RADA MUSLIMŮM NEDODRŽUJÍCÍM HYGIENU, BYŤ JE ISLÁMEM PŘEDEPSÁNA

OTÁZKA: Provdala jsem se do jisté muslimské země, kde s manželem žijeme. V našem vztahu a v mé aklimatizaci v daném prostředí mi dělá velký problém absolutní nedodržování základních hygienických předpisů mnoha místními lidmi. Pokud se umývají, tak jen vodou, mýdlo a čistící prostředky jsou pro ně neznámý pojem. A to jsem si myslela, jak jsou muslimové čistotní lidé. Co mi poradíte?

ODPOVĚĎ:

O řadě většinově muslimských zemí a vztahu místních lidí, obzvláště venkovanů, k hygieně a čistotnosti, jsem toho slyšel hodně negativního i od samotných tamních obyvatel. Stěžují si na něj i tamní osvícení a vzdělaní věřící. Mezi takovým přístupem k hygieně a šířením nejrůznějších infekčních onemocnění (žloutenkou počínaje a konče například i cholerou) je nepochybně přímá souvislost.

Je nadbytečné tu obšírně hovořit o tom, co značí a kolik znamená očista pro islám. Každý to ví (aspoň měl by) a učí se o tom už malé děti na hodinách náboženství při mešitách i v těch nejzapadlejších městech a vesnicích. 

Dá se říci, že by znalost a praxe základních hygienických návyků měla patřit k těm aspektům náboženství, které jsou nezbytně známy každému jednomu muslimovi a muslimce (arab. معلوم من الدين بالضرورة me'lúmun mine d-díni bid-darúra). Jejich neznalost může omluvit jen skutečně nuzného člověka s extrémně omezenými možnostmi, či nového muslima anebo někoho, kdo žije velmi daleko od civilizace a nemá možnost získávat nauku od učenců. 

Žel v mnoha většinově muslimských zemích panuje vedle mnoha jiných i v tomto ohledu tristní situace pramenící v celkově zanedbaných sociálních poměrech a ekonomické tísni, která lidem svazuje život a má na něho ještě větší vliv než víra a Boží Zákon, předkládající pro nutnost udržování základní hygieny naprosto jednoznačné důkazy.

Ohledně čistoty Vznešený Alláh praví: 

إِنَّ ٱللَّـهَ يُحِبُّ ٱلتَّوَّٰبِينَ وَيُحِبُّ ٱلْمُتَطَهِّرِينَ

Bůh věru miluje ty, kdož se kají, a miluje ty, kdož se očišťují! (Bekara: 222)

Na základě principu pochopení dle protikladu (arab. مفهوم المخالفة mafhúmu l-muchálefa) lze vyvodit, že naopak nemiluje ty, kteří se ani nekají a ani se neočišťují.

Hadísů o důležitosti očisty je skutečně mnoho a mnoho. 

Za všechny jmenujme ten od Abú Málika Hárise al-Aš'arího رضي الله عنه, kde Posel Boží صلى الله عليه و سلم mimo jiné říká:

الطُّهُورُ شَطْرُ الإِيمَانِ...

Čistota je půl víry ..." [1]  

Toto patří i k praxi zbožných předků. 

'Abdulláh ibn Mes'úd رضي الله عنه pravil: „Čistotnost (arab. النَّظافةُ an-nazáfa) patří k víře." [2] 

Čistota těla i oděvu od toho, co je v šarí'i bráno jako nečistota (např. moč. výkaly, psí sliny ...), je dále předpokladem správného vykonání modlitby, stejně jako čistota místa, kde modlitba probíhá. 

