PUSTIT RECITACI KORÁNU NA PÁSCE A NEPOSLOUCHAT JI

OTÁZKA: Jaký je názor islámu na neposlouchání Koránu v případě, kdy je zapnutý magnetofon a hraje recitace Vznešeného Koránu, ale někteří přítomní jí nenaslouchají, protože jsou zaměstnáni bavením se jedni s druhými? Dopouštějí se tito lidé hříchu? A je hříšný ten, kdo pustil recitaci Koránu na pásce?

 
ODPOVĚĎ:
 
Odpověď na tuto otázku závisí od různých záměrů, kdy je Korán recitován z magnetofonové pásky. Pokud bylo záměrem shromáždit se kvůli znalosti, připomínání si a poslechu recitaci Koránu, pak jsou dotyční v dané situaci povinni věnovat této recitaci pozornost. A kdokoli tak nečiní, hřeší, protože je tímto svým konáním neposlušen Alláhu, jak stojí v Koránu:
وَإِذَا قُرِئَ الْقُرْآنُ فَاسْتَمِعُوا لَهُ وَأَنْصِتُوا لَعَلَّكُمْ تُرْحَمُونَ
A když je přednášen Korán, naslouchejte mu a zmlkněte, snad se vám dostane smilování. (A’ráf:204)
 
A pokud se nejedná o žádné ze shromáždění znalosti, připomínání si a recitace Koránu, ale spíše o normální setkání, jako je např. při práci, studiu, nebo výzkumu, pak není dovoleno dotyčnému zapnout přehrávač, nebo zesílit jeho zvuk, aby se dostal k uším ostatních lidí na tom sezení. Tito lidé neměli v úmyslu poslouchat Korán a neshromáždili se tam za tímto účelem. Ten, kdo bude považován za zodpovědného,  je v takovém případě ten, který otočí knoflíkem a zesílí zvuk, aby to každý slyšel. To proto, že na lidi naléhal a nutil je poslouchat Korán v situaci, kdy na jeho poslech nejsou připraveni.
 
Posledním příkladem je situace, kdy někdo jde po ulici a uslyší zvuky, např. prodavače másla, nebo prodavače faláfelu, nebo podobně, zvuk někoho, kdo takové pásky s nahrávkami recitací Koránu prodává. Jsou tedy potom tito kolemjdoucí na ulici zodpovědni za to, že se v tichosti nezastavili a neposlouchali recitaci Koránu? I když nebyl recitován na odpovídajícím místě? Nikoli, spíše je zodpovědným opět ten, který lidi přivedl do rozpaků tím, že je přinutil uslyšet recitaci Koránu, ať už z důvodu svého obchodu, nebo proto, že chce upoutat jejich pozornost, nebo pro jakýkoli jiný materiální prospěch a zisk.
Proto se ke Koránu chovají z určitého pohledu jako k nějakému druhu muziky, jak se objevuje i v některých hadísech[1]
 
Tedy takto prodávají Alláhova znamení za lacinou cenu, která se v podstatě neliší od toho, jak je prodávali židé a křesťané, o kterých Alláh praví:
اشْتَرَوْا بِآيَاتِ اللَّهِ ثَمَنًا قَلِيلا فَصَدُّوا عَنْ سَبِيلِهِ إِنَّهُمْ سَاءَ مَا كَانُوا يَعْمَلُونَ
A oni kupují za znamení Boží věci nepatrné ceny a odvracejí jiné od cesty Jeho. Jak hnusné je to, co provádějí! (Tewba:9)
 
Odpovídal: imám Muhammed Násiruddín Al-Albání
Zdroj: "Kejfe jedžíbu ‘alejná an nufessiru l-Kur´án," str. 17-19. K dispozici na Al-Ibaanah.com


[1] Viz al-Albání v Silsilatu l-Ahádísi s-Sahíha: 979.