UPOZORNĚNÍ MUSLIMSKÝM RODIČŮM NA PROBLÉM SOUDOBÉHO NÁBOŽENSKÉHO EXTREMIZMU

OTÁZKA: Jak máme chránit své syny a dcery před tím, aby nebyli zasaženi nebezpečnými ideologiemi novodobých cháridžovců, tekfírovců a extremistů, zejména když oni mají k dispozici všechny moderní prostředky k tomu, aby verbovali mladé a nezkušené muslimy? 

ODPOVĚĎ:

Všechna chvála náleží Alláhu. Toto je vynikající a nesmírně důležitá otázka. 

Předně, otec je, jak učil Posel Boží صلىالله عليه و سلم, pastýřem zodpovědným za své stádo. [1] 

Posel Boží صلى الله عليه و سلم také řekl:

مَامِنْ عَبْدِ يَسْتَرْعِيهِ اَللَّهُرَعِيَّةً,يَمُوتُيَوْمَ يَمُوتُ,وَهُوَغَاشٌّ لِرَعِيَّتِهِ,إِلَّاحَرَّمَ اَللَّهُ عَلَيْهِ اَلْجَنَّةَ.

Není žádného ze služebníků, kterého Alláh učiní za někoho dalšího zodpovědnýma on by zemřel, ponechávaje své svěřence v klamu, aniž by mu zato Alláh nezakázal Ráj.[2] 

Proto je nezbytné, aby se každý otec staral o svou rodinu, radil jí a vedl ji, jak nejlépe dovede a držel ji co nejdál od bludných ideologií odporujících Sunně Božího Posla صلى الله عليه و سلم, neboť právě jemu byla dána zodpovědnost za rodinu jako celek. Otec je povinen zajistit ve své rodině řádnou náboženskou výchovu a varovat ji před nebezpečími, jako je například dnes se šířící ideologie novodobých cháridžovců. 

Novodobí cháridžovci, milí bratři, jsou sektářskými odštěpenci, jejichž prvotní sémě bylo zaseto ještě za časů Božího Posla صلىالله عليه و سلم ze strany muže, který se vůči Prorokovi صلى الله عليه و سلم zachoval způsobem odlišným od toho, kterým se k němu chovali jeho společníci, nechť je Alláh spokojen se všemi. Byl znám jako Zul-Chuwejsara a je to onen člověk, který Prorokovi صلىالله عليه و سلم přidělení válečné kořisti namítl: „Buď spravedlivý, Posle Boží!“ [3] 

Po něm se cháridžovci objevili za doby panování chalífy Osmána رضي الله عنه. První z nich se objevili v zemi Kinánově, v Egyptě. Podnítili vzpouru proti Osmánovi. Proti tomu Osmánovi, před nímž se styděli i sám Prorok صلى الله عليه و سلم a andělé. [4] Proti tomu Osmánovi, o němž Posel Boží صلىالله عليه و سلم pro jeho štědrost a obětavost řekl:

 مَاضَرَّ عُثْمَانَ مَا عَمِلَ بَعْدَالْيَوْمِ ‏.

Potom, co Osmán dnes učinil, mu nikdy už nic neuškodí![5]

Cháridžovci provokovali masy proti Osmánovi, lhali o něm, štvali lid proti němu, dokud to nedosáhlo vrcholu v incidentu, při kterém byl Osmán zabit ve svém domě po několikadenním jeho obléhání. Nechť je s ním Alláh spokojen. Jeden z cháridžovských vrahů k chalífovi přišel a ubodal ho devíti ranami do břicha svým mečem. Řekl pak o tom: „První tři rány byly kvůli Alláhu. Az bylých šest kvůli tomu, co jsem ve svém srdci cítil proti němu![6] 

Potom cháridžovci zaútočili i na nového chalífu 'Alího ibn Abí Táliba رضي الله عنه (zetě a bratrance samotného Proroka صلى الله عليه و سلم - pozn. redakce), který nastoupil po něm. 

Následně se objevují a vylézají ze svých skrýší v rozličných historických epochách. Pokaždé se objeví nějaká jejich generace a vždy bývá odražena. A objeví se také před koncem dní, spolu se lžiprorokem ad-Dedždžálem. 

Cháridžovci sdílejí mnoho společných rysů ve všech generacích. Dnes disponují mnoha podlými způsoby jak snadno kazit mládež a obalamutit jejich myšlení. Od mládeže také začínají. 

