TŘI RADY OHLEDNĚ NEJEDNOTNOSTI VE VYHLÁŠENÍ ZAČÁTKU RAMADÁNU

Jménem Alláha Milostiplného, Milostivého, požehnání a mír Jeho Poslu, jeho rodině, jeho společníkům a všem, kdo ho v dobrém následují až do Soudného Dne.

Není to letos poprvé, co nejednotnost při vyhlášení začátku půstu způsobuje v řadách muslimů zmatek. Mým cílem je zde proto předložit několik konstruktivních návrhů pro řešení přijatelná pro všechny strany. Pro řešení, opírající se o Korán a Sunnu. Pevně doufám, že si získají odezvu a posunou naši komunitu dále nad nepotřebné rozpravy a rozmíšky. Přál bych si, aby byly brány na vědomí v jakékoli podobné situaci, která může do budoucna vyvstat. Tímto by měly být případné neshody vyřešeny jednou pro vždy.

Co se vlastně stalo

USA a Kanada (komise Islámské společnosti Severní Ameriky, ISNA), Velká Británie, dále země následující astronomické propočty - Rusko, Turecko, Libanon a země Balkánu následující Turecko, ustavují počátek Ramadánu na večer z 15. na 16. května 2018. Užitý propočet odpovídá astronomickému modelu viditelnosti měsíce pouhým okem a naznačuje, že měsíc již mohl být v noci na 16. květen viditelný. [1] Toto potvrzuje také očité spatření srpku nového měsíce (arab. هلال hilál) v Kalifornii, USA, potvrzené komisí ISNA. V Koránu stojí:

فَمَن شَهِدَ مِنكُمُ ٱلشَّهْرَ فَلْيَصُمْهُ

Kdo z vás dosvědčí nástup měsíce, nechť se ho postí! (Bekara:185)

Tj. objevení se srpku nového měsíce je podmínka pro začátek půstu, stejně jako objevení se nového je podmínka pro jeho ukončení, protože Abu l-Melíh uváděl od svého otce, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

صوموا من وضح إلى وضح.

Posťte se od nového měsíce do nového měsíce.[2]

Evropská komise pro fetwy a výzkum v Německu se rozhodla na základě těchto faktů pro začátek půstu k tomuto datu (tj. 16. 5. 2018.), čehož se drželi i její následovníci v zemích EU včetně České republiky (ÚMO, islámské nadace v Brně a v Praze) a Slovenska (Islámská nadácia na Slovensku).

Zároveň s tím Vrchní soud v Království Saúdské Arábie nepotvrdil ohlášené spatření měsíce na území Saúdské Arábie a KSA se rozhodlo na základě principu o dopočítání 30. dne ša'bánu vyhlásit půst až na čtvrtek 17. května 2018. Následovala je většina arabského světa a některé komunity v západních zemích (v ČR např. MO Praha, která začátek půstu o den posunula z původního data). Některé vzdálenější asijské země (Pákistán, Indie mimo následovníků propočtů, dále Indonésie) se přidaly k rozhodnutí KSA na základě vlastního spatření měsíce na svých územích až k tomuto datu. [3] 

Toto rozhodnutí se opírá o hadís Posla Božího صلى الله عليه و سلم od Abú Hurejry a 'Abdulláha ibn Omara رضي الله عنهم ve znění:

صُومُوا لِرُؤْيَتِهِ وَأَفْطِرُوا لِرُؤْيَتِهِ فَإِنْ غُمِّيَ عَلَيْكُمْ فَأَكْمِلُوا الْعَدَدَ.