Kdo přistupuje k rituálnímu úkonu modlitby, musí zákonitě dbát na předpisy rituální očisty, stanovené veršem:

يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوٓا۟ إِذَا قُمْتُمْ إِلَى ٱلصَّلَوٰةِ فَٱغْسِلُوا۟ وُجُوهَكُمْ وَأَيْدِيَكُمْ إِلَى ٱلْمَرَافِقِ وَٱمْسَحُوا۟ بِرُءُوسِكُمْ وَأَرْجُلَكُمْ إِلَى ٱلْكَعْبَيْنِ ۚ وَإِن كُنتُمْ جُنُبًا فَٱطَّهَّرُوا۟ ۚ وَإِن كُنتُم مَّرْضَىٰٓ أَوْ عَلَىٰ سَفَرٍ أَوْ جَآءَ أَحَدٌ مِّنكُم مِّنَ ٱلْغَآئِطِ أَوْ لَـٰمَسْتُمُ ٱلنِّسَآءَ فَلَمْ تَجِدُوا۟ مَآءً فَتَيَمَّمُوا۟ صَعِيدًا طَيِّبًا فَٱمْسَحُوا۟ بِوُجُوهِكُمْ وَأَيْدِيكُم مِّنْهُ ۚ مَا يُرِيدُ ٱللَّـهُ لِيَجْعَلَ عَلَيْكُم مِّنْ حَرَجٍ وَلَـٰكِن يُرِيدُ لِيُطَهِّرَكُمْ وَلِيُتِمَّ نِعْمَتَهُۥ عَلَيْكُمْ لَعَلَّكُمْ تَشْكُرُونَ

Vy, kteří věříte! Když se chystáte k modlitbě, umyjte si obličeje své i ruce své až k loktům a otřete si hlavy své a nohy své až ke kotníkům! A jste-li potřísněni, očistěte se! Jste-li nemocní nebo na cestách či přišel-li někdo z vás ze záchodu anebo jste měli styk s ženami - a nenaleznete-li vodu - omývejte se dobrým jemným pískem a otřete si jím obličeje své i ruce své; Bůh vám nechce působit žádné nesnáze, nýbrž vás chce očistit a dovršit tak dobrodiní Své vůči vám - snad budete vděční! (Máida: 6)

Na vás je, abyste se snažila manželově rodině vysvětlit význam očisty a dodržování hygienických pravidel pro islám. 

Samozřejmostí by mělo být umývání rukou před a po jídlem, nebo při příchodu domů, o očišťování po užití WC už nehovoříce vůbec. Toto patří k požadavkům islámské etikety stolování i vyměšování. [3] 

Na druhou stranu je také důležité říci, že čistota v některých evropských domácnostech zachází do opačného extrému, kdy jen dezinfikované je opravdu čisté, člověk je považován za špinavého, pokud se celý nevysprchuje a neumyje mýdlem a šampónem každý den minimálně jednou a oblečení (nejen spodní prádlo) se po jednodenním nošení okamžitě mění za jiné a staré se pere v automatické pračce na vyvářku s aktivním enzymatickým práškem a nezbytnou aviváží. Je velmi dobře možné, že takový přehnaně pečlivý přístup k hygieně vede k dětským ekzémům, alergiím a mnoha jiným autoimunitním chorobám. 

Jako ostatně ve všem je nutné následovat zlatou střední cestu a řídit se zdravým selským rozumem. A Alláh ví nejlépe.

Přeji vám hodně pevných nervů, trpělivosti a důslednosti, stejně jako shovívavosti a pochopení. Ať Alláh nás i vás vede správnou cestou. Ámín.

Odpovídal: Alí Větrovec

________________________________________________________________________

[1] Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 223.

[2] Uvádí Ibn Báz ve Fewáidu l-'ilmíja, 6/113.

[3] Pro šarí'atské důkazy důležitosti hygieny pro stolování a používání wc viz články Desatero etikety stolování podle Koránu a Sunny <http://e-islam.cz/content/desatero-etikety-stolov%C3%A1n%C3%AD-podle-kor%C3%A1nu-sunny-d%C3%ADl-i> a Islámská etiketa používání toalety <http://e-islam.cz/content/isl%C3%A1msk%C3%A1-etiketa-pou%C5%BE%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD-toalety>.