Proto říkám, že v prvé řadě otcové mají povinnost být především prozíraví a myslet dopředu. Pokud u svých dětí tyto znaky cháridžovského smýšlení objeví, nechť se mají pozoru.

Ke znakům cháridžovců patří, že odhodlaně naplňují srdce mladých lidí nenávistí k vládcům jejich zemí. Tedy pokud uvidíte svého potomka nevybíravě se vyjadřovat na adresu vládců, pronášet při různých příležitostech silácká slova, potom vězte, že se vydal cestou, na které číhají šejtáni z řad lidí a tito nad ním získávají autoritu.

Ke znakům cháridžovců patří i to, že odhodlaně plní srdce  mladých lidí nenávistí k islámským učencům a říkají, že jsou pouze učenci vládců, kteří se jim snaží vlichotit a uspokojit je. Že jsou to učenci klimatizovaných místností, že nevidí dále než za starodávné knihy, že jsou oslími ocásky vládců. Anebo se jim snaží namluvit, že učenci nedisponují tím správným pochopením situace v dnešním světě. Tedy pokud si někdo z otců povšimne, že se jeho potomek straní islámských učenců, pak nechť mu bude jasno, že se děje něco špatného. A ať si pak dává pozor.

Ke znakům cháridžovců patří i to, že odhodlaně plní srdce mladých lidí nenávistí ke společnosti, v níž žijí. Říkají,že společnost se stala zkaženou, že v ní není žádného dobra a že je lepší odejít na nějaké jiné místo. Pokud takové názory shledáte u nějakého mladého člověka, pak se jedná o závažný problém, za kterým se ukrývá něco hlubšího.

Ke znakům cháridžovců patří i to – a na toto je velmi důležité dávat si pozor doma – že se snaží oddělit mládež od starších členů společnosti. Od jejich rodičů, strýců z otcovy i matčiny strany, či obecně od příbuzných vyššího věku. To proto, že cháridžovci dobře vědí, že starší lidé, navzdory tomu, že možná nejsou nijak zvlášť vzděláni ve věcech náboženských,získali cennou moudrost věkem a prošli školou života. Proto představují obrannou hráz mezi cháridžovci a mládeží, zamezující tomu, aby mládež padla do jejich osidel. Proto se cháridžovci snaží mládež izolovat a obrátit ji proti jejich rodičům, aby je mladí lidé začali nenávidět. Takový mladý člověk přijde domů a ani nepozdraví pozdravem míru, než odejde do svého pokoje. Pokud ho pozdravíte, sice pozdrav možná opětuje, pokud ne, prostě jen zaleze do svého pokoje. Pokud spatříte takovou změnu v chování, potom vězte, že máte doma problém.

Toto jsou poznatky získané zkušeností a osobní iniciativou. Sami jsme shledali, že tyto čtyři charakteristiky se v procesu rekrutování mladého člověka do cháridžovských sekt vyskytnou. Proto je povinností otců být si jich vědomi a učinit náležitá opatření proti nim.

Také,milí bratři, je povinností otce, aby dával pozor na to, jaké internetové stránky jeho potomek navštěvuje. Sám jsem deset let pracoval jako výchovný poradce ve věci sektářských ideologií od doby, co byla příslušná instituce v Království Saúdské Arábie ustanovena. Osobně jsem dokázal, že velmi mnoho mladých lidí upadne do tohoto bludu díky své zvědavosti, která je vede k tomu, aby navštěvovali tyto zkažené webové stránky, které jsou pojmenovány podle něčeho, co se zvenčí zdá být jedině dobré, jako: „Džihád na cestě Boží“ apod. Mladí na takovou stránku kliknou, protože jsou zvědaví na obsah, anebo se něco o tom chtějí dozvědět. A tam, na jejich stránkách, narazí na různé jejich „experty,“ kteří jsou speciálně školení k tomu, jak zacházet s novými návštěvníky takových webových stránek a postupně je zmanipulovat, aby byli přesvědčení o jejich ideologii. A potom jsou otcové v šoku z toho, kam že to jejich děti chodí. Proto je povinností otce vhodným způsobem zjistit, na jaké internetové stránky chodí jejich potomci. A toto je jedna z nejdůležitějších věcí vůbec. 