Postěte se, až když ho (tj. srpek nového měsíce) uvidíte, stejně jako přerušte půst, až když ho uvidíte. Když je zamračeno, takže ho nemůžete vidět, pak doplňte počet (tj. třicátý den předcházejícího měsíce).[4]

I. rada: Následuj imáma

Půst je komunitní povinnost a vyhlásit jeho začátek je zodpovědností vůdců muslimů. Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl:

إِنَّمَا الإِمَامُ لِيُؤْتَمَّ بِهِ فَلاَ تَخْتَلِفُوا عَلَيْهِ …

Imám je jedině od toho, aby se následoval, proto se s ním nerozcházejte ...[5]

Hadís je vyřčen ohledně modlitby, ale jeho dosah je obecný pro všechny situace, ve kterých komunita požaduje jednotné řešení. Začátek půstu je jednou z nich. Ve verších o půstu přikazuje Alláh muslimům postit se jako kolektivu, hovoříce v množném a nikoli jednotném čísle:

يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ كُتِبَ عَلَيْكُمُ ٱلصِّيَامُ كَمَا كُتِبَ عَلَى ٱلَّذِينَ مِن قَبْلِكُمْ لَعَلَّكُمْ تَتَّقُونَ

Vy, kteří věříte, předepsán vám jest půst, tak jako byl již předepsán těm, kdož před vámi byli - snad budete bohabojní! (Bekara: 183)

... وَلِتُكْمِلُوا۟ ٱلْعِدَّةَ وَلِتُكَبِّرُوا۟ ٱللَّـهَ عَلَىٰ مَا هَدَىٰكُمْ وَلَعَلَّكُمْ تَشْكُرُونَ

Dodržujte plně tento počet a chvalte Boha za to, že správně vás vede - snad budete vděční! (Bekara: 185)

... ثُمَّ أَتِمُّوا۟ ٱلصِّيَامَ إِلَى ٱلَّيْلِ ۚ(...) تِلْكَ حُدُودُ ٱللَّـهِ فَلَا تَقْرَبُوهَا ۗ كَذَٰلِكَ يُبَيِّنُ ٱللَّـهُ ءَايَـٰتِهِۦ لِلنَّاسِ لَعَلَّهُمْ يَتَّقُونَ

… potom dodržujte plný půst až do noci. (...) Toto jsou ohraničení Boží, nepřibližujte se k nim! A takto Bůh činí srozumitelnými znamení svá pro lidi - snad budou bohabojní! (Bekara: 187)

Muhammed Sálih al-'Usejmín říká, že o vyhlášení začátku a konce půstu mají rozhodovat představení muslimů [6] a dodává:

Pokud odpovědné orgány v nějaké zemi prostředky veřejné komunikace vyhlásí událost, že nastoupil měsíc Ramadán, tuto zprávu je nutno přijmout a postupovat v souladu s ní, protože tato zpráva se považuje za šarí'atský důkaz a vyžaduje si, aby byla povinně respektována v praxi.[7]

Z toho vyplývá obecný princip povinnosti každého věřícího následovat řešení dané komunity, ve které se nachází. Abú Hurejra رضي الله عنه uvádí od Božího Posla صلى الله عليه و سلم slova:

الصَّوْمُ يَوْمَ تَصُومُونَ وَالْفِطْرُ يَوْمَ تُفْطِرُونَ ...

Půst je tehdy, kdy se lidé postí a svátek přerušení půstu je tehdy, když přerušují půst.[8]

Tedy, kdo se pohybuje v komunitě v zemi, kde začíná půst 16. května, má se postit od 16. května a kdo se pohybuje v komunitě ve státě, kde se postí 17., má se postit až 17. Pokud už někdo nesouhlasí s rozhodnutím vedení své komunity postit se už od 16., nechť nepůsobí ve své komunitě rozbroje a postí se už od 16., ovšem s úmyslem dobrovolného a nikoli povinného půstu, za účelem zamezení neshod mezi muslimy, následujíce Boží příkaz:

إِنَّمَا ٱلْمُؤْمِنُونَ إِخْوَةٌ فَأَصْلِحُوا۟ بَيْنَ أَخَوَيْكُمْ

Věřící jsou si přece bratry; usmiřujte tedy mezi bratry svými. (Hudžurát: 10)

Ostatně Vznešený Alláh obecně o půstu praví:

وَأَن تَصُومُوا۟ خَيْرٌ لَّكُمْ ۖ إِن كُنتُمْ تَعْلَمُونَ

A půst je pro vás lepší - jste-li rozumní. (Bekara: 184)

Kdo se naopak pohybuje v komunitě v zemi, kde začíná půst až o den později, nechť se naopak ze stejného důvodu nepostí. 'Ammár ibn Jásir رضي الله عنهما přikázal muži, který mezi svými svévolně začal ramadánský půst o den dříve: „Pokud věříš v Alláha a Den Soudný, jez s námi ostatními![9]

II. rada: Je více cest

Existují dvě hlavní, muslimy po celém světě následované metody určení půstu, o žádné z nich nelze prohlásit, že je chybná, lze jen s pomocí Boží preferovat jednu z nich jako správnější. A Alláh ví nejlépe.

