TŘICET PŘÍNOSŮ VZPOMÍNÁNÍ ALLÁHA

Imám Ibnu l-Kajim al-Džewzíjja jmenoval těchto třicet přínosů vzpomínání Alláha:

1. Vzpomínání Alláha, neboli ذكر zikr, oslabuje a odhání pryč šejtána.

2. Působí potěchu Milostiplného Alláha

3. Odstraňuje obavy a starosti ze srdce věřícího.

4. Přináší srdci radost a štěstí.

5. Posiluje tělo i srdce.

6. Zahrnuje vzpomínajícího Boží láskou, která představuje samou esenci islámu – protože Alláh otvírá cestu ke všemu a cestou, jak získat Jeho Lásku je právě vytrvalé připomínání si Alláha.

7. Přivádí člověka do stálé bdělosti, která pro něj otevírá brány dobrého konání a skutečné zbožnosti (arab. إحسان ihsán), takže věřící pak uctívá Alláha, jakoby Ho viděl.

8. Obdařuje člověka sklonem obrátit se k Alláhu v každé příležitosti a za všech okolností.

9. Umožňuje mu být stále v blízkosti Boží. Blízkost dotyčného k Alláhu je přímo úměrna tomu, jak často a jak intenzivně Ho dotyčný vzpomíná a čím je vůči Němu lhostejnější, tím je od Něj také dále.

10. Způsobuje, že toho, kdo si připomíná Alláha, si připomene i Sám Alláh:

    فَاذْكُرُونِي أَذْكُرْكُمْ

    Buďte Mne pamětlivi a já budu pamětliv vás (Bekara:152)

11. Přináší srdci život. Ibn Tejmíjja pravil: „Zikr je pro srdce tím, čím je voda pro rybu. Co se stane s rybou, když opustí vodu?

12. Odstraňuje ze srdce jeho zarezlost.

13. Smývá hříchy a odhání je.

14. Působí proti pocitu odcizení se ve vztahu mezi služebníkem a Jeho Pánem.

15. Slova vzpomínání Alláha jsou u Jeho Trůnu slyšet podobně jako bzučení včel.

16. Když služebník svého Pána nezapomene vzpomínat v časech lehkých, nezanechá jej Jeho pán na holičkách, když mu bude hůře.

17. Zikr je nejúčinnější způsob jak odvrátit Boží trest.

18. Zikr přináší srdci uklidnění a vnitřní vyrovnanost.

19. Zikr a slzy při něm prolité přinesou člověku stín v Den Soudu.

20. Zikr je nejjednodušším způsobem uctívání – použít jen svůj jazyk je omnoho lehčí, než zapojit také ruce a chodidla.

21. Vzpomínáním Alláha sadíme pro sebe rajské stromy.

22. Neustávající zikr přináší jistotu, že se vůči Alláhu nestaneme lhostejnými. Tato lhostejnost je důvodem mizerie služebníků na tomto světě i posléze v Den Soudu.

23. Ibn Tejmíjja pravil: „Věru Ráj existuje i na tomto světě a kdo do něj nevstoupí, nevstoupí ani do Ráje na světě onom.“ Tímto Rájem je sladkost a slast víry pocítěná skrze zikr.

24. Zikr přináší srdci světlo. Čím více zikru, tím více světla.

25. Alláh je s tím, kdo si Ho připomíná.

26. Zikr je základem vděku a díku vůči Alláhu – když si jej často připomínáš, hojně mu budeš také děkovat.

27. Zikr je jak zdrojem, tak i základem důvěrného vztahu s Alláhem – služebník pokračuje ve vzpomínání svého Pána, dokud si ho Pán nezamiluje.

28. Nic nepřitahuje Boží požehnání a neodhání Jeho hněv tolik, jako zikr. Alláh chrání před újmami a brání Své služebníky shodně síle a dokonalosti jejich víry v Něj. Ve vzpomínání Alláha tkví sama podstata této víry, která se tímto vyjevuje na povrch. Čím silnější víru máme a čím hojněji Alláha vzpomínáme, tím spíše nás Alláh bude chránit. Kdo vzpomíná Alláha méně, toho ochrana je slabší.

29. Nejprve je to Alláh, kdo vzpomene Svého služebníka a až poté vzpomene služebník na svého Pána. Tedy když si služebník připomene svého Pána, pak ho k tomuto skutku inspiroval jeho Pán. I v modlitbě si ty připomínáš Alláha a Alláh si připomíná tebe, jenže Jeho připomenutí si tebe je omnoho větší, než když si ty připomeneš Jeho.

30. Nejskvělejšími ze všech lidí, kteří se oddávají nějakému uctívání, jsou ti, kteří při tom nejvíce a nejlépe oslavují a vzpomínají Alláha. Nejlepšími z těch, kteří se postí, jsou ti, kteří během svého půstu nejvíce vzpomínají Alláha, nejlepšími z poutníků směřujících do Mekky jsou ti, kteří během své pouti nejvíce vzpomínají Alláha apod.

Zdroj:al-Wábilu s-sajjib