TŘI OHROMUJÍCÍ VÝROKY NAŠICH ZBOŽNÝCH PŘEDKŮ

Celé generace našich zbožných předků nám zachovaly studnici svých zkušeností a svého pochopení islámu, ze které čerpáme i my, když si z nich bereme příklad a snažíme se pochopit svou víru. Oni byli blíže zdroji zjevení a tomu, kdo o něm věděl nejvíce, Poslu Božímu صلى الله عليه و سلم. Proto je jejich pochopení směrodatné a nevyhnutelné a obzvláště to platí pro Prorokovy společníky a jejich první následovníky v prvních staletích islámského letopočtu.

To, že žijeme v jiných podmínkách, než žili oni, nám nebrání brát si ponaučení z toho, co oni zažili, podobně jako Júnus ibn 'Ubejd pravil:

Jsem ohromen třemi výroky:

1. Výrokem Muwerreka al-'Adžlího, jenž řekl: „Nikdy se mi nestalo, že bych v okamžiku hněvu něco vyslovil, aniž bych toho pak litoval v okamžicích pohody.“

2. Výrokem Muhammeda ibn Sírína, jenž řekl: „Nikomu nic na tomto světě nezávidím, protože pokud se dotyčný stane jedním z obyvatelů Ráje, jak bych si potom mohl dovolit cokoli závidět někomu z lidí Ráje? A pokud se dotyčný stane jedním z obyvatelů Ohně, proč bych vůbec měl závidět něco z tohoto světa někomu, kdo nakonec stejně skončí v Ohni?“

3. A výrokem Hassána ibn Abí Sinán, jenž řekl: „Není pro mne nic jednoduššího a snadnějšího, než předběžná opatrnost. Čehokoli, co ve mne vzbuzuje nějakou pochybnost, prostě zanechám.[1]

Takoví byli naši zbožní předkové a takové rady si od nich my bereme pro svůj život. Rady, které by bylo záhodno tesat do kamene zlatým písmem a které jsou hodny toho, abychom podle nich rovnali svůj život a své chápání. Tím se i my staneme zbožnými předchůdci pro všechny, kteří budou následovat cestu pravdy po nás.

A Alláha Vznešeného prosíme, aby nám v tom pomohl.

_____________________________________________________________

[1] Zaznamenali Abú Nu'ajm v Hiljetu l-awlijá´, 3/23; a Ibn Hibbán v Rewdatu l-'ukalá´, str. 134.