A. Vidění nového měsíce pouhým okem na obloze. Toto je preferovanější názor velké většiny učenců klasické i moderní doby, mezi nimi Abú Hanífy, Málika a jejich mezhebů, jakož i šáfi'ovského mezhebu. Opírají se o velké množství hadísů a podání, např. o hadís 'Abdulláha ibn Omara رضي الله عنهما, kde Prorok صلى الله عليه و سلم říká:

إِنَّمَا الشَّهْرُ تِسْعٌ وَعِشْرُونَ فَلاَ تَصُومُوا حَتَّى تَرَوْهُ وَلاَ تُفْطِرُوا حَتَّى تَرَوْهُ فَإِنْ غُمَّ عَلَيْكُمْ فَاقْدِرُوا لَهُ.

Měsíc má pouze dvacet devět dní. Nezačínejte se postit, dokud ho neuvidíte a nepřerušujte půst, dokud ho neuvidíte. A pokud bude oblačno, dokončete třicet dní.[10]

Ibn Hadžer praví:

Lunární měsíc může být také 29 a ne vždy nutně 30 dní, proto nezačínejte půst, dokud neuvidíte nový měsíc. Hadís tedy říká, že ramadán bývá spíše či častěji 29 dní, jak se uvádí od Ibn Mes'úda a 'Áiše رضي الله عنهما, že se s Poslem Božím صلى الله عليه و سلم postili více ramadánů s 29 dny, než těch s 30. Ibn 'Arebí smýšlí, že se zde omezuje délka měsíce na nejméně 29 a nejvíce 30 dní, což je častější. Proto se nelze postit vždy 29, anebo vždy 30, ale je nutno spojit uctívání s přímým pozorováním srpku nového měsíce jak na jeho začátku, tak i na jeho konci.[11]

Posel Boží صلى الله عليه و سلم stanovil, že pro spatření měsíce na počátku Ramadánu dostačuje svědectví ideálně dvou bezúhonných muslimů, [12] což bylo také názorem Málika, as-Sewrího, al-Awzá'ího a al-Lejsa. Dostačující je i jediný svědek, jak uvádí Ibn Omar. [13] Tohoto se mezi učenci drží Abú Hanífa, Ibnu l-Mubárek, aš-Šáfi'í a Ahmed. [14] Dva svědci jsou ovšem zapotřebí pro stanovení konce Ramadánu, na čemž je konsenzus. [15] Svědek musí být podle al-'Usejmína dospělý, příčetný, bezúhonný muslim, známý upřímností a musí mít dobrý zrak. [16]

B. Propočet podle astronomických tabulek východu měsíce. Toto je mezi učenci metoda, kterou nepřijímají všichni.

Hlavním důkazem odpůrců metody propočtu je hadís Ibn Omara رضي الله عنهما, kde Posel Boží صلى الله عليه و سلم říká:

إِنَّا أُمَّةٌ أُمِّيَّةٌ لاَ نَكْتُبُ وَلاَ نَحْسُبُ الشَّهْرُ هَكَذَا وَهَكَذَا وَهَكَذَا ...