Dále je povinností otců, aby své děti neposouvali směrem k těmto nebezpečným a nenávistným ideologiím svým vlastním přičiněním. Někteří lidé, když vstoupí k sobě domů a zavřou za sebou dveře, začnou nadávat na zemi, v níž žijí, proklínat její vládce, urážet je a pomlouvat: „Ten udělal to a to! Oni nás okrádají o naše práva!“ A mladí poslouchají … A potom někdo přijde a řekne: „Cesta, jak se z tohoto útlaku osvobodit je, že ...“ Takto i sami rodiče dláždí svým dětem cestu k jejich vlastní zkáze.

Velmi důležité je, aby otcové své děti odhodlaně a pevně drželi blízko zbožných lidí známých tím, že následují čistou a správnou věrouku (arab. عقيدة 'akída) a přístup (arab. منهج menhedž)našich zbožných předků. Při Alláhu! Není žádného neštěstí, které muslimy potkalo, aniž by nebylo způsobeno tím, že se vzdálili od přístupu k víře takového, jaký měli naši zbožní předkové. Přístup našich zbožných předků obsahuje čistotu a bezpečí. V tomto přístupu tkví podstata ustavení skutečného uctívání.

Nechť tedy otcové vedou své děti k tomu, aby se družili s dobrými lidmi, kteří jsou skutečnými následovníky zbožných předků a jejich přístupu k náboženství, aby byli na něčem takovém vychováváni a získali jasné porozumění své víře. A nechť je nenechají ve společnosti kohokoli si jejich potomci budou přát.

V minulých dobách, milí bratři, lidé ostatní lidi okolo sebe poznávali. Přesně věděli, kdo je dobrý a kdo je špatný. Bylo jasné, zda někdo patří mezi neposlušné hříšníky, nebo naopak lidi zbožné. Ale dnes mezi námi osoby nosící oděv zbožných a vykazující vnější znaky jedinců oddaných víře. Jazyk, který používají, je jazykem náboženským. Nicméně jejich ideologie je i přesto zvrácená. Proto je nezbytně nutné mít se velmi dobře na pozoru! A pro své potomky vybírat co nejvhodnější kamarády. Vést je k tomu, aby se učili Korán zpaměti, aby si své přátele nacházeli jen mezi dobrými lidmi, takovými, kteří jsou známí tím, že konají jen dobro. A toto ochrání vaše potomky před bludy a sejitím z přímé cesty.

Při Alláhu, bratři! Během svého působení coby poradce v nápravném zařízení pro mladistvé jsem slyšel příběhy lámající srdce. A to všechno díky lhostejnosti rodičů vůči svým dětěm! Díky tomu se pak jejich děti staly snadnou kořistí propagátorů falešných a sektářských ideologií! A i potom, když už byl oheň na střeše, tito rodiče stále vinili stát. 

Naopak. Základ spočívá ve výchově. Podstata tkví v tom být oddaným rodičem. A takoví své děti zanedbávali. Až do chvíle, kdy se stalo něco,co toho nakonec bylo pouhým důsledkem. 

Toto jsou tedy hlavní body, kterých si musí každý otec být vědom a nesmí je ztratit ze zřetele. A každá matka samozřejmě také. Zejména v dnešní době, kdy se mezi námi objevuje větší množství cháridžovských propagandistů.

Odpovídal: šejch Sulejmán ar-RuhajlíZdroj:Nasíhatu lil-ábái 'ani l-chawáridž, k dispozici na<https://www.youtube.com/watch?v=0NOnLeMGEHg>, redakčně upraveno.

________________________________________________________

[1] Hadís o tom je muttefekun 'alejhi, od 'Abdulláha ibn Omara رضي الله عنهما ho zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 7138; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1829.

[2] Od Ma'kila ibn Jesára رضي الله عنه ho zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 142. Srov. Ibn Hadžer ve Fethu l-bárí, 13/126-127.

[3] Hadís o tom zaznamenali od Abú Sa'ída al-Chudrího رضي الله عنه al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6163; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1064.

[4] Hadís o tom uvádí od 'Áiše رضي الله عنها Muslim v Sahíhu, hadís č. 2401.

[5] Tato slova se uvádí od 'Abdurrahmána ibn Semurry رضي الله عنه v souvislosti s vypravením celé kavalerie a darem tisíce dinárů na cestě Boží právě Osmánem. Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 3701 jako hasan gharíb. S tímto oceněním souhlasí ve svém techrídži at-Tirmizího Sunenu i al-Albání.

[6] Tak uvádí at-Taberí v at-Tárích, 15/220.