VAROVÁNÍ PŘED ODVRŽENÍM SUNNY

Posel Božíصلى الله عليه و سلم také upozornil na ty, kteří mají sklon odvrhovat Sunnu a tvrdit, že si vystačí pouze a výlučně s Koránem. Abú Ráfi'a رضي الله عنه uvádí, že Posel Božíصلى الله عليه و سلم pravil: „Nechť nenaleznu nikoho z vás opřeného o své lůžko, jak k němu přijde zvěst, že jsem přikázal to a zakázal ono, přičemž on řekne: „Nevím. To, co nacházíme v Knize Boží, to následujeme!1

 
Mikdád رضي الله عنه slyšel Božího Poslaصلى الله عليه و سلم říci: „Dána mi je Kniha i něco jí podobného. Již skoro přišel čas, kdy nějaký sytý člověk na svém lůžku řekne: „Držte se tohoto Koránu, cokoli v něm najdete, že je povoleno, považujte za povolené, cokoli v něm naleznete, že je zakázáno, považujte za zakázané.“ Není vám dovoleno maso domácího osla, jakož i každého divokého zvířete s tesáky, ani ztracený majetek nemuslimů2, kromě pokud ji její majitel nebude potřebovat. Kdokoli přijde k lidem, jejich povinností je pohostit ho. Pokud ho nepohostí, má dotyčný právo na náhradu v hodnotě pohoštění.3
 
Al-Chattábí vysvětluje:
„Tento hadís v sobě zahrnuje dva výklady – buďto je Prorokoviصلى الله عليه و سلم dána i skrytá část zjevení, která se necituje, stejně jako zjevná část zjevení, která se cituje, nebo mu je dána jako Zjevení Kniha, která se cituje a dáno mu je také její objasnění, všeobecné i konkrétní, dodávající i vynechávající jakožro zákon, který není v Knize samotné uveden. A to je povinný předpis, podle něhož jsme povinni se řídit jako podle Koránu a který se cituje. (…)
Tento hadís představuje přísné upozornění, abychom se nevzpírali Sunně, kterou Posel Božíصلى الله عليه و سلم ustavil, odvolávajíce se výhradně na Korán. (…)
Tímto se upozorňuje na protivení se Sunně, kterou Posel Božíصلى الله عليه و سلم ustavil a jejíž předpisy se v Koránu nikde neuvádějí. Protivit se jí je směr cháridžovců a ráfidíjjů, kteří se spokojili s vnějším významem Koránu, odvrhujíce Sunnu, která Korán vysvětluje. Potom zůstali zmatení a v bludu. (…)
Posel Božíصلى الله عليه و سلم toto upozornění dále doprovodil objasněním předpisů, které stanovuje Sunna, ale Korán je nikde neuvádí, jako je např. zákaz konzumace masa domácích oslů nebo zvířat s tesáky. Toto je Prorokovoصلى الله عليه و سلم povrzení skutečnosti, že Sunna, pakliže je prokázána její autenticita, je sama o sobě argumentem, i kdyby obsahovala předpisy jinak neobsažené v Koránu. (…)
V hadísu je důkaz, že hadís není nutno poměřovat s Koránem, protože pokud je přenesen věrohodnou cestou od Prorokaصلى الله عليه و سلم, je tento argumentem sám o sobě. Podání, které někteří citují: „Když k nám dojde hadís, poměřte ho s Boží Knihou a pokud s ní bude souhlasit, přijměte ho,“ je nesprávné a nepodložené. Zekeríjá as-Sa'dí uvádí od Jahjá ibn Me'ína, že tento hadís podvrhli heretici.“4
 
Uvedený hadís je jedním z důkazů proroctví Božího Poslaصلى الله عليه و سلم, protože se v ummě skutečně vyskytly frakce programově popírající část Sunny nebo Sunnu jako celek, s tvrzením, že si vystačí s Koránem. Prvními z nich byli cháridžovci a ráfidíjja5 a dále mu'tazilité6 a další. Elementy tohoto uvažování se objevily nejpozději již v době imáma aš-Šáfi'ího, protože na ně reaguje a vyvrací je.7
 
Všichni tací, kteří odvrhli Sunnu, si vymýšlejí novou víru, kterou až následně podpírají vlastními roubovanými výklady určitých koránských veršů. Verše se specifickou platností tak vykládají ve smyslu obecného předpisu a naopak, svévolně prohlašují jedny verše za rušící a druhé za zrušené, v textu veršů pak hledají skrytá poselství, která v nich ani nejsou.
Pokud z praktikovaného islámu vyjmeme Sunnu, celá víra se hroutí v základech a otvírají se vrata pro herezi a bludná zcestí.
 
