SÁM SE PŘESVĚDČIL O NEZFALŠOVATELNOSTI KORÁNU

V pořadí sedmý 'abbásovský chalífa Abu l-'Abbás 'Abdulláh al-Ma´mún ibnu r-Rašíd (vládl v letech 813 - 833 kř. éry), proslul jako osobní podporovatel nejen věd a nauk, ale také sektářského učení mu'tazily. Následující příběh z jeho doby ukazuje, že pravda se hledá a sama šíří kritickým myšlením a intelektuální upřímností, nikoli donucováním či lákáním pomocí různých benefitů a úlev. A taková je i pozice islámu.

Chalífa al-Ma´mún s oblibou pořádal intelektuální sedánky. Na taková sezení a debatní shromáždění přicházel i nápadný muž v překrásném oblečení, s krásnou tváří, za kterým se linula těžká vůně vybraného, luxusního parfému.
 
Když tento muž promluvil, vždy hovořil brilantně a řečnické umění ovládal snad jako nikdo jiný. Když během jednoho takového setkání intelektuálů došlo k ostřejší výměně názorů a al-Ma´mún se dotyčného přímo zeptal: „Jsi ty snad jedním z Izraelitů?“
„Ano, jsem,“ odpověděl dotyčný muž hrdě.
Al-Ma´mún se na něho pokusil nepřímo zatlačit: „Přijmi islám a zaručím ti vše dobré, co si jen budeš přát.“ Potom mu předložil řadu příslibů, ale neuspěl.
Dotyčný totiž stále trval na svém: „Mým náboženstvím jest víra mých otců.“ Potom uraženě odešel.
 
Uplynul celý rok a dotyčný se na setkání vrátil znovu, ovšem tentokrát už jako muslim. Hovořil o detailech islámského práva tím nejfundovanějším a nejodbornějším způsobem. Když setkání skončilo, al-Ma´mún se na dotyčného obořil znovu: „Nejsi ty náhodou ten, co tu s námi seděl i loni?“
Na to dotyčný s úsměvem povrdil, že šlo skutečně o něho.
Al-Ma´mún byl podiven a proto se dotyčného zeptal, co ho přimělo takto změnit názor.
 
Dostalo se mu této odpovědi:
 
„Když jsem od tebe odcházel, rozhodl jsem se podrobit všechna tato náboženství zkoušce. A věru jsi mne vždy považoval za muže pronikavého intelektu.
 
Obrátil jsem svou pozornost tedy nejprve k Tóře. Pořídil jsem tři opisy Tóry a do každého jsem vložil nějaké vynechávky a naopak i nějaké věci navíc. Poté jsem tyto tři kopie odnesl do synagogy, kde jsem je bez potíží prodal tamním věřícím.
 
Poté jsem obrátil svou pozornost k Evangeliu. Pořídil jsem zase tři opisy, pokaždé jsem tam někde něco přidal a někde naopak něco ubral. Potom jsem kopie odnesl do kostela, kde jsem je bez potíží prodal tamním věřícím.
 
Nakonec jsem zaměřil na Korán. Pořídil jsem opět tři opisy Koránu, opět jsem do každého někde něco vložil navíc a někde něco naopak ubral. Potom jsem tyto opisy odnesl do mešity, ale místní přepisovači je začali kontrolovat. Záhy přišli na doplňky a vynechávky, které jsem do opisů vložil, kopie zabavili a zlikvidovali, aby se k nim nikdo nemohl dostat. Odmítli je koupit ode mne, jakož i dále šířit a prodávat.
 
Tak jsem se sám přesvědčil, že toto svaté písmo je skutečně chráněno před zfalšováním a právě z tohoto důvodu jsem také přijal islám.“1
 
 
1 Uvádí al-Kurtubí v Džámi'u li ahkámi l-Kur´án, 10/5-6.