My jsme prostý národ, nepíšeme ani nepropočítáváme. Měsíc je tak, anebo tak (tj. 29 nebo 30 dní) ...[17]

Propočtem se zde podle Ibn Hadžera myslí astronomické propočty:

Toto není popřeno faktem, že mezi nimi byli i tací, kteří psát a propočítávat dovedli. Jen tato dovednost byla mezi nimi vzácná. Počítáním se zde myslí propočítávání fází a pohybů planet a hvězd. Ani jedno z toho nebylo jejich předností, kromě jen velmi malého počtu z nich. Proto předpis půstu se váže ke spatření srpku nového měsíce, aby byla odkloněna jakákoli těžkost a oni nemuseli konstruovat složité výpočty a pozorování. Tento předpis pokračuje i poté, co se mezi nimi tato znalost rozšířila. Věru z kontextu hadísu je zjevné popření stanovení začátku půstu pomocí astronomické kalkulace. To samé vyplývá z předcházejícího hadísu, kde Posel Boží صلى الله عليه و سلم hovoří: „A pokud bude oblačno, dokončete třicet dní," - a neradil ptát se odborníků na astronomické propočty. Moudrost tkví v tom, že maximální počet třicíti dní v případě dopočítání je něčím, na čem se lidé vždy shodnou a tím se vyhneme neshodám. Někteří smýšlejí, že v tomto případě je třeba se obrátit na astronomy. Těmito některými jsou ráfidíjští ší'ité. Od několika fakíhů se uvádí, že právě oni následují astronomy. Al-Bádží praví: „Nicméně konsenzus zbožných předků hovoří proti nim." Ibn Bazíza pravil: „Je to nesprávný a nepodložený (arab. باطل bátil) názor, protože Šarí'a nám zakazuje zabředávat do astronomických detailů, které jsou nakonec jen předpokladem a odhadem, nepodloženým jistotou a prostým úsudkem, vedle toho, že pokud by byl začátek půstu spojen s propočtem, zavdávalo by to obtíž, neboť znalost propočtů neovládají všichni.[18] 

Podle zastánců propočtů v tomto hadísu Posel Boží صلى الله عليه و سلم sice popírá vazbu mezi astronomickými propočty a svou ummou, avšak – co je důležité zdůraznit - tyto propočty nezakazuje. Jinak by totiž muselo být zakázáno i učit se psát. A opak je pravdou. Korán a Sunna obecně vybízí k poznání a k vědeckému zkoumání Země i Vesmíru. To je obecný islámský princip, který je podle Abú Hámida al-Ghazálího doložen více než 760 různými koránskými verši nabádajícími jedak k šarí'atské nauce, a druhak k osvětě a vzdělání všeobecně. [19]

Možnost používat k určení začátku lunárních měsíců také astronomické propočty také není zakázána žádným stálým a nepodmíněným konsenzem, zastávali z učenců historie tábi'í Mutarrif ibn Šichchír, Muhammed ibn Idrís aš-Šáfi'í, Ahmed ibn Sabbáh, Tekíjuddín as-Subkí či kádí Abú Tajjib. [20] Mezi učenci moderní doby byli téhož názoru např. Ahmed Šákir [21] a Júsuf al-Kardáwí.

Předností jejich pohledu oproti konkurenčnímu názoru je, že umožňuje dosáhnout jednotného začátku měsíců s velkou přesností (i na sekundy a jejich setiny), zformování dlouhodobého islámského kalendáře s ambicí nahradit v užití kalendář gregoriánský (proti němuž má část učenců výhrady) a posílení pozice vědy a vědců v muslimské společnosti. Při použití tohoto propočtu zpětně je také možno doložit i některé události z Prorokova صلى الله عليه و سلم života s přesností nejen na dny, ale dokonce i na hodiny a minuty.

Posledním způsobem je následování rozhodnutí jiných. Dovoleno je následovat jinou zemi v případě, že sami na daném místě nedisponujeme znalostmi či schopnostmi pro kvalifikované rozhodnutí dané věci, anebo si nejsme jisti. Toto platí dokonce i v případě, že máme možnost rozhodovat se sami, ale nejsme si jisti, zda dostatečně rozumíme předloženým důkazům, máme pochybnosti ohledně nich, anebo jsme v časové tísni. Toto není následování, které je zakázáno.

