VYLÉČILI SE ROZDÁVÁNÍM ALMUŽEN

'Ubáda ibn Sámit رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

ما منْ رجلٍ يُجرحُ في جسدِهِ جراحةً، فيَتَصدَّقُ بها، إلا كَفَّرَ اللهُ عنهُ مثلَ ما تصدَّقَ.

Není člověka postiženého nějakou ranou na těle, který kvůli tomu udělí nějaký milodar, aniž by ho Alláh toho nezbavil shodně tomu, jaký milodar udělil.[1]

Šemsuddín Muhammed Ibnu l-Kajjim pravil:

Existují i takové podoby léčby chorob, které mysli ani těch nejzkušenějších lékařů nemohou pojmout a které nedokáže pochopit ani jejich věda, zkušenosti a měření. To jsou podoby léčby zaměřující se na srdce a duši, posílení srdce a jeho spoléhání se na Alláha, důvěru v Něho a hledání útočiště u Něho. Pocit, když člověk padne před Alláhem na tvář a pokorně Ho prosí. A podobně je lékem i udělování almužny a prosebné modlitby, pokání, prosba o odpuštění, milosrdenství ke všem stvořeným bytostem, pomoc všem, kteří se ocitnou v nouzi a snímání břemena starostí a smutku z beder všech okolo. Vskutku jsme toto zažili osobně a stejně tak i mnoho dalších. A viděli jsme i takové výsledky, kterými se konvenční medicína nemůže pochlubit.[2]

Málikovský učenec al-Berzelí ve své sbírce odpovědí uvádí, že je možné se vyléčit z choroby i rozdáváním almužen: „Někteří naši učitelé z Kajruwánu [3] toto chápali doslova. Tedy že pokud se chce člověk vyléčit z nějaké choroby, anebo pokud chce z ní vyléčit někoho ze svých blízkých, má dát, či má za něj dát nějakou almužnu, anebo věnovat prosebnou modlitbu.[4]

Napříč klasickými islámskými zdroji nalézáme příběhy lidí, kteří se touto cestou zbavili i takových chorob, které dobová medicína považovala za nevyléčitelné a jejichž případy se tehdejším lékařům zdály beznadějnými. Uvedeme tři z nich.

(1)

Al-Bejhekí uvádí, že jeho učitel al-Hákim Abú 'Abdilláh byl stižen ošklivou kožní chorobou, která mu na tváři působila ohavné boláky a vředy. Vyzkoušel spoustu léků, avšak nic nezabíralo. Chorobou trpěl více než rok a stále se zhoršovala. Požádal tedy svého učitele, imáma Abú Osmána as-Sábúního, aby se za něj jednou po páteční společné modlitbě pomodlil spolu s ostatními. 

Když nastoupil další pátek, objevila se nějaká žena a zanechala stručný vzkaz, že se odchází domů modlit za al-Hákima Abú 'Abdilláh. Poté řekla, že se za něj modlila i předcházející noc. Ve snu k ní přišel Posel Boží صلى الله عليه وسلم a vzkázal jí, že Abú 'Abdilláh má mezi lidmi roznášet vodu. 

Al-Bejhekí s touto zvěstí pospíchal k al-Hákimu Abú 'Abdilláhovi a ten ihned rozkázal, aby byla na jeho pozemku přímo před jeho domem zbudována studna. Když pracovníci stavbu studny dokončili, začal z ní nabírat vodu do číší a chladit ji ledem. Tuto chlazenou vodu pak rozdával lidem, aby se napili. Neuplynul ani týden a už bylo patrné, že se jeho zdraví zlepšuje. Vředy z obličeje pomalu mizely. Jeho tvář se stala krásnější, nežli kdy předtím a sám al-Hákim pak šťastně žil ještě mnoho dalších let. [5]

(2)

Az-Zehebí uvádí od damašského písaře Abu l-Hasana 'Alí ibn Abí Bekr Ahmed ibn 'Alího, že jistý Abú Bekr al-Chabbází an-Nejsábúrí jednou velmi těžce onemocněl. Když ho uviděl jeho soused, řekl mu: „Proč nevyužiješ slova Posla Božího صلى الله عليه وسلم:

داووا مرضاكم بالصدقة.

Léčte své nemocné almužnou.[6]

Bylo tehdy léto. Al-Chabbází nakoupil mnoho melounů, potom shromáždil místní chudinu, sirotky a zástup dětí a melouny jim rozdal, aby je snědli. Všichni pak pozdvihli ruce k nebi a spolu prosili Alláha, aby al-Chabbázího uzdravil. 

Abu l-Hasan dodává: „Přísahám při Alláhu, že mu Alláh navrátil jeho zdraví zcela a úplně ještě do rána následujícího dne. Díky Alláhu získal zpět své zdraví celé. Díky Alláhu.[7]

(3)

Hátim ibnu l-Džerráh slyšel od 'Alího ibnu l-Husejna ibn Šakíka, že se jistý muž tázal učence 'Abdulláha ibn Mubáreka, jak má léčit své bolavé koleno, které ho trápilo už sedm let. Dotyčný trpěl krvácejícími a hnisajícími vředy. Zkoušel různé způsoby léčby, ptal se mnoha lékařů, ale vůbec nikdo mu nebyl schopen pomoci.

Ibnu l-Mubárek mu řekl: „Běž a vykopej studnu někde, kde lidé naléhavě potřebují vodu, doufám, že tam při kopání narazíš na tryskající pramen vody a že ty díky tomu přestaneš krvácet.

Onen muž udělal, jak mu učenec poradil a Alláh mu pak navrátil jeho zdraví. [8]

Tím neříkáme, že Alláh nutně poskytne uzdravení naprosto každému štědrému dárci vždy, všude a za všech okolností, nicméně kdokoli cokoli dobrého učiní, dobrem se mu to vrátí a nezřídka to přímo fyzicky pocítí i na svém vlastním zdraví. O tom není nejmenších pochyb.

_____________________________________________________________________________________________________

[1] Zaznamenal Ahmed v Musnedu, 5/316 a 329; jako sahíh ho ocenil al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, hadís č. 2273.

[2] Viz Zádu l-me'ád, 4/11.

[3] Významné obchodní, administrativní a vzdělanostní středisko severoafrického břehu Středozemního moře. Dnes se nachází v Tunisku.

[4] Viz Fetáwá, 5/612.

[5] Viz Sahíhu t-terghíbi we t-terhíb, podání č. 964.

[6] Od Abú Umámy رضي الله عنه zaznamenal al-Bejhekí v Sunenu, 3/282. Jako sahíh ocenil al-Albání v Sahíhu l-Džámi', hadís č. 3358.

[7] Viz Sijeru a'lámi n-nubelá, 18/44.

[8] Viz Ibid., 8/407.