Omar ibnu l-Chattáb رضي الله عنه praví: „Přijdou lidé, kteří vám budou argumentovat nejednoznačnými verši z Koránu. Vyvraťte je pomocí Sunny, protože právě následovníci Sunny Boží Knihu znají nejlépe.8
 
Sa'íd ibn Džubejr uvádí, že citoval jistý hadís od Posla Božíhoصلى الله عليه و سلم, přičemž jistý muž vstal a řekl: „Alláh ve Své Knize říká to a to.“ Sa'íd mu odvětil: „Ty přivádíš hadís do sporu s Boží Knihou? Boží Poselصلى الله عليه و سلم nejlépe zná Boží Knihu!9
 
Aš-Šehírovi někdo řekl: „Obracejte se k nám jedině s Koránem!“ Aš-Šehír dotyčnému odvětil: „Při Alláhu, my nehledáme náhradu za Korán, nýbrž se obracíme k tomu, kdo o něm má větší znalost, nežli my sami.“ A tím myslel Božího Poslaصلى الله عليه و سلم.10
 
Drtivá většina muslimů tvrdí, že pochopení islámu, které následují, je onou pravou cestou, správným pochopením zjevení a skutečným islámem. Existuje ovšem měřítko, jímž lze posoudit tato tvrzení a rozhodnout, zda jsou pravdivá, nebo jde jen o prázdná slova. Tímto měřítkem je právě Sunna a míra jejího následování. Jenže mnnozí dnešní muslimové nemají jasno v otázce pozice Božího Poslaصلى الله عليه و سلم a jeho Sunny v rámci Náboženství Islámu. Myslí si, že následovat ho je pouze záležitostí dobrovolnosti, jako když se např. nějaká modlitba označí za sunnu v protikladu k některé z pěti povinných denních modliteb. Mezi lidmi není dostatek relevantních informací o úloze Sunny, mnoho běžných imámů a islámských osvětářů v mešitách těmto otázkám nevěnuje náležitou pozornost a navíc v muslimské ummě dnes vládne partajnictví, rozkol a frakcionářství, které je překážkou v hledání čistého a nezkaleného vedení od Prorokaصلى الله عليه و سلم. Proto se Sunna ve většině muslimských zemí i v diaspoře stala něčím, co je vnímáno jako cizorodé a co společnost jako celek nesdílí.
 
Navzdory nepřeberné záplavě cest bludu, které se mezi muslimy dneška rozmnožily, přislíbil Boží Posel صلى الله عليه و سلم, že následovíci jediné pravé a skutečné cesty nikdy nevymizí, budou se pevně držet Sunny a neodchýlí se od ní, navzdory nepřízni, provokacím a nátlaku jiných: „Skupina z mé ummy bude stále neochvějná na pravdě. Neuškodí jim ten, kdo je opustí, dokud nepřijde rozhodnutí Boží a oni budou stále takoví, jací byli.11
 
 
 
1Zaznamenal Abú Daúd v Sunenu, 5/12; at-Tirmizí v Sunenu, 4/144; Ahmed v Musnedu, 6/8.
2Myslí se těch, kteří uzavřeli s muslimy dohodu, nebo jsou pod ochranou.
3Zaznamenal Abú Daúd v Sunenu, 5/10.
4Viz Me’álimu s-sunen, 5/10-11.
5Cháridžovci a ráfidíja popírali hadísy těch vypravěčů, kteří nezastávali jejich ideje. V případě cháridžovců to byly skoro všichni vypravěči, v případě ráfidíjjů ti, kteří se kriticky postavili vůči 'Alímu رضي الله عنه a Prorokověصلى الله عليه و سلم rodině, přičemž tento nedostatek hadísů vyvažovali vlastními podáními od členů Prorokovyصلى الله عليه و سلم rodiny a svých imámů.
6Popírali ta podání, která se podle nich příčila lidskému ratiu.
7Tuto jeho reakci viz v knize al-Umm, 2/271.
8Zaznamenal ad-Dárímí v Sunenu, 1/49.
9Zaznamenal al-Ádžurrí v Kitábu š-šarí'a, str. 51.
10Zaznamenal Ibn 'Abdilberr v Džámi’u l-bejáni l-'ilmi we fadlih, 2/191.
11Zaznamenal Muslim v Sahíhu, 3/1523.