Jediný nedovolený taklíd kritizovaný učenci, nastává v situaci, kdy člověk disponuje dostatkem schopností, informací, znalostí i času, ale i přesto si vybere rozhodnutí jiného a toto rozhodnutí nekriticky přijme. O tomto pravil např. Ahmed ibn Hanbel: „Překvapují mne lidé, kteří dobře znají řetězce vypravěčů a jejich autenticity, ale i přesto trvají na názoru Sufjána, byť Alláh Nejvyšší praví:

فَلْيَحْذَرِ ٱلَّذِينَ يُخَالِفُونَ عَنْ أَمْرِهِۦٓ أَن تُصِيبَهُمْ فِتْنَةٌ أَوْ يُصِيبَهُمْ عَذَابٌ أَلِيمٌ

Nechť se mají na pozoru ti, kdož se vzpouzejí Jeho rozkazu, aby je nepostihla zkouška či trest bolestný. (Núr: 63)

Víte, co je to ta zkouška? Tou zkouškou je modloslužebnictví. Možná, že dotyčný odmítne něco z jeho výroků, že se do jeho srdce vkrade nějaké odchýlení a on propadne zkáze![22]

Ani jedna strana sporu v naší zemi nedisponuje těmito předpoklady a obě následují. Spor mezi nimi je jen o tom, koho a co následovat. Proto není na místě dohadovat se a posouvat dohady do politické roviny.

III. rada: Jednota má prioritu

Nastalá situace nás učí etice nesouhlasu a správnému pochopení priorit naší víry.

Pokud v této situaci poukazuji na možnost chvályhodného dobrovolného půstu s úmyslem bránit rozkolu, je na místě námitka, zda není takový půst v pochybný den zakázaným. Ta si zaslouží hlubší objasnění:

Kategoricky zakázáno (arab. حرام harám) je postit se jen první den Svátku přerušení půstu (arab. عيد الفطر 'ídu l-fitr) a Svátku oběti (arab. عيد الأضحى 'ídu l-adhá), [23] na základě Prorokových صلى الله عليه و سلم hadísů a na tomto je konsenzus učenců. [24]

Co se týče zákazu půstu v pochybný den (arab. يوم الشك jewmu š-šekk, tj. 30. ša'bán, resp. potenciální 1. ramadán), tento zákaz je na úrovni pouhé zavrženíhodnosti (arab. مكروه mekrúh), podle názoru většiny, mezi nimi většiny sahábů a tábi'ínů a učenců pozdějších generací – Sufjána as-Sewrího, Málika, 'Abdulláha ibn Mubáreka, aš-Šáfi'ího, Ahmeda a Isháka ibn Ráhawejh. [25] Jen menšina učenců: al-Awzá'í, Abú Hanífa a jeho následovníci, dále část hanbelovců a šáfi'ovců chápe toto nařízení přímo jako zákaz (arab. حرام harám). [26] Tento zákaz se zakládá na slovech 'Ammára ibn Jásira رصي الله عنهما: „Kdo se postí pochybný den, není vůči Prorokovi صلى الله عليه و سلم pokorným.[27] V jeho výše citované výtce muži, který se postil jinak, než zbytek komunity, tkví jednak potvrzení o zákazu odlišovat se začátkem půstu od ostatních na daném místě, a jednak potvrzení toho, že se tento zákaz vztahuje na situaci, kdy se člověk tímto svým půstem od ostatních liší. Rozhodujícím důkazem, že půst v pochybný den není absolutně zakázán, jsou slova Prorokaصلى الله عليه و سلم:

لاَ تُقَدِّمُوا الشَّهْرَ بِصِيَامِ يَوْمٍ وَلاَ يَوْمَيْنِ إِلاَّ أَنْ يَكُونَ شَىْءٌ يَصُومُهُ أَحَدُكُمْ ...

Nepředcházejte měsíc půstem den či dva dny před ním, kromě toho, kdo míval ve zvyku se takto postit ...[28]

Tedy kdyby šlo skutečně o kategorický zákaz jako v případě svátků, Prorok صلى الله عليه و سلم by tuto výjimku nevyslovil. A ani učenci by nestanovili, že ten, kdo např. nahrazuje zmeškaný půst, se může řídit stejnou výjimkou.

