluj se nade mnou, věru Tys Odpouštějící, Smilovný.[8]

Šejchu l-islám Ibn Tejmíja pravil:

Alláh je vůči Svým stvořením Milostivější, nežli je nejmilostivější matka ke svému dítěti, neboť věru On je Tím, Kdo ji, onu matku, učinil tou nejmilostivější matkou vůči svému dítěti. Proto musí být ještě milostivější, nežli je ona.[9]

Muhammed Sálih al-'Usejmín řekl:

Prosbou o odpuštění prosíte Alláha o dvě věci: aby hřích skryl a aby jej přehlédl a nepotrestal vás za něj.[10]

Klíčovým pojmem celé prosby určené podle 'Áišina رضي الله عنها hadísu speciálně pro Noc úradku je عفو 'afw, překládané jako prominutí.

V arabském jazyce je odvozen od slovesa عفا 'afá s významem promiout, nevzít v potaz, zahladit, smazat. Arabové říkávajíعفت الريح الآثار 'afeti r-ríhu l-ására, tj. „vítr zahladil, resp. smazal stopy,“ tj. učinil je nečitelnými, tj. stopař už nemůže sdělit, zda někdo danou cestou prošel, či nikoli.

V Koránu je toto slovo v tomto významu použito např. ve verši o vymezení toho, co ruší půst:

عَلِمَ اللَّـهُ أَنَّكُمْ كُنتُمْ تَخْتَانُونَ أَنفُسَكُمْ فَتَابَ عَلَيْكُمْ وَعَفَا عَنكُمْ

Bůh poznal, že křivdíte sami sobě, avšak přijal vaše pokání a prominul vám. (Bekara: 187)

Slovo 'afw má i další významovou rovinu, kterou je hojnost (arab. كثرة kesra) a navýšení (arab. زيادة zijáda) nebo přebytek, jako ve slovech Božích:

وَيَسْأَلُونَكَ مَاذَا يُنْفِقُونَ قُلِ الْعَفْوَ

A dotazují se tě na to, co mají rozdávat. Rci: „Přebytek!“ (Bekara: 219)

Co se týče použití tohoto slova v souvislosti s Alláhem a prosbou o prominutí hříchů, عفو 'afw se odlišuje od podobného termínu غفران ghufrán, tj. odpuštění v tom, že při odpuštění Alláh zapíše hřích Svého služebníka do záznamu, ale odpustí mu ho, tj. nepotrestá jej za něj, zatímco pokud mu hřích promine, znamená to, že mu ho smaže (jako vítr stopy) - tedy mu ho ani nezapíše.

Obrátit se na Alláha slovy „Ó Bože, Ty jsi Promíjející, miluješ promíjení, proto mi promiň,“ znamená být si tohoto celou svou myslí vědom, mít ryzí srdce a cítit upřímnou lítost nad svými hříchy, prohřešky a chybami, kterých jsme se dopustili.

Alláh pak za to smaže dané hříchy takovým způsobem, že po nich v záznamu lidských skutků nezůstane žádná památka, dá člověku na tyto hříchy zapomenout takovým způsobem, že mu již nebudou působit žádnou úzkost ani rozpaky v okamžiku, kdy před Něho bude na Onom světě přestupovat a nikdy mu je On ani nepřipomene, ani ho za ně nepotrestá. Žádat Alláha o prominutí hříchů také znamená, že Alláh následkem toho služebníkovi poskytne, cokoli si služebník zamane, pokud bude Alláh vědět, že je to pro Jeho služebníka dobré.

Od stejného základu jsou odvozena i slova al-'afáf a al-mu'áfa, přibl. „nezávislost na nikom,“ používaná v dalších Prorokových صلى الله عليه و سلم prosbách:

'Abdulláh ibn Mes'úd رضي الله عنه uvedl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم prosil:

اللَّهُمَّ إِنِّي أَسْأَلُكَ الْهُدَى وَالتُّقَى وَالْعَفَافَ وَالْغِنَى.

Alláhumme inní as´eluke l-hudá we l-'afáfe we l-ghiná´,“ tj. „Ó Bože, věru tě prosím o správné vedení, počestnost a dostatek.[11]

Podle Abú Hurejry رضي الله عنه Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:

مَا مِنْ دَعْوَةٍ يَدْعُو بِهَا الْعَبْدُ أَفْضَلَ مِنَ - اللَّهُمَّ إِنِّي أَسْأَلُكَ الْمُعَافَاةَ فِي الدُّنْيَا وَالآخِرَةِ.

Není žádné prosby, kterou služebník prosí, aby byla hodnotnější než - „Alláhumme inní as´eluke l-mu'áfáte fi d-dunjá we l-áchira,“ tj. „Ó Bože, prosím tě věru o nezávislost na nikom na tomto i na onom světě.[12]

Termín المعافات al-mu'áfát znamená „vystačit si před tím, abych závisel na lidech a aby lidé záviseli na mně.“ [13]

_____________________________________________________________

[1] Zaznamenali at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 3513 jako sahíh; Ahmed v Musnedu, hadís č. 25384; a Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 3850. Podle al-Albáního je do hadísu vloženo slovo Kerím, které v původní verzi rukopisu at-Tirmizího Sunenu, ze kterého vychází al-Mubárekfúrího komentář Tuhfetu l-ahwezí, chybí.

[2] Muttefakun 'alejhi. Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2024; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1174.

[3] Na autoritu 'Áiše رضى الله عنها zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2020.

[4]  Na autoritu 'Áiše رضّى الله عنها zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2017.

[5] Na autoritu Ibn 'Abbáse رضّى الله عنه zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2021.

[6] Hadís zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2018.

[7] Viz Medžmú'u l-fetáwá, 25/284-285

[8] Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 834.

[9] Viz Medžmú'u l-fetáwá, 16/448.

[10] Viz al-Fetáwá, 16/87.

[11] Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2721.

[12] Zaznamenal Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 3851. Jako sahíh li ghajrihi ho doložil al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, hadís č. 1138.

[13] Viz as-Sahíha, 3/130.