VZNEŠENÉ POSTAVENÍ ISLÁMSKÝCH UČENCŮ, PŘÍKAZ CTÍT JE A ZÁKAZ NAPADAT JEJICH AUTORITU

Vězte, že Vznešený Alláh si vyvolil učence nad neznalci.

Učení a ignoranti si nikdy a za žádných okolností nemohou být rovni:

 

قُلْ هَلْ يَسْتَوِي الَّذِينَ يَعْلَمُونَ وَالَّذِينَ لَا يَعْلَمُونَ ۗ إِنَّمَا يَتَذَكَّرُ أُولُو الْأَلْبَابِ

Zeptej se: "Jsou si rovni ti, kdož vědí, s těmi, kdož nevědí?" Však připomenou si to jen ti, kdož rozmyslem jsou nadáni. (Zumer:9)

 

 

Islámským učencům, Alláh je ochraňuj, náleží v islámu výsadní postavení, jejich důležitost a hodnota je všem dobře známa.

 

Vznešený Alláh pravil:

 

فَاسْأَلُوا أَهْلَ الذِّكْرِ إِن كُنتُمْ لَا تَعْلَمُونَ

Zeptejte se tedy lidí, jimž dostalo se připomenutí, nevíte-li! (Anbijá:7)

 

إِنَّمَا يَخْشَى اللَّهَ مِنْ عِبَادِهِ الْعُلَمَاءُ

A obávají se Boha ze služebníků Jeho ti nejučenější (Feth:28)

 

شَهِدَ اللَّهُ أَنَّهُ لَا إِلَٰهَ إِلَّا هُوَ وَالْمَلَائِكَةُ وَأُولُو الْعِلْمِ

Bůh sám svědčí, že není božstva kromě Něho; a dosvědčují to i andělé a ti, jimž dáno bylo vědění. (Áli 'Imrán:18)

 

يَرْفَعِ اللَّهُ الَّذِينَ آمَنُوا مِنكُمْ وَالَّذِينَ أُوتُوا الْعِلْمَ دَرَجَاتٍ ۚ وَاللَّهُ بِمَا تَعْمَلُونَ خَبِيرٌ

A Bůh pak povýší ty z vás, kdož uvěřili, a ty, jimž dostalo se vědění, na stupně různé. A Bůh dobře je zpraven o všem, co děláte. (Mudžádela:11)

 

 ۚ الرَّحْمَٰنُ فَاسْأَلْ بِهِ خَبِيرًا

to je Milostivý! A zeptej se na Něj dobře zpravených! (Furkán:59)

 

Abú Dardá رضي الله عنه uvádí od Božího Posla صلى الله عليه و سلم slova: „Věru přednost učence nad zbožným je jako přednost měsíce v úplňku nad ostatními hvězdami. A věru učenci jsou dědici proroků, přičemž proroci po sobě nezanechali jako dědictví ani dináry, ani dirhamy, nýbrž po sobě zanechali nauku. Kdo potom získá nauku, ten pak věru získá velký podíl dědictví.1

 

Mu'áwíjja ibn Abí Sufján رضي الله عنه uvádí od Posla Božího صلى الله عليه و سلم slova: „Komu Alláh přeje dobro, tomu dá porozumět náboženství.2

 

Osmán ibn 'Affán رضي الله عنه uvádí od Proroka صلى الله عليه و سلم slova: „Nejlepší mezi vámi je ten, který se naučí Koránu a potom mu vyučuje druhé.3

 

Al-Mubárekfúrí k tomuto hadísu poznamenává:

„Slova „naučí se Koránu“ neznamenají v prvé řadě naučit se Korán nazpaměť a poté vyučovat druhé číst písmena arabské abecedy atd., ale především naučit se Korán zpaměti, dále naučit se jeho významu a předpisům a potom totéž předávat i dalším. Do tohoto spadá i učení se a vyučování Sunny Božího Poslaصلى الله عليه و سلم, protože není možné komplexně a správně pochopit Korán a porozumět mu, aniž bychom se seznámili také se Sunnou. A Alláh ví nejlépe.“4

 

A vězte, že jedním ze základních principů islámské věrouky ahlu s-sunna we l-džemá'a a zachráněné skupiny je úcta a respekt vůči islámským učencům.5

 

Šejch 'Abdurrahmán as-Sa'dí o následovnících Sunny a cesty zbožných předků pravil:

„(...) a oni se přibližují k Alláhu respektem vůči těm učencům, kteří se ubírají správnou cestou.“6

 

Ibn 'Abbás رضي الله عنهما praví: „Kdo ublíží učenci, ten věru ublížil Božímu Poslu صلى الله عليه و سلم . A kdo ublíží Božímu Poslu, ten věru pohněval Alláha Vznešeného.7

 

Al-Awzá'í pravil: „Pro nás jsou opravdovými lidmi islámští učenci a všichni mimo ně nejsou ničím.8

 

Sufján as-Sewrí pravil: „Kdyby jediný učenec sáím stál na vrchu kopce, on sám by byl zachráněným společenstvím.9

 

Táwús ibn Kejsán řekl: „Ze Sunny je respektovat a ctít učence.10

 

Toto se uvádí již od generace společníků Prorokových رضي الله عنهم أجمعين.