Tedy doporučení nepostit se v pochybný den stojí proti silnějšímu, kategorickému zákazu štěpit se na frakce, který stanovuje jasný a nedvojznačný koránský text:

وَٱعْتَصِمُوا۟ بِحَبْلِ ٱللَّـهِ جَمِيعًا وَلَا تَفَرَّقُوا۟ ۚ

Přidržujte se pevně provazu Božího všichni a nerozdělujte se! (Áli 'Imrán: 103)

Zachovat jednotu muslimů, zvláště v zemích a oblastech, kde sami tvoří nepatrné menšiny, je tedy urgentnější a důraznější povinností, než nepostit se v pochybný den.

Na závěr je třeba připomenout, že samotný rozdíl začátku půstu v různých státech světa není ničím špatným a nepřijatelným, na rozdíl od jednotlivých komunit v rámci týchž států, které se mají snažit udržet mezi sebou jednotu. Rozdílné začátky půstu na základě různých vidění měsíce byly známy i v době sahábů a tábi'ín a nikdy nevedly k rozkolům a mocenským snahám počátky lunárních měsíců politizovat.

Kurejb ibn Muslim al-Kureší, sluha 'Abdulláha ibn 'Abbáse رضي الله عنه byl z Medíny vyslán jeho manželkou Umm Fadl k Mu'áwíjovi do Šámu. Když vybavil, co bylo potřeba, zastihl východ nového měsíce, ohlašujícího Ramadán, ještě v Šámu. Tam byl spatřen v pátek. Když se před koncem měsíce vrátil do Medíny, ptal se ho Ibn 'Abbás na spoustu věcí, mezi nimi i na to, kdy se začali postit. „Viděli jsme ho v noci na pátek,“ odpověděl Kurejb. „A viděl jsi ho v pátek i ty?“ zeptal se znovu Ibn 'Abbás. „Ano,“ odpověděl Kurejb, „a viděli ho i druzí, začali se postit a postil se i sám Mu'áwíja.“ Ibn 'Abbás řekl: „My jsme ho viděli až v sobotu, takže se ještě postíme a budeme se postit, dokud se nedopostíme třicet dní, anebo neuvidíme měsíc.“ Kurejb řekl: „A Mu'áwíjovo vidění měsíce a jeho půst vám nestačí?“ „Nestačí,“ řekl Ibn 'Abbás a dodal: „tak nám i Prorok صلى الله عليه و سلم nařídil.[29]

Jak ukazuje citované podání, jedním z prvních důvodů po rozšíření islámské říše do různých krajů bylo zda stačí jediné vidění měsíce pro všechny muslimy ve všech oblastech, anebo má pozorovat oblohu každý kraj zvlášť. Podle většiny učenců se mají muslimové postit i přerušit půst společně bez rozdílu zeměpisné polohy. Podle hanefíjského mezhebu jsou např. obyvatelé východu povinni postit se, když jim dva spolehliví svědci oznámí, že na západě viděli měsíc. Podle málikovského mezhebu platí jediné spatření srpku nového měsíce pro všechny kraje. S tím souhlasí i hanbelovci. Naopak podle Ibn 'Abbáse a šáfi'ovského mezhebu se postí jen konkrétní regiony. Správnější je podle az-Zuhajlího názor většiny, každopádně i menšinový šáfi'ovský názor trvá na povinnosti jednoho regionu postit se a přerušovat půst všichni zároveň.

Neshody ohledně počáku půstu byly ovšem již předpovězeny v hadísu od Abú Hurejry رضي الله عنه, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl:

من اقتراب الساعة انتفاخ الأهلة، وأن يرى الهلال لليلة، فيقال: هو ابن ليلتين.

Znamením přiblížení se Hodiny je i napuchnutí nového měsíce, takže se lidé budou při jeho spatření dohadovat, zda jde o srpek za dvě noci." [30] 

Hadís však pouze konstatuje, že k danému jevu dojde. Podobně jako v případě podání o znamení příchodu Soudného dne obecně platí, že jevy, které popisují, nelze paušálně označovat vždy jen jako negativní. Mohou patřit k zakázanému konání a hříchům, ale také nemusí nutně. A Alláh ví nejlépe.

Nechť Alláh vede nás i vás správnou cestou, přijme náš i váš půst i modlitby a požehná nám všem v měsíci Ramadánu. Ámín.

