TRANSFUZNÍ BANKY, DOBROVOLNÉ A PLACENÉ DÁRCOVSTVÍ KRVE

OTÁZKA: Jak se islám staví k darování krve a krevním bankám? Může muslim darovat krev nemuslimovi bezplatně?

ODPOVĚĎ:

Učenci nevidí v této záležitosti žádný problém, šejch Ibn Báz říká, že „na tom není nic špatného, obzvláště v každé situaci, kdy je to zapotřebí a existuje potřeba.[1]

Stálá komise pro fetwy rozhodla v této věci takto:

Pokud pacient vyžaduje vzhledem ke své nemoci jako jediný způsob své léčby krevní transfuzi, když jsou lékaři jisti, že pro něj bude přínosná, potom by měl být takto léčen, dokonce i kdyby dárce a příjemce patřili k odlišnému náboženství.[2]

Ohledně transfuzních bank rozhodla Rada starších učenců v KSA takto:

Podle islámu je dovoleno zakládat transfuzní banku přijímající darovanou krev od lidí a uchovávající ji pro použití při první pomoci těm, kteří ji potřebují. Banka má ovšem zakázáno zpoplatnit poskytování tranfuzních krevních balíčků příjemcům, tedy musí jim je poskytovat bezplatně a nevyužívat krev jako komerčního zboží k vydělávání peněz. Není pochyb, že zřízení takové instituce by bylo přínosem z hlediska veřejného zájmu muslimů.[3]

Učenci ovšem zakázali dárcovství krve za finanční odměnu, či přijímání jakékoli jiné kompenzace za dárcovství krve.

Ibn Báz říká:

Není dovoleno přijmout odměnu či kompenzaci za darování krve. Proto kdokoli přijal za darování krve peníze, ten by měl tyto peníze rozdat chudobným.

Odměna za krev je šarí'atsky nelegální, ať už je vyplacena v penězích nebo jakkoli jinak, na základě hadísu od Abú Džuhajfy a jeho otce رضي الله عنه zaznamenaného al-Buchárím, že „Prorok صلى الله عليه و سلم zakázal cenu za krev. [4]

Existuje všeobecný konsenzus, že je to nezákonné, dokonce i kdyby daný obnos byl darem, protože je to dar dávaný na oplátku za něco, co je zakázáno prodávat.[5]

I podle Stálé komise pro fetwy v KSA je přijímání odměn za dárcovství krve zakázáno:

Je to zakázáno na základě hadísu v al-Buchárího Sahíhu od Abú Džuhajfy od jeho otce, že „Posel Boží صلى الله عليه و سلم zakázal cenu za krev, cenu za psy, výdělek prostitutky, proklel tetující ženu i tu, která se dává tetovat, toho, kdo bere či platí úrok a toho, kdo vytváří zpodobnění živých bytostí.[6]

Al-Háfiz Ibn Hadžer pravil: „To znamená, že je zakázáno prodávat krev, podobně jako je zakázáno prodávat mršiny a vepřové. Tedy je jednoznačně zakázáno prodávat krev a brát za to zisk.[7]

_______________________________________________________

[1] Viz časopis al-'Arabíja, 7/1420 h., k dispozici v překladu na: <http://alifta.net/Fatawa/FatawaChapters.aspx?languagename=en&View=Page&PageID=3891&PageNo=1&BookID=14>

[2] Viz Fetáwá al-islámíja, 8/229.

[3] Viz Dekret Rady č. 65 s datem 7.2.1399 h.

[4] Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 5945; a Ahmed ibn Hanbel v Musnedu, 4/308.

[5] Viz <http://www.alifta.net/Fatawa/FatawaChapters.aspx?languagename=en&View=Page&PageID=321&PageNo=1&BookID=17>.

[6] Zdroj hadísu viz výše.

[7] Viz Fetáwá l-ledžneti d-dáima, fetwa č. 8096