 

Od Ibn 'Abbáse رضي الله عنه se uvádí slova: „Celý rok jsem se pokoušel dotázat Omara ibnu l-Chattába na jediný verš, ale nedokázal jsem to, kvůli respektu, který jsem vůči němu cítil.

 

Stejný přístup se odráží v chování imámů mezhebů této ummy.

Uvádí se, že imámové Abú Hanífa a aš-Šáfi'í řekli: „Pokud nejsou k Alláhu přiblíženými (arab. أولياء الله awlijá´u lláh) fakíhové a učenci, pak žádní k Alláhu přiblížení ani neexistují.11

 

Jeden učenec byl vzpomenut v přítomnosti imáma Ahmeda ibn Hanbel, zatímco ležel. Ahmed se postavil a řekl: „Nepřísluší mi, aby byl vzpomenut někdo z dobrých lidí a já se nacházel v takové póze.12

 

Sufján ibn 'Ujejna a Ibn 'Ulejja řekli: „Lidé nejvyššího postavení jsou ti, kteří stojí mezi Alláhem a Jeho stvořeními, tedy proroci a učenci.13

 

Sehl ibn 'Abdilláh at-Tusterí pravil: „Kdo si přeje vidět, jak asi vypadala sezení proroků, nechť pohlédne na sezení islámských učenců.14

 

Hasan al-Basrí řekl: „Nejlepími osobami, na které kdy slunce svítilo, jsou ti, kteří hledají (a studují) Hadís, chtěje tím Tvář Boží.15

 

Omar ibn 'Abdil'azíz pravil: „Pokud můžeš, buď učencem. Pokud nemůžeš to, pak buď alespoň učedníkem. A pokud nemůžeš ani to, potom se zdrž nenávisti vůči nim.16

 

Hasan al-Basrí řekl: „Pospěš si stát se buď učencem, nebo tím, kdo hledá nauku, nebo tím, který učené poslouchá. A v žádném případě nebuď ten čtvrtý, protože tak bys přišel k záhubě.17

 

Ibn Abdilberr objasnil, kdo je onen čtvrtý, který měl podle Hasana přijít k záhubě:

„To jsou ti, kteří prokazují nepřátelství vůči učencům a ti, kteří je nenávidí. Stejně jako sem patří ti, kteří je nemilují, protože takoví je vlastně také nenávidí anebo k tomu mají blízko. V tom je záhuba a Alláh ví nejlépe.“18

1Hadís zaznamenali Ahmed v Musnedu, hadís č. 21715; Abú Daúd v Sunenu, hadís č. 3643; at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2682; Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 223; Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 88 a další. Hadís je hasan, i když v jeho isnádu se objevuje jistá velmi drobná vada. Jako sahíh jej ocenili Ibnu l-Mulekkín a al-Hajsemí, jako hasan jej ocenili Hamza al-Kinání, Ibnu l-Džewzí, az-Zejle'í, Ibn Hadžer, as-Sacháwí, al-Albání, 'Abdulmuhsin al-'Abbád a další. Viz Bedru l-munír, 7/587; Medžme'u z-zeid, 1/335; 'Ilelu l-mutenáhíjja, 1/79; Tachrídžu l-ásár fí tefsíriz-Zamachšerí, 3/9; Fethu l-Bárí, 1/160; Mekásidu l-hasana, hadís č. 703; Sahíhu l-džámi', hadís č. 6297; a Šezeratu fí talebi l-'ilmi we ahlihi, str. 10.

2Muttefekun 'alejhi. Zaznamenali ho al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 71; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1037.

3Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 5027.

4Viz Tuhfetu l-ahwez, 1/179.

5Viz Násir al-'Umer v Luhúmu l-'ulemái mesmúma, str. 15.

6Viz al-Kawlu s-sedíd fí mekásidi t-tewhíd, str. 12.

7Zaznamenal al-Chatíb al-Baghdádí v al-Fakíhu we l-mutefakkih, str. 112.

8Viz Luhúmu l-'ulemái mesmúma, str. 15.

9Zaznamenal Ibn Abdilberr v ámi'u bejáni l-'ilmi we fadlih, 1/380.

10Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 4913; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1479.

11Zaznamenal al-Chátib al-Baghdádí v al-Fakíhu we l-mutefakkih, str. 117.

12Viz Luhúmu l-'ulemái mesmúma, str. 44.

13Zaznamenal al-Chatíb al-Baghdádí v al-Fakíh we l-mutefakkih, str. 116.

14Ibid., str. 117.

15Zaznamenal Ibn 'Abdilberr v ámi'u bejáni l-'ilmi we fadlihi, 1/213, s vysvětlením: „Pod slovy „chtěje tím Tvář Boží“ se myslí toužit po odměně spatření Boží Tváře, což je nejvelkolepější odměna v Ráji.

16Zaznamenal Ibn 'Abdilberr v ámi'u bejáni l-'ilmi we fadlih, 1/154.

17Zaznamenal Ibn 'Abdilberr, Ibidum.

18Ibid.,, 1/159.