SOUDNÝ DEN

Po všech proměnách následujících během konce světa, Posledního dne (jako je svinutí nebe, zarovnání země apod.) bude zatroubeno na roh - a to dvakrát. První zatroubení bude na znak toho, že vše živé jak na nebesích, tak i na Zemi vymře, krom toho, koho Alláh bude chtít ponechat. Pak bude následovat doba, jejíž délka je známa jen Bohu a tehdy budou lidé pobývat ve svých hrobech.  Pak dojde k druhému zatroubení na súr. Tehdy mrtví vstanou ze svých hrobů vzkříšeni. Vrátí se život každé osobě a všichni pak budou čekat. O tom hovoří Korán v následujícím verši:

وَنُفِخَ فِي الصُّورِ فَصَعِقَ مَنْ فِي السَّمَاوَاتِ وَمَنْ فِي الأرْضِ إِلا مَنْ شَاءَ اللَّهُ ثُمَّ نُفِخَ فِيهِ أُخْرَى فَإِذَا هُمْ قِيَامٌ يَنْظُرُونَ
A bude zatroubeno na pozoun poprvé a budou zasaženi všichni, kdož na nebesích a na zemi jsou, kromě těch, které Bůh bude chtít ušetřit. A potom bude zatroubeno podruhé, a hle, vstanou všichni a budou se rozhlížet.
(Zumer:68)
Také říká Vznešený:
وَنُفِخَ فِي الصُّورِ فَإِذَا هُمْ مِنَ الأجْدَاثِ إِلَى رَبِّهِمْ يَنْسِلُونَ
A pak bude zatroubeno na pozoun, a hle, ze svých hrobů budou k Pánu svému mířit.
(JáSín:51)
 
V sahíh hadísech stojí, že prvním, kdo bude vzkříšen, je Muhammed y. Říká: „Všichni lidé v ten den pomřou a já budu prvním, který vstane. Músá tehdy už bude stát pod trůnem. Nevím, jestli vůbec umřel s ostatními.[1] Každý mrtvý bude vzkříšen právě v tom stavu, v jakém i zemřel, jak hovoří množství koránských veršů. Bude si myslet, že od jeho smrti neuběhlo více než jedna nebo nanejvýš několik hodin. To stejné se stalo s Lidmi Jeskyně, které Bůh usmrtil a kteří přespali tři sta devět let. Když se vzbudili, mysleli si, že v jeskyni zůstali jen část dne.
Pak začne shromažďování lidí na místě skládání účtů. Děsivá situace, ve které se tehdy lidé budou nacházet, mezi nimi zpřetrhá veškerá pouta. Nikdo se nebude starat o nikoho. Ani otec o syna, ani matka o dceru, ani dcera o matku, ani manžel o manželku, ani manželka o manžela. Každý bude mít dost starostí sám se sebou. Bůh říká:
فَإِذَا نُفِخَ فِي الصُّورِ فَلا أَنْسَابَ بَيْنَهُمْ يَوْمَئِذٍ وَلا يَتَسَاءَلُونَ
A až bude zatroubeno na pozoun, v ten den mezi nimi nebude platit rodokmen a nebudou se vzájemně vyptávat.
(Mu´minún:101).
Lidé na Mehšeru[2] budou, jakoby se právě narodili. Bez oděvu, obuvi a neobřezaní. ‘Áiša řekla: „Slyšela jsem Posla y, když pravil: „V Den Stání budou lidé vzkříšeni bosí, nazí a neobřezaní.“ Řekla jsem: „Ženy a muži všichni? Posle Boží, to se budou jeden na druhého dívat?“ „Áišo, Bude to tak těžká chvíle, že se nestane, aby se jedni na druhé dívali.“ Odpověděl. y[3] Všichni lidé od Adama, mír s ním, až do jeho posledního potomka, kteří zemřeli na posteli, utopili se v moři, které sežrala divá zvířata, uhořeli v ohni, jejichž popel se rozprášil ve vzduchu, všechny je oživí Ten, který je poprvé stvořil z ničeho:
يَوْمَ نَطْوِي السَّمَاءَ كَطَيِّ السِّجِلِّ لِلْكُتُبِ كَمَا بَدَأْنَا أَوَّلَ خَلْقٍ نُعِيدُهُ وَعْدًا عَلَيْنَا إِنَّا كُنَّا فَاعِلِينَ
a jako jsme začali již prvním stvořením, tak opakovat to budeme podle slibu Námi daného. A My tak učiníme!
(Anbijá´:104).
Bůh nás – i lidi, i džiny, i zvířata, všechny shromáždí a odvede na Mehšer – místo shromáždění:
خُشَّعًا أَبْصَارُهُمْ يَخْرُجُونَ مِنَ الأجْدَاثِ كَأَنَّهُمْ جَرَادٌ مُنْتَشِرٌ مُهْطِعِينَ إِلَى الدَّاعِ يَقُولُ الْكَافِرُونَ هَذَا يَوْمٌ عَسِرٌ
se sklopeními zraky vystoupí z hrobů svých jak kobylky rozptýlené, krky ke svolavateli natažené! A řeknou nevěřící: „Toto věru těžký je den!“
(Kamar:7-8)

Co se týče délky doby čekání před zúčtováním, není přesně známa. To, co víme, je, že půjde o velmi dlouhou a těžko snesitelnou dobu.



[1] Sahíh Buchárí 6521, též jeho komentář ve Fethu l-Bárí 11/372,.
[2] Shromaždiště.
[3] Muslim 5102.