Alí Větrovec

________________________________________________

[1] Viz obrázek na <https://www.moonsighting.com/visibilitycurves/1439rmd_5-16-2018.gif> [15. 5. 2018].

[2] Zaznamenali at-Taberání v al-Kebíru, hadís č. 1/190 a v al-Awsatu, 3/193; a ad-Dijá´ al-Makdisí v al-Ahádísu l-muchtára, hadís č. 4/203. Jako hasan jej doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi', 2/710.

[3] O tom, kdy která země stanovila začátek půstu, přehledně viz <https://www.moonsighting.com/1439rmd.html>. Je uvedeno také, zda konkrétní státy následují vlastní propočet, vlastní vidění, anebo jinou zemi.

[4] Zaznamenali Muslim v Sahíhu, hadísy č. 1081 a 1080; Málik v Muwetta'u, hadísy č. 636 a 633.

[5] Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 414.

[6] Viz Medžálisu šehri Ramadán, str. 21.

[7] Viz Ibid., str. 22.

[8] Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 697 jako hasan gharíb, jako hasan se všemi vypravěči spolehlivými jej doložil al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, hadís č. 224.

[9] Zaznamenal Ibn Abí Šejba v al-Musannefu, 2/323-324. Jako hasan podání ocenil Ibn Hadžer ve Fethu l-Bárí, 4/615 s poznámkou, že 'Ammár nehovořil dle svého názoru, ale musel vycházet z praxe Proroka صلى الله عليه و سلم a podle al-Albáního toto podání splňuje podmínky al-Buchárího a Muslima, viz al-Irwá´, 4/126.

[10] Muttefakun 'alejhi, zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1907; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1080.

[11] Viz Fethu l-Bárí, 4/147.

[12] Zaznamenali Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 2338; al-Bejhekí v Sunenu, 4/248 a jako sahíh ho ocenil ad-Dárekutní v Sunenu, hadís č. 2171.

[13] Zaznamenal Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 2312; ad-Dárimí v Sunenu, hadís č. 2/5; al-Bejhekí v Sunenu, 4/212; ad-Dárekutní v Sunenu, hadís č. 2127. Jako sahíh jej doložili al-Hákim v Mustedreku, 1/423; a další.

[14] Viz Džámi'u l-usúl, 6/273.

[15] Viz Bidájetu l-mudžtehid, 5/132.

[16] Viz Medžálisu šehri Ramadán, str. 21.

[17] Muttefakun 'alejhi. Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1913; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1080.

[18] Viz Fethu l-Bárí, 4/137.

[19] Viz Fadl 'Abbás v I'džázu l-Kur´áni l-kerím, 295.

[20] Viz např. at-Temhíd, 14/350-352; a Bidájetu l-mudžtehid, 3/152.

[21] Viz Awáilu š-šuhúri l-'arabíja, str. 13.

[22] Uvádí 'Abdurrahmán ibn Hasan ibn Muhammed ibn 'Abdilwehháb ve Fethu l-medžíd, 2/532.

[23] Muttefakun 'alejhi. Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1990; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1137 od Omara رضي الله عنه; al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1991 od Abú Se'ída al-Chudrího رضي الله عنه; ; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1140 od 'Áiše رضي الله عنها a od Abú Hurejry, hadís č. 1138.

[24] Viz např. al-Idžmá', str. 60. Tento konsenzus uvádí i četné další zdroje.

[25] Viz Wehba az-Zuhajlí v al-Fikhu l-islámí, 3/1631.

[26] Viz al-Mufassal, str. 288.

[27] Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, 4/614 pouze jako mu'allek, tj. bez celého isnádu; dále an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 2178; at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 686 jako sahíh; Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 2334; lbn Mádža v Sunenu, hadís č. 1668; ad-Dárekutní v Sunenu, hadís č. 2131; a al-Bejhekí v Sunenu, 4/208. Jako sahíh jej doložil al-Hákim v Mustedreku, hadís č. 1142.

[28] Muttefakun 'alejhi. Od Abú Hurejry zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1914; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1082.

[29] Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 1087.

[30] Zaznamenal at-Taberání v al-Mu'džemu s-saghír, hadís č. 1130, jako sahíh li ghajrihi doložil al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, hadís č. 2292.